Návratnost fotovoltaiky - triky prodejců
Napsal: úte srp 24, 2021 6:08 pm
Docela často zabředám do diskusí na tato témata:
- Jaká je skutečná návratnost fotovoltaiky v ČR?
- Jaké triky prodejci používají, aby jim čísla návratnosti vyšla tak, jak potřebují?
A tak jsem si řekl, že už to konečně sepíšu, ať to nemusím opakovat všem neustále dokola.
Na začátek je potřeba si uvědomit, že zde máme dva různé ukazatele:
1) Návratnost nám říká, za kolik let se investice do FVE splatí. A to díky tomu, že místo nakupované elektrické energie budeme konzumovat energii vlastní. Teprve po uplynutí doby návratnosti, pokud systém ještě funguje, začíná vyrábět energii skutečně "zadarmo". Logicky, čím je návratnost kratší, tím lépe.
2) Reálná procentuální úspora nám říká, o kolik procent se sníží celkové roční platby za nákup elektrické energie. Ideální by bylo, kdyby se platby snížily o 100%. Takového stavu je však téměř nemožné dosáhnout. Respektive, systém, který by zajistil 100% úspory, tedy zcela eliminoval nákup elektřiny, by měl tak vysokou pořizovací cenu, že by se nikdy nezaplatil.
Zde vidíme, že ačkoliv chvíli jdou oba ukazatele ruku v ruce, tak v určitém bodě přichází "zlom" a návratnost vystřelí do nekonečna. Stejně tak platí, že velmi malé FVE nemají moc dobrou návratnost. Uživatel je sice schopen spotřebovat téměř celou jejich roční produkci, ale spousta nákladů při stavbě FVE je víceméně konstantních, bez ohledu na to, jestli instalujeme 3,6kWp nebo 9kWp. (například elektroinstalace, vytěžování do TUV, reálná pracnost).
Pro návrhy FVE v ČR se uvažuje, že celková roční výroba FVE v kWh je rovna instalovanému výkonu panelů v kWp * 1000. FVE o výkonu 10kWp by tedy měla vyrobit plus mínus 10MWh energie ročně. Což je pro kalkulaci doby návratnosti poměrně důležitý údaj.
Bohužel, první potíž fotovoltaiky je, že většina výroby se odehrává kolem poledne, kdy jsou všichni obyvatelé domácnosti v práci a elektromobily jsou na cestách. Naopak ráno, kdy bzučí topinkovače a kávovary, nebo večer, kdy jedou trouby, pračky, žehličky, televize a v garáži se nabíjí elektromobil, fotovoltaika vyrábí mizerně nebo vůbec:
Druhá potíž fotovoltaiky spočívá v tom, že výroba není rozprostřena rovnoměrně, ale v teplé polovině roku FVE vyrábí jak o život, zatímco v zimě, kdy je potřeba více svítit a občas si pustit i nějakou tu hřejivou elektrickou dečku do postele, fotovoltaika vyrábí řádově méně:
Z průběhu denní a roční výroby pak následně plyne, že v létě je velmi obtížné vyrobenou elektřinu smysluplně spotřebovat, zatímco v zimě jí bude vždy nedostatek. V rámci dne lze přesun části energie v čase zajistit pomocí baterií. Čistě z hlediska ekonomiky nemá smysl pořizovat baterie extrémně velké, ale ideální je cca taková kapacita, která pojme dostatek energie k tomu, aby byla pokryta večerní a ranní spotřeba a další den se baterie mohly opět nabíjet.
Přesun energie v rámci roku nám žádná baterie (za rozumnou cenu) nezajistí. Určitou berličkou může být služba "virtuální baterie", která však sebou nese docela velká ekonomická rizika, obzvláště pro domácnosti s větší spotřebou energie, viz samostatné vlákno. Proto je nejlepší při výpočtech návratnosti uvažovat jen s baterií skutečnou.
Triky prodejců:
No a právě započítání 100% celkové roční výroby FVE do kalkulace návratnosti je velmi častým trikem prodejců. U rozumně navržené FVE se přitom počítá s tím, že zákazník bude schopen spotřebovat něco málo přes 70% roční produkce. Toto minimum, 70%, je také podmínkou pro udělení dotace NZÚ.
