Ideální nabíjecí dioda

[Cmrnda]

Zdravím praktické zkoumaly a kol,
co se týče diod, je největší brzdou přechodový odpor. Už nedávno se objevil způsob zapojení dvou MOSfetů antisériově zapojených který sníží odpor skoro na polovinu.
Teď jsem koukal že 0,02V úbytek má být realitou, nebo sem to blbě pochopil?
https://www.aliexpress.com/item/1005001 ... ry_from%3A
Klasika:
https://www.aliexpress.com/w/wholesale- ... l.search.0

[Mex]

Problém diod není přechodový odpor, ale napěťový úbytek.
To není totéž. Odpor je lineární veličina, takže při malém proudu bude i úbytek na něm malý.
Ale diody mají velmi nelineární charakteristiku, a i u malých proudů bude pořád úbytek vysoký (např. 0.4-0.7V podle typu diody).

Naproti tomu sepnutý tranzistor typu FET má skutečně charakter lineárního odporu.
Takže úbytek na něm v sepnutém stavu bude přímo úměrný protékajícímu proudu.

Trochu bych brzdil s tím odporem Ron 1.5 mR (miliohm). To by byl opravdu hodně dobrý tranzistor, a ten by asi nestál tak málo.
Zvlášť když má být dimenzovaný na dost vysoké napětí. Pro čím vyšší napětí je FET dělaný, tím horší (tj. vyšší) odpor v sepnutém stavu má.
Věřil bych tam možná 5mR. A i to by byl dobrý výsledek.

Jde o to, co to má dělat. Většinou ani není třeba používat 2 FETy antisériově, ale stačí jenom jeden vhodně zapojený.
Pokud jsou 2 antisériově, tak mají dohromady i 2x vyšší Ron.

[Cmrnda]

Dík za info,

už je mi jasnější, proč ty výsledky se měřitelům liší.
K panelům mám 30sq100 a STTH6003TV a docela hřejou, jedny mají VF 1V a druhý 0,55V. Ty už tam nechám, vydržely už 2 léta, tak asi dobrý. Na další panely zkusím něco z těhle "málo-hrejičů".

Používá se to i na nabíjení z bucků apod. jako ochrana proti zpětnému proudu.

Jinak stejně by mě zajímalo schéma těch integráčů, ty MOSFeti jsou jasný, ale co je v těch IO?

[Mex]

Nábojová pumpa, měření vstupního napětí a podle toho spínaný výstupní budič toho připojeného FETu.

Tady je jeden takový chip, co se dělá speciálně pro soláry. I s popisem.
A je tam i krátké video z pokusného nasazení.
https://www.ti.com/product/SM74611

[brumlaj]

Tři vývody, vysoká cena, - pro speciální aplikace možná. Běžně na oddělení "stringů" jsou ověřené pojistky.

[Mex]

Tak třeba TI to dělá jako by-pass diody do solárních panelů.
Moc by se mi líbilo mít panely, kde by místo 3 klasických diod byly tyhle FET diody.

O použití/nepoužití oddělovacích diod mezi paralelními stringy se můžeme přít do nekonečna.
Já to za sebe vidím tak, že pojistky jsou poslední záchrana u většího počtu paralelních stringů (víc než 2 paralelně), aby zastíněné nebo vadné panely neodešly v kouři.
Ale už nefungují jako obrana proti tomu, aby část výkonu z osluněných panelů neskončilo jako teplo průchodem zpětného proudu částečně zastíněným nebo částečně vadným stringem. Částečné zastínění nezruší výrobu toho stringu kompletně, ale sníží výkon natolik, že přes něho budou jeho sousedi tlačit proud opačným směrem. Ale ne tak velký, aby pojistky přehořely.

No a diody tohle elegantně vyřeší za málo peněz a za cenu celkem malých ztrát. Zvlášť pokud jsou ty stringy delší a mají tedy vyšší napětí.

Já paralelní stringy nepoužívám, vyznávám vysokonapěťové stringy a malé proudy. Ale kdybych je paralelně používal, určitě bych si tam diody osadil.
Ale to jsem já, nikomu to nenutím jako univerzální pravdu.
Jen si to umím představit jako náhradní zapojení, tedy soustavu zdrojů, diod a vnitřních odporů. A zřejmě bych si to uměl i celkem snadno odsimulovat na simulátoru elektrických obvodů, kdybych tu potřebu měl.

[brumlaj]

Píši pro ty, kteří ještě názor nemají pevně ukotven:

..... Ale už nefungují jako obrana proti tomu, aby část výkonu z osluněných panelů neskončilo jako teplo průchodem zpětného proudu částečně zastíněným nebo částečně vadným stringem. ......

