Prosba o vysvětlení základů

[guest]

Dobrý den, předem bych se rád omluvil za mou neznalost a případnou nechápavost ohledně FVE. Je mi 18 a toto téma se zajímám opravdu jen chvilku.

Začnu prvním dotazem a to tím, který je jednodušší napsat než na něj najít odpověď.
A ten zní od koho to vlastně chceme udělat?
Aktuálně to rodiče řeší s firmou SolidSun, ale po přečtení pár recenzí si nejsem zcela jist, že je to dobrý nápad.
Je zde prosím nějaké vlákno, či doporučení na někoho kdo nám to udělá kvalitně a za rozumné peníze?
Pravděpodobně nechceme jít cestou svépomocí, ale říct, že chceme FVE, tady je střecha a zde technická místnost pro baterie atd...

K druhému dotazu je potřeba přiložit obrázek pro lepší pochopení, protože to nejsem schopen vyjádřiti dostatečně odborně.

aktualni_el.png (58.8 KiB) Zobrazeno 3113 x

Takto to bude vypadat u našeho RD. Proč píšu bude? Protože sloupek před domem od ČEZu bude až během následujících měsíců. Nyní je vedení ještě vedeno přes sloupy. Ale věřím, že je to pro nákres irelevantní.
Každopádně ještě dodám legendu:
1 - Elektroměr od ČEZu
2 - HL. Pojistky celého RD, pokud zde shodím pojistky, elektřina v domě fungovat nebude.
3 - Pojistky v 1. bytové jednotce, pokud tyto pojistky shodím nebude fungovat elektřina v celé bytové jednotce.
4 - Pojistky v 2. bytové jednotce, pokud tyto pojistky shodím...
5 - Opět to samé jako výše

Pojistky -> Asi se to správně nazývá rozvaděč, zkrátka a dobře vypadá to asi takto:



Teď o co mi vlastně jde? Jde mi o to, jak vlastně bude FVE zapojena do sítě? Z mých aktuálních znalostí vím, že FVE je DC a proud v domě je AC. Takže potřebujeme nějaký střídač, který bude převádět DC na AC. Níže nakreslím mou aktuální představu:

predstava_el.png (76 KiB) Zobrazeno 3113 x

Legenda:
6 - Baterie
7 - Střídač

Je to takhle v podstatě možné? Mělo by se jednat o tzv. DC coupling, nevím jestli je to v ČR standard či spíše výjimka. Vlastně chci pochopit jak to celé funguje. Moje představa je taková, že střídač se rozhoduje jestli bude brát energii z FVE nebo ze sítě. Např. když je den není potřeba brát ze sítě, protože vše utáhne FVE, ale jsou tři ráno baterky už jsou vybité a co teď? Přepne se střídač sám? Nebo musím někam dojít a něco tam zmáčknout? Mají střídače např. nějakou HTTP API, abych se mohl dotázat na stav baterií? Případně poslat nějaký request na vypnutí či zapnutí FVE či právě přepnutí toho odkud má střídač brát proud, který bude posílat dále do domácnosti?

Ideální stav do kterého se chci dostat: Mám chytrou domácnost např. pomocí https://www.home-assistant.io/ a vše si řídím z pohodlí domova. FVE, chytré zásuvky, světla, atd... Ovšem do té doby je předpokládám ještě nějaký čas.

Budu moc rád za jakoukoliv pomoc. Za jakýkoliv zodpovězený dotaz budu vděčný, vím nenapsal jsem to moc technicky, protože mé znalosti v tomto prostředí jsou aktuálně relativně velice slabé, ale chci se vzdělávat a zlepšovat, proto také tvořím tento dotaz. Moc děkuji i za slušnou komunikaci a všem kdo toto čtete přeji pěkný zbytek dne.

[testone]

tady na konkurenčním foru máš kvalitně zpracovaný základy
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=5892

[kamils]

Teď o co mi vlastně jde? Jde mi o to, jak vlastně bude FVE zapojena do sítě? Z mých aktuálních znalostí vím, že FVE je DC a proud v domě je AC. Takže potřebujeme nějaký střídač, který bude převádět DC na AC.

