Vliv FV panelů při vychřici / tornádu

[Abrams]

Zdravím ,

jak tak sleduji záběry domů poškozených tornádem , honí se mi hlavou spousta faktorů a vlivů jež se projevili při oné hrozné události .
Dovolím si nastínit pár mých tezí - komentujte , vyvracejte , upřesňujte , nesouhlaste či souhlaste .
Popíši působení větru samotného bez zohlednění působení poletujících trosek - projektilů .

Pár domů na nichž byly (zůstaly) instalovány FV panely , na zveřejněných záběrech jsem viděl čtyři rozdílné instalace , byly na záběrech celistvé , byly i střešní tašky na svém místě . U jednoho domu byly tašky kolem FV panelů pryč .
Klasické střešní tašky pouze volně leží na střešních latích , tedy bez jakéhokoli kotvení každé . Vlivem větru a jeho dynamického tlakového působení není těžké tašky nadzdvednout a odvanout do pryč . Tašky chráněné FV panely , přesněnjí kotvenou plošnou konstrukcí , nejsou vystaveny přímému působení větru .
Nechci tímto tvrdit že FV panely zachrání při zásahu tornáda střechu , jen mohou mýti pozitivní vliv .

Další má myšlenka se zabývá souvislostí mezi konstrukcí střechy ku napáchaným škodám .
Domy staticky poškozené značně až fatálně jsou v drtivé většině postaveny před 50-ti a více roky s obdobnou konstrukcí třechy . Trámové krovy se střešními latěmi a střešními taškami . Z půdy lze škvírami mezi taškami pozorovat cvrkot v okolí domu . Silný vítr načnouc kousek střechy následně v mžiku odvane veškeré tašky do pryč a může ihned ničiti nechráněnou konstrukci i nechráněné zdi - štíty .
Domy jímž zůstala nemalá část střešní krytiny na svém místě mají dle mého laického sledování záběrů pár konstrukčních prvků navíc . Především celistvou krycí vrstvu pod taškami . Na krovech prkna či OSB desky , laťový rastr a střešní tašky . Předpokládám že díky celistvému krytí nemohl vítr podfouknout všechny tašky najednou . Díky tomu nemohl vítr přímo působiti destruktivně na vnitřní struktury domu .
Opět tímto nechci tvrditi že určitá konstrukce odolá tornádu , jen že mohou lépe odolávati .

Sám se připravuji na rekonstrukci domku k bydlení a nedávné události mě přiměli hlouběji přemýšleti o postupech a konstrukcích . Jsem si vědom "nepravděpodobnosti" osobní zkušenosti na vlastní kůži , ale mohu-li provést opatření pro lepší pocit bezpečí .

Dočetli-li Jste až sem , díky .

Elektronům zdar

[redcrown]

tak nějak to může být. Jednoznačně bych ale taky řekl, že střecha je jednoznačně a naprosto zásadně nejslabší článek domu při akci vítr. Zde je k zamyšlení, jak to na novém nebo rekonstruovaném domě udělat, aby tomu tak nebylo.

[Noparasito]

Dle meho jakekoli konstrukce s taskou jsou pro tornado a ostatni ucastniky katastrofa.
Nebavim se o problemu s okny, tam to asi kvuli materialu ve viru neprezije zadna konstrukce, ktera by sla rychle aktivovat.
Jo ocelove okenice by to resily.
Tady je priklad co by mohlo obstat dle konstrukce.
Ale.......
Zelezobeton, stropnice by musely byt provazane az k zakladum, nejen "venec".
Takze za me kostka s hradbami by mela byt cajk.

IMG_20210628_175123.jpg (308.61 KiB) Zobrazeno 5076 x

Vsechny ostatni konstrukce jsou tzv. odvetravane a tam je to vzdy spatne.

[jahodovák]

Podle návodu co jsem tak četl se píše že každá 5 taška by měly být přišroubována vrutem,to hlavně tam kde hrozí vítr,je tam dokonce naznačeno,kde tu díru vrtat,jde to docela snadno a na stodole jsem to dělal,pak nenusí být to podbití ale to jistě tu střechu dost podstatně zpevní.Jinak si nedovedu představit,jak by to dopadlo,pokud by takovej větříček tady foukal,těžko posoudit,na srazu,pokud se dostavím,klidně mohu poklábosit i víc,sem z nějakých důvodu nebudu psát co proti tomu dělat,prý je to i účinné...

