Zapojení panelů s různým napětím do stringu.

[brumlaj]

Aby si i jiní dokázali představit o čem zde hovoříme, tak graf:

vice_vykonovych_spicek.png (28.72 KiB) Zobrazeno 4954 x

ukazuje červenou křivkou dva výkonové body které lze prohlásit za MPP. (Modrou křivku pomiňte, původně graf zobrazuje výkonový průběh nezastíněného/bezchybného a částečně zastíněného/vadného panelu). A jde o to který bod regulátor zvolí. Je zcela jedno který kopec je v případě 9 a 13A panelů v sérii větší - oproti grafu na obrázku to bude v tomto případě prohozené, jde o to zda prochází regulátor celou oblast kde předpokládá MPP, nebo si vystačí s prvním nálezem MPP byť by byl pouze lokální a ne skutečný. Také záleží zda vyhodnocení začne "zespodu" od nejnižšího, nebo "zvrchu" od nejvyššího napětí. Toť vše. Souhlasím s Abramsem, že pravděpodobnost že regulátor pojede s napětím shora (v grafu zprava do leva po křivce) je vyšší a vo to de.

[Cmrnda]

A těď si představ, že budeš mít těch panelů třeba deset a každej bude mít tu křivku výkonu jinou. Ten jeden regulátor nebude dělat nic jinýho než hledat? Našli? Nenašli... Našli?? Nenašli... Našli??? Nenašli....

Spojování panelů do série je vždy problém, a aby se zabránilo ztrátám výkonu na ostatních panelech, je potřeba regulátor na každý panel. Do série nejlépe stabilizátor proudu, samozřejmě optimum to nikdy nebude. Což potvrzuje i maličkatý vývoj na FVP (dělení buněk, umístění baypass diod, atd..)

Při spojování panelů paralelně se tyto ztráty nemůžou nikdy stát. Myslím omezování výkonu jedním panelem ostatní panely.

Osobně bych si panely do série nikdy nespojil, ale to je věc každýho jak si to napatlá...

[VITEK]

To cos napsal je trochu podivne

Kdyby tvoje tvrzeni byla pravda tak kazdej zapojuje 1 s 80 P.
Na polich ci na domech.

Tvoje nazory tak s nima se dlouhodobe neztotoznuju. Promin. Teoreticka vec je kedna vec a druha je prakticka, kabelaz, odpojovace, jisteni stringu rpepetovky atd. Financni stranka veci je dalsi.
Mas li 10 panelu v serii stejnych tak je to ok. Masli 10 ruznych panelu v seri tak neza pojovat.
Masli 10 panelu jinych do paralelu taky nezapojovat. Kvuli kazdemu jinemu napeti

Neblbni tady lidi. Kdyby byla pravda to co pises tak to ma kazdy. Neznam nikoho kdo by mel 1 s a tteba 22 P na ongridu.co chces delat jako s 24 V DC? Proudy kolem 400 A pro 10 kW.

A jen rpo zajimavost na zaklade tveho tvrzeni by ses jim mel ridit tzn posli fotky tvych kombiboxu razeni panelu a prepetovak a lt vidime kdo nam ordinuje rpedpisy ohledne zapojovani kedine vse paralelne

Ne tudy cesta nevede. Ahoj. V.

[Cmrnda]

To Tvoje rčení je jednoduchý, takhle to mskaj firmy, sériové zapojení je jednoduchý a hlavně levný na kabely. Tady veškerý výhody končej. Tak proto to nemá každej.... Obdobně jako nemáš v distribuci 24V ale 231V. To ale neznamená že to nejde.

U panelů spojených paralelně se to ureguluje jedním regulátorem ještě obstojně, ikdyž stejně je lepší mít panely se stejným napětím, anebo přidat ke každému panelu stabilizátor napětí. Slovo "stabilizátor" je trocha nepřesné, ale podstatu nemění.

jinak co píšu není "ordinace" , ale jestli si chce někdo něco dělat sám, tak určirtě důvod alespoň k zamyšlení. A žádný "kombiboxy" 10kW nemám, to mají jen snobové.

Jinak to tak mám, vše paralelně. Tudy cesta vede, panáčku...

Nazdar!