Dalším častým trikem prodejců bývá, že do kalkulace návratnosti vloží nereálně vysokou cenu za elektrickou energii nakupovanou ze sítě. Příkladem může být domácnost se spotřebou 10MWh ročně, tarifem D25d od ČEZu a celkovou roční platbou 33 002 Kč. 1kWh tedy vychází na 3,3Kč. Přitom pokud by domácnost pouze změnila prodejce elektřiny (zde například na Pražskou Plynárenskou), tak stejných 10MWh ročně nakoupí za 25 686 Kč, jedna kWh tedy vyjde na 2,57 Kč. Úplný extrém jsou pak "experti", kteří do kalkulace návratnosti vloží cenu 5Kč za kWh. Ano, jsou domácnosti, které platí v přepočtu 5 i více Kč za kWh, ale to proto, že mají tak malou roční spotřebu elektrické energie, že fixní náklady "na jistič" u nich tvoří podstatnou část ročního účtu. A těchto fixních nákladů se instací FVE stejně nezbaví.
Jak potom vypadají konkrétní příklady "výpočtu" návratnosti?
1) Malá hybridní elektrárna s baterií (od renomované firmy)
- 3,6kWp panelů, 7kWh baterií, celková roční výroba = 3600kWh
- Cena = 279 000 Kč
- Dotace = 105 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 174 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 3600kWh * 3,3 Kč = 11 880 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 11 880 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 3600kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 8 910 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 8 910 Kč = návratnost 19 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 3600kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 7 020 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 7 020 Kč = návratnost 25 let.
2) Střední hybridní elektrárna s baterií (od renomované firmy)
- 5,4kWp panelů, 10kWh baterií, celková roční výroba = 5400kWh
- Cena = 357 000 Kč
- Dotace = 155 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 202 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 5400kWh * 3,3 Kč = 17 820 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 17 820 Kč = návratnost 12 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 5400kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 13 365 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 13 336 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 5400kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 10 530 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 10 530 Kč = návratnost 19 let.
3) Velká hybridní elektrárna s baterií (od jiné renomované firmy)
- 9kWp panelů, 11kWh baterií, celková roční výroba = 9000kWh
- Cena = 499 000 Kč
- Dotace = 155 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 344 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 9000kWh * 3,3 Kč = 29 700 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 29 700 Kč = návratnost 12 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 9000kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 22 275 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 22 275 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 9000kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 17 550 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 17 550 Kč = návratnost 20 let.
Závěr:
Mohl by, prosím, někdo přijít s příkladem, jak může mít FVE postavená na klíč návratnost třeba 7 nebo 9 let?
- Jaká je skutečná návratnost fotovoltaiky v ČR?
- Jaké triky prodejci používají, aby jim čísla návratnosti vyšla tak, jak potřebují?
A tak jsem si řekl, že už to konečně sepíšu, ať to nemusím opakovat všem neustále dokola.
Na začátek je potřeba si uvědomit, že zde máme dva různé ukazatele:
1) Návratnost nám říká, za kolik let se investice do FVE splatí. A to díky tomu, že místo nakupované elektrické energie budeme konzumovat energii vlastní. Teprve po uplynutí doby návratnosti, pokud systém ještě funguje, začíná vyrábět energii skutečně "zadarmo". Logicky, čím je návratnost kratší, tím lépe.
2) Reálná procentuální úspora nám říká, o kolik procent se sníží celkové roční platby za nákup elektrické energie. Ideální by bylo, kdyby se platby snížily o 100%. Takového stavu je však téměř nemožné dosáhnout. Respektive, systém, který by zajistil 100% úspory, tedy zcela eliminoval nákup elektřiny, by měl tak vysokou pořizovací cenu, že by se nikdy nezaplatil.
Zde vidíme, že ačkoliv chvíli jdou oba ukazatele ruku v ruce, tak v určitém bodě přichází "zlom" a návratnost vystřelí do nekonečna. Stejně tak platí, že velmi malé FVE nemají moc dobrou návratnost. Uživatel je sice schopen spotřebovat téměř celou jejich roční produkci, ale spousta nákladů při stavbě FVE je víceméně konstantních, bez ohledu na to, jestli instalujeme 3,6kWp nebo 9kWp. (například elektroinstalace, vytěžování do TUV, reálná pracnost).
Pro návrhy FVE v ČR se uvažuje, že celková roční výroba FVE v kWh je rovna instalovanému výkonu panelů v kWp * 1000. FVE o výkonu 10kWp by tedy měla vyrobit plus mínus 10MWh energie ročně. Což je pro kalkulaci doby návratnosti poměrně důležitý údaj.
