Solar fórum

Mam obrovsky problem, ktory sa neda nijak bežnym spôsobom riešiť. Všade de mam panele, tak mam každodenny dažď. Proste aby som neblabotal,ale išiel rovno k veci, tak rano pri vychode slnka prši pod panelami skondenzovana voda. A nieje jej malo. Myslel som si, že to su priesaky cez spoje, lebo to su litre a litre vody, no pri daždi nič nepreteka, vždycky iba rano, tak som teraz na rebriku a panele doslova teču.
Kratkodobo to nieje problem, ale dlhodobo to vyzera, že začne hniť drevena konštrukcia. Najhoršia je severozapadna strana, de su neustale chladne panele, ktore sa ohreju až v druhej polovici dňa a do vtedy to kondenzuje a kondenzuje.

Proste zaplava vody.

Nejsem žádný odborník - stavař profesionál, ale tam měly být kontralatě, střešní folie, až pak latě, a bylo to bez problémů....

Tak toto by som u neobývanej stavby nečakal. Bohužiaľ s kondenzom moc toho nenarobíš. Je tam rozdiel teplôt a vysoká vlhkosť.

Pravdepodobne sa nevyhneš prerábke tej strechy.

Prípadne skúsiť krížom nechať nejaké odvetravanie, nech sa stále tam mení vzduch?

Tam vetranie čiastočne pomože,ale bude toho len menej,sám to mám takto podobne na novom prístrešku,ale aspon je celá z kovu,a tiež to denno denne kvapká,síce nie moc,ale proste to tak je...
Všeličo ma napadlo tiež,ale že to bude takto kondenzovať,tak to určite nie

Odvetravanie nepomôže, skõr sa stav zhorši, lebo najhoršie je to na otvorenom pristrešku, de doslova fuči vietor. Pod strechou, de nieje až taky pohyb vzduchu, tak je kondenzu o 70% menej. Folia by to isto poriešila, lebo by nepustila vlhkosť k panelom a kondenz pod foliu, ale len ta folia a laty by stali viac ako tato strecha a by som chcel vidieť toho, čo by dokazal na to montovať panele a hladať pripadnu netesnosť, ktora sa ukaže skôr, alebo neskôr. Ja skusim spraviť zberače vody na rizikovych miestach s CD profilov a uvidim čo sa bude diať s drevom, bo laty, niektore hranole su už v doslužilom stave.

pokusne nasrobovat styrodur z dola k ramu panelov? Existuje aj 10mm-ova

to by bolo drahé,a zbytočné,lebo v lete by sa mu zbytočne prehrievaly panely

A co tak len volne polozit foliu na "zem" a nechat nazbieranu vodu vyparit?

Tohle prodej do Afriky jako patent, jak levně získat vodu a jako bonus trochu elektriky
Je to celkem očekávatelnej problém, tohle se děje třeba v rozvaděčích, IP43 (tj nijak moc nejsou těsný, jenom proti dešti) co jsou venku a není v nich žádný ztrátový výkon. Tam celkem pomáhá utěsnění, vzduch, když už se jednou vysuší, tak z něj nic nevypadne, nebo temperovat, aby nedošlo ke kondenzaci. Klasický řešení střechy s folií je v podstatě oddalování problému. Proč tohle nedělají taškový střechy, nebo aspoň minimálně? mají větší akumulaci tepla, a mají taky nasákavost, tj dost kondenzátu nasáknou a pak přes den odpaří.
Co je taky často problém, tak volná zemina, z té se odpaří celkem značný množství vody.
Možný řešení je udělat cca v polovině výšky trámu "korýtka" z podstřešní folie, na konci vyvedený na oplechování a do okapu. Tak se to řeší při instalaci podkroví do stavby, kde se z nějakýho důvodu nedá instalovat kontralať a folie standartním způsobem. Trámy to holt v tomhle případě musí zvládnout. Ale díky omezení množství vzduchu se zmenší i objem kondenzátu a tašky ho obvykle udrží na sobě, jesli ho udrží i panely, netuším. Můžeš zkusit udělat dvě mezery mezi krovy a pozorovat... Podstřešní folie není zas taková investice...