[Abrams]

Zdravím ,

proč všichni výrobci FV panelů zapojují FV články do séri a né paralelně ? Paralelní zapojení FV článků by bylo to nejlepší - každej by mohl dávat proud dle individuálních schopností , dle intenzity osvitu , úměrně zastínění , co mu dovolí zaprášení skla , plochou jenž nestíní ptačí hovňous , dle stín vrhající mech rotstoucí ze škvíry mezi sklem a hliníkovým rámem .
Proč výrobci FV komponentů inženýrojou verky pouze na vysoké DC napětí ? A ne na 0,5V ? ... .

I v hejnu sardynek se najde jedna pádlující proti proudu .

Elektronům zdar

[Cmrnda]

...proč všichni výrobci FV panelů zapojují FV články do séri a né paralelně ?
...Proč výrobci FV komponentů inženýrojou verky pouze na vysoké DC napětí ? A ne na 0,5V ? ... .

Polemika jak na základce v prvním stupni.

Snad si nemyslíš že výrobce využije místo konečné fáze panelů už teď? Mnohdy se ani výroba té finální poslední fáze nedočká protože zanikne ještě před tím.
Nejsou schopní ani vyrobit jednu kompaktní celu, raději vyrobí zmetek a uříznou ho.

Protože je to levný. Jinak se všimni že vysokému napětí se právě vyhýbají kvůli bezpečnostním předpisům.

[eduard22]

Protože je to levný. Jinak se všimni že vysokému napětí se právě vyhýbají kvůli bezpečnostním předpisům.

A to já s rodinou se vyhejbáme raději vysokým poudům, to je roziko - požáru! Distribude je taky na úrovni VVN a ne NN... kvůli vysokým proudům a ztrátám!
Lepší je , dle mě, honit výkon napětím než proudem (zadní náprava se taky pohání jen tenkou trubkou - kardanem a raději vysokými otáčkami než pomalými ale zase silným krouťákem... To je nemlich to samé u přenosu energie jako u elektriky VN vs NN)

Axpert King II s až 500V DC PV IN zatím boduje u mě a mojí rodiny Nic nehoří, nic se nežhaví přesto že máme mezi PV poli pro sichr i oddělovací 30A diody v malém uzavřeném prostoru MC4 konektoru... , kde teče max 8-10A , ale ani neprobíjí
Slunce v duši

[Cmrnda]

A to já s rodinou se vyhejbáme raději vysokým poudům, to je roziko - požáru! Distribude je taky na úrovni VVN a ne NN... kvůli vysokým proudům a ztrátám!

No, tak to je právě obráceně, vysoký napětí vytáhne oblouk a zapaluje, nízé napětí je daleko bezpečnější, a malé napětí obvzlášť. Malé napětí Tě nezabije, u VN je pravděpodobnost mnohonásobně větší.

Jinak všechny spínače, ochrany atd. jsou i na nízké napětí 500V DC extrémě náročné, tím se instalace jen prodraží. Hele, a vem si když Ti na střeše ta dioda vyhoří, nebo konektor, ha? Jestli nemáš přístup s pod střechy, tak seš vystaven svolat rodinnou schůzi a začít uvažovat o termínech oprav kdo a kdy může někdo z rodiny pomoci. Velikonoce a vánoce jsou jen jednou za rok.

Osobně mám každý panel přiveden do zahradního domku, tam je na každý panel ochranná dioda oproti zavlečení energie do jiného panelu, a je na každý panel jistič, ale obyčejný jistič, né 1000V DC jistič.
Máš o každém panelu přehled, můžeš si změřit proud i napětí.
No co bys chtěl víc?

Obhajuješ svojí bednu, akorát...

[Mex]

Mám 2 stringy po 13 panelech 570Wp. Každý má svůj MPPT.
A štve mě, že to dá jenom nějakých 560V, když nejvyšší účinnost má můj měnič při 630V.

Takže ne, není to tak, že by každý chtěl co nejnižší napětí a šílené proudy.

Trochu jiný problém je to u baterek. Tam se sice s vyšším napětím a menšími proudy taky líp dělá, ale HV baterky jsou většinou dražší (kupované) nebo obtížněji realizovatelné (při DIY výrobě).

[Cmrnda]

Tak to máš blbej měnič, blbý panely a blbě to zapojený.

