Victron komunita

[Beny]

Už jsem se lekl, že bych mohl mít také problém, ale tohle bude doufám jen pro připojení na AC OUT.
Budu mít AC coupling na AC IN, tedy jen obyč UPSku. A mám dva 1F SE měniče. Přetoky povolený, takže netřeba se trápit s řízení PV. Ale jistě by to přes Modbus šlo, stejně jako ty to budeš dělat frekvencí.
Na tvojí otázku ale bohužel odpovědět neumím.

[RadarS]

Už jsem se lekl, že bych mohl mít také problém, ale tohle bude doufám jen pro připojení na AC OUT.
Budu mít AC coupling na AC IN, tedy jen obyč UPSku. A mám dva 1F SE měniče. Přetoky povolený, takže netřeba se trápit s řízení PV. Ale jistě by to přes Modbus šlo, stejně jako ty to budeš dělat frekvencí.
Na tvojí otázku ale bohužel odpovědět neumím.

Režim ESS a ongrid na AC IN je úplně jiná situace.
Třeba to někdo vysvětlí na Victron fóru...

[brumlaj]

........
Předpokládám, že výkon bude řídit změnou frekvence pro všechny tři fáze stejně, ale měl jsem za to,
že je úplně jedno, zda je AC coupled ongrid jeden 3F, tři 1F, anebo třeba jen jeden 1F (třeba na L1/masteru, apod. ...)

Máš-li třífázovou soustavu, tak změna frekvence v jedné fázi není možná. (to by bylo možné pouze pokud by systém byl třikrát jednofázový). Ony by ty motory zapojené na třikrát jednofázový systém bez jednotné frekvence asi vystěhovaly ze sveho vnitřku magicky dym.

[RadarS]

........
Předpokládám, že výkon bude řídit změnou frekvence pro všechny tři fáze stejně, ale měl jsem za to,
že je úplně jedno, zda je AC coupled ongrid jeden 3F, tři 1F, anebo třeba jen jeden 1F (třeba na L1/masteru, apod. ...)

Máš-li třífázovou soustavu, tak změna frekvence v jedné fázi není možná. (to by bylo možné pouze pokud by systém byl třikrát jednofázový). Ony by ty motory zapojené na třikrát jednofázový systém bez jednotné frekvence asi vystěhovaly ze sveho vnitřku magicky dym.

Však v pořádku. Je jasné a logické, že 3F systém bude regulovat frekvenci ve všech fázích stejně. Ale proč je podmínkou mít ten AC coupled střídač 3F a symetrický...? Proč nemůže být jen jeden a na jedné z fází ???

[Smazaný uživatel]

Radar:
Baterii budeš mít zapojenou jak? Budeš mít 3x batery pack a nebo jeden batery pack a ten spojen přes šínu do všech třech victronů?

[RadarS]

Radar:
Baterii budeš mít zapojenou jak? Budeš mít 3x batery pack a nebo jeden batery pack a ten spojen přes šínu do všech třech victronů?

Ano, jeden pack 280Ah napájející trojici Multiplusů 3000VA ...

[Beny]

Ahoj, mám dvě věci.

Jaký průřez vodiče PE používáte u zemnění jednotlivých komponent Victrona na MET/HOP? Bude 6 mm2 dostačující?

Inicializaci MPII přes žárovku provádíte vždy při každém fyzickém odpojení baterie?

Díky

[Kodl69]

Ber to tak, že ten drát musí převzít funkci ochranného vodiče. Tj pokud máš uzemněný - baterek, tak 16mm2 je minimum, aby vydrželo těch 100A + co dá baterka než na ní vybaví pojistka.
Ano, vždycky, když multiplus odpojím od baterek. Tj zatím jednou, když jsem předělával rozvaděč. Pokud máš baterky Pylontech nebo něco s JK bms, tak mají "softstart", tj při zapínání baterek to krásně najede i s připojeným multiplusem.

[Beny]

Ber to tak, že ten drát musí převzít funkci ochranného vodiče. Tj pokud máš uzemněný - baterek, tak 16mm2 je minimum, aby vydrželo těch 100A + co dá baterka než na ní vybaví pojistka.

