Solar fórum

Plánuji stavbu elektrárny na střeše řadového RD. Mělo by jít o 12 ks panelů 450 Wp = 5.4 kWp. Orientace střechy je téměř čistý jih, sklon střechy 33°. Hned vedlejší sousední RD je ale o patro vyšší a bude ráno a dopoledne poměrně dlouhou dobu vrhat intenzivní stín na část panelů. Konkrétně jsem teď od dubna do června vypozoroval následující:
- 7:00 osvícen 1 panel
- 8:00 osvíceny 3 panely úplně, 2 částečně
- 9:00 osvíceno 5 panelů úplně, 1 částečně
- 10:00 osvíceno 7 panelů úplně, 2 částečně
- 11:00 osvíceno 9 panelů úplně, 3 částečně
- 11:30 konečně osvíceny všechny panely, zbytek dne bez stínů

Bude lepší zapojit všech 12 ks panelů do jednoho stringu na jeden MPPT a nechat bypass diody a tracker aby se s tím popraly. A nebo rozdělit panely do dvou stringů po 6 ks s tím že bych vybral 6 panelů které začínají být osvícené brzo a 6 panelů kterým to trvá déle.

Najlepšie je vytvoriť čo najkratšie stringy, čiže 2S.

Pokud to má být vysokonapěťový string, tj. MPPT vyžaduje napětí v rozsahu dejme tomu 200-600V, tak doporučuji 1 string a nechat bypass diody, aby se s tím popraly. Mám to velice podobně a pokud je na stringu osvíceno méně panelů, než odpovídá min. napětí MPPT, tak string v podstatě nic moc nedává. Tj. je potřeba mít ve stringu alespoň těch 5-6 osvícených panelů (podle jejich napětí a min, napětí MPPT). Když bude v jednom osvíceno 6 a ve druhém 3, tak ten druhý string v podstatě nic nedá.
Ale sám uvažuji, že přidám optimizéry, to je myslím taky dobrá volba.
Přikládám svůj graf: string 1 je (víceméně) osvícen, string 2 je ráno z větší části ve stínu a postupně se dostává na slunce. Je vidět, že MPPT nedokáže (brzo ráno) jít pod 200V a později je vidět, jak napětí 2 různě postupně dohání string 1, podle toho, jak se na slunce dostává víc panelů. Taky je vidět, že z hlediska proudu string 2 zaostává za 1, takže optimizéry by asi pomohly dostat z těch osvícených panelů dvojky víc.

Díky. Vyhlédnutý tracker má právě dva MPPT 200-650 V. Panely mají napětí na prázdno 49 V, optimální bod kolem 41 V. Při zapojení 6 a 6 mám strach z toho, že bypass diody nebudou mít šanci nic odpojit právě z důvodu že by to padlo pod rozsah MPPT. Takže místo aby se tahalo hodně proudu z málo panelů tak se bude tahat málo proudu ze všech panelů.

Na sériové spojení se používá "optimizér", který se nechová pasivně jako dioda, ale je v tom měnič DC/DC.
JInak spojování panelů do série je dle mého soudu docela debilní. Argument ztrátama, nabíječku mám pod panelama (na zemi) a při nejdelším 2x4m 4mm2 je ztráta při 45V asi 0,5V, takže prakticky nic. Měnič DC/AC musí být též poblíž.

Důležité je také bezpečnostní hledisko. Sériově zapojené panely mohou vytvořit poměrně vysoké DC napětí, takže je potřeba odpovídající ochrana, odpojování a komponenty určené pro dané napětí. Volba mezi sériovým a paralelním zapojením by proto měla vycházet z konkrétního systému, nejen ze ztrát na kabelu.

mmmStránský píše: ↑čtv čer 08, 2023 5:11 pm Díky. Vyhlédnutý tracker má právě dva MPPT 200-650 V. Panely mají napětí na prázdno 49 V, optimální bod kolem 41 V. Při zapojení 6 a 6 mám strach z toho, že bypass diody nebudou mít šanci nic odpojit právě z důvodu že by to padlo pod rozsah MPPT. Takže místo aby se tahalo hodně proudu z málo panelů tak se bude tahat málo proudu ze všech panelů.

V zimě (-15C) bude napětí Uoc všech panelů nad 650V; 6x41V je více než 200V a pokud by spadlo napětí pod 200V tak panely stejně dají nic Wattů - viz také poslední videa od Elektromastera na trubce.

vinklarekcz píše: ↑sob říj 03, 2026 11:50 am

mmmStránský píše: ↑čtv čer 08, 2023 5:11 pm Díky. Vyhlédnutý tracker má právě dva MPPT 200-650 V. Panely mají napětí na prázdno 49 V, optimální bod kolem 41 V. Při zapojení 6 a 6 mám strach z toho, že bypass diody nebudou mít šanci nic odpojit právě z důvodu že by to padlo pod rozsah MPPT. Takže místo aby se tahalo hodně proudu z málo panelů tak se bude tahat málo proudu ze všech panelů.

V zimě (-15C) bude napětí Uoc všech panelů nad 650V; 6x41V je více než 200V a pokud by spadlo napětí pod 200V tak panely stejně dají nic Wattů - viz také poslední videa od Elektromastera na trubce.

V zimě bude třeba i -20, ale třeba tak temno a přimrzlej sníh na panelech, že nedaj ani 100V

Vyřízl jsem obr. z videa Elektromastera .. původně chtěl tazatel 18ks panelů ale nebylo doporučeno:

Tazatel, a né jen ten by si měl uvědomit, že optimální napětí pro jednocívkového mrzáka má největší účinnost při stejném napětí jako je dodávané do usměrňovací soustavy měniče, tj. asi 320V.

Pane Stránský, jste tu nováček, tak jen upozornění: Dávejte si bacha na příspěvky od uživatele Humux. Rád se střílí do vlastní nohy a tady se opět odkopal. Třeba série střídačů Axpert MKS mění napětí panelů přímo na napětí baterie, tedy na 48V, viz vložené schéma. Jinak můj názor k Vašemu problému: Naprostý souhlas s názorem uživatele Diablo1st.

Kostěj píše: ↑sob říj 03, 2026 8:43 pm Pane Stránský, jste tu nováček,

Už 3 roky.

To si pleteš s obranným granátem na Ukrajině, né?
Samozřejmě existovat může MPPT s jednou cívkou s jakým koliv poměrem, ale čím větší rozdíl, tím větší ztráty. Obvykle je používáno pro jednoduchost 60-500V na těch 320V. Uvádí se někde i optimum, např. 250V. Nikdy optimum nebude těch 60V nebo 500V. Kdyby to bylo udělaný pořádně, tak je použit transformátor se dvěma cívkami a tady toto neplatí.