Kdybys měl panely s napětím 35V zapojený paralelně, tak žádnej MPPT (s buckem) nepotřebuješ. Jestli nemáš jen ostrov, tak optimum bude asi 350V při 1f do měniče a to vzhledem k účinnosti konverze, která je v poměru 1:1 nejvyšší. U třífaze to bude těch 325 x 2 = 650V min. (700V - 900V) prům.

[eduard22]

No, tak to je právě obráceně, vysoký napětí vytáhne oblouk a zapaluje, nízé napětí je daleko bezpečnější, a malé napětí obvzlášť.

- Ale však já mám každej string (DC kabel s dvojitou silnou izolací) v samostatném husím krku a ty v úctihodném rozestupu celou cestu cca 10cm
- I uvnitř rozvaděčku dodržuju velké prostorevé rozestupy a prodrátováno taktéž DC kabelem
- A ano mám dražší komponenty na 1000V DC
- Konektory i diody mám v suchu pod střechou na půdě kde není nic hořlavého a průvěsy jsou přes 0,5m pod taškami a tak pod optickou kontrolou (tzv. na očích)
- Vše v max zatížení za jasného poledne zkontrolováno themocamerou

DC rozestupy.jpg (96.92 KiB) Zobrazeno 4771 x

[eduard22]

Mám 2 stringy po 13 panelech 570Wp. Každý má svůj MPPT.
A štve mě, že to dá jenom nějakých 560V, když nejvyšší účinnost má můj měnič při 630V.

Vidíš, máš to šecko blbě! A já taky! Měli sme se poradit s Cmrndem
Viz:

Tak to máš blbej měnič, blbý panely a blbě to zapojený.

[Cmrnda]

Když má někdo bednu co nabízí jednu možnost připojení, tak samo že to musí zapojit jak ta bedna potřebuje. Jenže kdo si staví elektrárnu pro sebe, tak se kombinovaným zařízení vyhýbá, za jedno je to dotačně drahý a za druhý, a to je důležitý, značně omezující. Rozšíření, pakliže to bedna výslovně nedovoluje, není prakticky možná.

[eduard22]

Když má někdo bednu co nabízí jednu možnost připojení, tak samo že to musí zapojit jak ta bedna potřebuje. Jenže kdo si staví elektrárnu pro sebe, tak se kombinovaným zařízení vyhýbá, za jedno je to dotačně drahý a za druhý, a to je důležitý, značně omezující. Rozšíření, pakliže to bedna výslovně nedovoluje, není prakticky možná.

- Stavěl jsem to pro sebe
- "dotačně drahý"??? Já dotace neuznávám (jako nemorální úplatek voličů) a nésu pokrtyec a tedy sem ju ani nevyužil a to ani při výměně kotle, vše sám a za svoje!
- rozšíření by bylo možné a to koupí další a další bedny , ale víc panelů nemám kam dát, ani víc energie nepotřebuju
- bedna to dovoluje - snese víc PV polí ač jediný PV vstup, má to smysl zejména v kombinaci východ/západ ale mladej má obě pole na jih a značně si polepšil a má skoro po celej den 6kW k dispozici a další možnost je další bedna a paralerní provoza a to až 9ks beden
Provoz kombi bedny je plně automatický (programovatelně), nezabírá tolik místa, zapojení je jednoduchý (viz obr.) a bez bastlů ála automatický přepínač sítí... a tak zatím spolehlivý a bezpřetokové!
Poloostrovům s Axpert King II zdar!

FVE-švára.jpg (175.66 KiB) Zobrazeno 4719 x

[Mex]

Tak to já se dotaci nevyhýbám. Proč bych měl? EU mi ji nabízí, tak co bych si neposloužil.
Ale realizuju si to všechno sám. Pěkně každý šroubek zašroubovat vlastníma rukama. Vím o každém kde je a proč tam je.

Měnič jsem si pořídil 15 kW, což je pravděpodobně víc, než kdykoli budu potřebovat. Takže tady rozšíření nepředpokládám.
Panelů tolik, kolik se mi jich jenom na střechu vejde. Takže ani tady rozšíření asi moc nepadá v úvahu. Resp. možná časem pověsím ještě něco na stěnu domu, ale to se pořád dá zvládnout tím stávajícím měničem.

Jediné, kde rozšíření asi padá v úvahu, jsou baterky. Tady mě časem (doufám) čekají změny. Chci si postavit HV baterku s distribuovanou BMS vlastní konstrukce.