Já jsem přitvrdlej. Pokud mám uzemněný baterky ... Bude uzemněný regál baterek, DC- by měl být také uzemněn. Tedy z baráku z METky vedu 16mm2 do baterkárny, v rozvaděči další bezp. svorkovnice. Z ní tedy 16mm2 na šínu DC-, na regály s LiFePo4. A MP, Cerbo, MPPT taky 16mm2?

Ano, vždycky, když multiplus odpojím od baterek. Tj zatím jednou, když jsem předělával rozvaděč. Pokud máš baterky Pylontech nebo něco s JK bms, tak mají "softstart", tj při zapínání baterek to krásně najede i s připojeným multiplusem.

Bude tam JK BMS, tedy nemusím řešit žárovku, ale stačí jen zapnutí BMSky.

Díky

[Smazaný uživatel]

Ber to tak, že ten drát musí převzít funkci ochranného vodiče. Tj pokud máš uzemněný - baterek, tak 16mm2 je minimum, aby vydrželo těch 100A + co dá baterka než na ní vybaví pojistka.

Tak na to ti stačí i těch 6mm2.


Mimochodem, když už se tady tak hází těmi průřezy. Svorkovnici HOP, nebo tedy v tom MET rozvaděči máš připojený odkud a jakým průřezem? A vzdálenost? K těm baterkám/victronu?

[Kodl69]

jo, 6mm2 na 200A, tj 1000A při zkratu. Podobně je dimenzovaný očko v trafopájce...
Podle jištění, dyť to píšu. pokud chceš zajistiti přerušení pojistky při zkratu na DC (na BMS zapomeň) tak musí pospojování odpovídat maximálnímu proudu. Na cerbu snad ani zemní svorka není, nebo je? Na mppt je, a platí viz výše, pokud má 125A pojistku, tak 16mm2 je fakt minimum ( 35mm2 slaněnej vodič s dutinkou do svorky MPPT 150/100 nedostaneš, tak kde je potom dimenzování vodičů).
A mezi přípojnicemi pospojování je fakt 16mm2 mědi minimum, zase podle jištění, pokud tam bude 400A hlavní jistič, tak 16mm2 je fakt beznadějně málo... Tohle ale není v 62305-4/ed.2, ale v ČSN 33 2000-5-54, čl 544, poznámka N: je třeba vzít v úvahu, že v případě poruchy může vodič pospojování převzít funkci vodiče PEN a proto musí být takto dimenzován.
Takže když máš k měniči od baterky 50mm2 vodiče, tak pospojování 25mm2 je tak akorát nejmíň co vyhoví. Ten M6 šroubek na multiplusu ale hovoří jinak Já to mám trochu ošizený, využívám náhodné kovové součásti jako vodiče pospojování, což není úplně košer podle normy, ale funkčně to jistě vyhoví a navíc dřív to byl standart, pořád máme výjimku na použití kabelových kanálů a roštů jako vodičů pospojování.
A taky bych nezapoměl na minimální průřezy vodičů k přepěťovkám, k T1 zase 16mm2, k T2 6mm2 a co nejkratší, nekřížit dráty před přepěťovkou s dráty za přepěťovkou. Ochranu před nebezpečným dotykem na 48V nemusíš v normálním prostředí řešit. Ale z logiky věci, je lepší když třeba dojde ke zkratu mezi + multiplusu a kostrou, tak je lepší, když přehoří 200A pojistka než když se do červena rozžhaví nějakej zelenožlutej vodič, kterej propálí všechno ve svým okolí a nadělá další zkraty...

[pibi]

Uzemění komponentů mám poddimenzované 6mm2, na MPPT je také jen M6 šroubek. Do svorky 35mm2 v dutince vleze, aspoň do 150/70. Mám to namontované na ocelových stojkách, jsou spojené nerezovými plocháči 30x3mm, které slouží pro připojení zemnících vodičů, vzájemně jsou spojeny 16mm2 propojkami a 16mm2 na MET. Přepěťovky od panelů mám připojeny 35mm2 přímo na MET + 16mm2 na uzemění konstrukce. - pól 48V mám připojený 16mm2 na MET, asi ho vyměním za 35mm2, nebo přidám paralelně druhou 16mm2.

