Solar fórum

Ahoj,

jake pouzivate prepetovky? Ja ted v systemu zadne nemam, uvazuji o nich, ale nevim jestli je to rozumne, jedine misto kam bych je mohl uzemnit, je PE svorka v hlavnim rozvadeci domu, coz nevim jeslti chci/je dobre.

Dale me zajima cop v nich vlastne je. Kamarad dlouho pracoval ve vyvoji u jednoho velkeho vyrobce prepetovek a rikal, ze je to jen sada serioparalelne zapojenych varistoru nebo neco v tom smyslu.

Nerozebiral ji nekdo nekdy?

Ahoj ja pouzivam prepetovky od saltek z usti nad labem. A to jak na AC 3f(4p) PE z prepetovky vede na HUP kde je jak kabel z DS tak mustni prizemneni do zeme...

Ve vfe pouzivam DC prepetovky saltek na 170V. To same ale uzemne i je na HUP ve stodole a tam je prizemnena rozvodna skrin na zemnici tyc.
A samozrejme propojeni mezi hupkama az do site.

Neni zo spravne ale mam to tak.

Nutno podotknout ze nemam bleskosvod a mit ho nechci. Konstrukce panelu zatim take nejsou uzemneny coz se taky nesmi..

Ze me si priklad neber ale na ten saltek minimalne v AC se podivej. Taktez premyslim ze nainstaluju prepetovku za stridace tu samou co mam na sitovem privodu.

Ale elektricky je to vsech o spatne.

Ahoj V.

Ahoj Dumi,

já mám přepěťovky CITEL do 1000V, ale ono je to všecko prašť jako uhoď. Přepěťovka je skutečně jen sada varistorů, u těch trvanlivějších na vyšší napětí je to doplněno o jiskřiště.

Pokud sáhneš po Citel, Saltek, Dehn tak neuděláš chybu. Přepěťovky z Ali jsou dobrý tak do popelnice a pozor i na jetý, můžou bejt proražený.

Jen pozor - přepěťovky jsou docela drahý špás, kompletní sada na domáci FVE vyjde na několik tisíc Kč! Spíše než výběr výrobce je potřeba ty přepěťovky osadit tak, aby to skutečně fungovalo. Při přímém zásahu blesku do panelů tě nezachrání, ale když blesk praští pár set metrů od baráku, tak ti přepěťovka pomůže od proudu, který se naindukuje v kabelech ze střechy.

Pro začátek doporučuju prostudovat pár instalačních letáků, tam je vysvětlené kolik těch přepěťovek budeš potřebovat a jaké typy.

- Pro soláry vol přepěťovky určené přímo pro fotovoltaiku - jsou na DC a mají napětí sladěná s nejčastějšími napětími co se používají u stringů (150-500-1000V).
- Napětí přepěťovky na PV vstupu měniče by mělo být mírně vyšší, než je maximální napětí, které poleze ze stringu. Bude-li přepěťovka na 1000V ale PV vstup měniče na 150V, tak taková přepěťovka měnič neochrání.
- Uzemnit se to musí pořádně a zemnící drát nesmí mít žádné ostré ohyby (ohyby způsobují odpor vůči sváděnému výboji).
- Když to dáš na ekvipotenciální svorkovnici v hlavním rozvaděči, tak to bude lepší než drátem do oka. Ta by měla být uzemněná dobře - spojená se základama domu.

mam dum z roku 1997, o zadne ekvipotencialni svorkovnici tu bohuzel nevim. jediny co bych mohl pouzit je klasickej PEN mustek vhlavni rozvadeci domu. ale jak je to uzemneno netusim, jediny co od rtoho vede pryc je cca 4x 10mm2 smerem k elektromeru.

Zaujímavá informacia že prepatovky z Ali sú na nič. Otvoril niekto tu prepatovku, testoval ju niekto?
Lebo sú za fakt smiešne ceny, oproti tomu čo je normálne v obchodoch.

mobilik píše: ↑stř srp 18, 2021 9:40 am Zaujímavá informacia že prepatovky z Ali sú na nič. Otvoril niekto tu prepatovku, testoval ju niekto?
Lebo sú za fakt smiešne ceny, oproti tomu čo je normálne v obchodoch.

