Solar fórum

Ahojte, rozmýšľam, či bude prepäťovka inštalovaná v plechovej skrini viacmenej na okrasu, alebo bude plniť aj nejaký účel. Všeobecné pravidlo: pri inštalácii prepäťovky sa má dbať na to, aby sa v skrini "špinavé" vodiče s prepätím nekrižovali s vodičmi ošetrenými prepäťovkou - kvôli preskoku bleskového prúdu. Takisto nemajú byť vedené v súbehu vedľa seba.
Pokiaľ však je prepäťovka inštalovaná v plechovej skrini, tak všetky káble vedené cez priechodky v skrini budú ohrozené preskokom bleskového prúdu cez teleso skrine.
Z toho mi vychádza, že takto inštalovaná prepäťovka dokáže odfiltrovať aspoň nižšie prepätia, ktoré nespôsobia preskočenie prúdu cez izolácie a teleso skrinky.
Uvažujem správne? Prípadne by k tomu vedel ešte niekto niečo dodať? Ďakujem.

No, já mám přepěťovku z PV ( z panelů) v plastovém rozvaděčku a vše propojeno stejnými kabely jako panely - tedy PV kabel 6mm s dvojitou izolací a dodržuju odstupy i prostorově, co největší odstup mezi kabely vtupu z PV a mezi výstupem a nikde se mi nekříží těsně vstup a výstup!

Zemnění od svodiče pak nejde kamsi nahoru na zemnicí svorkovnici..., blesk nepoletí dolůů a pak zase nahorůůů..., ale co nekratší cestou k zemi! Tedy ze svodiče mám 16mm Cupřímo rovnou dolů k zemi a pokud možno ven z domu!

Ideálně, jak jsem dělal u děcek, tak jištění panelů s vypínačem a svodičem umísti ven, pod perkolu a pod. v suchu, ale venku! Vůbec, pokud možno, nezatahovat blesky ani statické výboje do interiéru!!! Ani nepřipojivat svodič od přepěťovky na zemění AC rovaděče!!!!!

Hezky samostatně uzemnit, u domu u zdi (zvenčí samože) zarazit zemnicí tyč a na ni připojit přímo od přepěťovky svodič 16mm Cu! Nebo na stávající zemnění, nejdeli to jinak, ale samostatným vedením (opakuji - 16mmCu) od přepěťovky a spojt se stávajícím uzemněním leda až na svorce u samé země!!!!! (u země myšleno - jako že těsně u povrchu Země )

Doplněno - jo a vedení od panelů raději samostatně hezky daleko od sebe!!! (já mám navíc každý string hezky s samostatném husím krku UV odolném Made in Germany ) A né to nadrbat dokopy... do krásné bílé lišty aby to sice oko nevidělo..., ale aby případný zažehnutý oblouk nejel až nahoru na půdu, natož dokopy s AC vedením..., aby to celé sfajrovalo s seškvařilo se a vzalo s sebou do hrobu i spotřebiče v domě...

plácáš nesmysly. Standartní postup je spojit všechno se vším, a to dostatečnými průřezy drátů. Tvoje návody odpovídají stavu vědění a techniky koncem šedesátých let dvacátého století. Dnes je standartem uvedení na stejný potenciál doplněné pro vyšší třídy ochrany faradayova klec. A že to funguje uvidíš na každým kopci, kde je stožár mobilního operátora. Určitě nemají dvě samostaný uzemnění!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
(abych podtrhl vážnost sdělení a jistě po každým zásahu bleskem nechodí měnit technologii. Tak maximálně zapnout jistič na přívodu z DS.
Jediný, co tvrdíš vlastně správně, že přepěťovka má být na rozhraní zón, takže venku , nebo i vevnitř, ale hned za zdí, pod střechou.

Ale k původnímu dotazu: Přepěťovka má výdržné napětí, označeno Up, a to bává max. 2.5kV. To je napětí, který ti neprorazí ani obyč cyky kabel přes vnější plášť, nedejbože solarkabel s pracovním napětím do 1500V. Takže pokud před přepětovkou nenamotáš metrovou smyčku , tak to napětí v průchodce nebude v mezním případě o moc vyšší než to Up. Ostatně standartní průmyslový rozvaděče jsou oceloplechový, čím víc kA zkratovýho proudu musí vydržet, tím víc kovu Takže dodržet základní pravidla, a to přepětovku co nejblíž vývodkám, pečlivě propojit s uzemněním i montážní plech/rám, a co nejkratší přívody PE k přepěťovkám. A ochrana proti přepětí musí být na všech vodičích co vedou do rozvaděče klasika je, že na přívodu z DS je FLP B+C maxi za 20kKčm a na přívodu od HDO není nic, ten je zapojenej do elektrokotle do elektroniky, kde první vzdálenej úder blesku dokáže tuto zničit. Signál HDO přece nemůže nic zničit, to je jasný O tom mě celkem pravidelně přesvědčují i spálený stykače ovládání boileru. Pročpak se to asi neděje přes zimu? že by to bylo teplem?

