Solar fórum

Zdravím ,

vliv může mít i kapacita akumulátoru , jak jsme se bavili . Malá kapacita (vzhledem k provozním proudům) může při větších proudech jednoho měniče jančit druhý měnič . Pokus se snížením nabíjecího proudu u obou měničů by mohl pomoci , ale pouze při nabíjení aku . Při vybíjení aku to nejde - rozdíl mezi limitem aku a aktuální spotřebou by se musel brát ze sítě .

Elektronům zdar

tpo mex:

Trochu nechápu ty zmínky o nějakém zdroji. Stabilizátor nebo spínanou zátěž snad nemusím napájet externím zdrojem, všechno se bude napájet z toho napětí, které to bude regulovat.

Jasně, ale musím ten zdroj řešit. Aby snesl vstupní napětí z panelů, a zdroj bude mít vlastní spotřebu, která možná vyřeší to VOC... Složitost. Dodej hotovýodztkoušený řešení a rád je budu implementovat do kde čeho, od sitonu po mppt od victronu... Pořád si myslím, že to bude monstrum z galaxie X https://www.csfd.cz/film/27186-monstrum ... a/prehled/ , oproti těm dvěma žárovkám...

Kodl69 píše: ↑stř dub 17, 2024 10:47 pm ... Pořád si myslím, že to bude monstrum z galaxie X https://www.csfd.cz/film/27186-monstrum ... a/prehled/ , oproti těm dvěma žárovkám...

Klíčová slova pro vyhledávání: paralelní stabilizátor.

Mně je to fuk, já to určitě stavět nebudu.
Můj názor je na to ten, že buď to dělá malou zátěž. Pak nevadí, že to jede furt (jako ty žárovky). Ale je to (podle mě) k ničemu. Možná opravdu jen pro potlačení "nočního/měsíčního" provozu.

Nebo to bude dělat větší zátěž, pak to může to napětí opravdu sundat, ale pak už asi není příliš vhodné, aby to jelo furt. Ale aby se to připojilo jen když tam to přepětí reálně je. A to je právě ten paralelní stabilizátor.
Je to mimo jiné stejné zapojení, jako je třeba v každém frekvenčním měniči, kde to připíná brzdný odpor ve chvíli, kdy napětí na DC meziobvodu vyleze moc vysoko.
Principiálně komparátor, který sepne výkonový tranzistor, na který je pověšený výkonový odpor. Při nízkých nárocích na přesnost a v situaci, kdy to nebude pracovat v nějakých teplotních extrémech, by ve funkci komparátoru stačila vysokonapěťová zenerka za pětikačku a spínací IGBT za třicetikačku (a pár odporů).

Kodl69 píše: ↑stř dub 17, 2024 10:47 pm Jasně, ale musím ten zdroj řešit. Aby snesl vstupní napětí z panelů, a zdroj bude mít vlastní spotřebu, která možná vyřeší to VOC... Složitost.

No tak jestli chceš nápravu, tak něco řešit musíš. Osobně bych tobo BELLA, nebo jak se to jmenuje opravil nebo vyhodil. Jinak si momentálně stavím spínání do měniče, tranzistory mám na 120V, ovšem více jak 55V ve špičce se k ním nedostane. Víš co tím chci říst, že.

U těch jednoduchejch střídačů je problém to, že pokud je na stringu přes 300V a na výstupu jenom náznak kapacity (bez zátěže), tak jsou 600V mosfety málo, a nebo naopak indukčnost zátěže při odpojování udělá podobnou paseku.
Princip je mi jasnej, ale pořád je to složitost. Takže řešení se žárovkou je sice kolchoznický, ale jednoduchý, pravděpodobně dost jednoduchý a dostatečný na to, aby východ slunce v krásném jiskřivém mrazvém ránu neznamenal likvidaci většího množství křemíku...
Jednoduchý... 1.) dělič napětí, zdroj reference, komparátor - asi nejjednodušej TL431,2.) zdroj pro napájení gate,3.) gate driver,4.) výkonovej mosfet a 5.) ještě k němu 6.) nějakej RC člen pro omezení Du/dt, a pak 7.) ta zátěž, ve které se spálí ta energie navíc. Vs dvě (pro někoho 3) žárovky do trouby s objímkama. To je jenom jeden bod. S minimem stupňů volnosti, co můžeš udělat blbě a nebo se na tom realizovat dýl než 10 minut.

