MPPT vs. PWM

[Cmrnda]

Dobrý,

v nalejvárnách se dočítám že systém MPPT má až o 30% větší účinnost než PWM nabíječ, protože má měnič který mění výkon, tj.proud i napětí. Ale tomu tak není, ten měnič mění jenom napětí, nikoliv proud. Poslední dobou se setkávám s názvy jako " True MPPT " nebo " 100% MPPT ", ale výsledek znamená co? Podle mě pořád to samé, mění to jen napětí, tak by mě zajímalo, co je jen MPPT (prakticky) bez tohu "FULL" a pod.

Že tomu tak je potvrzují parametry vztažené k výkonu, příklad: 500W/12V , 1000W 24V, 2000W 48V, apod.

Tak kde bude na 32V panelech rozdíl oproti PWM? Podle mě to bude +- nic. Rozdíl v napětí bude 32/27 = 8,64 % hrubého za ideálních podmínek na rovníku, a když odečtu ještě ztráty v teplo měničem, tak jsem na tom skoro stejně.

Tak mi chybí předsvědčení o nákupu stále dražších (v porovnání s PWM) regulátorů s měničem.

[jahodovák]

není to jak to píšeš...ty výkony se vztahují vždy jen na daný typ regulátoru,v něm jsou tranzistory,které nemohou dávat větší proud,20 ampérový regulátor nejde zatížit 60 ampérama při 12v ,což by ten regulátor dal,kdyby na to byl dimenzován.Ty výkony jsou psány,co může daný regulátor dávat při maximálním proudu při daném napětí,on by ten proud chvilku dal ale nesnesly by to tranzistory,prostě by schořel...

[pave69]

Hele, podle mne PWM vezme napětí z FV a šířkově ho moduluje do baterky. Tj. jsou tam dvě nevýhody:
1. v okamžicích, kdy "není puls", je FV "naprázdno" a negeneruje výkon
2. regulátor se nesnaží nalézt místo na VA křivce panelu, kde je proud x napětí maximální - což se mění podle intenzity světla a ještě radikálněji při nějakém částečném stínění.

Oproti tomu MPPT najde místo, kde je I x U maximální, tam cucá a mění to na napětí (a odpovídající proud), které rve do baterky, FV panel je stále pod plnou zátěží.

Ovšem k tomu je dobré dodat, že nevýhody PWM většinou nemusí moc vadit, protože:
- když je málo světla, tak tam i PWM rve víceméně všechno co FV dá (ale závisí to např. i na stavu nabití baterie atd)
- když je moc světla, tak nějaká ztráta výkonu nemusí vadit
- ani spousta MPPT neumí najít ten správný MPP v případě zastínění, chytne se prvního hrbu shora

Ale je to takové teoretické, jen co nás učili, sám jsem žádný regulátor nestavěl....

[Cmrnda]

není to jak to píšeš...ty výkony se vztahují vždy jen na daný typ regulátoru,v něm jsou tranzistory,které nemohou dávat větší proud,20 ampérový regulátor nejde zatížit 60 ampérama při 12v ,což by ten regulátor dal,kdyby na to byl dimenzován.Ty výkony jsou psány,co může daný regulátor dávat při maximálním proudu při daném napětí,on by ten proud chvilku dal ale nesnesly by to tranzistory,prostě by schořel...

No tak ono je to v praxi jedno jestli omezení proudu je v měniči nebo regulátoru, rozdělíme-li to takto.

[Cmrnda]

Hele, podle mne PWM vezme napětí z FV a šířkově ho moduluje do baterky. Tj. jsou tam dvě nevýhody:
1. v okamžicích, kdy "není puls", je FV "naprázdno" a negeneruje výkon
2. regulátor se nesnaží nalézt místo na VA křivce panelu, kde je proud x napětí maximální - což se mění podle intenzity světla a ještě radikálněji při nějakém částečném stínění.

Oproti tomu MPPT najde místo, kde je I x U maximální, tam cucá a mění to na napětí (a odpovídající proud), které rve do baterky, FV panel je stále pod plnou zátěží.