Bohužel, první potíž fotovoltaiky je, že většina výroby se odehrává kolem poledne, kdy jsou všichni obyvatelé domácnosti v práci a elektromobily jsou na cestách. Naopak ráno, kdy bzučí topinkovače a kávovary, nebo večer, kdy jedou trouby, pračky, žehličky, televize a v garáži se nabíjí elektromobil, fotovoltaika vyrábí mizerně nebo vůbec:
Druhá potíž fotovoltaiky spočívá v tom, že výroba není rozprostřena rovnoměrně, ale v teplé polovině roku FVE vyrábí jak o život, zatímco v zimě, kdy je potřeba více svítit a občas si pustit i nějakou tu hřejivou elektrickou dečku do postele, fotovoltaika vyrábí řádově méně:
Z průběhu denní a roční výroby pak následně plyne, že v létě je velmi obtížné vyrobenou elektřinu smysluplně spotřebovat, zatímco v zimě jí bude vždy nedostatek. V rámci dne lze přesun části energie v čase zajistit pomocí baterií. Čistě z hlediska ekonomiky nemá smysl pořizovat baterie extrémně velké, ale ideální je cca taková kapacita, která pojme dostatek energie k tomu, aby byla pokryta večerní a ranní spotřeba a další den se baterie mohly opět nabíjet.
Přesun energie v rámci roku nám žádná baterie (za rozumnou cenu) nezajistí. Určitou berličkou může být služba "virtuální baterie", která však sebou nese docela velká ekonomická rizika, obzvláště pro domácnosti s větší spotřebou energie, viz samostatné vlákno. Proto je nejlepší při výpočtech návratnosti uvažovat jen s baterií skutečnou.
Triky prodejců:
No a právě započítání 100% celkové roční výroby FVE do kalkulace návratnosti je velmi častým trikem prodejců. U rozumně navržené FVE se přitom počítá s tím, že zákazník bude schopen spotřebovat něco málo přes 70% roční produkce. Toto minimum, 70%, je také podmínkou pro udělení dotace NZÚ.
Dalším častým trikem prodejců bývá, že do kalkulace návratnosti vloží nereálně vysokou cenu za elektrickou energii nakupovanou ze sítě. Příkladem může být domácnost se spotřebou 10MWh ročně, tarifem D25d od ČEZu a celkovou roční platbou 33 002 Kč. 1kWh tedy vychází na 3,3Kč. Přitom pokud by domácnost pouze změnila prodejce elektřiny (zde například na Pražskou Plynárenskou), tak stejných 10MWh ročně nakoupí za 25 686 Kč, jedna kWh tedy vyjde na 2,57 Kč. Úplný extrém jsou pak "experti", kteří do kalkulace návratnosti vloží cenu 5Kč za kWh. Ano, jsou domácnosti, které platí v přepočtu 5 i více Kč za kWh, ale to proto, že mají tak malou roční spotřebu elektrické energie, že fixní náklady "na jistič" u nich tvoří podstatnou část ročního účtu. A těchto fixních nákladů se instací FVE stejně nezbaví.
Jak potom vypadají konkrétní příklady "výpočtu" návratnosti?
1) Malá hybridní elektrárna s baterií (od renomované firmy)
- 3,6kWp panelů, 7kWh baterií, celková roční výroba = 3600kWh
- Cena = 279 000 Kč
- Dotace = 105 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 174 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 3600kWh * 3,3 Kč = 11 880 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 11 880 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 3600kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 8 910 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 8 910 Kč = návratnost 19 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 3600kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 7 020 Kč ročně.
Investice 174 000 Kč / 7 020 Kč = návratnost 25 let.
2) Střední hybridní elektrárna s baterií (od renomované firmy)
- 5,4kWp panelů, 10kWh baterií, celková roční výroba = 5400kWh
- Cena = 357 000 Kč
- Dotace = 155 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 202 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 5400kWh * 3,3 Kč = 17 820 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 17 820 Kč = návratnost 12 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 5400kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 13 365 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 13 336 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 5400kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 10 530 Kč ročně.
Investice 202 000 Kč / 10 530 Kč = návratnost 19 let.
3) Velká hybridní elektrárna s baterií (od jiné renomované firmy)
- 9kWp panelů, 11kWh baterií, celková roční výroba = 9000kWh
- Cena = 499 000 Kč
- Dotace = 155 000 Kč
- Cena po odečtení dotace = 344 000 Kč.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 100% a ceně 3,3Kč za kWh = 9000kWh * 3,3 Kč = 29 700 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 29 700 Kč = návratnost 12 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 3,3Kč za kWh = 9000kWh * 0,75 * 3,3 Kč = 22 275 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 22 275 Kč = návratnost 15 let.
Při uvažovaném využití celkové roční výroby 75% a ceně 2,6Kč za kWh = 9000kWh * 0,75 * 2,6 Kč = 17 550 Kč ročně.
Investice 344 000 Kč / 17 550 Kč = návratnost 20 let.
Závěr:
Mohl by, prosím, někdo přijít s příkladem, jak může mít FVE postavená na klíč návratnost třeba 7 nebo 9 let?
)
? Nevim.