Pokud Ti stačí zátěž dvou žárovek, tak proč ne.
Podle mě nestačí. Ale to je podle mě a pro mě. A já to nepotřebuju.
Podle Tebe stačí a je to pro Tebe, takže OK. Mission accomplished.

Kodl69 píše: ↑čtv dub 18, 2024 10:21 pm U těch jednoduchejch střídačů je problém to, že pokud je na stringu přes 300V a na výstupu jenom náznak kapacity (bez zátěže), tak jsou 600V mosfety málo, a nebo naopak indukčnost zátěže při odpojování udělá podobnou paseku.

Proto se taky upustilo od MOSFETů a nahradily jej IGBT. Co se týče napětí, tak 600V je přežitek, 1,2kV je dnes na akurátní síťové napětí. Dobrý měnič má na výstupní elektrodě zařazen odpor záporný zpětný vazby, to se běžně vynechává(lo).

Pamatuju to s tím napětím od 80let min.stol. s triakama. Triak KT xxx/600 byl drahej jak prase, běžný nezazobaný radioamatér používal KT /400V, protože v podniku "klenoty.n.p." stál o hóóódně méně a byl kvalitnější než v prodejnách pro radioamatéry (běžně III.jakost). nedávno jsem narazil na YOUTube na nějaký video, kde nějaký mladík testuje KT /200 za 2,Kč z Hadexu a chválí si to při spínání žárovky. Nj. ale jak dlouho to vydrží.

Jinak existuje sériová stabilizace PWM, dělají to z bucků, odeberou regulaci z mřížky a zesílí výkoňákama. Viděl jsem i návody za náhrady za 78xx za PWM.
PWM je svinstvo, ale účinnost zdrtila čistý stabilizátor.

Zkus ty zenerky místo těch žárovek, chceš-li spekulovat levně. 10W a více jich do série paralelně k panelům.

Když už, tak zenerku s výkonovým tranzistorem a příslušně mocným odporem.
Ale to už jsem vlastně taky psal a opakuju se.

No, jo, ale u spojování zenerek do série si můžeš vybrat a nastavit přesný bod uplatnění, ušetříš ten tranzistor. Navíc přílišná strmost stabilizátoru není moc žádaná.

https://hadex.cz/_16zenernad5w-diody-ty ... dy-nad-5w/

Jde o to, aby se ten výkon co nejvíc umořil na odporu a ne na polovodiči.
Odpor je tvrďák, ten to snese s úsměvem. Chová se jako chlap.
To polovodiče jsou větší citlivky. A ještě mění své vlastnosti s teplotou. Chovají se jako ženské.
(nojo, já vím, ESG, to se dneska nesmí říkat, ale já jsem ještě ze staré školy)

U toho tranzistoru by měl být nějaký odpor vždyčky kvůli nárazovým špičkám, to už jsem psal, ale aby sebral většinu, nebo snad celej ztrátovej výkon, to je nesmysl.

Odpory, klasické 5,10,20Watt jsou "chráněny" tavnou pojistkou (vestavěnou a zalitou), vydrží hodně málo. Některý mají ještě tavnou ochranu s cínem, nejsou o moc lepší. Nejlepší jsou drátové odpory (nezalité), ty si ale můžeš udělat sám z odporovýho drátu.

Odpory s chladičem, testoval jsem je, jsou ze všech nejhorší z hlediska výdrže.

To ten odporový drát tam můžeš dát rovnou místo těch žárovek.

Cmrnda píše: ↑pát dub 19, 2024 12:02 pm ..... vydrží hodně málo.....

Tak hodně, nebo(!) málo? pán Oxymorón
(asi jsi myslel: velmi málo! Stejně tak dnes mnozí kombnují: to je hrozně krásný... Nebo: asi určitě )

Cmrnda píše: ↑pát dub 19, 2024 12:02 pm ...

Nějak takhle. To nejjednodušší zapojení bez hystereze.