Ovšem k tomu je dobré dodat, že nevýhody PWM většinou nemusí moc vadit, protože:
- když je málo světla, tak tam i PWM rve víceméně všechno co FV dá (ale závisí to např. i na stavu nabití baterie atd)
- když je moc světla, tak nějaká ztráta výkonu nemusí vadit
- ani spousta MPPT neumí najít ten správný MPP v případě zastínění, chytne se prvního hrbu shora

Ale je to takové teoretické, jen co nás učili, sám jsem žádný regulátor nestavěl....

No, jasně při slabým světle je to jedno, a u silného světla ztráty nevadí, co s nima ...

[dumi]

Mate to blbe kluci.

PWM jako takove pulsne pripojuje panel na akumulator, tzn panel pracuje cca na napeti akumulatoru, pokud je napeti aku blizko Ump panelu, tak jen PWM celkem OK i kdyz se ten bod Ump muze menit.

Pokud pripojite napriklad panel s Ump = 40V na PWM regl s 12V, tak panel protlaci regulatorem treba Imp = 8A, ale na 12W je z toho 96W, kdezto panel ma 40*8 = 320W., takze pokud neni napeti panelu a baterky uzposobene tak PWM znacne ztraci vykon a z panelu dostane fakt malo.

MPPT jako takove resi dve veci, zaprve meni napeti a proud (ano meni oboje), na panelech je treba 120V Ump a proud 8A, takze MPPT z toho udela treba 24V na baterii ale adekvatne zvedne proud, takze pri zanedbani ztrat bude vykon pred a za MPPT stejny. Tzn pokud nemas prizpusobeny panely napetove baterii je jasna volba MPPT. Dale mppt meni svoji vnitrni impedanci a tim hleda bod U*I na VA krivce panelu, kde je aktualne nejlepsi vykon (zavisi na teplote, osvitu).

Jak narazis na to zejeden MPPT ma na 12V/120W, 24W/240W atd je dano tim, ze u MPPT se primarne udava omezeni pro proud do baterie napriklad na 10A, pokud pripojis MPPT na 12V baterei tak pri 10A mas jen 120W, pokud mas ale 24V baterii tak uz je schopnny prenest 240W.

Proto je vzdy nejlesi jit na co nejvyssi napeti baterky co ma smysl.

Nejake dalsi dotazy?

[eduard22]

Mate to blbe kluci. .................

Jak narazis na to zejeden MPPT ma na 12V/120W, 24W/240W atd je dano tim, ze u MPPT se primarne udava omezeni pro proud do baterie napriklad na 10A, pokud pripojis MPPT na 12V baterei tak pri 10A mas jen 120W, pokud mas ale 24V baterii tak uz je schopnny prenest 240W.

Proto je vzdy nejlesi jit na co nejvyssi napeti baterky co ma smysl.

Nejake dalsi dotazy?

Jen doplňuji, že smyslem vyššího napětí (nejen) aku je i to, že když např. 5kW měnič "pojede" (bude z něj i odebíráno maximum - 5kW) z aku a tedy ze 48V, tak bude odběr z aku již tak velký a to: cca 100A!
U aku jen 12V už je to (pro stejný odebíraný výkon 5kW) ale: cca 400A[!!!

(dopolněno: obecně je lepší "honit" výkon napětím a ne proudem - pro menší tepelné ztráty pro odpor vedení a s tím spojený pokles napětí na konci vedení při zatižení a riziko zahoření... I proto je distrubude (DS) až do čtvrtí měst ve VN a na dálky pak ve VVN!)

[Cmrnda]

Mate to blbe kluci.

PWM jako takove pulsne pripojuje panel na akumulator, tzn panel pracuje cca na napeti akumulatoru, pokud je napeti aku blizko Ump panelu, tak jen PWM celkem OK i kdyz se ten bod Ump muze menit.