Drtivá většina dnešních instalaci vypadá nějak takhle:

schema-zapojeni-fotovoltaicky-hybridni-system-goodwe-des-s-ohrevem-vody.jpg (218.84 KiB) Zobrazeno 3017 x

Základem je hybridní střídač do kterého se zapojí FVE panely a baterie. Má připojení k distribuční sítí a většinou ještě zálohovaný výstup (ten funguje i když je výpadek distribuční sítě). Hybridní střídač se připojuje k distribuční sítí paralelně - neprochází jím síť.
Ve vašem případě se připojí na spojení elektroměru a podružných rozvaděčů (pojistek) 3, 4, 5.
Větev procházející Watroutrem do bojleru slouží k ohřevu vody z přebytku FVE, které nemám jak uplatit v domácnosti (je to vhodné mít, ale nutně nemusí být).
Hybridní střídač se automaticky stará o to, aby spotřeba byla co nejvíce krytá z FVE, pokud není dostatek FVE energie (z panelů nebo baterie) pro 100% spotřeby, přicucavá se rozdíl z distribuční sítě. Pokud není žádná FVE energie vše jde ze sítě - jako doposavad. Netřeba nic přepínat, vše běží automaticky. Energie v domě se míchá sama, např. 60% z FVE a 40% ze sítě, záleží na konkrétní situaci.
Střídače bývají vybaveny datovým rozhraním pro monitoring případně ovládání, záleží na typu, dneska je to už standard.
Další informace lze vyčíst tady.

[Vladimir Mahr]

Teď o co mi vlastně jde? Jde mi o to, jak vlastně bude FVE zapojena do sítě? Z mých aktuálních znalostí vím, že FVE je DC a proud v domě je AC. Takže potřebujeme nějaký střídač, který bude převádět DC na AC.

Drtivá většina dnešních instalaci vypadá nějak takhle:
schema-zapojeni-fotovoltaicky-hybridni-system-goodwe-des-s-ohrevem-vody.jpg
Základem je hybridní střídač do kterého se zapojí FVE panely a baterie. Má připojení k distribuční sítí a většinou ještě zálohovaný výstup (ten funguje i když je výpadek distribuční sítě). Hybridní střídač se připojuje k distribuční sítí paralelně - neprochází jím síť.
Ve vašem případě se připojí na spojení elektroměru a podružných rozvaděčů (pojistek) 3, 4, 5.
Větev procházející Watroutrem do bojleru slouží k ohřevu vody z přebytku FVE, které nemám jak uplatit v domácnosti (je to vhodné mít, ale nutně nemusí být).
Hybridní střídač se automaticky stará o to, aby spotřeba byla co nejvíce krytá z FVE, pokud není dostatek FVE energie (z panelů nebo baterie) pro 100% spotřeby, přicucavá se rozdíl z distribuční sítě. Pokud není žádná FVE energie vše jde ze sítě - jako doposavad. Netřeba nic přepínat, vše běží automaticky. Energie v domě se míchá sama, např. 60% z FVE a 40% ze sítě, záleží na konkrétní situaci.
Střídače bývají vybaveny datovým rozhraním pro monitoring případně ovládání, záleží na typu, dneska je to už standard.
Další informace lze vyčíst tady.

Čekal jsem kdo se zhostí této jednoduché a přitom velmi složité odpovědi a líbí se mi ta odpověď formou obrázku. Jelikož mám v této oblasti mezery mohl by jste do toho obrázku doplnit uzemnění panelů je-li na baráku hromosvod ?

[kamils]

Problematika uzemnění FVE je hodně složitá a určitě nejsem odborníkem, dovolím si uvést jen svůj názor.
Když vzniká blesk, hledá si nejvodivější cestu do země. Pokud v této cestě stojí dům, je potřeba aby blesk prošel vně domu. K tomu slouží jímač, zemnící drát a zemnič v zemi, lidově řečeno hromosvod. Když blesk prohází hromosvodem, může dojít k přeskoku (jiskra) na další vodivé věci v okolí, např. FVE panely. Na jakou vzdálenost může přeskočit určuje dostatečná / přeskoková vzdálenost s (určuje se výpočtem a bývá 0,5 - 1m).
Teď jsou dvě možnosti - buď vzdálenost mezi některou části hromosvodu a FVE panely je větší než s -> pak blesk asi nepřeskočí, nebo menší -> pak asi přeskočí.
Když je dodržená přeskoková vzdálenost je situace jednodušší:

s dodržena.JPG (58.47 KiB) Zobrazeno 2945 x

Pokud není dodržena vzdálenost, musí se panely spojit s hromosvodem:

s nedodržena.JPG (58.21 KiB) Zobrazeno 2945 x

Zásadní rozdíl mezi oběma verzemi je pak v typu použitých přepěťovek (T1 / T2). Existuje více doporučení jak zapojit uzemnění FVE, osobně bych doporučil vždy spojit rámy panelů a konstrukci se zemničem v zemi (AlMgSi 8). Většina výrobců přepěťových ochran má svoje doporučení pro instalaci.
Problematika je mnohém složitější než jsem uvedl, ale hlavní myšlenkou je nezavléct blesk do domu a nachystat mu lepší cestu do země vnějškem. Dále je důležité také pospojovat všechny ochranné země na stejný potenciál.