Příklad:
- mám měnič, co snese 500V, po zatížení měničem poklesne napětí na 450V
- naprázdno v zimě panely dají 520V
- ty 3 výkonové odpory si napočítím tak, aby napětí po zatížení těmi odpory spadlo někam na 490V, takže měnič už to neohrozí, ale je to stále víc, než na kolik jsou zenerky a tak je umělá zátěž stále připojena
- když měnič nastartuje, napětí klesne pod těch 480V na které tam jsou zenerky, a ta umělá zátěž se odpojí
- pokud to napočítám správně, tak prakticky veškerý výkon se vytopí jen na odporech, pokud to spočítám špatně, tak část se vytopí i na tom tranzistoru a chtělo by to na něho dát chladič

Jo, ale všechno je to o specifickém nastavení, určitě bych volil stejné oteplení odporů a tranzistoru, a určitě bych ještě chránil mřížku (G), třeba doutnavkou nebo plynovou přepěťovkou, atp., jsem si jistej že z toho měniče poleze docela hutnej klepanec všeho možnýho bordelu.

Tak hodně, nebo(!) málo? pán Oxymorón
(asi jsi myslel: velmi málo! Stejně tak dnes mnozí kombnují: to je hrozně krásný... Nebo: asi určitě )

Je rozdíl mezi "hodně málo", "méně než málo", "velmi málo" a "skoro málo". Jsou to proměné slova "málo", které lze jednoduše tímto rozlišit. Někdo tomu ale nemusí rozumnět.
Podobně je možné napadnout "ta větší polovina" a takových slovních obratů by se našlo určitě dost.

Cmrnda píše: ↑pát dub 19, 2024 4:29 pm Je rozdíl mezi "hodně málo", "méně než málo", "velmi málo" a "skoro málo". Jsou to proměné slova "málo", které lze jednoduše tímto rozlišit. Někdo tomu ale nemusí rozumnět.
Podobně je možné napadnout "ta větší polovina" a takových slovních obratů by se našlo určitě dost.

Můžeš vysvětlovat jak chceš, stejně to větší polovina čtenářů nepochopí.

Proto se taky upustilo od MOSFETů a nahradily jej IGBT

?????
Asi jsi jsi neviděl 20kW nabíječku s mosfety (ale už SiC a pod...) ale už ne s IGBT.
to zapojení zajistí spolehlivý zničení toho IGBT, vyzkoušej si to.

Kodl69 píše: ↑sob dub 20, 2024 2:21 pm

Proto se taky upustilo od MOSFETů a nahradily jej IGBT

?????
Asi jsi jsi neviděl 20kW nabíječku s mosfety (ale už SiC a pod...) ale už ne s IGBT.
to zapojení zajistí spolehlivý zničení toho IGBT, vyzkoušej si to.

No tak zrovna "nabíječku" mám osazenou MOSFety, 18x 300A x 27V = 145,8 kW, test 2,5kW/ks = 45kW s aktivním chlazením, ale je na 24V, to je rozdíl oproti 500V. Proto IGBT.
Co maloval Mex, to zkoušet nebudu, je to zpátečnická cesta toho celého nápadu s umělou zátěží vůbec, neboli vytloukání klínu klínem.
Kam se podíváš, tak máš už IGBT i v Buckách na 1kV... K těm IGBT jsou i specielní drivery.

Jinak nejsem ten komu hoří nějakej Bell nebo něco podobnýho s MOSFetama.
Kde ten SiC prakticky dnes najdu? A zná někdo jak to dlouho vydrží? Odpovím si sám, NE.

Kodl69 píše: ↑sob dub 20, 2024 2:21 pm to zapojení zajistí spolehlivý zničení toho IGBT, vyzkoušej si to.

To bylo na mě a můj obrázek, namalovaný zeleným fixem (jiný jsem neměl) na druhou stranu dodacího listu?
I když je to jen koncept a nejsou tam vůbec žádné ochrany, tak to podle mě odcházet nebude. Pomíjím tedy úder blesku.
Pokud myslíš, že to má důvod odejít, tak prosím napiš proč a čím.

Že se sluší dát do gate každého FETu nebo IGBT cca 12V zenerku pro omezení rozsahu napětí Ugs je jasné, to psát nemusíš.
Ta tam namalovaná není. Je to jen koncept. Já jsem tam původně měl namaloval obecný symbol NPN tranzistoru, až dodatečně jsem tam domaloval tu druhou čárku a udělal z toho symbol IGBT.
A kdo něco s IGBT nebo FETy dělá, tak prostě základní zásady zná.