Dělám průmyslovou automatizaci. A u pohonů se běžně používají DC meziobvody na 560V.
Takže nějaký ten volt mě zas tak neděsí.

[Cmrnda]

A u pohonů se běžně používají DC meziobvody na 560V.

560V odpovídá zhruba napětí meziobvodu bez vyhlazení při vstupu 400V 60Hz. Špičkové napětí by bylo větší, tedy 700V.
Nějak se pokouším přijít na těch 560V. U meziobvodu ze sítě by to sedělo na 540V 50Hz nevyhlazených. Možno uvažovat i toleranci u zvlnění, běžně 5%.
U solárů ale nemůžu s takovými hodnotami pracovat, pouze se špičkovými hodnotami DC napětí.

No hlavně že to funguje...

[Mex]

A u pohonů se běžně používají DC meziobvody na 560V.

560V odpovídá zhruba napětí meziobvodu bez vyhlazení při vstupu 400V 60Hz. Špičkové napětí by bylo větší, tedy 700V.
Nějak se pokouším přijít na těch 560V. U meziobvodu ze sítě by to sedělo na 540V 50Hz nevyhlazených. Možno uvažovat i toleranci u zvlnění, běžně 5%.
U solárů ale nemůžu s takovými hodnotami pracovat, pouze se špičkovými hodnotami DC napětí.

No hlavně že to funguje...

Nevím moc, co se mi snažíš říct.
Hodnotu 560V jsem použil proto, že je to skutečně napětí, které na DC obvodech někdy je (viz dále), a současně je to shodou okolností napětí na mých panelech.

Běžný frekvenční měnič nebo servodriver se síťovým napájením funguje tak, že na vstupu má obvod, který nějak vyrobí usměrněné napětí. Píšu "nějak", protože nejjednodušší je to jednoduchým diodovým usměrňovačem. Dneska se ale často používají všelijaké obvody typu PFC, aby ten pohon byl "hodný" k napájecí síti.

Tohle usměrněné napětí je přivedeno na velké kondenzátory DC meziobvodu, případně přes (nepovinnou) tlumivku.
Mimochodem dobrý (a drahý) frekvenční měnič se od toho levného bude lišit kromě vyspělosti řízení i tím, jak kvalitní a dlouhoživotní kondenzátory v DC meziobvodu má. Kromě občasné závady typu shořelý IGBT jsou chyby a zhoršení parametrů kondenzátorů v DC meziobvodu tím nejčastějším problémem, na kterém měnič ukončí svou životní pouť.

No a na ten DC meziobvod je pak navázaný střídač na konci, který vytváří pomocí 3 polomostů požadované průběhy na požadovaném napětí a s požadovaným průběhem. Často dost komplikovaně, kde se opět pozná dobrý a levný měnič.

Napětí na DC meziobvodu, je-li relizováno prostým usměrněním, tak má hodnotu "jmenovité napětí krát odmocnina ze dvou". Sníženo o úbytky na diodách usměrňovače. Tedy pro síť 3x400V je to teoreticky skutečně skoro přesně těch DC 560V
Platí pro jakoukoli čistou sinusovku, je to nezávislé na frekvenci. Proto nerozumím tomu, že tam píšeš o 60Hz.

Je to ale teoretická hodnota. Napětí v síti lítá klidně +-10%, ve fabrikách často i víc. Navíc je to špičkové napětí, které to tam na ty kondenzátory dodají ty úplné vrcholky sinusovky. A při zátěži spadne níž. Při akceleraci (kdy je většinou zátěž pohonu nejvyšší) někdy i dost významně.

Naopak při deceleraci (brzdění) se napětí na DC meziobvodu zvyšuje rekuperací. Část té energie se uloží v kondenzátorech a spotřebuje při následném běhu. Pokud už to leze moc vysoko (třeba nad 700V, podle toho, co měnič dovolí), tak se pak připojí brzdný odpor a ten tu přebytečnou energii spálí.
Pokud to ten odpor nestačí spálit, tak měnič spadne na chybu přepětí.

[Cmrnda]

Nevím moc, co se mi snažíš říct.

To napětí mi nesedí.

Běžný frekvenční měnič nebo servodriver se síťovým napájením funguje tak, že na vstupu má obvod, který nějak vyrobí usměrněné napětí. Píšu "nějak", protože nejjednodušší je to jednoduchým diodovým usměrňovačem. Dneska se ale často používají všelijaké obvody typu PFC, aby ten pohon byl "hodný" k napájecí síti.