[brumlaj]

Dům chráněný zemí. Tomu střechu vítr neodnese. V podstatě od mládí po něčem takovém pokukuji.

[Diablo007]

Dům chráněný zemí. Tomu střechu vítr neodnese. V podstatě od mládí po něčem takovém pokukuji.

Řopík

[Noparasito]

Dům chráněný zemí. Tomu střechu vítr neodnese. V podstatě od mládí po něčem takovém pokukuji.

Jo zemlianka je top

[liškovrah]

Abrams-při ,,slabším zásahu"to odfoukne tašky,poklesne tlak,panely kotvené do krokve vydrží.Při silnějším paradoxně panely pomůžou shození konstrukce,krokve se vyrvou z kotev,nebo pozednice.
Při bouři v 2008(kiryl?) mi to u víceúčelové haly zbouralo štít od věnce nahoru v délce 21m.Byl Heblu,projekt kontrolovali v ústředí Hebel.Ztužující pilíře.Lehká střecha dřevěný vazník 22m,pobitá proklínaným Ondulinem.Kotnená do masivního věnce 40X60cm.Střechu to přizvedlo,věnec utržený od zdiva,posunutý o 5-6mm.Na druhém konci jsme otevřeli vrata 2X 20m2.Další nápor to vydrželo.Záhadou je,že 12m před tím štítem stojí stejně vysoká stavba a neuchránila to.Foukalo jen z jedné strany,konstrukce i krytina netknuté.O 200m dál padnul topol na Golfa, dva rozmáčklý kluci.

[Kobra23]

Z FB

Přeposílám zajímavé vyjádření člena USAR týmu.

Dnes členem USAR teamu v Moravské Nové Vsi v roli statika. Po dnešním celodenním prolézání konstrukcí mám pár postřehů:
- většinu poruch konstrukcí krovu způsobil padající komín, kdyby komíny byly v pořádku, škody by nemusely být tak vysoké. Nové kominy typu ...... se skutálely po střeše, zděné prošli krytinou a kolikrát s sebou vzali i nosnou konstrukci, v jednom případě přelomil i vaznici.
- většinu svislých konstrukcí, co nedokázaly vzdorovat poryvu, byly z Ytongu, nebo staré plynosilikatové tvárnice. Stavby z CPP byly vlastně téměř bez známek poškození, tedy některým chyběl krov nebo krytina ale zdivo bylo v pořádku.
- po celé vesnici to vypadá jak kdyby byla zima a sněžilo, jenže to neni sníh, je to foukaná izolace, drcené noviny, je to všude.
- obecně mi přišlo, že se s poryvem lépe popasovala plechová velkoformátová krytina, než klasika beton / keramika - nemám tedy vysoké mínění o způsobu kotvení, které nebylo asi žádné... Plechové ploché střechy jsou kapitola sama pro sebe
Myslím že si vůbec nedokážeme představit, jaké peklo museli někteří zažít, nicméně bylo hrozně fajn vidět úsměv, kdy jsme jim pomáhali a snažili je uklidnit.
Teď už si snad můžou říct, že hůř už bylo...

[Abrams]

Zdravím ,

zajímavé postřehy .
V současné době je v módě cihlové porothermy lepit jakýmsi pěnovým lepydlem místo malty . Nejsem moc starej abych na vše nové říkal že je to špatně a že za mých mladých let se to dělalo lépe , ale jsou věci u které mi rozum vyhodnotí jinak než-li mainstrem .

Ono postavit celou dědinu jedním typem baráku a prohnat jí tornádo , vlivem dynamických dějů nebudou způsobené škody na všech domech stejné . Některé jen trochu poškrábané a jiné potlučené , vytlučené až po totálky .

Elektronům zdar

[Kobra23]

Tak asi nikdo doteď neřešil vztlakovê síly u obvodového zdiva. Ale ta pěna v tomto případě nebude to pravé ořechové.

To samé přesahy střech. Domy s přesahem dopadly hůře, než ty bez přesahu.