ixo píše: ↑pon zář 04, 2023 7:22 pm Všeobecné pravidlo: pri inštalácii prepäťovky sa má dbať na to, aby sa v skrini "špinavé" vodiče s prepätím nekrižovali s vodičmi ošetrenými prepäťovkou - kvôli preskoku bleskového prúdu.

Troufnu si říct že přepěťovky z hlediska úderu blesku jsou na nic. Výborně mohou posloužit při poruše síťe, např. upálení PEN, pak místo 230V na fázi se objeví 400V a to může spotřebiče zničit.
Druhá věc je zavlečení blesku přes DS. Tady platí že spotřebiče celoplechové I.tř. bez izolace (pračky, ledničky apod.) jsou odolné. Notebooky, televize a vše co má v sobě elektroniku jde dokopru. Kde to šlo udělal jsem kovové podložky spojené se zemnícím svodem, domácí kino, miniPC a pod. v RACku, atd.

Kodl69 , Bavíme se o přepěťovce z panelů z stringů?

Protože jakých 1500V? Statický výboj natož Blesk má třeba i milion voltů a při úderu do panelu a následný vývoj proudu nejde jen uzemnění rámu panelu ale bleskosvodem se stávají i oba stringy!!!

A z nich si to rozhodně nechceš zavést po Zemnění domů... ale nejkratší cestou k zemi! A spojení s uzemněním domů je dobré ale možné až u země! Teddies přepěťovky 16mm Cu a nejkratší a pokud možno přijmou cestou k zemi a spojit až u země se zemněním domu.

No jedna zemní tyč zapíchlá vedle domu to musí být hit, jestli tonteda nezapichujete do rybníka. Tohle slýchávám často od montážních firem. Dejte tam jednu tyč a vyvedeme zeměnní. Jakej to asi tak může mít odpor. To je přeci fuk, dva roky to vydrží s trochou štěstí a pak ať si to majitel vyřeší.

Jde spíš o to nasměrovat to šlehnutí blesku konkrétním směrem - ven , stejně všechno uhoří při přímém zásahu...
A pro milion voltů to není žádný odpor

Blesk má milion voltů

... ale proti čemu? Tady začíná to kouzlo pospojování a uvedení na stejný potenciál. Zkusíme analýzu řešení pro přímý zásah jímače
Mám na domě 4 svody z AlmgSi každej o průřezu 50mm2. Ty jsou vlastně pro blesk paralelně. Tj mají výslednej odpor (zjednodušuju, v reálu je to impuls a je potřeba počítat s impedancí) maximálně desetinu ohmu. "standartní " blesk pro LPS III je 100kA, tj na tomhle odporu udělá úbytek napětí 10kV. To by měla vyřešit dostatečná vzdálenost s mezi jímacím vedením a panely. Tj na CY16mm2 co jsou propojeny panely k ekvipotenciální přípojnici zbyde něco málo indukovanýho proudu, kterej svede do země, opět, bude mít řádově 0.1 Ohm, a kdyby to byl 1kA, už je to "jenom" 100V. A na svedení tohoto napětí stačí přepěťovka T2. Pokud jsou panely spojeny s hromosvodem, tak musí být přep. T1, nejlíp 25kA na modul, aby ten proud dokázala svést do společného bodu uzemnění a nevznikly nikde vyšší úbytky než toho 2.5kV. Tj musí být ty přepěťovky na hranici zón, ne že natáhnu dráty krz celej barák, a ve sklepě slavnostně zapojím "nějakou přepěťovku". Další věc je, že vznikne značné napětí mezi přípojnicí pospojování a "skutečnou zemí", tj musí být přepěťovky na všech vodičích, co vstupují do objektu, aby nepřišlo přepětí odtud. Při nepřímém úderu, např do sousední stavby, mě pospojování všeho se vším a přep. ochrana chrání před tím, aby nepřišlo přepětí "od sousedů" jako po fázových vodičích, tak po vodiči PEN.
Řešení se samostatnými uzemněními: Jedno je jenom pro hromosvod, dokážu udržet vzdálenosti od toho druhýho uzemnění, od přípojky plynu a od kabelu nn (ve městě nelze dosáhnout) a druhý uzemnění bude pro DS, a třetí pro přpepěťovku a rámy panelů. Když budu úspěšný řešitel, a extra pečlivý, tak budu mít u každýho svodu 10 ohm, tj paralelně 2.5ohmu, při typizovaným blesku 100kA budu mít na patě mezi zemniči 250kV. uzemnění panelů bude mít v optimálním případě 10Ohm. Při proudu 1kA indukovaného do svodu od panelů (bude to víc, protože o řád vyšší napětí přeskočí na panely, nebo bude vycházet nereálná hodnota s) bude na odporu 10Ohm 10kV, přepěťovka nepřepěťovka. A nakonec uzemnění DS, příp kovovej plyn, voda, obvykle méně než 1 Ohm zemní odpor, to se nehne. 10kV na vstupu měniče je správně?
Nepřímý zásah: ještě horší. pokud přide přepětí zemí např po DS nebo plynu, tak nemám nic, co by mi vyrovnalo potenciály, protože uzemnění bude v té chvíli na jiným potenciálu. Takže znovu. Samostaný uzemnění je pozůstalost z cca šedesátých let dvacátého století, kdy v baráku byla jedna lampová televize a rádio, podkroví bez elektriky a žádná elektronika.

