Odpojování od DS při bouřce

[Cmrnda]

Vzhledem k nastávajícímu bouřkovému období by sem chtěl zřídit ruční odpojovač od DC za el.měrem z hlediska omezení zavlečení atmosferické energie od distributora ke mě.
Vyloučil jsem tato zařízení:

https://www.aliexpress.com/item/1005004 ... Wuy4c5rLlP

Z běžné dostupnosti možná tohle:

https://argos.cz/produkty/detail/103004 ... k-00-4p-m8

nebo tohle:

https://argos.cz/produkty/detail/103004 ... 0-3p-m8-m8

U toho odpojení je samozřejmostí odpojovat PEN, takže min. ve čtyř polech.

Jinak odpojení zásuvkové, to by bylo asi úplně nejlepší, až na tu dřinu...
Zajímá mě, jak to máte v plánu nebo již v realizaci Vy?

[eduard22]

A nestačí prostě přepěťovka ze sítě? (hned za hlavním jističem) a 16mm žlutozeleným Cu drátem co nejkratší a nezávislou cestou k zemi a uzemnit pořádně nezávisle!? Blesk nepojete po tenkým zemění nahoru a dolu aniž by se nepropálil i na fáze se kterýma bejvá zemění do rozvaděče vedeno společně v kabelu...

Ideálně umístit přepěťovku hned za hlavními pojistkami z venku(!) baráku?

[Abrams]

Zdravím ,
je přepínám fáze , PEN je napřímo bez jakékoli možnosti přerušení . Dle odborné kapacity v oboru silnoproud je to takhle správně a dle norem .
Osobně na přepěťovky , bleskojistky a hromojistky nevěřím . Přímej úder usmaží všechno , což se mi vyhýbá ale blízkých úderu jsem zažil cca 7 co si toho všímám a nic se neodporoučelo .

Jestli si přeješ kolem baráku vodní příkop s aligátorama , tak směle dotoho .

Elektronům zdar

[Cmrnda]

Co se týče přepěťovek, tak ty jsou v tomto případě jen pro srandu králíkům, jak se říká. Ten potenciál bude mezi jednotlivýma vodičema cca stejný. Takže přepěťovky nic neřeší, nakonec můžu spojit PEN s uzemněním přímo. To takhle už kdysi bylo. Naposled jsem proudovým chráničem vypínal celý přívod, místní uzemnění bylo napojený až za chráničem. Nechci spekulovat, ale možná je to lepší.

Když se k nám blíží bouřka tak prouďák vypadne už při úderu blesku do VN (VVN) i dál než 10km. A kolik je v cestě "uzemnění". Nikdy to nepůjde jen nejkratším směrem, vždy se "výkon" rozloží.

Aligátory nechci a ani steklý Pitbuly

[Cmrnda]

a 16mm žlutozeleným Cu drátem co nejkratší a nezávislou cestou k zemi a uzemnit pořádně nezávisle!?

Jo, další uzemnění, dál než 5mm (norma) od ostatních uzemnění. Ale jen ke zlepšení.

[pibi]

Pokud máš přepěťovky a dojde k blízkému úderu, tak Ti dostatečně dimenzovaná přepěťovka zvedne i zemní potenciál domovní elektroinstalace a k nebezpečnému rozdílu potenciálu nedojde. Takže za mě jedině správně navržený systém přepěťovek, nebo odpojovač se vzdáleností kontaktů půl metru a žádný souběh přívodního vedení s domovní instalací.

[Cmrnda]

odpojovač se vzdáleností kontaktů půl metru

Na to sem koukal taky, nejlevnější stojí 7.000,-Kč (x4). Nejsem na dotacích. Ikdyž vzhledem k možným škodám pakatel.

https://www.sez-cz.cz/soubory/168-katalogpdf.pdf

[Cmrnda]

dál než 5mm

5 metrů. (oprava)

[eduard22]

dál než 5mm

5 metrů. (oprava)

No proto! Ale dle mě, stačí i "jen" 0,5m , 5m je už přehnané a v praxi nesplnitelné , tak daleko se neoddaluje ani hromo-svod!