Pokud pripojite napriklad panel s Ump = 40V na PWM regl s 12V, tak panel protlaci regulatorem treba Imp = 8A, ale na 12W je z toho 96W, kdezto panel ma 40*8 = 320W., takze pokud neni napeti panelu a baterky uzposobene tak PWM znacne ztraci vykon a z panelu dostane fakt malo.

MPPT jako takove resi dve veci, zaprve meni napeti a proud (ano meni oboje), na panelech je treba 120V Ump a proud 8A, takze MPPT z toho udela treba 24V na baterii ale adekvatne zvedne proud, takze pri zanedbani ztrat bude vykon pred a za MPPT stejny. Tzn pokud nemas prizpusobeny panely napetove baterii je jasna volba MPPT. Dale mppt meni svoji vnitrni impedanci a tim hleda bod U*I na VA krivce panelu, kde je aktualne nejlepsi vykon (zavisi na teplote, osvitu).

Jak narazis na to zejeden MPPT ma na 12V/120W, 24W/240W atd je dano tim, ze u MPPT se primarne udava omezeni pro proud do baterie napriklad na 10A, pokud pripojis MPPT na 12V baterei tak pri 10A mas jen 120W, pokud mas ale 24V baterii tak uz je schopnny prenest 240W.

Proto je vzdy nejlesi jit na co nejvyssi napeti baterky co ma smysl.

Nejake dalsi dotazy?

U toho MPPT, takže omezení je jen pro nabíjení baterie? Jinak výkon je z výstupu stejný? Tak tohle mi hlava nebere.

[Cmrnda]

(dopolněno: obecně je lepší "honit" výkon napětím a ne proudem - pro menší tepelné ztráty pro odpor vedení a s tím spojený pokles napětí na konci vedení při zatižení a riziko zahoření... I proto je distrubude (DS) až do čtvrtí měst ve VN a na dálky pak ve VVN!)

Jenomže to jde o střídavé napětí, tam se sháší případný oblouk daleko snáže než stejnosměrný proud. Příliš veliké DS zvyšuje výrazně nebezpečí požáru.

[eduard22]

.............
Jenomže to jde o střídavé napětí, tam se sháší případný oblouk daleko snáže než stejnosměrný proud. Příliš veliké DS zvyšuje výrazně nebezpečí požáru.

Nemyslel jsi DS ale DC ne?

[dumi]

Mate to blbe kluci.

PWM jako takove pulsne pripojuje panel na akumulator, tzn panel pracuje cca na napeti akumulatoru, pokud je napeti aku blizko Ump panelu, tak jen PWM celkem OK i kdyz se ten bod Ump muze menit.

Pokud pripojite napriklad panel s Ump = 40V na PWM regl s 12V, tak panel protlaci regulatorem treba Imp = 8A, ale na 12W je z toho 96W, kdezto panel ma 40*8 = 320W., takze pokud neni napeti panelu a baterky uzposobene tak PWM znacne ztraci vykon a z panelu dostane fakt malo.

MPPT jako takove resi dve veci, zaprve meni napeti a proud (ano meni oboje), na panelech je treba 120V Ump a proud 8A, takze MPPT z toho udela treba 24V na baterii ale adekvatne zvedne proud, takze pri zanedbani ztrat bude vykon pred a za MPPT stejny. Tzn pokud nemas prizpusobeny panely napetove baterii je jasna volba MPPT. Dale mppt meni svoji vnitrni impedanci a tim hleda bod U*I na VA krivce panelu, kde je aktualne nejlepsi vykon (zavisi na teplote, osvitu).

Jak narazis na to zejeden MPPT ma na 12V/120W, 24W/240W atd je dano tim, ze u MPPT se primarne udava omezeni pro proud do baterie napriklad na 10A, pokud pripojis MPPT na 12V baterei tak pri 10A mas jen 120W, pokud mas ale 24V baterii tak uz je schopnny prenest 240W.

Proto je vzdy nejlesi jit na co nejvyssi napeti baterky co ma smysl.

Nejake dalsi dotazy?

U toho MPPT, takže omezení je jen pro nabíjení baterie? Jinak výkon je z výstupu stejný? Tak tohle mi hlava nebere.