Existují spousty konverzí, např. násobič napětí, ale budeme brát ten diodový.

Tohle usměrněné napětí je přivedeno na velké kondenzátory DC meziobvodu, případně přes (nepovinnou) tlumivku.
Mimochodem dobrý (a drahý) frekvenční měnič se od toho levného bude lišit kromě vyspělosti řízení i tím, jak kvalitní a dlouhoživotní kondenzátory v DC meziobvodu má. Kromě občasné závady typu shořelý IGBT jsou chyby a zhoršení parametrů kondenzátorů v DC meziobvodu tím nejčastějším problémem, na kterém měnič ukončí svou životní pouť.

Bez tý tlumivky je to véééélice špatné. Teď si představ místo IGBT Mosfety... To by bylo vyhořelin a zácpů.

No a na ten DC meziobvod je pak navázaný střídač na konci, který vytváří pomocí 3 polomostů požadované průběhy na požadovaném napětí a s požadovaným průběhem. Často dost komplikovaně, kde se opět pozná dobrý a levný měnič.

Hmmmm, mám doma 1/2 psa. Myslíš že nemá zadek nebo předek, nebo je plochý?

Napětí na DC meziobvodu, je-li relizováno prostým usměrněním, tak má hodnotu "jmenovité napětí krát odmocnina ze dvou". Sníženo o úbytky na diodách usměrňovače. Tedy pro síť 3x400V je to teoreticky skutečně skoro přesně těch DC 560V
Platí pro jakoukoli čistou sinusovku, je to nezávislé na frekvenci. Proto nerozumím tomu, že tam píšeš o 60Hz.

Tak to nevím kde si to "vycual" ale efektivní napětí roste s frekvencí. A u čistýho usměrněnýho napětí nemá tohle číslo žádnou informativní hodnotu. Možná havarijní hodnotu nebo orientaci pro podpětí.

[Mex]

Promiň, trochu nerozumím jazyku tvého kmene.

Spousta konverzí sice existuje, ale v běžné profesionální praxi se u frekvenčních měničů zvyšování prakticky nepoužívá. Možná ale máš ze své profesionální praxe jiné zkušenosti.

Tlumivka řeší proudové rázy, nikoli napěťové.
FETy místo IGBT se na těchto napětích nepoužívají proto, že pro vysoká napětí už je u běžných FETů odpor v sepnutém stavu natolik velký, že už vyjde líp a levněji tam osadit IGBT, i když má dost velký napěťový úbytek. Dalo by se to řešit velkým množství paralelních FETů, ale to už vychází cenově velmi nepříznivě.
Není to proto, že by FETy odcházely a IGBT ne.
Mnoho instalací tlumivky v DC meziobvodu nepoužívá. Skoro bych řekl, že většina. Minimálně u menších výkonů.

Jak vypadá polopes nevím. Budou to vědět v Korei, když třeba v sobotu sežerou na oběd jen půlku, a v neděli pak mají tu druhou půlku.
V elektronice ale polomosty znají jak v té Korei, tak i u nás. A kromě některých částí Afriky asi i na celém světě.
A nemá to nic společného s tím polomostem, co jim z celomostu nedávno v Baltimoru udělala ta loď.

Efektivní napětí je výška obdélníka o stejné ploše, jako plocha půlperiody dané sinusovky.
V tomto vztahu není nic, co by bylo frekvenčně závislé. Sinusovka je pořád sinusovka.
Vypovídající hodnotu má takovou, že bez zátěže usměrňovač nabije výstupní kondenzátory právě na toto napětí (mínus ztráty na diodách usměrňovače).
Snadno můžeš zkusitm když do běžné zásuvky AC 230V připojíš nějaký Graetz s kondenzátorem. A nějakých těch 320V tam naměříš.
Tedy:
230 * sqrt(2) - 2 * 0.7 [V]

[Sten77]

Mex: Hele já taky nerozumím jazyku Cmrndova kmene, myslím, že nás tu bude víc takových. A hlavně mě to vůbec netrápí. Jeho příspěvky už nesleduju. V jeho příspěvcích jsou asi nejpřínosnější ty smajlíky. V jejich použití by tu určitě vyhrál.
Komunikace s ním je ztráta času.