[Kodl69]

A když má přepěťovku soused, tak si vyrovná potenciály a po PEN veodiči ti to pošle dodomu, podobnou prácu udělá i blízký úder. Tj je to marnost. Pokud máš přepěťovky, tak potom už stačí jenom shodit hlavní jistič, ty 4kV co by měla T1 udržet, už by se neměl prorazit. A za hlavním jističem další přepěťovku, která svede indukovaný napětí. Moudra našich babiček v téhle oblasti jaksi neplatí... Znovu a znovu dám příklad stožárů a technologie mobilních operátorů - bez výraznýho poškození obvykle vydrží i přímej zásah.

[Cmrnda]

A když má přepěťovku soused, tak si vyrovná potenciály a po PEN veodiči ti to pošle dodomu, podobnou prácu udělá i blízký úder. Tj je to marnost. Pokud máš přepěťovky, tak potom už stačí jenom shodit hlavní jistič, ty 4kV co by měla T1 udržet, už by se neměl prorazit. A za hlavním jističem další přepěťovku, která svede indukovaný napětí. Moudra našich babiček v téhle oblasti jaksi neplatí... Znovu a znovu dám příklad stožárů a technologie mobilních operátorů - bez výraznýho poškození obvykle vydrží i přímej zásah.

Na co ti jsou přepěťovky když zavlečení probíhá po PEN. U těch stožárů je to daleko lepší protože prostor zemního potenciálu je oproti zahradě s domem výrazně malý. Nejlepším rozšířením je čerpadlo do studny.

[ladik]

Můžete mi prosím někdo přiblížit, proč to u těch stožárů operátorů je OK?
Jeden takový mám na kopci a rád bych to měl správně vyřešeno.

Děkuji

[tomas]

Nějaké 3 roky probíhá měření blesků nad Amerikou. Každý rok je rekord překonán.
Aktuální rekord v délce blesku je 768km.
https://zpravy.tiscali.cz/nejdelsi-bles ... und-527959
Tedy jakých 5 nebo 0,5 metrů?
Válím se smíchy když čtu jak se tu a v projektech hromosvodů řeší ty jakože "izolační" vzdálenosti na centimetry
Je to jen obyčejná komerce, byznys a lobbing kterému už podlehli i normotvůrci.
Blesk se dokáže šířit i horizontálně po zemi a v chalupě s hromosvodem zabít člověka který sedí na židli za stolem viz Jizerka 2008
https://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka
https://elektrika.cz/data/clanky/proc-c ... hem-blesku
Že něco jakože uzemníte, ještě neznamená že to bude mít potenciál Země a ještě tam bude trvale.

Smích mne ale rychle přechází když mi nějaký HVImrd natahá ty napěťově netestované vodiče které často ani nevyhovují normám pod panely nebo v souběhu s DC kabely a pak ještě odmítá hradit případné škody.
https://janhlavaty.cz/2023/10/vyhovuji-hvi-vodice/

[Raww]

Nějaké 3 roky probíhá měření blesků nad Amerikou. Každý rok je rekord překonán.
Aktuální rekord v délce blesku je 768km.
https://zpravy.tiscali.cz/nejdelsi-bles ... und-527959
Tedy jakých 5 nebo 0,5 metrů?
Válím se smíchy když čtu jak se tu a v projektech hromosvodů řeší ty jakože "izolační" vzdálenosti na centimetry
Je to jen obyčejná komerce, byznys a lobbing kterému už podlehli i normotvůrci.
Blesk se dokáže šířit i horizontálně po zemi a v chalupě s hromosvodem zabít člověka který sedí na židli za stolem viz Jizerka 2008
https://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka
https://elektrika.cz/data/clanky/proc-c ... hem-blesku
Že něco jakože uzemníte, ještě neznamená že to bude mít potenciál Země a ještě tam bude trvale.