Na srazu si noparasito dovezl nakoupené přepěťovky z Ali a já je testerem jak sem slíbil kontroloval jedná myslím splňovala štítek některé ani netukli některé byli hodně od štítků ale víc si snad pamatuje Jirka

Hmm, a ja som premýšľal že ich nákupim...
Za málo penez malo muziky...

Co vím, tak: T2 je varistor, T1 je kombinace jiskřiště a varistor nebo jen jiskřiště to nevím tak dobře... Každopádně u obou je možné přepínací kontakt při poškození(pokud zareagovala)

T2 je možné i na 170V, i na menší, ale na vstupu do objektu do jiné LPz při nedodržení s musí být T1 a ty jsou jen 500 a 1000V... (Na DC)

dumi píše: ↑stř srp 18, 2021 9:19 am mam dum z roku 1997, o zadne ekvipotencialni svorkovnici tu bohuzel nevim. jediny co bych mohl pouzit je klasickej PEN mustek vhlavni rozvadeci domu. ale jak je to uzemneno netusim, jediny co od rtoho vede pryc je cca 4x 10mm2 smerem k elektromeru.

Došel jsi k nějakému řešení? Mám to obdobně, ale stavba z roku 43. Už jsem tu měl i hromosvodáře, ala dvě firmy mě vzdaly dodat dodatečné přizemnění tyčemi, protože jsou v blízkosti inženýrské sítě. Pásek zakopat je neřešitelnej, protože řadovka, respektive dva dvojdomky propojené garáží (délka jedné strany cca 30 metrů).
A jak píšeš na PEN můstek se mě to dávat nechce a stejně bych to od rozvaděče FVE tahal cca 10 metrů kolem součastné instalace a zase bych si ten bordel tam zatáhl.

Pošlete mi půdorysy a odkazy na mapy.cz, ať to vidím v reálu, a něco vám vymyslím, zatím mám jednoduchý konzultace zdarma
Oříšek bylo třeba tohle: https://mapy.cz/zakladni?x=16.6095429&y ... id=9842005
z jedné strany je řeka a MVE, a pod panely jsou svody taky problém, že? Ale je to vyřešený podle normy, zatím tu FVE žádnej blesk nepocasnoval. Na fotce z ulice je to ještě před montáží FVE. Ale stavba je stejně hnusná pořád...
V postatě princip návrhu LPS je takový: stanovení rizik, návrh vnějšího LPS s ohledem na vnitřní LPS a potom doladění vnitřního LPS. A vnitřní LPS nejsou jenom přepěťovky, ale pospojování uvnitř domu, což je stejně důležitý jako ty přepěťovky.

Něco pošlu do SZ.
Pokud jde o hromosvod, mám obydlené podkroví, vzdálenost od střešní krytiny na sádroš je 200 mm, tedy přeskoková vzdálenost nedodržitelná jen snad s vyjímkou nadzvednutých svodů, ale to pak vypadá jak zábradlí.
Řešil jsem i izolovaný svod, vím jaká je cena
Tedy moje úvaha byla taková, udělat uzemění pomocí tyčí, vytvožit ekvi svorkovnici, pospojovat co jen pujde a dát na to svod od přepětovek.
A hromosvod nedělat.

proč si myslíš, že je vzdálenost s nedodržitelná? ona celkem dost závisí na počtu svodů a délce vedení po svodu...
V tom podkroví máš málo vaty, měl bys to předělat, a tím to zároveň vyřešíš
P.S: a máš uzemněnou konstrukci pod sádrošem?

Kodl69 píše: ↑úte úno 01, 2022 10:44 am proč si myslíš, že je vzdálenost s nedodržitelná? ona celkem dost závisí na počtu svodů a délce vedení po svodu...
V tom podkroví máš málo vaty, měl bys to předělat, a tím to zároveň vyřešíš
P.S: a máš uzemněnou konstrukci pod sádrošem?

V podkroví kdybych dal více vaty se pak ani nehnu, Takhle je to jen mezi krokvemi.
Kam bych dal uzemění ze sádroše, když nemám uzeměnej barák?
Délka vedení po svodu je cca 17 metrů, byla úvaha o dvou.

Už jsem psal sz, dostatečná vzdálenost klesá s počtem svodů. Pro 4 už je to zase jinak, protože se zkrátí i nejdelší délka po vedení na nejvzálenější místo jímacího vedení. Že bude kopání ručně, je ti asi jasný. Prostě co se neudělá hned, je pak o to pracnější...