diybmsV4

[Kodl69]

Už mě to nebaví. po přerušení napájení ESP8266 už to zase nekomunikuje. blikají ledky na modulech jak posílají data, a na kotroleru se započítá sem tam nějakej paket, celekm 7 z 317 odeslanejch, 7 CRC error. Tohle už mě fakt nebaví. Co je tam doprdele špatně? Dva různý wemos D1 mini, a pořád to samý. Dva dni to jelo bez chyby a pak konec. HW modulů i kontroleru vylučuju, když nahraju novej firmware (a pečlivě všechno ponastavuju, už mě to nebaví) tak to pár dní jede, a po přerušení napájení se to zmermomocní. Proč !!!!!!
Ještě by mě zajímalo, co asi dělá switch "debug" a jestli to něco píše na usb/uart portu, jakápak tem asi má být nastavená rychlost?

[Kodl69]

Děkuju lzahradil za bleskový zaslání Wemos d1 se softwarem. Jelo to dva dni, pak reset a konec. To už mě brali všichni čerti, tak jsem k pinům +5V a -5V pro připojení relátek nabastlil 2G kondenzátor, a světe div se, jede to úplně v pohodě... Takže možná celá sága vznikla úplně zbytečně, ostatně
XPapablo (první rozumný informace o ESP8266 pro mě) o tom psal už ve třetihorách: https://www.xpablo.cz/?p=996 hned druhej bod tučně.
Takže ani 2A powerbanka, ani 1A nebo 2A 5V zdroj telefonu není to pravý ořechový. Je s podivem, že ten první kus to nedělal .
tady je ukázka, jak mám krásně chladno v technické místnosti:

Snímek obrazovky pořízený 2021-12-25 18-10-23.png (237.6 KiB) Zobrazeno 2388 x

a že ani 2A balanční proud nestačí, (článek 0/10 historické maximum) když jsou to starý baterky, navíc dost rozházený díky dlouhodobýmu připojení modelářekejch voltmetrů, ty vybíjely články 6 a 7, 14 a 15.
ještě pro srovnání ukázka baterky složené z cca 2r starejch 120Ah článků:

Snímek obrazovky pořízený 2021-12-25 18-15-57.png (221.34 KiB) Zobrazeno 2388 x

balancování předevčírem všechny stejně, teď se to trochu rozjíždí, včechno cca 40% SOC, ale 40mV není nic extrémního...
Ještě pro ty, co neví, co je který číslo: nad články je historický maximum, netuším, jak dlouho se ty hodnoty drží, tohle je tuším z posledního dne se slunkem (22 nebo 23?) to pod tečkou je historický minimum a konečně to největší dole aktuální hodnota. na "amatérskou" konstrukci dost dobrý...
Zároveň vidím, že rozdíl teploty od podlahy do 2m výšky je 2°C...

[lzahradil]

Dnes mi dorazila další zásilka chybějících švábů.
Kontrolér s esp32 by teda měl bejt snad komplet.
Něco přišlo i na chytrej shunt, tzn komunikovat by tímto snad už taky měl, nicméně bez scházející INA228 to nic měřit nebude...
Uvidíme v jakém stavu to vše bude po naletování
Možná dnes se na ty TSSOP16 atd vrhnu, dokud ještě nejsem v opojení silvestrovské noci a nebudu mít třes

[lzahradil]

IMG_20211230_230220~2.jpg (475.59 KiB) Zobrazeno 2271 x

[marsal]

Hezké. Koukám, že ty devkity se prostě používají, ač při SMD pájení ostatních součástek by ESP32 šlo připájet taky. Ale takto je to jednodušší, není třeba konektor, plánuji to stejně...

[lzahradil]

A komunikuje s tym modulom kazdy modul clanku cez BLE ? Aby sme sa zbavili kablov ?

Ne, pres bluetooth moduly nekomunikuji. Jedna se o seriovou komunikaci. Mozna si o tom nejprve neco precist ?

Hezké. Koukám, že ty devkity se prostě používají, ač při SMD pájení ostatních součástek by ESP32 šlo připájet taky. Ale takto je to jednodušší, není třeba konektor, plánuji to stejně...