Smích mne ale rychle přechází když mi nějaký HVImrd natahá ty napěťově netestované vodiče které často ani nevyhovují normám pod panely nebo v souběhu s DC kabely a pak ještě odmítá hradit případné škody.
https://janhlavaty.cz/2023/10/vyhovuji-hvi-vodice/

A má pak tedy smysl vůbec nějaký bleskosvod pro těch posledním pár metrů dělat?
Je tedy vůbec smysluplné něco odpojovat hlavním vypínačem/jističem?

[Kodl69]

když ti přijde přepětí po PEN vodiči, tak ti přepěťovka vyrovná potenciály mezi PEN a dalšími vodiči vstupujícími od stavby. To je základní funkce přepěťovky. Jak prosté, mylivý Watsone... Ostatně tohle je poměrně častá cesta přepětí v obytných aglomeracích.
A opět a znovu popíšu řešení mobilních operátorů: stožár je kus železa, kterej je uzemněnej, a je velice dobře spojen s kontejnerem s technologiií, nejčastěj ocelovým roštem s kabely. Všechny koaxy mají na venkovní straně kontejneru instalovanou speciální sadu, která se zapíchne do stínění a to je přes toto zapojeno na kus měděné pásoviny, která je spojená s rámem kontejneru. Uvnitř je to stejný, dost často provedeno jako uzemněný konektory hned u stěny, a do nich našroubovaný koaxiální přepěťový ochrany. Další stupeň přepěťovky je v samotným zařízení. U antény je to stený v bledě modrým. Pokud je na stožáru svělo, tak vývod má samostatnou přepěťovku T1+T2, co nejblíž vývodu ven z kontejneru, další je u svítidla na vrcholu stožáru. Všechno uvnitř kontejneru je poměrně mohutnými dráty spojeno na přípojnici pospojování, samozřejmě i přepěťovka na napájecím kabelu. Nejčastější porucha po zásahu bleskem je to, že vypadne jistič před elektroměrem (přepěťovka vlastně na chvíli spojí všechny vodiče do zkratu), a údajně se někdy (vyjimečně)zničí elektronický elektroměr. Ale je tam UPS, takže technik má dost času na nahození jističe.
Jizerka: Tam se nikdo o hromosvvod nepokusil, a došlo k takovéhle kuriozitě, skutečně to přeskočilo přes auto do shnilého podlahového trámu a pak přeš člověka do světla, ne naopak. Kdyby tam byl hromosvod, tj aspoň nějak ta plechová střecha spojená s uzemněním, tak se tohel pravděpodobně nestalo.
Jo a nejčastější příčina úmrtí je co? předse narození tj pokud to chceme dotáhnout ad absurdum, tak je lepší propadnout nihilismu a počkat až umřem.
Vyrovnání potenciálů funguje, o tom není žádná, a potom ty centimetry řeší rozdíl potenciálů mězui místy, která jsou vbzájemně spojena vodičem, ale díky impulsní povaze blesku vznikne rozdíl napětí. Zase, nic není 100%, ale jistě je to lepší řešení než se modlit, případně polívat svěcenou vodou.

[Cmrnda]

když ti přijde přepětí po PEN vodiči, tak ti přepěťovka vyrovná potenciály mezi PEN a dalšími vodiči vstupujícími od stavby. To je základní funkce přepěťovky.

Kde by se tam vzalo to přepětí mezi vstupními vodiči ? Představ si že přívod to máš 100 metrů k trafačce vedeným v zemi a hrom bouchne do přívodního vedení k tomu trafu VN. Ty vodiče jsou v tom trafu spojený. Přepětí tam vznikne nějaké, ale nikoliv takové co by bylo příčinou požáru nebo smrti či nějkých vážných škod.

