Solar fórum

On ani průřez vývodů z TO220 pouzdra není nic extra, 1mm2 to jistě není, a podle datasheetu je trvalej proud 129A, navíc omezenej čipem, ne těmi vývody.
Ale i tak, tahle diskuze byla původně o přepínači sítí. A taky o tom, že polovodiče mají mnohem menší i2t (i*i*t) konstantu, než nejrychlejší pojistky, a taky problémy s napěťovými špičkami v instalaci... Tj mechanický kontakt má pořád svoje opodstatnění na mnoha místech. A nakonec bych se podíval po energetické účinnosti různých řešení, jako je třeba ztráta průchodem proudu, příkon ovládání trvalý/ při přepínání. Nakonec zjistíš, že SSR jasně prohraje se stykači se západkou, s mech. a el. blokováním, což u SSR nemáš. Jistě to jde zkonstruovat, ale nebude to potom řešení za jednotky tisíc Kč, jako jsou ty stykače se západkami. KLidová spotřeba ovládání 0 W v obou stavech přepnutí, průchozí ztráty při běžných "domácích proudech" maximálně jednotky watt. A jak je na tom SSR: 5mA/12V trvlý příkon pro udržení jenoho ssr, pro 3f /1f přepínač je to 15mA/12V trvale.
Ztáta průchodem proudu při 10A bežně 10W a tak dále, kvůli úbytku napětí na triaku. Maximální zkratový proud pro stykač: běžně přes 10kA, zkratový proud SSR možná 100A po dobu několika ms, které nestačí na vybavení předřazeného jištění... O snadnosti zničení polovodičů přepětím už se toho napsalo snad dost.

Zdravím ,

josse píše: ↑stř říj 12, 2022 11:18 pm

Abrams píše:Zdravím ,

kdo z Vás někdy pitval tranzistor , mosfet , triak TO220 či TO247 ? Ja jo . Ty chlupy co spojují silové nožičky s křemíkovým čtverečkem jsou šokující . Průměr kolem 0,3mm z čehosik měkkého , něco mezi hliníkem a cínem . TO220 běžne jen chlup , extra výkonové typy mývají chlupy dva . TO247 běžna dva chlupy , extra výkonové až tři chlupy . Párkrát se mi povedlo sublimačně explodovat ony chlupy přetížením .
Proto jsem si pořídil 100A mechanický ATS s festovními kontakty . Provozně budou zatěžovány maximálně 25A .
Chápu že je aktuálně v módě všechno smart a podobně , ale né všude je to krok správným směrem .

Elektronům zdar

To jsi pitval asi samý fejky... Vezmu ten druhý extrém, najdi si stac3932b, nebál bych se říct desítky drátků na plech drejnu a stejné desítky drátků na gejt, emitor rovnou substrát je pozlacený, kouká z pouzdra ven a letuje se na zem/chladič. A přitom je to míň než 2cm2 oba dohromady (on je dvojitý aby dělal push-pull) dovolená ztráta v pulzu tuším 600W... Takže srovnatelný s tím TO247, pouze je to pro frekvence magnetické rezonance tuším do 250MHz. Už je to nějaký pátek co jsem ho zničil a pak otevřel, nesmí se to zapínat s odpojeným vstupem, kmitlo mi to.

Hmmm , pak tedy provozovatelé Axpertů , Infinisolarů a Studerů , modlete se aby "fejky" vydrželi .

Elektronům zdar

Abrams píše: ↑stř říj 12, 2022 8:16 pm Zdravím ,

kdo z Vás někdy pitval tranzistor , mosfet , triak TO220 či TO247 ? Ja jo . Ty chlupy co spojují silové nožičky s křemíkovým čtverečkem jsou šokující . Průměr kolem 0,3mm z čehosik měkkého , něco mezi hliníkem a cínem .

Jo, dělám v tomhle oboru. Ty dráty jsou obvykle zlato nebo měď, průměry obvykle 10, 20 nebo 30 mil. A vydrží to překvapivě hodně. Kdyby sis vzal mikroskop a podíval se, čím ten proud pak vede na čipu, tak by ti vypadly oči z důlků. Hliník o šířce 1um zvládne několik jednotek miliampér.
V modernějších pouzdrech se používají různé věci - třeba se ten čip otočí a je v pouzdře přímo připájený na nožičky nebo místo drátků je tam kus měděného plechu.

Tak zatím žádne výše zmíněné jevy (nedostatky) se nedostavily. Stalo se mi několikrát že vypadl jistič 16/B při střetu s měničem a nic se nestalo, ale zdůrazňuji že to bylo při špatném programování, nastavení menší prodlevy než 10ms. Správně by mělo být 11ms při 50Hz, prostě půlka půlvlny + rezerva. Jinak ATS spíná zatím do doladění cca 300 x deně, podle počasí a zátěže. Chtěl bych vidět relé jak se počtem cyklů rozpadá...

tomas píše: ↑stř říj 12, 2022 1:52 pm
SSR nikdy nepřeruší obvod úplně, už z jeho principu jím vždy malý proud prochází pro napájení elektroniky.
A jak by mohla bleskojistka na 230V chránit propojení ostrovní sítě s distribuční sítí když je tam také 230V? Tam vůbec nejde o vyšší napětí, ale vyšší proud. Bleskojistka nechrání proti nadproudu.
Triaky v SSR jsou přemostěné varistory, nikdy nevíte při jaké napěťové špičce se SSR "sepne".