Nechapu jak to myslis.

[Cmrnda]

Jak narazis na to zejeden MPPT ma na 12V/120W, 24W/240W atd je dano tim, ze u MPPT se primarne udava omezeni pro proud do baterie napriklad na 10A, pokud pripojis MPPT na 12V baterei tak pri 10A mas jen 120W, pokud mas ale 24V baterii tak uz je schopnny prenest 240W.

A co z toho plyne? Že je konstantní proud! Na co potom ten měnič transformuje proud (kdyby tomu tak bylo)? Jinak i vstup panelů musí výkonově odpovídat těm udávaným napětím a ještě výrazně menším.
Celý tohleto MPPT takhle současně vyráběné ve mě vzbuzuje akorát vidinu vyšších výdajů.

[dumi]

Proud neni konstatni, meni se, tech 10A v prikladku je max hodnota.

Z panelu ti muze jit treba 4A@50V=200W a mppt ti z toho udela:

1] 10A12V = 120W
2] 8.3A@24V = 200W
3] 4.1A@48V = 200W

MPPT prevede vykon na vstupu (U*I) na vykon na vystupu (U*I). Takze zachova vykon a meni se tedy proud i napeti.

[dumi]

MPPT potrebujes pokud nemas napetove prizbusobene panely k napeti AKU.

ale klidne si dej 3S (130V) panely na 24V aku pres PWM, pak se akorat nediv ze z toho nedostanes stitkovej vykon panelu, ale jen par procent.

[josse]

Dobrý,

v nalejvárnách se dočítám že systém MPPT má až o 30% větší účinnost než PWM nabíječ, protože má měnič který mění výkon, tj.proud i napětí. Ale tomu tak není, ten měnič mění jenom napětí, nikoliv proud. Poslední dobou se setkávám s názvy jako " True MPPT " nebo " 100% MPPT ", ale výsledek znamená co? Podle mě pořád to samé, mění to jen napětí, tak by mě zajímalo, co je jen MPPT (prakticky) bez tohu "FULL" a pod.

Že tomu tak je potvrzují parametry vztažené k výkonu, příklad: 500W/12V , 1000W 24V, 2000W 48V, apod.

Tak kde bude na 32V panelech rozdíl oproti PWM? Podle mě to bude +- nic. Rozdíl v napětí bude 32/27 = 8,64 % hrubého za ideálních podmínek na rovníku, a když odečtu ještě ztráty v teplo měničem, tak jsem na tom skoro stejně.

Tak mi chybí předsvědčení o nákupu stále dražších (v porovnání s PWM) regulátorů s měničem.

Rozdělení MPPT vs. PWM je pouze historický podvod na zákazníky. Žádný výrobce nemá koule to narovnat to a přestat lhát.

To čemu se říká PWM, tomu uvnitř chybí akumulační Indukčnost která působí současně s PWM jako impedanční přizpůsobení.

Oba měniče hledají bod maximálního výkonu a určitým způsobem řídí spínací prvek pulzně šířkovou modulací. Takže oba obsahují PWM a oba obsahují MPPT.

Vzniklo to tak, že step-down neměli tak velký rozsah pracovních frekvenci, neměli tak dobrou účinnost jako dnes (pokrok v polovodičích). A všichni výrobci dodržovali určité standardy napětí a bylo možné napěťové přizpůsobit panely a baterky. To se docela změnilo, baterky mají stále stejné napětí dle chemie a zavedeného počtu v sérii, ale u panelů se situace zásadně změnila, dnes je skoro nemožné do vybrat panely, buď nejsou skladem, nebo už se nevyrábí, Brno něco jiného... S dnešními měniči, kterým se říká MPPT je to všechno jednodušší, mají dost dobrou účinnost aby to nebylo třeba řešit, pravda zůstává tam ta cena. Ty panely které se teď běžné nasazují, se dle mého názoru moc k PWM nehodí (144cells hulf cut s napětím kolem 45V je to buď měli nebo u dvou už moc. Jak napětí 60 nebo 120 článkových panelů povylezlo, díky vylepšené technologii za posledních možná 8-10 let, přestává "PWM" dávat smysl.