A jak dopadly dřevostavby už asi každý viděl. Viz. foto. Se zametlo a může se začít znova.

[brumlaj]

bych řekl, že tornádo a dřevostavby(viz. předchozí foto) musí milovat dva typy tvorů: 1 deratizér - nezbyde ani veš. 2. ženská - stačí znovu vymalovat a rozestavět nábytek..... jako každý rok v jejich myšlenkách ......
p.s.: jinak sorry, je to fakt nepopsatelný zmar, ale co jiného než černý humor má pomoci?

[liškovrah]

U těch Ytongů je moc často vidět nekázeň při lepení.Dobře slepený nikdy nepraskne ve spoji.Asi jim lepidlo tuhlo a naředili,zlozvyk starých zedníků.Jinak v tlaku jen 2,5Mpa,plná cihla 10Mpa.Tam zase nebezpečí zdegadované malty.

[jahodovák]

Ono je velmi málo firem co dodržují doporučené postupy.U nás je často vidět jak jedna firma objíždí nedokončené stavby podle toho,jak je majitel naštván,že nedodržují slíbený harmonogram.Oni aby nepřišli o zakázku pracují současně na několika stavbách a jezdí od jedné ke druhé...prostě kocourkov.Pravda občas se najde i seriozní ale ta si poté klidně vybírá ty zakázky,které ji vyhovují...navíc málokdo má snahu se učit novým technologiím,když i tak lidi mají zájem o jejich práci,to přece jen zdržuje od získávání oběživa...

[brumlaj]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/so ... y-40365355
strašně zmatlaný článek, nemá hlavu ani patu......

[Diablo007]

Montující firma šetřila a ten článek zadala nějakému paku ale efektem to bude mít vsadím se že montáže budou narůstat

[Kobra23]

..... v tu chvíli jsem si vzpomněl, že mám soláry.....
To mě rozsekalo. To je jako nepoužívál? Takhle si já budu v době temna muset vzpomenout, že mám ČEZ přípojku.

[Martin P]

Jen mne tak k tématu kotvení střechy do věnce napadlo... .
Udělat na kotvách něco jako trhací místa. Když už se to má urvat, tak ať se alespoň nehne zbytek. Co jsem četl, tak v některých případech způsobilo vytržení střešních kotev poškození věnce, případně zdí.

[Abrams]

Zdravím ,

osobně laicky si myslím že celistvost / statiku domů zasažených tornádem obecně nejvíc poškodil pohyb či zhroucení krovu (střešní nosné struktury) jež nevydržely nápor větru . Jelikož ve střední Evropě , vlastně skoro nikde na světě se domy nedimenzují na odolnost přímému zásahu tornádem , bude pokaždé přinejlepším co opravovat .

Železobetonová pyramida má největší šanci , bez oken . Okny nechráněnými železobetonovými panely , poletující trosky ala projektily proniknou dovnitř a napáchají škou i újmu na zdraví . Další věc je tepelná izolace - ta by musela býti uvnitř bo věňku by vzala za své .

Jdnu dobu jsem se zabýval teoretickými myšlenkami nad účinnými opatřeními proti ževelným událostem :
- proti tornádu schovat dum do podzemí - spustit celý dům do podzemní komory , střecha rovná železobetonová deska .
- proti povodni dům zvednout .

Technicky proveditelné jen s otázkou výše nákladů .

Elektronům zdar

[Abrams]

Zdravím ,

na záběrech zasažených vesnic jsou vidět i soudobé trendy bungalovy (přízemní stavba) s trochu , dost´až úplně odtaškovanou střechou a fasádou pomlácenou projektily bez zjevných poškození struktury zdí . Je to celkem logické - starý patrový dům dostal pořádně zabrat a přízemní novostavba odolala lépe .

Možnost zažití tornáda na vlastní kůži je minimální až zanedbatelná . Ale možnost osobní zkušenosti je .
Po 37-mém přímém úderu blesku úder tornáda ?

Pár FV instalací na zasažených domech bylo vidět - zda-li Off-Grid či On-Grid není zřejmé , stejně tak funkčnost FV panelů .

Nemusel by být titanový , obyč ocel by také dobře posloužila . Letícím haluzím , popelnicím , střešním taškám a podobné drobotině by čelil úspěšně . Avšak větší objekty jako auto , přívěs , náklaďák a podobně by se dovnitř dostat mohly .