[tomas]

když ti přijde přepětí po PEN vodiči, tak ti přepěťovka vyrovná potenciály mezi PEN a dalšími vodiči vstupujícími od stavby. To je základní funkce přepěťovky. Jak prosté, mylivý Watsone... Ostatně tohle je poměrně častá cesta přepětí v obytných aglomeracích.
A opět a znovu popíšu řešení mobilních operátorů: stožár je kus železa, kterej je uzemněnej, a je velice dobře spojen s kontejnerem s technologiií, nejčastěj ocelovým roštem s kabely. Všechny koaxy mají na venkovní straně kontejneru instalovanou speciální sadu, která se zapíchne do stínění a to je přes toto zapojeno na kus měděné pásoviny, která je spojená s rámem kontejneru. Uvnitř je to stejný, dost často provedeno jako uzemněný konektory hned u stěny, a do nich našroubovaný koaxiální přepěťový ochrany. Další stupeň přepěťovky je v samotným zařízení. U antény je to stený v bledě modrým. Pokud je na stožáru svělo, tak vývod má samostatnou přepěťovku T1+T2, co nejblíž vývodu ven z kontejneru, další je u svítidla na vrcholu stožáru. Všechno uvnitř kontejneru je poměrně mohutnými dráty spojeno na přípojnici pospojování, samozřejmě i přepěťovka na napájecím kabelu. Nejčastější porucha po zásahu bleskem je to, že vypadne jistič před elektroměrem (přepěťovka vlastně na chvíli spojí všechny vodiče do zkratu), a údajně se někdy (vyjimečně)zničí elektronický elektroměr. Ale je tam UPS, takže technik má dost času na nahození jističe.
Jizerka: Tam se nikdo o hromosvvod nepokusil, a došlo k takovéhle kuriozitě, skutečně to přeskočilo přes auto do shnilého podlahového trámu a pak přeš člověka do světla, ne naopak. Kdyby tam byl hromosvod, tj aspoň nějak ta plechová střecha spojená s uzemněním, tak se tohel pravděpodobně nestalo.
Jo a nejčastější příčina úmrtí je co? předse narození tj pokud to chceme dotáhnout ad absurdum, tak je lepší propadnout nihilismu a počkat až umřem.
Vyrovnání potenciálů funguje, o tom není žádná, a potom ty centimetry řeší rozdíl potenciálů mězui místy, která jsou vbzájemně spojena vodičem, ale díky impulsní povaze blesku vznikne rozdíl napětí. Zase, nic není 100%, ale jistě je to lepší řešení než se modlit, případně polívat svěcenou vodou.

K těm stožárům a BTS máš pravdu v předchozím zaměstnaní jsem jich měl cca 300 na starosti a řešil jejich opravy a údržbu i BTS na komínech a panelácích tak to provedení potvrzuji jak jsi napsal.
Žádná BTS nebyla s izolovaným hromosvodem. A nejčastější poruchy BTS v polích a lesích v té době byly slimáci kteří to občas v pojistkové skříni vzali přes nožové pojistky mezi fázemi, dokázali přepálit i 50A nožovou. Pak jsme doplňovali všude kryty a přepážky mezi fáze. Poškození bleskem jsem tam nezaznamenal.
Podobně jako to bylo u BTS dělám i u FVE, protože to se osvědčilo. Takže jsem úplně bez sebe když tam potom přijde nějaký HVImrd který přesvědčí zákazníka že je nutné udělat nový hromosvod a vše to rozpojí, rozstříhá a rozřeže a ty pochybné HVI mi položí pod panely a mezi DC vodiče nebo v jejich souběhu. Někteří šílenci dokonce zruší i některé svody a přitom rozříznou spoj pásků který je kolem budovy a nebo spojení s PEN sítě nebo HOP. Že tam bylo původně 9 svodů protože jde o stáj, tak z důvodu aby se rozložilo krokové napětí do větší plochy je nezajímá, jim stačí k jímači jeden svod HVI a končí na svorce u země a že krokové napětí kolem toho svodu zabije ty koně kolem je vůbec netrápí. Maximálně tam dají cedulku že se za bouřky k tomu svodu nemá nikdo přibližovat a vyřešeno. To je teď moje zkušenost s hromosvodnými šmejdy se kterými se teď roztrhl pytel a vnucují lidem s panely nové hromosvody.