[Cmrnda]

Proud neni konstatni, meni se, tech 10A v prikladku je max hodnota.

Z panelu ti muze jit treba 4A@50V=200W a mppt ti z toho udela:

1] 10A12V = 120W
2] 8.3A@24V = 200W
3] 4.1A@48V = 200W

MPPT prevede vykon na vstupu (U*I) na vykon na vystupu (U*I). Takze zachova vykon a meni se tedy proud i napeti.

Tak jestli to bude fungovat takhle, tak jo. Ovšem plnohodnotnýmu měniči se to nevyrovná, to by musel jít proud nahoru, např. 1200W/12V = 100A, 1200W/24 = 50A apod.

[dumi]

Jakej plnohodnotnej menic??

motas jablka a hrusky

[Abrams]

Zdravím ,

co znám o PWM reglech je , že do nastaveného napěťového limitu baterie jsou tranzistory trvale sepnuty bez jakéhokoli PWM řízení . Až po dosažení nastaveného limitu napětí nabité baterie začnou PWM řízením ořezávat dobu protékajícoho proudu aby udrželi napětí .
U out < U max = 100% ON 0% OFF
U out = U max = 99% ON 1% OFF až 1% ON 99% OFF
U out > U max = 0% ON 100% OFF .

Jak bylo psáno , PWM regl má obecně své místo v systému 36čl. FV panel (18V Vmp) @ 12V baterie , x2 , x3 a x4 .
Je-li provozní napětí FV panelu/ů pár voltů na maximalním provozním napětím baterie , MPPT regl nemá prostor pro svá kouzla -> PWM regl je tedy jasnou volbou .
U systémů se 100V DC až 500V DC z FV panelů je již dost místa pro činnost MPPT reglů . PWM regl by takové přepětí nemuse přežít .

MPPT regl je v podstatě takový DC - DC trafo . Podobně jako AC trafa , nabíječka mobilu , transformuje vysoké napětí s malým proudem (231V AC 0,045A=10,5W) na nízké napětí a velký proud (5V DC 2,1A = 10,5W) .

Elektronům zdar .

[Cmrnda]

Jak bylo psáno , PWM regl má obecně své místo v systému 36čl. FV panel (18V Vmp) @ 12V baterie , x2 , x3 a x4 .
Je-li provozní napětí FV panelu/ů pár voltů na maximalním provozním napětím baterie , MPPT regl nemá prostor pro svá kouzla -> PWM regl je tedy jasnou volbou .
U systémů se 100V DC až 500V DC z FV panelů je již dost místa pro činnost MPPT reglů . PWM regl by takové přepětí nemuse přežít .

Elektronům zdar .

No, a nakonec ten regulátor tam nemusí být vůbec, když je teda ohlídáno přebití baterie, např. kvantizací článků a postupným odebíráním energie z panelů + baterií.

Dneska běžnej panel, který se dá chňapnout do objetí rukama jedním člověkem a váhou do 20kg, má kolem těch 32V. Je to teda o málo víc než před léty, ale co, nic.

Nakonec jsem si objednal "60A 4-Stages MPPT Solar Recharger Controller 12_24_36_48V Automatic Detect LCD Display with Blacklight Regulator" za 2k i s dopravou a DPH od Friců ze skladu. Tak to porovnám a proměřím s PWM, a dám vědět, do týdne by měl být u mě.

[Cmrnda]

Ještě maličkost k napětí, vysoké napětí DC je až od 1500V výš, níže je nízké napětí, 12V je malé napětí.

[Cmrnda]

Nakonec jsem si objednal "60A 4-Stages MPPT Solar Recharger Controller 12_24_36_48V Automatic Detect LCD Display with Blacklight Regulator" za 2k i s dopravou a DPH od Friců ze skladu. Tak to porovnám a proměřím s PWM, a dám vědět, do týdne by měl být u mě.

Použil jsem 3 panely cca 400W 36V.