P.S

Stejně všechno uhoří při přímým zásahu

- leda tobě, protože to máš udělaný blbě. Můžu do sz poslat kontakt na chlapíka, kterej měl před cca pěti lety přímej zásah do RD kde byla ochrana před bleskem skoro správně provedená. Skoro: odešel stykač NT - přívod od HDO neměl přepěťovku, odešla dotykově ovládaná digestoř - čínskej shit, kterej by neprošel zkušebnou ani omylem - a pohon vrat - protože svod vedl hned vedel vrat, naindukovalo se něco do rámu vrat a pohon byl ve dvojité izolaci, tj bylo tam chvilku víc než 4kV a proto shořel. WIFi, televize, elektronika od rekuperace, indukční deska, mikrovlnka, myčka, pračka... dva počítače, nic se ničemu nestalo. Po zimě se objevilo množství koroze na svorkách hromosvodu - ohřálo se to bleskem tak, že z toho shořel zinek...

Proti zemském povrchu a tedy i proti rozvodům zemnění - PE.

Připojit zemnící výstup z PV svodiče na svorku PE je stejné jako by jste si připojil svod hromosvodu na PE sběrnici rozvaděči...

Pročpak asi tak má svodič saltek obrovskou šachtu na 16mm drát!? Jakože povedu od svodiče 16mm na PE a ze svorkovnice pak dále k zemi třeba jen 4mm???... navíc všelijak klikatě ve zdi než dojde k opravdovému uzemnění doslova tedy s povrchem Země u paty domu...

To snad ne!?

A ano dávám první přepěťovky pokud možno venku například pod pergolu a zní přizemnění přímo do země jako hromosvod a vedouli stringy přes půl domu , dávám druhou přestup měniče a ta je přizeměna jíž na PE v rozvaděči. Kam jinam Taky by se přízemnla v interiéru.

PS: Já viděl již dva byty po přímém zásahu bleskem mě již není 20 a tak jsem toho v životě zažil i viděl docela hodně!

Docela mi připadá rarita toho že by přepěťovka něco zachránila (u blesku). Vždycky je to rozdíl zemních potenciálů. U těch relátek HDO je to to samý.
Jinak energie může být výrazně rozdílná, prostě někdo jde lesem, bouchne do něj, oklepe se, a jde dál, někoho ani nenajdou, protože se odpaří.

Nějaký měření provádějí v observatoři v Kalifornii, z toho co má trošku váhu. Jinak nadšenců co "změřili" blesk bylo pár, a co vím tak nikomu to neuznali.

Tak samozřejmě přímý úder a ten hlavní proud plazmatu rostaví vše...
Tady Předpokládám že Hlavní proud odvede hromosvod a že po stringách sjedou jen takzvaní bratříčci blesku a ne že by přepěťovka vyřešila Hlavní úder..., ale i ty postranní proudy blesku to chce přepěťovkou alespoň nasměrovat přímo k zemi aby na dům zbylo co nejméně a nedošlo k požáru domu i když elektronika s tím nezachrání.
Oto myslím Jde především krom ochrany před statickou elektrikou z panelů nebo náhlým slunečním exodem fotonů přierupci, a přepětím z panelů, které tak mohou vyprodukovat nárazově i vyšší napětí než papírové!
To se mnohým již letos uprostřed léta jednou stalo že panely dávaly větší výkon než mají psaný kupodivu všem co mi to a říkali A co to zaregistrovali.