Je to presny pripad jako plechove strechy.
Jedina moznost folie.
Vse ostatni bude improvizace a k nicemu.

Som pekne nachcipany, vlastne všecia doma sme chyteny, ale musel som aspoň panele dokončiť pred sneženim. Tohto roku už iba zopar dosiek a plechov zakrutim a hadam stačilo na tento rok.
Ale čo ma dostalo, tak 240m 6mm² kablu som použil a ešte stale nemam všetko dokončene.

Dneska, keď už je slnko poriadne nizko, ale za to od rana krasne svietilo, tak som pozapajal uplne všetky namontovane panele a ziskanu elektrinu 32kWh za panelmi som ozaj nečakal.
Dokonca tepelne čerpadlo bolo par hodin v chode, aby bateria netrpela, keď z panelou liezlo v špičke 6,3kW, čo je 120A. Za nedlho dam do poriadku bateriu zo štvorkolky, ktoru dopojim do systemu a teda zvladnem aj silne nabijacie prudy. Ale aj tak už budem musieť nastaviť na axpertoch maximalny nabijaci prud do baterie, len ešte nemam otestovane, či pri paralernom spojeni sa daju nastavovať jednotlivo meniče, alebo komunikuju a nastavuje sa to centralne, že na každom bude hodnota ako na hlavnom meniči, alebo budu dajak medzi sebou komunikovať a prud sa bude sčitavať.

Ešte jednu vec musim spraviť pred nasneženim, musim natiahnuť predlžovačku od rozvadzača a pripojiť meniče provizorne na distribučku, aby zimny nedostatok elektriny si cucli meniče rovno zo siete a nemusel som každy večer kontrolovať stav baterie, či do rana to zvladneme, lebo už 3x som sa zobudil do tmy, 2x ranna kavička zhodila menič a raz v noci som sa svojvoľne zobudil a prave včas som prepol barak na sieť.

Staronovy komunisticky hlinikovy kabel do zeme o hrubke asi 4x16mm² budem ťahať medzi elektrarňou a domom (ak dotiahne až k domu), až po zime. Chcelo by to lepši a istotne dlhši kabel, ale ako sa to hovori??? Darovanemu koňovi sa na zuby nepozera. A Ja som rad, že aspoň dačo mam.

JonasPP píše:... len ešte nemam otestovane, či pri paralernom spojeni sa daju nastavovať jednotlivo meniče, alebo komunikuju a nastavuje sa to centralne, že na každom bude hodnota ako na hlavnom meniči, alebo budu dajak medzi sebou komunikovať a prud sa bude sčitavať.

Všechny 3 proudy jsou na paralelním nezávislé, maximální proud z panelů, grid, celkový (grid + panely).

Na jednom Axpertu si můžeš nastavit 10,10,20A, a na druhém třeba 60, 20, 60A.

Společné je nastavení módu(SBU, ...) Napětí baterií ( všechny, bulk, float, disconnect, reconnect, ...). Většina je myslím společná...

Super dik za upresnenie, len je to pre mňa dosť nedobre zistenie, lebo mam 3 meniče a iba jeden je na celodenne rozmiestnenie panelov. Teda tu neustražim rovnomerne nabijanie počas celeho dňa a odhadujem, že v lete budu solarka v špičke tlačiť hravo cez 200A.

JonasPP píše: ↑stř lis 30, 2022 8:18 pm Super dik za upresnenie, len je to pre mňa dosť nedobre zistenie, lebo mam 3 meniče a iba jeden je na celodenne rozmiestnenie panelov. Teda tu neustražim rovnomerne nabijanie počas celeho dňa a odhadujem, že v lete budu solarka v špičke tlačiť hravo cez 200A.