PXL_20230417_172628432.jpg

PXL_20230519_171432332.jpg

[vata]

Vím že se bavíte o zeměni, ale můžu dát dotaz na ty konzolky pod regulátory? Kde se to dá sehnat?

[pibi]

Vlastní výroba, uchycení pro ventilátory Arctic P14, k tomu termostaty 32°C zap, 30°C vyp, čidlo na patce regulátoru.

PXL_20230417_162709387.jpg

PXL_20230920_090442377.jpg

[Smazaný uživatel]

Kodl69:

Ok, pospojování průřezem 16mm2 u přepěťových ochran T1/T2 tam je to pochopitelné, tam bleskové impulzní proudy dosahují řády kA, ale nějak nechápu jakou to má souvislost s proudy z baterie resp. jeho poruchového proudu, dle tebe, tekoucího PE vodičem? Já tedy podrobně neznám vnitřní zapojení Victronu MP, ale nemyslím si že vnitřně je kterýkoliv pól baterie spojen s PE, ale i kdyby byl, tak PE nikdy netvoří DC potenciál mezi póly baterie. Baterie tvoří primární "izolovanou" zdrojovou soustavu. V případě Victronu může tedy PE vodičem téct "pouze" poruchový proud z ACin z distribuční soustavy (L vodič potecial vůči PE). Případně ještě by mohl téct částečně bleskový svodový proud přes MPPT měniče z DC soustavy panelů, ale ten by měl už valné většiny "schramstnout" svodiče T1/T2 (od toho tam jsou).

Pidi: Dle té fotky, tam myslím dál nic, co se týce zemění, kloudného nevymyslíš. Nevím jak ty DC jističe a ty přepěťové ochrany. Tyhle typy neznám a DC jističe na panelech taky nepoužívám. Topologicky by to i šlo, PE vodiče vedou v dostatečné vzdálenosti od "chráněných" DC vodičů. V případě blesku, se rozprsknou z valné části přístroje na té desce, pokud se to ještě zakrytuje. Jako ideálně by to bylo, dát to mímo celý rozvaděč, ale už to tak máš, tak to tak nech.

[Kodl69]

nemusíš znát victron, stačí fyzika sedmé třídy (mladší to měli až v osmé ). Pokud je - pol baterie uzemněn (victronem doporučeno), tak zkrat + polu v měniči na kostru způsobí poruchový proud omezený vnitřním odporem baterií a odporem vodičů. To odhaduju tak na 2-10kA. Pak už jenom záleží na rychlosti jištění, než vybaví. A potom si z uvedených veličin můžeš snadno spočítat energie, který se budou muset vyzářit z těch vodičů, kterejma teče ten poruchovej proud. Určitě nejde o ochranu před nebezpečným dotykem, ale o ochranu před požárem...
Abych to ještě trochu přiblížil: 2m CY6 (kterej podle tebe stačí) má odpor cca 6 miliohm, 200Ah baterka i s přívodama podobně, pojistka PNA1 200A má při 200A výkonovou ztrátu
14W, tj R=P/(I*I)=0.3 miliohmu, tj můžeme zanedbat, a potom bude zkratový proud při 50V a 12miliohm cca 4kA. Pokud pojistka stihne uhořet do 0.1s, tak se musí někam uložit energie =I*I*R*t a to je 9600J. Asi se nestihne odvést vedením, nevyzáří se, to až ten drát přehoří tj jenom ohřeje ten drát. 2m cy 6 obsahují cca 0.1kg mědi, a ta má tepelnou kapacitu 380J/kg/K . Tj 38J pro ohřev o jeden stupeň. Už to vidíš? ohřeje se o 252°C, tím pádem už nebude na tom drátu izolace, a nebude ani na dalších drátech v okolí, dojde k dalším zkratům a možná začne i něco hořet. A co když ta pojistka bude reagovat za 0.2s? to už je konečná teplota přes 500°C a nedejbože když vybaví za 0.4s, to už ta měď bude rozprsknutá všude kolem díky elektromagnetické síle, kterou způsobí protékající proud. Ostatně to je další věc, proč dráty dostatečně dimenzovat a upevňovat je.
Kdo nevěří, ať si to zkusí, ale na vlastní odpovědnost, drobné následky jako je ztráta zraku a popáleniny jsou celkem běžné u takovýchto pokusů.
Ještě bych zkusil něco o silovém působení zkratu, z internetu: při zkratovém proudu 10 000 A v obou těchto vodičích a jejich vzdálenosti 4 cm (tj. 0,04 m) bude tato síla rovna F = 2 × 10-7 × 10 0002 / 0,04 = 50 × 10-7 × (104)2 = 50 × 10 = 500 N tj 50kg. A je to ráz, to je jinak než plynulá síla. Studenej drát 6mm2 by asi vydržel, ale při nahřátí do červena ta pevnost jistě klesne, a že by lisovací očko na CY 6 udrželo cca 20kg...
Ale jak kdo chce.
P.S: Tohle nečekaně platí i pro izolovanou soustavu, ale až v případě druhé poruchy - a že se to nemůže stát? A jaká je pravěpodobnost, že k té druhé poruše nedojde?