Kodl69 píše:

Blesk má milion voltů

... ale proti čemu? Tady začíná to kouzlo pospojování a uvedení na stejný potenciál. Zkusíme analýzu řešení pro přímý zásah jímače
Mám na domě 4 svody z AlmgSi každej o průřezu 50mm2. Ty jsou vlastně pro blesk paralelně. Tj mají výslednej odpor (zjednodušuju, v reálu je to impuls a je potřeba počítat s impedancí) maximálně desetinu ohmu. "standartní " blesk pro LPS III je 100kA, tj na tomhle odporu udělá úbytek napětí 10kV. To by měla vyřešit dostatečná vzdálenost s mezi jímacím vedením a panely. Tj na CY16mm2 co jsou propojeny panely k ekvipotenciální přípojnici zbyde něco málo indukovanýho proudu, kterej svede do země, opět, bude mít řádově 0.1 Ohm, a kdyby to byl 1kA, už je to "jenom" 100V. A na svedení tohoto napětí stačí přepěťovka T2. Pokud jsou panely spojeny s hromosvodem, tak musí být přep. T1, nejlíp 25kA na modul, aby ten proud dokázala svést do společného bodu uzemnění a nevznikly nikde vyšší úbytky než toho 2.5kV. Tj musí být ty přepěťovky na hranici zón, ne že natáhnu dráty krz celej barák, a ve sklepě slavnostně zapojím "nějakou přepěťovku". Další věc je, že vznikne značné napětí mezi přípojnicí pospojování a "skutečnou zemí", tj musí být přepěťovky na všech vodičích, co vstupují do objektu, aby nepřišlo přepětí odtud. Při nepřímém úderu, např do sousední stavby, mě pospojování všeho se vším a přep. ochrana chrání před tím, aby nepřišlo přepětí "od sousedů" jako po fázových vodičích, tak po vodiči PEN.
Řešení se samostatnými uzemněními: Jedno je jenom pro hromosvod, dokážu udržet vzdálenosti od toho druhýho uzemnění, od přípojky plynu a od kabelu nn (ve městě nelze dosáhnout) a druhý uzemnění bude pro DS, a třetí pro přpepěťovku a rámy panelů. Když budu úspěšný řešitel, a extra pečlivý, tak budu mít u každýho svodu 10 ohm, tj paralelně 2.5ohmu, při typizovaným blesku 100kA budu mít na patě mezi zemniči 250kV. uzemnění panelů bude mít v optimálním případě 10Ohm. Při proudu 1kA indukovaného do svodu od panelů (bude to víc, protože o řád vyšší napětí přeskočí na panely, nebo bude vycházet nereálná hodnota s) bude na odporu 10Ohm 10kV, přepěťovka nepřepěťovka. A nakonec uzemnění DS, příp kovovej plyn, voda, obvykle méně než 1 Ohm zemní odpor, to se nehne. 10kV na vstupu měniče je správně?
Nepřímý zásah: ještě horší. pokud přide přepětí zemí např po DS nebo plynu, tak nemám nic, co by mi vyrovnalo potenciály, protože uzemnění bude v té chvíli na jiným potenciálu. Takže znovu. Samostaný uzemnění je pozůstalost z cca šedesátých let dvacátého století, kdy v baráku byla jedna lampová televize a rádio, podkroví bez elektriky a žádná elektronika.

P.S

Stejně všechno uhoří při přímým zásahu

- leda tobě, protože to máš udělaný blbě. Můžu do sz poslat kontakt na chlapíka, kterej měl před cca pěti lety přímej zásah do RD kde byla ochrana před bleskem skoro správně provedená. Skoro: odešel stykač NT - přívod od HDO neměl přepěťovku, odešla dotykově ovládaná digestoř - čínskej shit, kterej by neprošel zkušebnou ani omylem - a pohon vrat - protože svod vedl hned vedel vrat, naindukovalo se něco do rámu vrat a pohon byl ve dvojité izolaci, tj bylo tam chvilku víc než 4kV a proto shořel. WIFi, televize, elektronika od rekuperace, indukční deska, mikrovlnka, myčka, pračka... dva počítače, nic se ničemu nestalo. Po zimě se objevilo množství koroze na svorkách hromosvodu - ohřálo se to bleskem tak, že z toho shořel zinek...