[Cmrnda]

Obr.č.1 = vše živé v baráku lehne a barák vyhoří ...
Obr.č.2 = vše živé v baráku lehne, ale možná i vstane a barák vyhoří ...
Obr.č.3 = Obr.č.2 bez spojení prostoru S = vše živé v baráku lehne, ale možná i vstane a barák možná nevyhoří ...

Další ochranou by byl další oddálený hromosvod s delší vzduchovou izolací větší než 5m.

Jinak pořád se jakoby zapomíná na zavlečení blesku přes silové vedení DS. To je daleko pravděpodobnější než přímý úder a ochrana proti tomu je mizivá.

[Vladimir Mahr]

Obr.č.1 = vše živé v baráku lehne a barák vyhoří ...
Obr.č.2 = vše živé v baráku lehne, ale možná i vstane a barák vyhoří ...
Obr.č.3 = Obr.č.2 bez spojení prostoru S = vše živé v baráku lehne, ale možná i vstane a barák možná nevyhoří ...

Další ochranou by byl další oddálený hromosvod s delší vzduchovou izolací větší než 5m.

Jinak pořád se jakoby zapomíná na zavlečení blesku přes silové vedení DS. To je daleko pravděpodobnější než přímý úder a ochrana proti tomu je mizivá.

Jsem laik ale nahnal jste mi strach před bouřkou. Vždy jsem rodině tvrdil, že v baráku s hromosvodem se úder blesku do hromosvodu vždy přežije, pouze el. spotřebiče se spálí a pravděpodobně se přepálí el. rozvody. Jsem ekonomického vzdělání a použiji pouze selský rozum pokud je debata o věci, u které nemám dostatek znalostí:
Je bouřka a v mracích se vytváří napětí mezi mrakem a zemí. Aby se napětí vyrovnalo, elektrický náboj se snaží přeskočit mezi mrakem a zemí. K přeskočení (blesk) dojde v místě nejmenšího odporu. Obvykle by to měl být výškově nejvyšší elektricky vodivý objekt. Tím, že baráky bývají vyšší než ostatní předměty v krajině tak je větší předpoklad, že do nich blesk uhodí, jelikož v době bouřky jsou mokré a dostatečně vodivé. Když toto vím, tak je správné na barák v nejvyšším místě umístit kovovou tyč a od ní vést co nejkratší cestou tlustý kovový drát do země a tam ho co nejlépe se zemí spojit. Čím větší plocha tím lépe. Ideálně udělat uzavřený kruh kolem baráku. Tím jsem blesku nabídnul cestu od mraku do země komfortním způsobem, tak a on by kromě hluku neměl touto cestou pohrdnout. Problém je, tradičně v elektrikářích. Tím, že do každého baráku přitáhli 4 dráty (3 F a jednu zem) tak lze zapojit v baráku elektrické spotřebiče. Jednoduchému spotřebiči v podstatě stačí 1 F a zem (někdy tomu řeknou nulák, někdy pracovní vodič ). Jelikož se stávalo, že u kovových spotřebičů fáze probila na kovový povrch výrobku, tak se nařídilo do rozvodů přidat 5-tý zelenožlutý drát a nazvali ho zem. Tento drát se připojuje na kostru spotřebiče a aby plnil svojí funkci musí mít proud co největší zájem tímto drátem do země téci. Tím ochrání člověka, který se dotkne kovového obalu spotřebiče před úrazem, jelikož proud z obalu přednostně poteče přes zelenožlutý drát. Aby přednostně tekl přes zelenožlutý drát musí tam mít minimální odpor. To znamená, že každý barák musí mít zelenožlutý drát uzemněn podle normy a norma přidělila zelenožlutému drátu menší odpor než uzemnění hromosvodu. Potom si blesk hledající cestu nejmenšího odporu vybere zelenožlutý drát jelikož má menší odpor. A je problém. Chytré hlavy to vyřešily pospojením t.j. nařídily v zemi propojit uzemnění hromosvodu s uzemněním zelenožlutého drátu. Ale to u starých baráků dodatečně nejde. U nových není problém to při budování do dát celé do základů. Vy k tomu přidáváte informaci, že vše živé v baráku lehne po úderu blesku u obr.č.1,obr.č.2,obr.č.3 a obrázky jsou jenom dva ?

