Solar fórum

Tu môžeme diskutovať.

Veru tak. Síce si ešte nič technického nepridal, ale potvrdzujem krásna inštalácia a hlavne kopec neštandardných, ale za to múdrych riešení.

Ďakujem Michal.
Postupne sa možno dotlačím aj k technickejším veciam. Dnes však už asi nie.

Pozdravujem,
aj ja som mal tú česť krátko nahliadnuť do Ompitálu, a chvíľu mi trvalo kým som sa z toho spamätal Samozrejme v dobrom slova zmysle.
Som veľmi rád že si sa pustil do technického opisu, nakoľko pre mňa ako "začiatočníka" kopec inšpirácie a skvelých nápadov podoprených reálnou skúsenosťou. Dúfam že ti chuť vydrží, a nájdeš si na to čas.
Inak včera v noci riadne fúkalo, tak dúfam že si bez škody? Tracer a "žufanky" to ustáli?

Ahoj!
V noci som spal. Ale teraz začína tiež fúkať. Žufankám sa z toho už aj hlavy točia. No mohli dopadnúť aj horšie - v nejakom štipľavou guláši.
Inak panely sú samozrejme zaparkované vodorovne, aby nerobili odpor prúdeniu vzduchu. Sú tak zaparkované nie len na noc, ale aj počas silnejších vetrov. Teraz sa to krúti od nejakých 5 do 30km/h.

Čo sú tu to žufanky?

Že by to byly naběračky, lopatky?

Presne tak.
https://solarforum.cz/viewtopic.php?p=1773#p1773

Jaaaaj, čítal som to, ale vypadlo mi to.
Ďakujem za objasnenie.

Nakousl jsi 24V a 48V. Základ je, že P=U*I (použitelný výkon) a současně P=R*I2 (ztráty). Takže u 24V buď spotřebuješ více mědi, nebo zbytečně topíš. A pokud je 48V ještě bezpečné napětí, tak proč utrácet za měď. A v zátěži u 24V hůř vyhodnotíš dle napětí akumulátorů jejich stav vybito/nabito. Toť asi celý popis dilematu.

nejsem si jist, jestli je to zlomek ceny. začneme od MPPT regulátoru: běžnej 60A MPPT zvládne na 48V 3kWp panelů, na 24V polovinu, tj 1,5kWp.
Takovej normální systém s 6kWp panelů by musel mít na 48V dva regulátory, na 24V čtyři a na 12V 8 regulátorů!!! A tomu odpovídající počet propojů, jištění , a t.d.
Cena mědi na propoje pak není dvojnásobná, ale čtyřnásobná, pro stejnou ztrátu výkonu, protože na 2m+2m CY 35mm2 vodiče u 48V při 100A bude úbytek napětí 0.2V ztráta 20W, úbytek napětí 0.2/48V=0.4%, u 24V a 70mm2 kabelu už je to 0.2/24V=0,8% a u 12V a 150mm2 kabelu 0.2/12V=1.6%
Por stejnou ztrátu na 24V by vodič musel mít 150mm2 místo 35 na 48V, 300mm2 pro 12V. A to se vyplatí.
Takže pro stejný ztráty musím použít na 24V čtyřnásobnej vodič, a na 12V osminásobnej, pro stejnej přenášenej výkon se stejnou ztrátou!!!
U baterek je potom skoro jedno, jak se pospojují, ale zase, čím menší napětí, tím větší vliv přechodových odporů, a třeba i odporů pojistek.
Z tohoto mi vychází "rozumný" limity pro 12V systém někde okolo 1.5kWp a podobnej výkon měniče, na 24V 3kWp a podobnej výkon měniče a na 48V 6kWp a podobnej výkon měniče. Dál už jedině s paralelním spojováním komponent. Neberte mě za slovo přesně, 8kVA axpert, 8kVA XTH... ale na 24V se tyhle věci prodávají s polovičním výkonem. Proč asi... Dřív se drželo těch 12V u obytnejch aut a malejch chat, ale dnes není žádnej důvod nepostavit obytňák na 24V a dovolit si třeba i luxus typu indukční vařič nebo 1kW rychlovarka. 48V rozvod jsem zatím viděl jenom u obytných návěsů, a ty jsou i rozšiřovací, to je potom prostor, že je větší než jednopokojovej byt (12x6m vnitřkem). Ale dá se čekat, že s nástupem 48V pro mild hybridy v autě se víc rozšíří i tohle.