Oceňuji trpělivost s jakou to kodl už po několikáté vysvětluje. Neustále se objevují lidé kteří nejsou schopni ani spočítat 100kA dle Ohmova zákona.

Velké díky!

A co takhle aktivní hromosvod co odpuzuje hromy a blesky? Zakázaný to snad ještě není, nebo už jo?

Cmrnda píše: ↑čtv zář 07, 2023 12:14 pm A co takhle aktivní hromosvod co odpuzuje hromy a blesky? Zakázaný to snad ještě není, nebo už jo?

A nepřitahuje ten aktivní hromosvod spíš ty blesky? Spíš než by je odpuzoval?

Momo píše: ↑čtv zář 07, 2023 1:41 pm A nepřitahuje ten aktivní hromosvod spíš ty blesky? Spíš než by je odpuzoval?

On by měl vysílat nějaký impulz v proti polaritě. Akorát vtip je v tom že to nelze nějak zjistit.

Aktivní hromosvod není zakázanej, ale podle platnech právních předpisů v ČR aktivní hromosvod neexistuje, stejně jako neexistuje třeba "zdroj volné energie" . Tj když to zařízení nemá oporu v právních předpisech, tak i kdyby náhodou fungovalo, tak škody způsobené bleskem pojišťovna neuhradí, příp. škody na zdraví a životech bude stát řešit s majitelem jako nedbalostní trestný čin, protože objekt NEMÁ ochranu před před bleskem v souladu s platnými předpisy (ne nějaký normy, ale třeba zákon o požadavcích na stavby.)

Kodl69 píše: ↑pon zář 04, 2023 9:27 pm plácáš nesmysly. Standartní postup je spojit všechno se vším, .................

Hele, tento pán je mojím vzorem! A nějak to "tvoje" pospojování vše se vším jaksi vyvrací!
Viz od 31:50min: https://www.youtube.com/watch?v=51-PKaGgd7Y

Asi se díváme každý na jiné video, ale p.Poul potvrzuje nutnost mít vše na stejném potenciálu, což je naprosto logické. Pouze v případě, že máš barák "na skále a zásuvku 100m daleko", tak z důvodu rozdílu potenciálů doporučuje oddělené přizemnění. Doporučuji nešířit nebezpečné teorie.

Já se taky po dlouhé době přidám do diskuse.
Eduarde, asi v tom zemnění trochu plaveš. p.Poul je určitě kapacita, ale tady se bavíte o prepetovkach a ty pouzijes video o druzích sítě, kde teda dal příklad výjimečný o možném prizemneni TT sítě. Koukni třeba na jiná videa o montáži bleskosvodů a přepěťových ochranách a jejich zapojení. To, že se ti něco zdá nelogické, neznamená, že to tak být nemůže. Člověk se stále učí a nachází nové věci. Na zatažení blesku do domu jsem míval stejný názor, ale byl špatný. Pokud chceš používat fíčka, SPD (prepetovky) a další ochrany, musíš mít vše v pořádku od země.
Jedna tyč v písku ti dům nezachrání a napáchá víc škody, jak už psal kodl. Kodl je zkušený a ještě k tomu revizak, asi proto ho nechceš poslouchat, protože toho ví víc nez my Obyčejný elektrikári, který si to chtějí občas udělat po svém, ale RT je ten, kdo vydá konečný vysvědčení o naší práci a je za to zodpovědný.

Proste jde o to, že některý rady od tebe jsou nebezpečný a můžou někomu nadělat víc problémů jen tím, že tě poslechne- protože si to tu přečte jako dobrou a jednoduchou radu. Viz. Lepší zakopat jednu tyč, než obkopavat celej barák a ještě si tahat blesk do domu.

Pokud nejde o život, jde o hovno, ale s elektrikou o život v některých případech jde.

Nepsal jsem než odkopávat celý dům ale než PV DC přepěťovky z panelů připojit k uzemnění v podružné rozvodnici s AC které vede do domu a do všech...zásuvek.
A navíc je spojeno s hlavním rozvaděčem jen třeba 4mm průřezem... pak by ani nemělo smysl aby kousek vedení z přepěťovky byl ke svorkovnici v podružném rozvaděči u měniče veden 16mm když by dál pokračoval je 4mmm a až kamsi daleko do rozvaděče a interiérem...