[pave69]

To je pěkný popis výhod HV systému, kde se nic z toho nestane (teda kromě případného zkratu, samozřejmě)

[Kodl69]

No jak myslíš. A jak dlouhej oblouk vytáhne 300V DC? To už raděj poslat nějakou korunu do drahejch kovů než řešit tohle.

[Smazaný uživatel]

Kodl69:
To asi nemá cenu dál řešit, protože každý mluvíme o něčem jiném a vyjařujeme se k něčemu jinému, než zněl původní dotaz od Pidi. Zkratové proudy obvodu baterie samozřejmě nikdo nerozporuje, mě šlo o to vysvětlit, kde se takový proud může a kde se nemůže vyskytnout a dle toho definovat, kde a jaký průřez kabelu má být použit jako dostačující. Asi se to nepodřilo, nevadí, nic se neděje.

[Beny]

Mimochodem, když už se tady tak hází těmi průřezy. Svorkovnici HOP, nebo tedy v tom MET rozvaděči máš připojený odkud a jakým průřezem? A vzdálenost? K těm baterkám/victronu?

Na baráku mám HVI bleskosvod. Kolem 2/3 objektu zakopenej AK drát, rozměr již nevím, ale něco kolem průměru 10mm to bude.
Ten samej drát vede i do domu, kde je METka. Tam různé pospojování 16mm2.

Z téhle METky to potřebuji dostat do garáže, cca 30m. Mám v úmyslu natáhnout opět 16mm2 do další bezp. svorkovnice a z ní uzemnit DC přípojnici, regál s baterkou, MP. A pokud by byl někdy nějaký MPPT (je to AC coupling s měničem SolarEdge v domě) dostat na plánované místo rozvaděče DC další 16mm2 pro přepětovky a MPPT. Vzdálenosti od bezp. svorkovnice k jednotlivým zařízením budou mezi 1,5-3m.

Od baterek k DC šíně (50x10) bude vždy cca po 0,7m 75mm2 vodič. Baterky pojedou na max. 0,5C, 16kWh.

Jen jedna otázka tu je. U garáže leze zemnící drát ven a je po gáráži natažen (má tam cca 0,5m vzdálenost od kostrukce) a vytažen nad konstrukcí s panely, kde je jímač. To už není HVI.
Navím, zda bych tento drát mohl využit k napojení zemnění z garáže. Nechci nějak nabourat projekt.

PS: A děkuji všem za reakce, některé byly až vysokoprofesionální.

