Solar fórum

Tak se jakožto retardovaný ptám: co plyne ze zákona o zachování energie v kontextu použití panelů s (prý) nějakou optimalizací zaclonění a k tomu buď nasazení nebo nenasazení ještě externí optimalizace?

Rada na 2-letý test, první rok bez optimizérů a druhý rok s optimizéry, tak ta je opravdu k ...

- lokalne uz je dnes mozne ziskat data primo z CCA nebo z jednotlivych optimizeru, bud primo pomoci integrace do Home Assistant, nebo pres ESP32 s modbus modulem

Tak to je pecka!

Díky za upozornění, že to někdo prolomil.
Tím by zmizelo poslední negativum, které jsem vůči optimizérům Tigo měl ...

To jistě.
Navíc i na té běžné křemíkové diodě úbytek s rostoucím proudem stoupá (a s rostoucí teplotou pro změnu zase klesá).

Nevim jaky presne typ diody tam je a o rychlost tady nejde, tipoval bych ze tam budou nejake shottky kvuli mensi ztrate a mensimu problemu s chlazenim te soucastky. Jak znamo shottky maji nekde kolem 0.2v a bezne diody asi 0.7v v propustnem smeru coz je docela velky rozdil kdyz tam ma jit 10-15A ...

Už jsi to zjistil sám, tak už to nemusím psát, že to nejde.
Popravdě řečeno ale zrovna vypínání optimalizace by mi nepřišlo jako něco, co bych si přál nastavovat.

Obecně u Tigo vidím jako nepříjemnou vlastnost, že se jedná o uzavřený systém.
Zřejmě bez šance na nějaké otevření ani v budoucnu ...

Je roztomilé číst slovo jako "kravina" v podobně "odborném" příspěvku.

Optimizéry a běžné by-pass diody fungují přece jen trochu rozdílně.
By-pass dioda zajistí jenom to, aby panel neblokoval proud, který dodají jeho kolegové ve stringu.
Kdežto optimizér zajistí navíc ještě i to, že daný panel přidá aspoň část svého výkonu a přispěje tak k celkové produkci toho stringu ...

To je to, co jsem nikde nepochopil, když má 2 MPPT, zanamená to 1000V na každý MPPT? Čili mohu dát 11 panelů na první MPPT a 11 panelů na druhý?
Když tedy vezmu v úvahu +12% na zimu pak je to 60,5V/panel x 11 panelů = 665V na jeden MPPT?

MPPT stringy jsou nezávislé, každý si žije svým životem.
U ...

Ale ten střídač Growatt snad má 2 MPPT vstupy.
Tak proč těch 22 panelů nerozdělíš na 2 stringy a nezapojíš je do těch jeho 2 vstupů?
Nebo mi něco zásadního uniká?

Já ty systémy na tužkové baterky neznám.
To málovolťáci ještě nepřišli na to, že existuje něco jako 4-drátové připojení?

Přetěžovat baterku? :lol: Od 25% výš :lol:
Diť využíváš tý baterky jen 25%. To je jako kdyby si měl baterku 4x s menší kapacitou za 4x menší peníze. Né? :lol: Když připočteš faktor stárnutí k těm cyklům, tak se vyplatí baterie s využitím 100%. Opět opakuji to co jsem už psal, prostý kupecký počty ...

No tak výrobci jsou blbci, ale ne zas takový aby vyrobili plášť z hliníku méně odolný než ventilek z plastu. :lol:

Výrobci nejsou blbci.
Jen uživatel (který se ohání označením "blbci") nechápe principy a fungování procesu nafukování článků.
Článek se může klidně nafouknout do tvaru kapacího ...

leoshavla píše: ↑pát bře 06, 2026 6:12 pm Koukni na tohle video 19 minuta ventil vydržel
https://youtu.be/dgNw15Rk8t4?is=JF6aESRGsO2O_7co

Bezva video.
Borec studoval základy asi tady:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/122 ... nus/31602/

Pylontech těch HV BMS zas tolik nedělá, takže volba není složitá.
Verze SC0500 je (jak už název napovídá) je do max. napětí něco pod 500V (konkrétně do 430V).
Tak pak zbývá verze SC1000, která je do 1000V.
H48050 má 48V, takže požadovaných 10 kousků to musí zvládnout levou zadní.
Ještě jde ...

Což neznamená, že tam ten proud v závěrném směru nepoteče.
Kdo s FETy pracuje, tak zná jejich chování a vlastnosti.
Tak tam tu explicitně namalovanou diodu nepotřebuje mít.

Byl jsi varován. Nalož s tím jak umíš.

Ne, nevíš.
Ta "dioda" není žádná skutečná dioda a už vůbec ne něco jako součástka.
Je to vedlejší efekt struktury toho FETu, prostě přechod PN, který je nechtěný, ale vyrobit to bez něho nejde.

FET obstojí určitě.
Jestli obstojí i konstruktér, který stále tvrdošíjně i přes opakované varování chce používat substrátovou diodu jako funkční výkonový prvek, to už tak jisté není.

Ono to bude asi trochu jinak.
KF520 byl historický FET, kdy s těmito součástkami ještě nebyly moc zkušenosti.
A určitě to není tak, že by tam pak "přidali diodu". Ta dioda tam prostě vzniká z principu výrobním procesem.
Kdyby to bylo možné, aby tam tato vlastnost nebyla, tak by to výrobci tak rádi ...

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak z toho plyne že proud bude přes diodu tam i zpět stejný akorát přes tu diodu bude mosfet vic hřát kvůli vyššímu ztrátovému výkonu.

Praxe je brát tu substrátovou diodu spíš jako komplikaci, nikoli jako výhodu.
Tedy pokud potřebuju honit proud při zavřeném FETu ...

Luky to popsal dobře. Evidentně tuto problematiku zná.
Že je tam navíc ta "dioda" vyplývá z principu té součástky. Dá se vyrobit i FET bez ní, ale je to složité a bude mít horší vlastnosti, proto se to u běžných FETů nedělá.
Takže se tam ta substrátová dioda bere jako nutné zlo.
Něco jako když k ...

Ano, to mi přijde jako rozumný přístup.
Z historie si pamatuju, že to byl základní rozdíl mezi King I a King II.

Všetko má svoje výhody a aj nevýhody a záleží, ktoré viac prevážia.

Keďže sme na fóre pre DIY solárnikov tak najväčší benefit je spraviť si niečo svojpomocne, aby som nejakú tú korunu ušetril. A tam proste HV baterka nepatrí (aspoň teda podľa môjho pohľadu).
...

Je příjemné číst rozumnou ...

Třeba proto, abych si k FVE nemusel ještě pořizovat důl na měď?
Že tahat velké proudy při nízkém napětí je blbost, na to přišel už Edison před 130 roky. A taky to do poslední chvíle obhajoval.

Tak určitě. ;)
U měniče se zárukou 5 let, případně prodlouženou 10 let, ho bude výrobce jistě záměrně přehřívat.
A kam by se jako to teplo mělo ztratit? Když ten měnič jede v tahu 8 hodin, tak by musel být nejpozději po půl hodině horký celý měnič.
Ale on je vlažný

Smiř se s tím, že LV řešení ...

Každá ztráta se ve finále projeví jako teplo. To je prostě fyzika.
Tak když je jeden měnič rozžhavený a řve jako startující stíhačka, kdežto druhý při stejném výkonu jede bez ventilátoru nebo se tam ten ventilátor jenom tak líně převaluje - který z nich asi tak bude mít větší účinnost?