No tak je na čase k nesmyslnému počtu panelů doplnit i nesmyslnou kapacitu baterií nebo vytěžování

Spravil som oplechovanie na severozapadnej streche, ale nemal som telefon u seba, tak aspoň takuto fotečku pridavam.
Momentalne prepanelovanie je inak pekna sranda. Včera bolo celodenne mračno, dokonca aj poletoval snežik, no solarka natlačili 12kWh. Dneska bolo rovnako škaredo, baterka žmolila z posledneho, ale zrazu kuklo slnko, do baterky začalo tlačiť 145A, no iba na chviločku.
Nič to, budem musieť narobiť viacej stupňov vyťažovania, aby taketo prudy nelietali jak sa im zachce a už som aj oslovil všetkych susedov v dosahu, že cele leto ich môžem zadotovať s elektrinou, tak môj projekt rozširovania z ďaleka nekonči.
Dokonca mam v plane dať reč s majiteľom obchodiku kusok odo mňa, že ak bude dajaky dlhodoby blackout, či ako sa to vola, popripade ine komplikacie, tak mu napojim aspoň mrazaky na predlžovačku.

Po prvy krat som zažil na vlastnej koži, jak hori litium, že to proste hukňe do par sekund a neda sa s tym nič robiť, ak človek nema po ruke hadicu s vodou. viewtopic.php?p=20530#top
Proste mi to neda spať. Uvažujem, že račej presedlam na kyselinu o poriadnej kapacite a litium rozdelim na male baterie, ktore budu služiť inak.
Problem ale je, že momentalne mam litium o kapacite skoro 30kWh a dobehnuť tuto kapacitu v olove znamena investiciu okolo 3000€ a to budem iba na aktualnej použitelnej kapacite. Veď to je raketa, taku hodnotu nema z ďaleka ani litium čo mam.
Vo vedre je polovica zhoretej baterie z štvorkolky.

Zdar.
No a ted to chce analýzu proc to bouchlo ... Byly clanky na nabijecce?? Byly balancovane? Nebyl nahodou mraz pri nabijeni? Byly kazdy z nich spravne jisten v paralelnim chodu?
Co vybijeni nebyly pretezovany? Vnitrni odpory stejne?? Doslo k vnitrnimu zkratu?

Takovyhle otazek lze napsat miliardu.

Doufan ze jsi to prezil bez popalenin.

Investice do olova je slozita.... S olovem se v krutych zima h blbe zije. Aspon to vsichni rikaji.

Toz jsem zvedav na dalsi tvoje pokusy ahoj Vitek.
Nenech se odradit jednim vybuchem.

Zdravím ,

osobně bych volovo za Lithium nikdy neměnil . Leda dělat v kovošrotu a denně posilovat taháním šrot-auto-aku a neznat nic jiného .

Doporučuji přidat druhý stupěň ochrany / monitoringu ve formě 8s bzučáků https://www.bighobby.cz/bzucak-a-meric- ... ku--az-8s/ - dá se koupit levněji . Bude-li případný další problém odhalen zavčas , nemusí to dopadnout tak divoce destruktivně .
Jak se řáká a stále platí - důvěřuj a prověřuj .

Elektronům zdar

Kdyby šlo poznat která část začala ... Jestli ta přebitá...

Jsou to všechno recyklované a předpokládám různé. Pak to mohli být chybějící pojistky mezi články a jeden z článků to mohl vzdát s věkem a ty ostatní do něj zatopili.

Myslím si že problém bude že to bylo spojeno páskama. Došlo ke zkratu jednoho nebo více článků a už to šlo.
Kdyby tam byli pojistné drátky, tak se to pravděpodobně nestalo.

Předchozí 2 příspěvky jsou trefné.
A do toho ještě skladování, resp. kdy jsi naposled 4kolku používal?
Jako střídání chladno a teplo, kondenzace.
S tím se potykaji elektrokola i EV.

Pisal som asi hodinu všetky postrehy ktore som nabral a zo suti zistil, aj s obrazkom, no prišla mi robotka a jak zamklo obrazovku, tak sa sprava odstranila. Bateria bola skladovana v teple, lebo celu dobu napajala elektrareň, lenže v elektrarni použivam napätie zhruba do 55,5v a priamo cez vyvod, nie nabijanie, teda neodpoji baterku, keď dovrši dajaky članok 4,2v. No a jedno s druhym a .....