[Mex]

... Vy k tomu přidáváte informaci, že vše živé v baráku lehne po úderu blesku u obr.č.1,obr.č.2,obr.č.3 a obrázky jsou jenom dva ?

Ten třetí už dostal přímý zásah bleskem a shořel na popel.

[pibi]

Chytré hlavy to vyřešily pospojením t.j. nařídily v zemi propojit uzemnění hromosvodu s uzemněním zelenožlutého drátu. Ale to u starých baráků dodatečně nejde. U nových není problém to při budování do dát celé do základů. Vy k tomu přidáváte informaci, že vše živé v baráku lehne po úderu blesku u obr.č.1,obr.č.2,obr.č.3 a obrázky jsou jenom dva ?

Jde to, ale něco to stojí a většině majitelů se do toho nechce.

Obr.č.3 = Obr.č.2 bez spojení prostoru S = vše živé v baráku lehne, ale možná i vstane a barák možná nevyhoří ...

Až tak tragicky bych to neviděl, ochrana před bleskem není žádná jistota, jen mnohonásobně snížíš pravděpodobnost škod při eventuálním zásahu.

Cmrndu ber s rezervou.

[ClonyXXL]

No, ja mam stary barak, novou strechu a novy hromosvod. Ten co to montoval rikal, ze to je stejne jen kvuli pojistovne. Kdyby bouchl blesk do baraku, stejne jde vsechno do kytek.
Joooo, slo by to udelat i lepe ! Asi za pul mega

[misif]

Jsem laik ale nahnal jste mi strach před bouřkou. Vždy jsem rodině tvrdil, že v baráku s hromosvodem se úder blesku do hromosvodu vždy přežije, pouze el. spotřebiče se spálí a pravděpodobně se přepálí el. rozvody. ...

Samozřejmě, že Cmrnda je chytřejší než výrobci přepěťových ochran a tvůrci norem. Ale mimo Cmrndův svět je obrázek 1 nejbezpečnější řešení a široce je přijímán jako preferovaná varianta, obrázek 2 bez úprav má vyšší míru rizik než 1. Pokud to bude vše řádně pospojováno dle schémat výše a nebudou nevhodné souběhy, tak se nemusíte ničeho bát, ani o tu elektroniku.

[karelmrak]

Přidal bych k tomu ještě příhodu, o které nám kdysi na průmce vyprávěl profesor radiotechniky: Třípatrový dům s hromosvodem a blesk udeřil do zábradlí před ním... On blesk si občas dělá totiž co chce!

[Cmrnda]

Blesk si nedělá co chce, ten ví jak má jet, princip ionizace jde od země nahoru, bereli se tento základní průchod. Podstata že třískne o 20m vedle do nižšího a i horšího uzemnění je daná zápornejma a kladnejma molekulama či co a vlastně princip regulace je AKTIVNÍ hromosvod.
Stačí si o těch "aktivákách" přečíst nějakou nalejvárnu, něco na tom bude ...

[karelmrak]

Jenže zábradlí před domem není vzdálené 20m, ale 1,5m!!!

[misif]

To jsme se zase dověděli. Teorie využívá často metodu valivé koule, kdy ty jsi "pod koulí" v "bezpečí". Ale průměr odpovídá mimojiné bezpečnostní třídě, přeneseně tedy únosnému riziku úderu blesku pro danou třídu užití objektu i pod touto koulí.

To že jsi ve své bezpečnostní třídě v bezpeční, znamená, jaká pravděpodonost je, že tě nezasáhne blesk a ta pravděpodobnost není 100%. Takže se tu sejde uřčitě spoustu kuriózních historek, naopak, kdyby tyto okrajové události nebyly, tak by to byl důkaz zbytečného naddimenzování ochrany.

[Cmrnda]

Teorie valivé "koule" sem přišla s EN kama, do té doby se u nás o kouli nikomu ani nezdálo. Kdo chce být v bezpečí, musí si postavit Faradayovu klec.
Největší problém pro "předpokládaný" úder je vítr, sručně řečeno.