Garážovou FVE jsem postavil na 24V, původně 4x Amerisolar 285Wp, na XTRA 40A a čínském SUN Power měniči 2000W/4000Wpeak. Jako baterku jsem měl jako každý nejprve startovací šrotolovo kolem 200Ah. Radosti bylo hodně kolem, když se na tom, vrtalo, flexovalo, řezalo dříví a do 2kW zátěže to šlo celkem dobře, pokud svítilo. Pak jsem ale natáh extra kabel do baráku a pralo se mylo nádobí, sušilo, v kuchyni to živilo všechnu tu ruční chamraď. Pak ale přišly kratší dny a chudák manželka se musela hodně přizpůsobovat s harmonogramem, což jako vzorného manžela mě začínalo poměrně hodně srdit. Teď je tam 6x285Wp, čínský měnič nahradil 3kW PIP a baterka 150Ah CATL od Mikela.
Co jsem chtěl ale říct je, že od baterky vedou k PIPu 50mm2 kabely, protože 25cítky se hřály. 50ky jsem dal proto, že jsem objevil na MP wiki takovej vzoreček, kde zadáte proud, průřez a délku vodiče a vypadne z toho odpor a ztráta. Nejradši bych tam ale dal 2x50mm2. Je to jenom 1,5m. Teď tam ten vzoreček už není, bohužel a jsem línej si to zbastlit v excelu, protože už vim, kam jakej drát dám na novou 48V FVE na baráku, abych zbytečně neemitoval infra v létě na půdě.

Ahojte brumlaj a ostatný!
Reagujete na môj príspevok:
viewtopic.php?p=6278#p6278, ktorý mal byť zamyslenie na tému, ktorá je v názve príspevku:
Na čo ešte stačí 24V?
Nie je to návod na novú inštaláciu, len som chcel poukázať,že nie vždy treba všetko na 24V povyhadzovať a kupovať znovu veci na 48V, aj keď potrebuje niekto možno pár kW výkonu.
Potrebu správnej dimenzie vedenia samozrejme nespochybujem. No tá meď nie je až taký problém. Zväčša sa pri tých najhrubších prierezoch (baréria-poistky, poistky-menič) jedná o dĺžky okolo metra. Zbernice mám 30x10mm. Už som videl aj hrubšie.
Áno regulátorov je treba viac. Ale to tiež nemusí byť nevýhoda. Často sa pri prechode z 24V musí vyradiť regulátor, ktorý v pôvodnej inštalácii bol len na 12/24V.
Ak má niekto panely ako ja (na 3 svetové strany + nejaké na tracery a to v štyroch rôznych typoch a dvoch rôznych MPPT napätiach), tak je výhoda viacerých regulátorov. Preto a preto že moc neuznávam prepanelovanie, mám 4ks 80A regulátorov.
Nižšie napätie batérie má výhodu pri čiastočnom zatienení. Dajú sa robiť kratšie stringy. U mňa nájdete 11 stringov 2S z 60 článkových panelov. No a tracer (cez ktorý prechádza cez obed tieň stĺpa), s 144 polčlánkovými (BiKu) panelmi je celý paralelne. Takže zatienená určitá časť polovice panela ovplyvní výkon len tej polovice panela.
Menší počet článkov batérie, má tiež pár výhod. Napríklad menší počet balancérov, menšia možnosť kritického rozbalancovania. Tiež sa jednoduchšie dopĺňa v prípade potreby 8 článkov, ako 16.

bert píše: ↑ned pro 12, 2021 6:18 pm...... nie vždy treba všetko na 24V povyhadzovať a kupovať znovu veci na 48V, aj keď potrebuje niekto možno pár kW výkonu. ......

Přesně tak, pokud někdo potřebuje jen pár kW výkonu (slovy DVA), pak není sporu. Naopak pokud je potřeba více a dotyčný si ze začátku z jakéhokoli důvodu i přes dobré rady potřeboval projít Cimrmanovou uličkou, pak je obvykle přínosnější "čím dřív, tím líp" (neboli bude prodej 24V technologie tam, kde má své místo, nejméně finančně bolet). Ale samozřejmě masochisté mají také právo na svou bolest na které jsou závislí.

brumlaj píše: ↑ned pro 12, 2021 6:47 pm

bert píše: ↑ned pro 12, 2021 6:18 pm...... nie vždy treba všetko na 24V povyhadzovať a kupovať znovu veci na 48V, aj keď potrebuje niekto možno pár kW výkonu. ......