1) zapojení do série, 85% energie oproti zapojení paralelně
2) zapojení paralelně, 100% energie
3) zapojení paralelně s PWM regulátorem, 115% oproti MPPT
4) zapojení paralelně bez regulátoru, 120% oproti PWM

Jinak další omezení tohoto měniče, a předpokládám že všech je sražení vstupního napětí při 24V baterii na 105V, trakže omezení proudem a ještě napětím... A to píšou 100% True MPPT.

Měnič POWMR 60A s krytím z plastu a základnou z Al, aby se to nepletlo s tím v celohlínkové krabici.

Připojím tam 5 panelů a jestli se dožije 1 roku, tak řeknu:

[Kodl69]

Když srovnáváš takovej šunt, tak se nediv. Zkus to porovnat s "levným" victronem a potom plivej na mppt . On každej princip jde použít dobře a špatně. Zrovna powmr (makeskyblue) nemá synchronní DC/DC, ale má dole jenom diody, což pro malé výstupní napětí (a to 24V je) výrazně snižuje účinnost.
Tyhle krámky mají svoje místo na místech, kde to nejde jnak 30V panel na 12V systém, nebo naopak panely, kterým klesá za tepla Vmpp pod napětí baterie, a proto musí být po dvou v sérii a zapojený na mppt. Tam je výhoda proti PWM jasná. Potom i když MPPT má účinnost 86%, tak je to víc než 50% nebo dokonce ještě míň pro napětí Vmpp pod napětím baterie. Když je fakt teplo, tak 3s polykrystaly 250Wp mají Vmpp nekde na 80V (se ztrátama ve vedení a na pojistkách), tj 2s je 53.3V a to je pro 16s lifepo4 3.33V na článek, a to nají ty baterky teď, když mají SOC mezi 50-80%, tj tímhle napětím je nelze nabít . Ale je to pořád dokola, pořád dokola. Každá technologie má svoje místo, ale ne že jedna je výrazně lepší. Ostatně najdi mi PWM regulátor pro 48V systém, kterej vydrží 90V na vstupu (Voc pro moderní 60čl. monokrystaly v zimě) a zvládne aspoň 80A. Potom bych mohl uvažovat o tom, že vyměním panely za nový s Vmpp okolo 34V, dám místo CY 16mm2 z půdy dolů CY 35mm2 (2V ztráty by mi při pwm mohly chybět, proto tolik) a budu přemejšlet o tom, jestli není stejně lepší použít mppt třeba od victronu, kterýmu stačí +5V z panelů nad napětím baterie, aby nastartoval, a při provozu ještě míň... A jsem zase u toho, PWM se hodí na 24V (a nikde jinde, 12V panely jsou předražený několikanásobně) a s výkonem omezeným z prncipu 24V pokud nejsi vlastníkem měděného dolu.

[JonasPP]

Po dlhej dobe som pozrel na forum a spadla mi sanka. Opisal by som tu funkciu a rozdiel PWM a MPPT regulatora v jednoduchej reči laika, čo autor tohoto vlakna je, za to nerozumie skoro žiadnemu komentu, ale straviť hodinu pisanim, tak na to ozaj nemam čas. Ale tak podripnem.
Prave montujem na strechu 19 panelov 581v MPP- 700v na prazdno cez 2x6mm² vodiče o dlžke 30m. Koľko kablu a za aku cenu +MC4 koncoviek potrebujem natiahnuť, ak by som namiesto MPPT regulatora použil PWM regulator. Napätie baterie si mente ako chcete, to je len priklad na zamyslenie, aby sa dala porovnať cena regulatora a ostatnych komponentov.