Chalupa na Jizerce hromosvod měla a v té době by vyhovující. Blesk udeřil do stromu vedle auta, což nebyla chyba hromosvodu, protože strom nebyl v jeho ochranné zóně. Problém byl v tom že se vůbec nepočítá s tím že se blesk bude "plazit" po zemi až do baráku a že ho až takto přitáhne distribuční síť. Nebylo zřejmě ani dostatečné vyrovnání potenciálu mezi DS a uzemněním hromosvodu. Pro ten blesk byla lákavější distribuční síť (to mohlo souviset i se současným a vzdáleným jiným úderem blesku do DS a takto došlo k propojení dvou blesků a srovnání potenciálů i mezi vzdálenými mraky a nejen mezi zemí) než hromosvod a takto se k ní oklikou dostal. Kdyby měli PEN distribuční sítě spojený s hromosvodem tak by si blesk vybral jednodušší trasu a vletěl by do hromosvodu.
Takže toto hrozí při odpojování PEN a vytváření různých oddělených zemnících soustav, jak tu někteří plánují. Pokud chcete opravdu PEN přerušit, tak k tomu potřebujete několik metrů podle dokonalosti vašeho uzemnění a vodivosti půdy. Půda prostě není tak dobře vodivá aby se v ní silnější blesk rozplynul v místě úderu. Na tom případu je vidět se může šířit i po zemi a dokonce i v zemi několik metrů než se ta energie rozplyne a pokud cestou narazí na nějakou síť (lepší uzemnění) muže dojít k dalším výbojům i stejným nebo jiným kanálem který to spojí například s dalšími mraky. Při bouřce neexistuje jen jeden rozdíl potenciálů mezi mraky a zemí ale i potenciály mezi mraky a vše se velmi rychle mění podle toho jak lítají blesky mezi mraky a zemí. A občas dojde k tomu že je zem s potenciálem mezi dvěma mraky ve kterých je + a - a zem je uprostřed, pak se potenciály těchto mraků srovnají třeba přes dva současné blesky a zem a pokud je v té zemní trase blesku chalupa a nějaká rozlehlá vodivá síť tak pak to tak může dopadnout tak, že se blesk tou sítí přenese i několik km jinam a pak "pokračuje" do jiného mraku. Nejbezpečnější je to tedy uvnitř Faradayově klece s co nejmenšími oky - kovová bedna.

[Cmrnda]

Kdyby měli PEN distribuční sítě spojený s hromosvodem tak by si blesk vybral jednodušší trasu a vletěl by do hromosvodu.

Jak to myslíš ? Pokuď je PEN tažen od trafa VN/NN, tak uzel trafa (teoreticky musí) mít < 2 Ohm. Za hromosvod se dá považovat každý uzemněný stožár (po 500 metrech), a ten něco svede, ale nestačí to. Ten vrchní drát (propojení mezi stožáry) je až od VN výš, ale stejně to taky nestačí.

A zase ta úvaha po jednodušší trase, ten blesk se rozlítne a jeho energie se šíří všudy možně a né jen cestou nejmenšího odporu.

Když ještě bydlela stará Jeřábková naproti hospodě, tak k ní jezdil mladej Čouhal, syn od Bedrníčkovy vdovy co se později provdala za toho Biskupce, a ten měl doma, už v tý době kovový kamna a všem povídal historky jak honil kulový blesk po sednici a když otevřel dvířka od kamen, tak "kulák" vlítnul do kamen a vylítnul komínem ven! Jo, takhle to bylo!

[tomas]

Kdyby měli PEN distribuční sítě spojený s hromosvodem tak by si blesk vybral jednodušší trasu a vletěl by do hromosvodu.

Jak to myslíš ? Pokuď je PEN tažen od trafa VN/NN, tak uzel trafa (teoreticky musí) mít < 2 Ohm. Za hromosvod se dá považovat každý uzemněný stožár (po 500 metrech), a ten něco svede, ale nestačí to. Ten vrchní drát (propojení mezi stožáry) je až od VN výš, ale stejně to taky nestačí.