Přesně tak, pokud někdo potřebuje jen pár kW výkonu (slovy DVA), pak není sporu. Naopak pokud je potřeba více a dotyčný si ze začátku z jakéhokoli důvodu i přes dobré rady potřeboval projít Cimrmanovou uličkou, pak je obvykle přínosnější "čím dřív, tím líp" (neboli bude prodej 24V technologie tam, kde má své místo, nejméně finančně bolet). Ale samozřejmě masochisté mají také právo na svou bolest na které jsou závislí.

No ak má byť pre 24V max. DVA kW, tak pri 48V končíte na ŠTYROCH?

bert píše:

brumlaj píše: ↑ned pro 12, 2021 6:47 pm

bert píše: ↑ned pro 12, 2021 6:18 pm...... nie vždy treba všetko na 24V povyhadzovať a kupovať znovu veci na 48V, aj keď potrebuje niekto možno pár kW výkonu. ......

Přesně tak, pokud někdo potřebuje jen pár kW výkonu (slovy DVA), pak není sporu. Naopak pokud je potřeba více a dotyčný si ze začátku z jakéhokoli důvodu i přes dobré rady potřeboval projít Cimrmanovou uličkou, pak je obvykle přínosnější "čím dřív, tím líp" (neboli bude prodej 24V technologie tam, kde má své místo, nejméně finančně bolet). Ale samozřejmě masochisté mají také právo na svou bolest na které jsou závislí.

No ak má byť pre 24V max. DVA kW, tak pri 48V končíte na ŠTYROCH?

Ztráty jsou nadruhou, takže na 8kW...

je to tak, už jsem to taky psal, nad 8kW už začíná nekončící paralelizace regulátorů, měničů, baterek...
Další level je 96V (zatím se to moc nerozjelo, a asi ani nerozjede) a nebo zrovna 320V DC - byl jsem ve fabrice, kde mají skříň přes celou stěnu a v ní olovo v sérii, tuším 120Ah baterky jedna vedle druhé. 2x320V pro přímou tvorbu 3x230/400V
v měniči, řádově 100kW. Tady už faktickej limit je jenom jištění AC strany, běžný jističe končí na 1600A...
Já jsem asi jinde, hned jsem pochopil, že 12V je k ničemu, 24V je znouzectnosts a 48V první rozumný napětí. první baterku jsem neměl olovo, ale použitý lifepo4 A123 20Ah 13s2p, taková kostka, která v sobě měla 40Ah při 53V. Stejně tak jsem hned pochopil, že měnič to chce vydatnější, tehdy populární PJ8000, kterej v reálu nedal víc než 5kW pár sekund...

josse píše: ↑ned pro 12, 2021 8:06 pm

bert píše:

brumlaj píše: ↑ned pro 12, 2021 6:47 pm Přesně tak, pokud někdo potřebuje jen pár kW výkonu (slovy DVA), pak není sporu. Naopak pokud je potřeba více a dotyčný si ze začátku z jakéhokoli důvodu i přes dobré rady potřeboval projít Cimrmanovou uličkou, pak je obvykle přínosnější "čím dřív, tím líp" (neboli bude prodej 24V technologie tam, kde má své místo, nejméně finančně bolet). Ale samozřejmě masochisté mají také právo na svou bolest na které jsou závislí.

No ak má byť pre 24V max. DVA kW, tak pri 48V končíte na ŠTYROCH?

Ztráty jsou nadruhou, takže na 8kW...

Ako sa určuje kedy a ktoré straty sú ešte OK? Neber to prosím Ťa osobne, ale myslím si, že tá moja meď zožerie menej, ako dva axperty v tvojom podpise a to aj pri polovičnom napätí.

bert píše: Ako sa určuje kedy a ktoré straty sú ešte OK? Neber to prosím Ťa osobne, ale myslím si, že tá moja meď zožerie menej, ako dva axperty v tvojom podpise a to aj pri polovičnom napätí.

Nejde jen o ztráty, ale i zkratová odolnost aby ty pojistky vůbec přehořeli... 10kW na 24V je 420A, pojistky se přeruší za minutu při 820A, (například) celá cesta musí včetně vnitřního odporu být pod 30miliohmů aby vůbec zareagovala zkratová ochrana. Přechodové odpory a to všechno... Hmm 24V děkuji nechci.

