Solar fórum

toto téma bych nedával do lampárny na smazání po 60 dnech. Já se určitě rád přiučím.

Akorát sem dnes jeden kombibox obhlížel a to že z přepěťové ochrany nejdou přímo do země hned ale ještě to nápoji na kovová záda plastového rozvaděče aby se to dostalo všude a pak ještě odešlo po přívodním kabelu do rozvaděče je docela na prd.

Plus tedy další podstatná věc mne tam ten pojistkovy odpojovač moc nesedí protože součet pojistek od stringu je o řád vyšší takže tohle jištění přepěťovky v momentě kdy sepne tak může pojistka uhořet jak papír a ochrana neplní funkci ochrany střídače

rottenkiwi píše:Proste tam pisu, ze nieco musi byt napr. 0.5 m od uzemnenia, ale ako to dodrzat ?

Musíš na to myslet hodně dopředu a už takto mít připravený rozvaděč. Těch 0,5m se týká hlavně délky vodiče od SPD k MET. Výrobce má maximální průřez svorky v SPD např. 16mm2. No a při správné délce ZŽ 16mm2 do 0,5m se ví, že to v případě problémů ten vodič přežije a nevypaří se. MET už je pak k zemnění pripojena většinou ZN páskem 30x4 a to je nejakých 120mm2.

A jestli se dobře pamatuji, tak se dá ten ZŽ z SPD FVE připojit na kovovou konstrukci, která má průřez nejméně 50mm2, např. Jakl 15x15x2 atd. a tu mít pak spolehlivě uzemnenou k MET objektu.

Nejhorší je, když máš treba SPD v levem horním rohu u HR a vstup ZŽ od MET do rozvaděče je v pravém dolním rohu. A ty jdeš s tím ZŽ kolem všech přístrojů a vodiců v rozvaděči. To je špatně.

Taky řeším combibox a chtěl bych dodržet několika zásad pro ochranu proti přepětí.
Přepěťovka se instaluje paralelně k zdroji přepětí a spolu s přívody tvoří napěťový dělič, kterým prochází proudový impuls. Když odvod (přívod k měniči) připojíme přímo na kontakty přepěťovky dostaneme nejnižší možnou hodnotu nárůstu napětí. Čím více se s odvodem posouváme po přívodech od přepěťovky, započítávají se do nárůstu i úbytky na kabelech viz obr. Prakticky proveditelná nejlepší varianta připojení je asi takto: Druhá zásada se týká indukce do ostatních vodičů při průchodu proudového impulsu. Vodiče, kterými prochází impuls tvoří závit v rozvaděči a s velikosti plochy stoupá indukované napětí do okolních vodičů. Čili minimalizovat roztahání po rozvaděči, křížení s ostatními výkonovými vodiči a vyhnout se slaboproudým a datovým kabelům. Za další, všechny ochranné země pospojovat na PE busbar aby při protékání impulsu obvodem do země se napětí "houpalo" na všech komponentách stejně. Zamezit toku vyrovnávacích proudů mezi jednotlivými díly, tím že budou na stejném potenciálu.
Možná je to přehnané, ale myslím, že za tu trochu práce navíc to stojí.

Ten montážní plech jako PE svorka není nejhorší nápad, proud ti vlastně prochází obrovským průřezem, ale ty svorky na DIN lištu, průřez din lišty : https://diskuse.elektrika.cz/index.php? ... tach=37338 a propojení DIN lišty s plechem vidím jako slabší část konstrukce. Podle přiloženýho dokunentu tady to řešení nevyhoví ani pro 12.5kA přepěťovku...
Když už to vést po tom plechu, tak raděj udělat díru se závitem a napojit to tam přímo přes očko a zubatou podložku. Tohle je řešení lenošnýho elektrikáře, ale není úplně nejhorší... Ale zase jsou to T2 svodiče, tj krátkej impuls. Dehn má někde i video, co se stane, když jsou na hromosvodu pravoúhlý ohyby, už při "slabejch" 30kA ten drát díky působení magnetodynamické síly zmizí v neznámu.
Edit: ten pdf dokument nejde korektně otevřít ve firefoxu, ale pdf reader ho otevře správně.
Pozinková 35mm din lišta nemá uvedenej jmenovitej proud pro použití jako PEN, tj jako PEN by se vůbec neměla použít, ale tady je to PE , to vydrží krátkodobě 2kA, ale kolik snese propoj svorka dinlišta netuším, nějak to nemají v katalogu bečova napsaný https://eshop.elektrobecov.cz/svornice- ... D2951.html...
Pokud by teda stačilo to připojení PE přes DIN lištu, tak by to tak výrobci přepěťovek dělali, jistě by na tom ušetřili.

V DC rozvaděči ve strojovně hodlám použít DC jističe OEZ Minia LTN-UC-63C-1, víc kusů vedle sebe ovládané jednou vyrážecí cívkou.
V manuálu jsem narazil na informaci o zapojení DC polarity. Přívod mám nahoře, výstup k regulátorům mám dole. Jistím pouze plus, mínus je uzemněné. Jak z toho nejlépe ven? Můžu připojit plus zhora a pokračovat dolů, nebo špatně chápu obrázek?
Elektrice moc nerozumím, ale obávám se, jestli to nesouvisí s vytažením a zhášením oblouku.
díky
EDIT: otočit strojek by asi nebylo to pravé ořechové, že?

tak tomu přestávám rozumět. U dvoupólového strojku ale mají na pluspólu směr shoru dolu přes strojek....