[Cmrnda]

Promiň, trochu nerozumím jazyku tvého kmene.
Tlumivka řeší proudové rázy, nikoli napěťové.

Celou dobu se snažím dotázat o vysvětlení 560V a použitelnosti tohoto napětí. Místo toho se dovím co řeší tlumivka a další nepodstaty. Co chceš, čistě teoreticky dělat se zvlněným napětím? Krom toho ho vyfiltrovat k použitelnosti, a to je ta špičková hodnota. A ještě u FVP

https://cs.wikipedia.org/wiki/Usm%C4%9Br%C5%88ova%C4%8D

A všimni se tam použití té frekvence.

[testone]

Mexi, vys... se na něj
je to marný, je to marný, je to marný
jeden detail vytrženej z kontextu a na něm se bude točit
v dalším postu si vybere něco jinýho
....
jinak díky za technicky hodnotný posty

[Mex]

...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Usm%C4%9Br%C5%88ova%C4%8D
A všimni se tam použití té frekvence.

Poslední post, protože to opravdu nemá smysl.

Frekvence je v tom vzorci s filtrací uvedená proto, že tady pojednávají o zvlnění při zátěži. Tedy o poklesu ze špičkové hodnoty dolů v době mezi dvěma půlperiodami.

Ale my si píšeme o špičkovém napětí, tj. napětí bez zátěže. Nikoli o nějakém průměrném usměrněném napětí při zátěži. Máš to v těch mých postech explicitně napsané. A to špičkové napětí není frekvenčně závislé.

Při dobrých kondenzátorech a naopak špatném zapojení (bez vybíjecích odporů nebo jiného řešení) ho tam klidně naměříš ještě dlouho po odpojení od napájení. Což je z hlediska bezpečnosti samozřejmě nežádoucí.

Podtrženo a sečteno: já jsem (pro své potřeby) zastáncem raději vyššího napětí a nízkých proudů než naopak. Chci mít možnost umístit jednotlivé komponenty i dost daleko od sebe, aniž bych mezi to musel natahat tuny mědi v kabelech, které pak skoro neunesu.
Raději tam natáhnu tkaničku o průřezu 6mm2, kterou půjde z panelů maximálně nějakých 13A, z baterek 30A.
Izolace (plast) je levnější než vodič (měď).
A protože měniče pracují s vysokým napětím efektivněji, tak i silný měnič 15kW může jet v bezventilátorovém provedení. Netopí a hlavně neřve, takže si můžu dovolit ho umístit i do obytných prostor.

Pokud ale tobě vyhovuje nízké napětí a vysoké proudy, proč ne. Tvoje volba. Jen je možná škoda té zbytečné mědi. I když pokud to máš všechno pohromadě, tak proč ne.
Přišli na to už i výrobci aut. Tak nová auta už často nejsou 400V architektura, ale 800V architektura. Někteří jdou až někam nad 900V.
Mám pocit, že většina moderních rychlonabíječek umožňuje maximální nabíjení něco mezi 1100 a 1200V.

Taková zajímavost kolem FVE a vysokonapěťových stringů: tyhle HV měniče (aspoň některé, jestli všechny to nevím) nemají to napětí stringu třeba 600V proti zemi, ale je to rozděleno na -U1;+U2.
Například u Solaxe se stringem o celkovém napětí 600V bude na jednotlivých drátech proti zemi -380V a +220V. Těch -380V tam bude furt, to kladné napětí se pak bude měnit podle celkového napětí stringu.

Takže z toho mimo jiné plyne, že když hasiči tvrdí, že umí hasit do 400V, tak to je tady celkem dobře zajištěno. Protože proti zemi (na které ten hasič stojí) je tam jen těch -380V (samozřejmě není-li celkové napětí stringu vyšší než 760V).

[Cmrnda]

Frekvence je v tom vzorci s filtrací uvedená proto, že tady pojednávají o zvlnění při zátěži. Tedy o poklesu ze špičkové hodnoty dolů v době mezi dvěma půlperiodami.

No vidiš, takže když bude za meziobvodem výstup ze šesti - půlmůstků (300Hz), tak efektivní DC napětí bude větší než při třech půlmůstkách (150Hz).

Že jde všeobecně napětí nahoru jsou faktory "váhy", "ceny" a "konstrukce schopnosti". To ale nemusí jednoznačně znamenat, že je to něco technicky lepšího.