Dům jsem zdědil a nedokázal jsem jinak než mít baterkárnu 3m od měničů... Je to naprostý extrém, mám dohromady 5m vedení někde 200mm2(5x40mm, 1m+1.5m) někde 400mm2(10x40mm, 3.3m rovný úsek) někde 350mm2(30cm 10x 35mm2), 6 zatáček. Tohle realizovat pro 24V nedej bože pro 12V si ani nedokážu představit. Tam kde to je pár centimetrů to lze řešit pro menší napětí.

5x40 měď jsem ohýbal sám, kdo by mi dokázal ohnout 20x40?? Až v baterkárně kam se chodí po žebříku poklopem...

Chystám se, že to budu muset za čas upgradovat na 3x 4kW, možná zkusím vyčkat déle jestli to nevyměnit úplně za dva silnější. A přívod z panelů je taky zásadní, prostě 24V je pro mě nemožné. Tolik měničů bych do sklepa nedostal ani teď natož v budoucnu po upgrade...

jak kterej, malý 120W , co jsou bez přepínače 120/230V, mají flyback topologii, a na 50V jedou. Ale tak na polovinu jmen. výkonu. Mám jeden takovej doma.
Využívání vyšších DC napětí než 48V v rozvodech mi nepřijde dobrej nápad. Jističe problém nejsou, ale problém je oblouková ochrana, spínání a rozpínaní... Tj pokud vyšší DC napětí, tak jenom v rámci jedné skříně, nebo tak nějak. Ostatně systémy s HV aku už se nějakou dobu prodávají.

A ten problém s obloukama by nešlo řešit levným polovodičem? Na svou obranu uvádím, že jsem kolem polovodičů naposled bastlil věci s KC507 a to je pár desítek let.

jasně že šel, ale co poruchový stavy: škůdce překusující kabel, (stříhající nůžkama, takovýho mám doma) by způsobil požár... Oblouková ochrana začíná být požadována na AC, ale je to poměrně drahý, údajně siemens dělá nějaký pokusy...

rottenkiwi píše: ↑pon pro 13, 2021 11:53 am...... Pri 48 V sa ATX zdroj nezapne.

Jde o to kolik má kdo času a peněz.

rottenkiwi píše: ↑pon pro 13, 2021 11:53 am ...... menic na 96, 120, 144 , 256, 320 .... V

Kdo není v domě sám (děti, vnoučata), jistě zváží zda je reálné mít doma elektrické křeslo (viz. bezpečné napětí).

je fakt, že mám dva historický 48V DC AT zdroje - pokud by se mi chtělo s tím vyhrávat, tak krom 5V furt a 3.3V je to stejný jako atx, jenom jinej konektor. možná bych to mohl používat aspoň jako 12V zdroj... Ale já nemám potřebu, další PC už je zase s 19.5V zdrojem. Origo HP adaptér na 50V nenajede, ale celkem v pohodě funguje zdroj od nb lenovo, jenom musím vyměnit kabel z HP a připojit správnej odpor na ten tenkej střední pin.
Tady je origo řešení pro NUC: https://www.mini-box.com/DCDC-NUC obyčejnej step down. Já mám raděj zdroj s galvanickým oddělením, i když na to padne nějaký procento účinnosti. Třeba proto, aby mi nelezlo rušení do výstupu zvukovky.

Do 120V DC není potřeba základní ochrana před dotykem živých částí, aspoň v normálním prostředí. A elektrický křeslo jede na střídavý napětí, to jsi nějak popletl Osobní zkušenost je taková, že v létě po opření opocenýho ramena o uzemněný futro a ruka přiložená na +48V už něco ucejtí...

A čo by si s tým točil?
Ja dávam druhú šancu frekvečným meničom použitým z inzerátov. Zatiaľ všetky fungovali.
Občas sa nájdu aj zaujímavé kúsky za rozumnú cenu. Ver mi, že aj keby si mal kompletnú schému, nespravíš to tak, ako to robia vo fabrike. Netreba hneď všetko vyrábať. Treba sa sústrediť na podstatnejšie veci, ako je vývoj FM, ktorý môže skončiť po rokoch bádania fiaskom a prečerpaním limitom , za ktorý si schopný kúpiť aj nový menič. Len dolaďovanie softvéru by niekoľko krát skončilo dymom hadrvéru.