Ty jsi 12. dubna 2024 v 00:30 psal, že je to složité a bude to mít velkou spotřebu.
Smyslem toho obrázku bylo jenom ukázat, že to složité není. A že to určitě nebude mít velkou spotřebu (kromě té záměrné, která je smyslem toho zapojení).
Já to stavět nepotřebuju. Můj měnič je do 1000V, a mě naopak štve, že panely mi dávají jenom něco kolem 600V.
A žádné žárovky si tam teda určitě dávat nebudu.

pokud to má fungovat, tak to bude jistě složitější.
BEL má IGBT.
Howgh...

Mex píše: ↑sob dub 20, 2024 11:25 pm ......
Já to stavět nepotřebuju. Můj měnič je do 1000V, a mě naopak štve, že panely mi dávají jenom něco kolem 600V.
A žádné žárovky si tam teda určitě dávat nebudu.

Na co taky??? Když ti napětí z panelů nedosahuje k 1000V s oooobrrezervou Nebo na co narážíš?

Kodl69 píše: ↑ned dub 21, 2024 10:09 am BEL má IGBT.
Howgh...

Tak jestli myslíš tenhle BEL:

https://www.bel-shop.eu/_obchody/bel.sh ... 9fe869.pdf

Tak k tomu mám docela dost výhrad, ta první je koncový koncept, tranzistory jsou zapojeny do serie, to je zásadní chyba, kdo stavěl tímto způsobem kdysi dávno audiozesilovače, ví že takhle zapojený koncáky "hořely" jak z praku. Ano vyráběla to i Tesla n.p.
Navíc NEosvědčený "čtvrt můstek" Dále,tranzistory nemají ochranné odpory v emitorech, ty jsou doporučovány u každého tranzistoru, nejen při paralelním použití, jak se běžně někdo domnívá.

Za druhý, o tom jsem psal už výše, tranzistory na 650V 20A. 20A je málo, minimum pro jistič 16A je 100A polovodič. 650V je též málo, špičky mohou tranzistor prorazit, sice né hned, možná zítra , současně jsou běžně na 1200V.

https://www.infineon.com/dgdl/Infineon- ... 1140b900d8

Divím se že to někomu vydrží déle jak měsíc.

Cmrnda píše: ↑ned dub 21, 2024 1:07 pm Tak k tomu mám docela dost výhrad, ta první je koncový koncept, tranzistory jsou zapojeny do serie, to je zásadní chyba, kdo stavěl tímto způsobem kdysi dávno audiozesilovače, ví že takhle zapojený koncáky "hořely" jak z praku

Asi záleží na návrhu, nemám pocit, že Pavlu Dudkovi 880 asi nehořela.

pibi píše: ↑ned dub 21, 2024 1:21 pm Asi záleží na návrhu, nemám pocit, že Pavlu Dudkovi 880 asi nehořela.

Určitě záleží na návrhu.
No, ono někomu může špatná věc vydržet 10 let a dobrá věc rok, jenže pravděpodobnost kdy co může selhat je jen součet četností poruch na kusech.

Cmrnda píše: ↑ned dub 21, 2024 1:07 pm ...
Tak k tomu mám docela dost výhrad, ta první je koncový koncept, tranzistory jsou zapojeny do serie, to je zásadní chyba, kdo stavěl tímto způsobem kdysi dávno audiozesilovače, ví že takhle zapojený koncáky "hořely" jak z praku....
...
Navíc NEosvědčený "čtvrt můstek" Dále,tranzistory nemají ochranné odpory v emitorech, ty jsou doporučovány u každého tranzistoru, nejen při paralelním použití, jak se běžně někdo domnívá....

A všiml sis, že se jedná o digitální spínání, řízené procesorem a tedy s libovolně nastavitelným dead-time, a nikoli o nějaký analogový zesilovač?

Mex píše: ↑ned dub 21, 2024 8:30 pm A všiml sis, že se jedná o digitální spínání, řízené procesorem a tedy s libovolně nastavitelným dead-time, a nikoli o nějaký analogový zesilovač?

Záleží jak je to naprogramovaný a udělaný, stačí nějaký "zákmit" a jde to dokopru. Je teda fakt že se sériové dvojce tranzistorů se stále používá (u digitálu).