Ano, sel by naletovat primo. Ale v tomhle pripade kdy je to stavene pro homo domo vyrobu je snazsi kdyz bude jako devkit s moznosti rychle vymeny.

Ja som zistil, ze 30-pin module je nanic a potrebujem ten 38-pin.

Piny se daji snadno spocitat. A pouzity devkitC jich nema 30 ale 38


Jdu to podrobit nejakym testum a pak dam vedet.

[marsal]

A komunikuje s tym modulom kazdy modul clanku cez BLE ? Aby sme sa zbavili kablov ?

Drát je drát. Když to jde drátem, nedělat to vzduchem.

[lzahradil]

Pro ty co nemaji moznost vyzkouset na ESP a nahlednout jak to vypada, zasilam par screenu obrazovek co lze vse v aktualni verzi naklikat skrze web rozhrani.
Na test jsem pripojil jeden modul kterej napaji 18650 liion baterka. Rano to vyzkousim pripojit na velkou baterku misto maleho kontroleru a uvidime jak to pobezi.

Co se mi libi uz ted, ze to ma integrovanej AVR programator. Takze staci pripojit modul ke kontroleru a naprogramovat bez nutnosti pripojovani pocitace, hledani spravneho firmwaru aby sedela verze atd...

IMG_20211231_010417.jpg (957.75 KiB) Zobrazeno 2248 x

1.jpg (96.41 KiB) Zobrazeno 2248 x

2.jpg (74.18 KiB) Zobrazeno 2248 x

3.jpg (116.7 KiB) Zobrazeno 2248 x

4.jpg (166.98 KiB) Zobrazeno 2248 x

5.jpg (219.11 KiB) Zobrazeno 2248 x

6.jpg (137.38 KiB) Zobrazeno 2248 x

7.jpg (148.2 KiB) Zobrazeno 2248 x

8.jpg (85.17 KiB) Zobrazeno 2248 x

9.jpg (161.15 KiB) Zobrazeno 2248 x

10.jpg (79.73 KiB) Zobrazeno 2248 x

11.jpg (114.31 KiB) Zobrazeno 2248 x

[lzahradil]

Kde sa nastavuje balancna krivka, ergo pri akom napati ako balancovat ?

balancuje každý modul samostatně. Tzn v nastavení každého modulu. Viz můj screen obr. 3.jpg

Ak to nepripojim na NTP server, odkial to berie cas ?

předpokládá se že to bude připojené k WiFi. Tzn že to bude mít i přístup k internetu. Takže čas vezme z ntp serveru. Když ho nezíská, nebude při startu internet, tak to ničemu nevadí. Je tam snad jen pro pravidla která reaguji na základě času

Ak mi zlyha komunikacia medzi modulmi / kablami /, vie to komunikovat inac ?

v případě že se rozpadne komunikace, nic se neděje. Celý systém funguje dále a každý článek si žije vlastním životem nezávisle na kontroléru. Maximálně tím přijdeš o možnost vyčítání dát, případně přenastavení modulů. Baterky ale budou dále chráněné dle posledních údajů před ztrátou komunikace

Ma to apk file pre Android ?

ne, k čemu. Má to web rozhraní

Je tu priama komunikacia BMS => MPPT regl ==> Menic ?
Cez aky kom. protokol to komunikuje s menicom ? / Axpert / Studer / Victron / domaci DIY /



je to bms. Stará se o baterky. Ne o měnič nebo regulátor.
Aktuálně je implementovaná komunikace na victron přes canbus. Dle komunikace se Stuartem bude následovat i Axpert. Zda jako emulace Pylontech (což bych preferoval kvůli možnosti i pro ostatní měniče) nebo přímo jen Axpert zatím neznámo.