[RadarS]

Taky dumam jak to udělat.
DR s MET mám přes půl objektu k místu, kde bude FVE.
Táhnout vnitřkem objektu k FVE od MET 16mm vodič se mi moc nezamlouvá
Nejraději bych dal venku odbočku z krabice, kde jeden ze svodů hromosvodu, svorka a pasovina do země a přivedl si zvenku druhé uzemnění.
Zdá to vyhovuje normám nevím... Spíš bych tipoval, že ne a mělo by to být vše uzemněné na stejném potenciálu...

[Smazaný uživatel]

Není zase nic proti ničemu, použít různé "čouhací dráty" ze země, co vypadají jako zemniče, pokud jsou v zemi pospojovány s nějakou další zemnící soustavou. V každém případě, je dobré si na to někoho pozvat s měřákem zemního odporu, a nechat si to změřit, pokud si nejste jisti.

Zde je nějaké povídani, pro představu, o co přesněji se jedná.

https://www.elektroprumysl.cz/merici-te ... r-uzemneni

PS: Zemnit regály ve které jsou baterky, no, proč né. V normálním prostředí a pokud není součástí nějaké elektroinstalace je to zbytečné.

[ladik]

Ahoj, tak ted jste mne s tim uzemnenim rozhodili

Stavim 3F Victron takovy lehce vetsi a chtel jsem to uzemnit takto:
3x Victron MultiPlus II 8000VA - 6mm2 od kazdeho solo az na zemni svornovnici
4x Victron SmartSolar MPPT 250/100 - 6mm2 od kazdeho solo az na zemni svornovnici
3x Victron Lynx distributor - 6mm2 od prostredniho solo az na svornovnici
16x 5,12kWh (81,92kWh) Seplos Polo-R - 6mm2 na zemni svorkovnici
Prepetovky DC - 16mm2 solo az na zemni svorkovnici
Prepetovky AC - 6mm2 primo na zemni svorkovnici

Ale ja to tak ctu tak bych tam mel dat od kazdeho minimalne 16mm2.
Treba u toho MPPT 250/100 je maly sroubek 6mm nebo snad jeste mensi na uzemneni a ani nema pripravenou takovou stycnou plochu jako svorkovnice + -, do kterych budu davat 35mm2 kabelaz.
Multiplus II 8000VA ma zase na pripojeni zemne 8mm sroub.
Nikde v zadnych manualech Victronu nebo i jinde nepisou o prurezu uzemnovacich kabelu nebo jak se maji dimenzovat, skoda. Uz jsem prosel kde co.
Ale o uzemneni ani slovo, jen to, ze se nesmi spojit minus z panelu na zem a dalsi upozorneni jak co propojit/nepropojit.
O dimenzovani DC kabelaze tam je vse a mam to snad vse spravne.
Do Lynxu a k bateriim bych musel dat tak 240mm2 uzemneni, kdyz to tady tak ctu

Diky za nakopnuti. Free elektronum ze slunce zdar

[Diablo1st]

Pre meniče by som dal ten kábel väčší alebo rovný prierezu na AC strane. Pri 8kVA ide asi so 6mm2 alebo 10mm2, takže tuto by som použil buď 10mm2 alebo 16mm2.
Pre mppt je za mňa 6mm2 ok.
Pre Lynx a baterky sa mi zdá 6mm2 sakra málo. Tieto by mali pobrať prípadný skratový prúd od baterky, takže tuto by som šiel s rovnakým prierezom ako pripájaš batérie.

[ladik]

Menice budou mit 2x propojeni AC-IN, AC-OUT kazdy s 6mm2 uzemnenim a k tomu jedno hlavni coz jsem chtel take 6mm2 (je tam v menici takovy 20cm bussbar pro vsechny zemne), ale asi zvazim tech 16mm2, ikdyz nevim k cemu.
MPPT 6mm2 by bylo super, ale i 16mm2 tam vleze, mista mam dost, jen tam bude uz tak tuna kabelu.
Lynx bych fakt musel uzemnit 120mm2 jelikoz takovy mam privod z baterioveho racku na Lynx, coz se mi fakt nechce (nekdo tam nema vubec nic), ale co pak z toho pospojeni toho vseho na HOP, to bych musel mit snad jeste vice a v zemi takovy drat ani neni