To se ti zdá. V obou případech to je stejně.

Musíš to udělat tak, že plusový přívod od zdroje připojíš na tu svorku DC jističe, která je označena symbolem (+).
Pro tvůj případ je to tedy druhý obrázek z leva:
- Plusový přívod od reglu zapojíš spodem do jističe, do svorky označené (+).
- Výlez bude, bohužel, horem.

Ano, jde o zhášení oblouku. Symboly plus a mínus reflektují to, jak je nasměrován zhášecí permanentní magnet uvnitř jističe.

Trubka píše: Pro tvůj případ je to tedy druhý obrázek z leva:
- Plusový přívod od reglu zapojíš spodem do jističe, do svorky označené (+).
- .

Regl přeci není zdroj, panely podle mě vstupují spodem, což se sakra nehodí. To bude debilnich smyček....

Aha, tak to jsem špatně pochopil - ty ten jistič chceš použít mezi panelama a reglem. Aha. Pak ano, zdroj jsou panely.

(Já to pochopil že to chceš mít jako jistič mezi regl a baterku. Moje chyba.)

Jo v pohodě, já jsem to nenapsal dostatečně srozumitelně. Má to ještě nějaké řešení, abych to s 25mm2 nemusel obíhat na přívodu i na vývodu? Nejen že to nebude vzhledné, ale ani technicky korektní.....

já bych v podstatě potřeboval pravý strojek z těch 2pólových, kde je + nahoře. To ale asi nepůjde koupit....

tak se objevili hned další dva problémy, vyplývající z diskuze s technickou podporou OEZ.
1) víc jednopólových DC jističů (typ Minia LTN-UC) nelze ovládat jednou vyrážecí cívkou
2) polaritu je potřeba dodržet a koupit se dá jen s plus dole.
Tu polaritu, to bych se snad nějak vymotal, ale s tou vyrážecí cívkou, to mě dost zaskočilo. Někdo nějaký nápad?
Znáte někdo přesně to propojení hřídelkou, jestli to nemá nějaké řešení "samo-domo"?

tak potom máš dvě možnosti: koupit 2p a rozkuchat (nebo jeden pol nechat volnej, když je místo)
a nebo DC od jinýho výrobce: https://www.tme.eu/cz/details/pl7-c10_1 ... 8&brutto=1
https://image.schrackcdn.com/katalogsei ... -37_cs.pdf
a jistě najdeš i další.
zkusmo si rozdělej 3f jistič a zjistíš, že s materiálem co ti vyzbyl propojíš 3 dc jističe na jednu vyrážecí cívku, akorát to chce trochu manuální zručnosti...Ještě napovím: tady na tom schracku je vidět zboku taková čtvrtkruhová drážka - v ní by měl být ocelový kolíček, kterým je spojenej další jistič, přes podobnou drážku na druhé straně. to zajistí to vypnutí, a samozřejmě se musí spojit i páčky, aby to šlo natáhnout... Samozřejmostí je pak mechanický psojení jističů do jednoho celku, třeba M2 (M2.5?, Ms trubička jako dutej nejtek?) závitovka v místě původních dutejch nejtků.
LTN zrovna nemám po ruce, ale podle obrázku by to měla být oválná dírka dole, v tom stejným místě se připojuje ta vyrážecí cívka, tj musíš je všechny propojit dohromady. žádná atomová věda, akorát to není popsaný v katalogu, tak to oficiálně nejde

Díky, podívám se na to.

tak bohužel schrack má jen do 50A, já mám provozní proud do max. 50, takže jsem dedukoval, že bych měl jít alespoň na těch 63A.
Schrack je taky asi jediný, kdo má + nahoře.

a co ten pl7 DC? ten má taky + nahoře, ale je taky jenom do 50A. Ostatně proč chceš vyšší proud? jmenovitý nevypínací proud je obvykle 1.15, takže za normální okolní teploty by ten jistič neměl vybavit ani při trvalým proudu 57.7A, v reálu to bude ještě víc...
Já osobně provozuju 50A jistič s regulátorem nastaveným na 50A, přitom pole by dokázalo dát i 75A, do zkratu bohatě přes 80A...
Běžně budíky ukazují 52-53A než regulace omezí proud, a nikdy to nevypadlo. Jo a mám na těch 100V DC obyčejnej jistič, bez problémů to vypne i při plným výkonu (teď jsem to schválně několikrát zkusil vypnout a zapnout).

Při aktuálním napětí pro LFP 14S mě při proudu regulátoru 80A vychází reálný proud z panelů 50A. Trochu jsem u původní otázky zapomněl, že budu přecházet na 16S, což může zvýšit proud z panelů na 57A. To se přiznám, že i když s tím máš reálné a asi dobré zkušenosti na 50A jističi, tak mě už se to nelíbí. Obecně ctím pravidlo, že se u potenciálně nebezpečných zařízení nerad pohybuji na hraničních parametrech. Zejména ne u nebezpečí požáru, před kterým mám zdravý respekt.
Asi zkusím OEZ a jejich 63A jistič, ale ještě předtím si nanečisto nasimuluji vedení kabeláží v rozvaděči.