Elektronům zdar

[Kodl69]

teď prodává armáda celkem dost objektů, kterým tohle nedokáže nijak ublížit, do Řopíku vejde na přespání i 5 lidí, na delší dobu max. 2, ale prodávali i větší stavby podobné konstrukce. Ostatně i blbej námořní kontejner, dobře přikotvenej k základu, musí vydržet víc, než dokáže nějaký tornádo. Třeba už proto, že je standartně dimenzovanej na nosnost zhora minimálně dalších 8ks kontejnerů po 30t, tj 240t v tlaku, a to jenom na rozích...
Ty bungalovy: ono jde o to, že střecha se na tom dělá hodně lehká, a to včetně stropu. Takže hned jak zmizí tašky, tak zmizí skelná vata a sádrokarton ze stropu, tj zůstanou obvodový stěny, navíc s dírama po oknech. Podobně to funguje v místech, kde se zpracovávají trhaviny - doporučuje se stavět stavby s lehce odnímatelným stropem...

[Diablo007]

Lodní kontejner v zemi je levnější jak řopík a nemusíš kculi tomu dojíždět k pohraničí pokaždé když budou hlásit bouřku

[Kobra23]

Uhelné elektrárny mají nad kotlem taky střechu dělanou tak, aby odletěla a stěny zůstaly nepoškozené.

[Martin P]

V chemičce, kde jsem dělal asi před 20ti lety měla stavba čtyřpatrovou masivní ocelobetonovou konstrukci (sloupy udělané jako ocelový truhlík s armaturou uvnitř vylité betonem- podle mistra měl ocelový obal sloupu omezit riziko jeho přeražení při výbuchu) a masivní železobetonový strop na traverzách. Obvodové vyzdívky byly lehce vybořitelné a v celé budově bylo několik do prostoru pater otevřených šachet sloužících k odvodu tlakové vlny. Střechu udělali z prken a bouchací věci byly skladované přímo pod ní.
...
Asi pět let před tím, než jsem tam nastoupil si to vyzkoušeli naostro. Ve čtvrtém patře v kotli o obsahu několika tisíc litrů tam vařili sajrajt, jenž nesměl překročit teplotu 140°C, protože pak to dělalo vodík. Celá léta to hlídal chlap, jenže pak někoho napadlo že termostat bude levnější. Pár let to fungovalo, načež se termostat zasekl a topení topilo... .
Ozvalo se bum (naštěstí v době oběda, kdy na patře nikdo nebyl), střecha odletěla pryč, vršek kotle s motorem a vrtulí přeletěl dvůr a spodek kotle se dostal až do druhého patra (proboural půl metru silný strop). Několik vyzdívek skončilo na dvoře, což mistr okomentoval slovy: "Ozvala se rána a venku pršely cihly".
Lidem se naštěstí nic vážného nestalo, na třetím patře jen proražené bubínky. Nosná konstrukce budovy to až na proražený strop přestála bez zaváhání.
...
Z toho si dovozuji, že dobře udělaný železobetonový skelet bude mít slušnou šanci tornádo přežít. Skelet by mohl jít udělat tak, že se vyarmují sloupy, obezdí se to cihlami (sloup skrytý ve zdi) a pak zabetonuje rovnou se stropním věncem, případně stropem. Ármování sloupů považuji za nutné protáhnout až do sklepních zdí, případně základů u nepodsklepené budovy. Roxory vyčuhující z desky lze odizolovat tekutou lepenkou.
Střechu přikotvit do věnce, panely do ní a pak se při zásahu tornádem modlit. A asi bych, pokud to finance dovolí měl ve sklepě náhradní panely (alespoň část) s montážním materiálem. Když je oblast dlouho bez DS, ať mohu svoji FVE alespoň nouzově zprovoznit co nejdříve.

Jestli jste to dočetli sem, děkuji.

Jsem s pozdravem. Martin P.

[Noparasito]

https://www.ceskestavby.cz/clanky/beton ... 23475.html
Takhle to tusim delaji detsi dobu v Chorvatsku.
Sice asi ne z "prefabrikatu", ale konstrukce skeletu vylita betonem.