Při zapnutí či vypnutí spotřebiče, více čí méně vznikají napěťové špičky kterré mohou ohrozit polovodičové prvky. Nikoli proudové. Odzkoušeno, blekojistka má navrh, zjistí přepětí a pak zkratuje, tím vyvolá reakci pomalejších prvků, jako jistič, tavná pojistka, nebo rychlejší polovodič, tedy oproti jističi a pojistce..

Zkoušeli ste někdo SSR v reálným sepnutí a vypnutí, samozřejmě k tomu vyvinuté.
https://www.elproz.cz/rele-pro-okamzite-spinani/
Vypadá to dobře, čas sepnutí a vypnutí není.

A hlavně je důležité si tam přečíst ty informace:
https://www.elproz.cz/informace-o-ssr/

- v prípade záteží s velkou impedancí a malým proudem potrebným k sepnutí, jako jsou miniaturní relé, muže dojít k tomu, že relé je sepnuto zbytkovým proudem výstupního polovodicového spínacího prvku, aníž by bylo privedeno ovládací napetí.

Dalším duležitým faktem je to, že i v rozepnutém stavu protéká záteží zbytkový proud výstupního spínacího prvku, a tudíž obvod není galvanicky oddelen, jak tomu bývá u stykačů.

I z toho tedy plyne že SSR nevypíná úplně, spotřebiče s velkou impedancí SSR nevypne. Mezi zdroji tedy poteče vyrovnávací proud jehož velikost bude závislá na míře nesynchronizace zdrojů a vlastní spotřeby použitých SSR.

Přepínání zdrojů je podobné reverzaci kdy se přehazují - přepínají fáze a co tam k tomu píšou:

Reverzace trífázového motoru
Opet je nutno pri reverzaci vložit do ovládacího napetí casovou prodlevu, aby se zabránilo zkratu mezi 2 fázemi. Navíc výstupní triak vypíná pri pruchodu proudu nulou, nikoliv napeti a vlivem indukcnosti dochází k posuvu. V prívodu reverzovaných fází jsou umísteny ochranné odpory, sloužící k ochrane relé pri chybném sepnutí. Pri stanovení jejich hodnoty se vychází z napetí a max. povoleného proudu. U reverzacních relé se setkáme s výrazem "+ interlocking", prípadne "- interlocking", což znamená, že privede-li se na oba vstupy na jejich +, resp - svorky soucastne ovládací napetí, oba výstupy se uzavrou. To ovšem nevyrazuje nutnost bezpecnostní pauzy pri reverzaci cca 25 msec.

tomas píše: ↑pon pro 05, 2022 11:51 pm A hlavně je důležité si tam přečíst ty informace:
https://www.elproz.cz/informace-o-ssr/

- v prípade záteží s velkou impedancí a malým proudem potrebným k sepnutí, jako jsou miniaturní relé, muže dojít k tomu, že relé je sepnuto zbytkovým proudem výstupního polovodicového spínacího prvku, aníž by bylo privedeno ovládací napetí.

Dalším duležitým faktem je to, že i v rozepnutém stavu protéká záteží zbytkový proud výstupního spínacího prvku, a tudíž obvod není galvanicky oddelen, jak tomu bývá u stykačů.

I z toho tedy plyne že SSR nevypíná úplně, spotřebiče s velkou impedancí SSR nevypne. Mezi zdroji tedy poteče vyrovnávací proud jehož velikost bude závislá na míře nesynchronizace zdrojů a vlastní spotřeby použitých SSR.

Přepínání zdrojů je podobné reverzaci kdy se přehazují - přepínají fáze a co tam k tomu píšou:

Reverzace trífázového motoru
Opet je nutno pri reverzaci vložit do ovládacího napetí casovou prodlevu, aby se zabránilo zkratu mezi 2 fázemi. Navíc výstupní triak vypíná pri pruchodu proudu nulou, nikoliv napeti a vlivem indukcnosti dochází k posuvu. V prívodu reverzovaných fází jsou umísteny ochranné odpory, sloužící k ochrane relé pri chybném sepnutí. Pri stanovení jejich hodnoty se vychází z napetí a max. povoleného proudu. U reverzacních relé se setkáme s výrazem "+ interlocking", prípadne "- interlocking", což znamená, že privede-li se na oba vstupy na jejich +, resp - svorky soucastne ovládací napetí, oba výstupy se uzavrou. To ovšem nevyrazuje nutnost bezpecnostní pauzy pri reverzaci cca 25 msec.

Já to čet taky, jenže to platí pro obecné typy, spínané v nule, nebo spínané ve fázi, a ještě je jeden, ten tam neuvádí. Vím že je jich 5. Tady je čas sepnutí a vypnutí roven poloviny periody, tj u 60Hz 8ms, u 50Hz 10sec. Dává se rezerva 1ms, nastavení minima je tedy 22ms. Praktický čas sepnutí a vypnutí je 0-22.

Ale tyhlety typy, spínané a odpínané bez prodlevy, tady žádné prodlevy by být neměly.
Proti indukčnostem jsou vybaveny všechny SSR, co vím teda, to je ten kondenzátor v sérii s odporem připojen na AK triaku. Do jaké míry je to funkční, nevím. Ale nehodlám spínat někaké 4kW motory...

Spotřebiče s malou impedancí, to není ale případ ATS. Běžně i samotné vedení má nějaký odběr.