Proud blesku nebude kličkovat podobně až k hlavnímu rozvaděči... proto mám nejraději když v jsou přepěťovka a jištění panelů venku např. Pod pergolu než vůbec vstoupí stringy do interiéru!!!

A tam ještě venku přizemnit tyčí! A do jakého Písku proboha???...

KubisKV píše: ↑čtv zář 07, 2023 11:32 pm
Na zatažení blesku do domu jsem míval stejný názor

RT je ten, kdo vydá konečný vysvědčení o naší práci a je za to zodpovědný

A není lepší izolovaný hromosvod, ikdyž nebudou splněny požadvky vzdáleností? To platí pro panely, komíny, antény a vše co je spojeno nebo prochází vnitřkem domu. Pamatuji se, kdy se u antén z Plzně (plzeňské síto) amatérsky přidělávaly cívky které byly spojeny s rámem antény. Později již byly antény spojeny. Domnívám se, že to je kravina na desátou. To samý je satelitní anténa. Je snad zářič spojen vodivě s reflektorem? A to samý u těch panelů. Spojím kostry a je to.
JInak platí vzdálenosti, kdy je možné spojit uzemnění hromu s ochr.soustavou nn, a kdy né. Že jsou přednostně vytvářena společná uzemnění, to tak ale být nemusí.

RT je právně zodpověný za stav pouze v době konání revize.

Kodl69 píše: ↑pon zář 04, 2023 9:27 pm Dnes je standartem uvedení na stejný potenciál doplněné pro vyšší třídy ochrany faradayova klec. A že to funguje uvidíš na každým kopci, kde je stožár mobilního operátora. Určitě nemají dvě samostaný uzemnění!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tohle je 99% co je důležité. Kdo pochopí tohle pak nebude řešit základ, ale jen "blbůstky"
Kodl69 má opravdu "svatou trpělivost".

Asiunda píše: ↑pát zář 08, 2023 11:25 am

Kodl69 píše: ↑pon zář 04, 2023 9:27 pm Dnes je standartem uvedení na stejný potenciál doplněné pro vyšší třídy ochrany faradayova klec. A že to funguje uvidíš na každým kopci, kde je stožár mobilního operátora. Určitě nemají dvě samostaný uzemnění!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tohle je 99% co je důležité. Kdo pochopí tohle pak nebude řešit základ, ale jen "blbůstky"
Kodl69 má opravdu "svatou trpělivost".

Ale já to (zemnicí svod od přepěťovky) doma mám spojené na jediný potenciál se vším, ale od přepěťovky z panelů - kdy se hromosvodem stávají při zásahu blesku i oba string(!) a ty jsou 2x6mm tedy 12mm, vedu uzemění 16mmCu ven a spojeno je to se zemí AC soustavy až u paty domu - ke stávajíímu uzemnění co vede do i do hlavního rozvaděče

Prostě samostatné silné vedení uzemění od přepěťovky z panelů. A samostatně až k zemění domu u paty domu! Tím se vče propojí se vším, ale až u země!!!!!!!

A tyč jsem radil jako přizemění té 16mm CU , jen neníli poblíž možnost uzeměnění taky na silný drát a ne aby to skončilo v domě a na 2,5mm CU... jak to některým firmy dělaj...

Stejně tak uzemnění konstrukce vedu samostatně až k patě domu a až tam propojím třeba i k hromosvodovému stávajícímu uzemění a ne to spojit už na střeše... a zatáhnout blesk z jíměče blesků i do knstrukce... , kde se dál může přenést obrovský proud na stringy a do PV rozvaděče

Asiunda píše: ↑pát zář 08, 2023 11:25 am

Kodl69 píše: ↑pon zář 04, 2023 9:27 pm Dnes je standartem uvedení na stejný potenciál doplněné pro vyšší třídy ochrany faradayova klec. A že to funguje uvidíš na každým kopci, kde je stožár mobilního operátora. Určitě nemají dvě samostaný uzemnění!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tohle je 99% co je důležité. Kdo pochopí tohle pak nebude řešit základ, ale jen "blbůstky"
Kodl69 má opravdu "svatou trpělivost".

Blesk třísknul minulej měsíc do vedlejší budovy od zpravodajství ČT a 1/2 dne televize nevysílala. Možná tam mají dvě uzemnění.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ud ... e-40440847

Říká Ti něco oddálenej hromosvod? Myslíš že má stejný uzemnění?