[Cmrnda]

Když srovnáváš takovej šunt, tak se nediv. Zkus to porovnat s "levným" victronem a potom plivej na mppt . On každej princip jde použít dobře a špatně. Zrovna powmr (makeskyblue) nemá synchronní DC/DC, ale má dole jenom diody, což pro malé výstupní napětí (a to 24V je) výrazně snižuje účinnost.
Tyhle krámky mají svoje místo na místech, kde to nejde jnak 30V panel na 12V systém, nebo naopak panely, kterým klesá za tepla Vmpp pod napětí baterie, a proto musí být po dvou v sérii a zapojený na mppt. Tam je výhoda proti PWM jasná. Potom i když MPPT má účinnost 86%, tak je to víc než 50% nebo dokonce ještě míň pro napětí Vmpp pod napětím baterie. Když je fakt teplo, tak 3s polykrystaly 250Wp mají Vmpp nekde na 80V (se ztrátama ve vedení a na pojistkách), tj 2s je 53.3V a to je pro 16s lifepo4 3.33V na článek, a to nají ty baterky teď, když mají SOC mezi 50-80%, tj tímhle napětím je nelze nabít . Ale je to pořád dokola, pořád dokola. Každá technologie má svoje místo, ale ne že jedna je výrazně lepší. Ostatně najdi mi PWM regulátor pro 48V systém, kterej vydrží 90V na vstupu (Voc pro moderní 60čl. monokrystaly v zimě) a zvládne aspoň 80A. Potom bych mohl uvažovat o tom, že vyměním panely za nový s Vmpp okolo 34V, dám místo CY 16mm2 z půdy dolů CY 35mm2 (2V ztráty by mi při pwm mohly chybět, proto tolik) a budu přemejšlet o tom, jestli není stejně lepší použít mppt třeba od victronu, kterýmu stačí +5V z panelů nad napětím baterie, aby nastartoval, a při provozu ještě míň... A jsem zase u toho, PWM se hodí na 24V (a nikde jinde, 12V panely jsou předražený několikanásobně) a s výkonem omezeným z prncipu 24V pokud nejsi vlastníkem měděného dolu.

No tak victron je asi 5x dražší, věřím tomu že je lepší, nevím, možná jen dobrá reklama.

Co se týče toho uspořádání, tak nejlepší volba je to všechno mít na jedný hromadě. Tak jak se to dělá běžně, že panely jsou na šikmé střeše, měnič hybrid a baterky někde v technické v suterénu, to není přílič optimální a vede to jednoznačně k zvyšování napětí z důvodu ušetřit na drátech.
Kdo to potom bude opravovat na tý střeše kdyš vyhoří konektor a bude to do série? To znamená panely odmontovat, shodit na zem, zjistit závadu a dát je opravený zase zpět. Nový tam asi po létech nebudou pasovat, protože rozměry se budou lišit.
Jinak ty dráty, pokuď to bude dobře udělaný budou nad doživotí nade vše ostatní. Raději bych investoval do nich než do regulátoru. Měniče jsou běžně na 12V do auta a 24V do ostatního. 48V není časté, a jsou i dražší.

Technologie měniče MPPT není špatná, ale v praxi to vypadá jinak.

[Cmrnda]

Po dlhej dobe som pozrel na forum a spadla mi sanka. Opisal by som tu funkciu a rozdiel PWM a MPPT regulatora v jednoduchej reči laika, čo autor tohoto vlakna je, za to nerozumie skoro žiadnemu komentu, ale straviť hodinu pisanim, tak na to ozaj nemam čas. Ale tak podripnem.
Prave montujem na strechu 19 panelov 581v MPP- 700v na prazdno cez 2x6mm² vodiče o dlžke 30m. Koľko kablu a za aku cenu +MC4 koncoviek potrebujem natiahnuť, ak by som namiesto MPPT regulatora použil PWM regulator. Napätie baterie si mente ako chcete, to je len priklad na zamyslenie, aby sa dala porovnať cena regulatora a ostatnych komponentov.

Tak na 700V a výš už bych se bál o pracovní izolaci toho vodiče a i těch konektorů. No, 30m, to je to co píšů výše, kdyby byl regulátor, baterky, a vše u panelů, nebo v těsné blízkosti, tak bych si raději připlatil za nějaký metr navíc.
Takhle to dělat "do série" se vyplatí firmě která to montuje protože ušetří a tím si zvýší zisk.