Komunikace s měniči si ale už teď lze automatizovat po vlastní ose díky komunikaci mqtt. Což mě osobně vyhovuje, protože na základě získaných dat dokážu měnit napětí v měničích nebo regulátorech dle zpracovaných hodnot z bms a poté odeslání do regulátoru/měniče opět jako mqtt kde vlastní interface pošle daný příkaz do daného zařízení

Základní informace o systému je dobré si nastudovat u autora. Jak na jeho githubu, YouTube, případně na openenergy fóru apod ...

Nedělám mu support, jen sděluji postřehy z vlastní výroby a se zapojením do provozu.

Kontrolerů mám aktuálně dost. Ještě ne ale vše osazené. Jakmile bude, mohu pustit nějaké hotové kusy do světa

[lzahradil]

Takze krivka sa neda nastavit a sme skoncili, podobne to konstatoval jeden Australcan
ktory to testoval.

Ale ak tu nie je redundancia v komunikacii, tak je to nepouzitelne.

Co ked mam menic aj regl s BLE, nemam WiFi a nemam LAN,
tak ako to prepojim ?

Ak nemam LAN, ako to budem pozerat na Androide ? Cez MQTT ?
Ale to je implementovane cez TCP stack.

je to opensource, takze budto si dopises sw dle sveho, pripadne udelas vlastni hw s mustrem tohohle, jako ted delal napr. kodl69

a nebo
si koupis jinou cinskou hracku na kterou tak jako tak budes nadavat.

Nikdo te to nenuti pouzivat. To neni Microsoft, kterej ti naserviruje krabicovou verzi presne pro tvuj system.

[Kodl69]

R kiwi zas má nějaký těžký negativní stavy... Mě osobně by se líbilo dynamický nastavení balančního napětí, podobně jako to mají čínský smartBMS, tj nastavit mez, kdy se může začít balancovat, a nastavit rozdíl napětí, kterej to balancování spustí. Ty moje hostorický wiston články se ještě pořád nesrovnaly, odhaduju to na chybějících 50Ah v těch 4ks, co napájely ty modelářský voltmetry...
Pěkná práce, nastavení stejný jako u verze s ESP8266, akorát na konci přibylo to nastavení komunikace, rozšírený nastavení influx db a nastavení bočníku. Zatím mě to jistě nepřesvědčí k tomu, abych na tohle přešel.
TO RKiwi: samozřejmě, dá se udělat modul s BT a další vyhodnocovací modul , ale nevím, jestli bude celková spolehlivost větší. Čím víc komponent, tím víc šancí, že se něco pokazí. Pokud chcš baterky, který bez tebe přečkají 20let a nezničí se, tak si pořiď NiCd, alternativně doplnění o dolívání destilky, a za 20 let busou pořád použitelný, stejně blbě jako dnes, ale použitelný. Spoustu takovejchhle pokladů nacházím ve sklepích starejch kulturáků a prodejen jednoty, a pořád fungují, pokud místní údržbář dokáže jednou za rok dolít destilku... Žádný procesory, žádná komunikace, žádný nebezpečí exploze článků (jenom vyvíjenýho vodíku, ale na to stačí díra ven u stropu). Žádný nebezpečí poškození článků přebitím ani úplným vybitím. Ale to je hodně offtopic.

[marsal]

Ak mam clanky na 3.52 V a jeden naraz padne pod 1.9 V,

To "naraz padne" je realistická nebo hypotetická situace? ESP32 (díval jsem se do datasheetu na "svou" mini-1 verzi) oficiálně pracuje od 3.0V, prakticky i na méně. Podle mne článek vždy padá na nižší napětí postupně a BMS tak může vykonat svou práci. Je pravda, že může teoreticky nastat na článku zkrat. Proto se mi osobně více pozdávají "drátkové" BMS, tj. nedistribuované.

[Kodl69]

tak ti BMS nepomůže, ale pomůže hasičák a případně nějaká termokamera s detekcí místního přehřátí napojená na hasicí systém. ALe jsem si celkem jist, že ani v dopravních letadlech, kde se klasický lifepo4 winstony/thundersky používají už drahně let, tohle není. Hašení asi jo, ale krom jednoho případu hořících baterek v B777 kde to byla nakonec SW chyba nabíjení, jsem o tomhle problému v letectví neslyšel.