Nejvíce se na uzemnění sítě podílí jednotlivá odběrná místa, v každém je připojený PEN k uzemňovací soustavě domu.
VN nemá uzemnění - IT síť a zemnící lano je u VN velmi výjimečné, to je občas vidět snad jen u VVN. A uzemnění sloupů a svodičů je žádné, mizerné nebo pouze imitované, protože distributoři mají jiné potřeby a priority než je bezpečnost a spolehlivost a stát - voliči a občané jim to dovolili tak dělat a spravovat
https://blisty.cz/art/113440-kompletni- ... nesov.html

[Kodl69]

Uzemnění PEN v odběrném místě. - víte kolik domů je v JM kraji v soustavě TT, tj N vodič bez spojení s uzemněním, a uzemnění na samostatný PE pro funkci chrániče, kolikrát s odporem okolo 200Ohm? prakticky všechny postavený mezi roky 1960-1990, a ani pozděj není jistota, že je PEN spojen v objektu s nějakým uzemněním, protože se spoléhalo na uzemnění DS a hromosvody nebyly povinný. Mezitím se udělaly všechny vodovodní přípojky v plastu a polovina rozvodu plynu taky... Odhadem je to tak polovina staveb. Samozřejmě průmysl a pod je na tom výrazně líp, aspoň v tomhle ohledu.
Potom pokud je to jak píšu výše, tak indukovaný proudy od vzdálenejch zásahů blesku , i blízký zásahy blesku do čehokoliv si hledají všelijaký zdánlivě divný cesty, viz Jizerka. Tam jistě hromosvod nebyl s PEN sítě spojen, to je móda posledních 15 ti let (62 305 z r. 2006 ).

[tomas]

Kolik je na JM domů v provedení TT nevím, na žádný takový jsem tam zatím nenarazil, ty dva domy z mé rodiny v Mutěnicích jsou v TN-C a TN-C-S a sousedi a další co tam znám také nemají TT. Neustále někde čtu a slyším že je na JM síť TT, ale kde konkrétně nikdo neví. Podle mne to tam už tam dávno není, jen se to stále opakuje.
Ale byl jsem nedávno v Kladně a tam jedna firma byla celá v provedení IT sítě. Kancelářská budova, laboratoře a hala s obráběcími stroji. Trafačku z 6kV IT na 0,4kV IT mají v přízemí budovy. Ale v době kdy jsem jim na střeše dělal FVE tak už měli hlídač izolačního stavu odpojený a střed trafa uzemnili. Prý to bylo strašně komplikované a náročné starat se o takovou rozlehlou IT síť s jedním hlídačem izolačního stavu, prý to neustále hlásilo poruchu izolace, například svody na kondenzátorech v kompenzacích. Tak to uzemnili a jedou v TN-C-S. Jen distribuční elektroměr na NN straně byl ale stále přes transformátor 1:1, protože distributor chtěl na elektroměru TN-C.

[Cmrnda]

No tak v "Prague" už ca 30 let síť TT není. Poslední přeměna napětí proběhla ...., no to už je dávno.
Ty přípojky, co jsem nedávno koukal do výkopových rýh, dělají propojením zemnícím páskem 30x3 mezi sebou, takže když otevřeš RISku, tak vidíš ukončení pásků 2x. V podstatě řečeno, lepšího nic být nemůže.(po 100m povinné uzemnění)
Ovšem je tady otázka kdy musí být barák uzeměn? Tak je to 200m od posledního uzemnění (ve venkovním rozvodu), takže je li-to tak sestavené v těch přípojkách, tak barák vzdálený méně než 200m nemusí být vůbec uzemněn. Co k tomu dodat? Kdo má lepší zemnění, ikdyž ho v podstatě mít nemusí, je na tom z hlediska rozdílů potenciálů nejhůř. A jak se říká, čím blbější sedlák, tím větší brambory.