Ano, částečně vadným stringem souhlas. Ale kdo provozuje částečně vadný string tak že není oddělen od ostatního? NIKDO!

Zastínění (jak se domníváš) nesníží napětí diody v propustném směru. Naopak. Nižší teplota neosvětleného článku toto napětí zvýší. Takže zpětný proud u funkčních panelů nehrozí. A naopak pojistka upozorní na poruchu panelů. Dioda nejen že takovéto vady zamaskuje na dlouhou dobu, ale ještě slouží jako další prvek s výrazně vyšší poruchovostí než pojistka.
A jako poslední varování je blízký výboj který způsobí proražení diody (stává se běžně u obtokových diod v panelu). Pokud nejsou přítomny pojistky, pak není splněno to co píše každý výrobce o maximálním proudu panelem a požár je blíže a pojišťovna je z obliga.
Takže názor je názor a domyšlení "okrajových podmínek" do (třeba nepravděpodobného, ale možného) konce může dosavadní názor zcela změnit. Výrobci kteří tam ty pojistky a jejich hodnotu nařizují nejsou blbci. Ti už si soudními spory prošli.
odkazovaný dokument (pro případ jeho zmizení):

dioda_teplota_napeti.pdf

(88.45 KiB) Staženo 56 x

a další - sleduj napětí na ose X.:

[Kostěj]

Já paralelní stringy nepoužívám...

Já paralelní zapojení používám, ale spojené to mám až dole před měničem. Na každé větvi ještě před spojením mám analogové ampérmetry a nikdy jsem neviděl, že by něco teklo zpět. Rozdílný proud větví při zastínění (stromy na sousedním pozemku a slunce nízko) je normální. Spojovat to přes diody pokládám za nesmysl.

[Mex]

Napsal jsem myslím dost výrazný desclimer, že tak bych to dělal já, ale že to nikomu nenutím.

Diody mají jednu takovou nehezkou vlastnost. Se stoupající teplotou klesá jejich Uf.
Takže (na rozdíl třeba od FETů) je paralelní spojování diod někdy (tedy skoro vždy) trochu problematické.

Jedna dioda bude mít vždy trochu nižší Uf (nikdy nejsou všechny součástky identické). Tak přes ní poteče vyšší proud než přes její paralelní sestry.
Tím pádem se bude víc zahřívat, čímž opět klesne Uf a opět se zvýší proud a teplota. Takže kladná zpětná vazba, která vždy vede k nestabilitě a případně k problému.
No a solární panel není nic jiného než spousta sérioparalně řazených diod.

Proto kdybych potřeboval paralelní stringy (jako že je nepotřebuji), tak bych obětoval nějakého toho 0.7-1V a stringy bych oddělil.
Pokud bych to dělal (což rozhodně nemám v úmyslu), tak bych tam dneska asi nastrkal nějaké ty FET-diody, o kterých je tohle vlákno.
Ale dělat to nebudu,protože panely dávám zásadně sériově.

Jinak (ad brumlaj): snad jsem nikde nepsal nic o tom, aby se nepoužívaly pojistky, ne?
Psal jsem jen o tom, že podle mě je lepší k nim přidat ještě diody.

[brumlaj]

....... panely dávám zásadně sériově. ........

Tak to gratulace s tím, že pravděpodobně nemáš podstatné zastínění panelů čímkoli a že se nebojíš DC oblouku. Jak píšeš, je to na rozhodnutí každého jednotlivého soudruha.

....... podle mě je lepší k nim přidat ještě diody.

Důležité je, že Ty sám toto zapojení nepoužíváš, takže je to jen o tom přesvědčení. I to je důležitý střípek do skládanky - informace.

[Cmrnda]

Já paralelní zapojení používám, ..... Spojovat to přes diody pokládám za nesmysl.

Mám jen paralelní zapojení a bez diod jsem naměřil hrůzostrašné proudy tekoucí v protisměru. Dal jsem je tam, výkonový výsledek je stejný +- a mám klid v duši. Co je toho příčinou se mi zdá jasný, je to regulátor, MPPT, s cívkou obvzláště. Když se zavírá obvod regulátoru při určitým napětí tak vznikají rázy, drnčení jističů od panelů, panely s vyšším napětím drnčí více. Drnčí i dráty! Akorát méně. Tak jsem raději opatrnej, ikdyž po redukci na 15x Mosfet s 300A katalog, musí regulátor přežít krom blesku snad všechno.