účinnost jaderné elektrárny

[brumlaj]

Dle článku a trojčlenky mi vychází že účinnost Dukovan je (bude) 34,64%. Takže nám tedy v životním prostření pěkně pod kotlem zatápí, jen co je pravda.

[eduard22]

Tak je to lepší než topit pod kotlem uhlím..., alespoň v okolí elektrárny Horší to bude v okolí dolů na Uran...
A není divu že má tak malou účinnost jaderná elektrárna je de fakto parní...

[zuzi]

JE je parní a ještě k tomu na nízké teplotě. Takže ta účinnost je problém.

[Mex]

Maximální dosažitelnou účinnost tepelného stroje definuje Carnotův cyklus. A je to rovna:
1-T2/T1
kde T1 je teplota páry na vstupu, T2 je teplota vody na konci. Teploty jsou absolutní, tj. v Kelvinech.

Takže zvýšit účinnost znamená zvednout teplotu páry, ale to naráží na bezpečnost.
Nebo snížit teplotu, na kterou se ochladí voda na konci. Na to by bylo nejlepší vykopat kanál do nějakého chladného moře, třeba do Baltu.
Proto mají elektrárny na mořském pobřeží vyšší účinnost než vnitrozemské (a proto se taky staví na pobřeží, jako třeba i Fukušima).

[Momo]

Tak pokud bych chtěl být vtipný, tak JE je daleko lepší než FV panely, protože ty mají účinnost jenom 20 % ))
A to ještě panely vyrábí jenom přes den (viz ampérák - lunární panely a měnič lunax) a přepočítali to jenom průměrně na polovinu dne, tak ty panely mají celodenní účinnost jenom 10 %!!!

[ClonyXXL]

Tak pokud bych chtěl být vtipný.......přepočítali to jenom průměrně na polovinu dne, tak ty panely mají celodenní účinnost jenom 10 %!!!

Mam obavy, ze slunce na panely v prumeru nesviti 12 hodin denne

[Cmrnda]

Já mám ještě k tomu obavy, že když svítí, tak jak svítí! No, heee

[eduard22]

účinnost JE, tedy tepelky, se zvětšuje alespoň vytápěním bytovek v okolí , u JE Temelín je alespoň město Týn n/Vltavou, ale u JE Dukovany jsou jen dědiny s rodinnými domky a tam má každý svoje nezávislý topení a i ohřev vody a Mor. Krumlov by se asi nevyplatil, neb je už daleko na parovod a centrum je historické bez paneláků...
Další aspekty k zamyšlení:
- Alespoň že FV nemá provozní náklady a zaměstnance Ty budou u tepelené, natož u JE, obrovské!
- A bezpečnost FVE? Vysoká a ohrozí maximálně individuálně jediný dům a jen když to někdo blbě zkonstruuje (nemyslín nutně amatérsky, neb mnozí jsou v ČR zdatnější a opatrnější než najmutí "odborníci"..., nově rychle... vzniklé firmy)

[tomas]

Účinnost je poměr mezi tím co získám (co chci) s tím co musím dodávat pro to abych získal to co chci.
Vy do solární elektrárny něco dodáváte aby jste získali elektrickou energii? A naopak JE vám běží sama přirozeně bez paliva a bez odpadu?
To mi přijde hodně hloupé to takto srovnávat, takto to dělají jen jaderní aktivisté a manipulátoři.
Do FVE nic nedodáváme ta si bere energii z fúzního reaktoru na obloze o který se nijak starat nemusíme ani do něj nemusíme nic dodávat. Účinnost panelů má vliv jen na to, jakou budeme potřebovat plochu pro potřebný výkon a ekonomiku instalace a tedy co se ještě vyplatí montovat (panely o menší účinnosti než třeba 15% už asi nikdo na střechu tahat nebude ani kdyby byly zadrmo). Ale účinnost panelů ten fúzní reaktor nijak neovlivňuje, ani jeho spotřebu paliva a životnost.
V poměru pro výpočet provozní účinnosti tedy dělíme nulou (pokud ani panely nečistíme) a účinnost FVE se tak limitně blíží nekonečnu.

Současné jaderné elektrárny využívají štěpnou jadernou reakci. Účinnost této štěpné reakce těžkých prvků je 0,1%. Zbytek energie zůstává v toxickém odpadu a další miliony let vyzařuje energii kterou již nekážeme využít a je pro nás nebezpečná.
Syntéza lehkých jader tedy to co probíhá ve fúzním reaktoru, slunci a jiných hvězdách má účinnost 1%. Ve hvězdách ale ta rekce navazuje na další syntézní reakce stále těžších prvků a to zvýší účinnost.
Účinnost jaderné reakce přímo ovlivňuje kolik získáme energie a kolik musíme dodat paliva abychom získali to co potřebujeme a i to kolik z toho bude odpadu.
Teoretickou 100% účinnost jaderné reakce bychom dosáhli anihilací hmoty E = mc2. Tak by vznikla z veškerého paliva jen energie bez odpadu.
No a protože jadernou energii neumíme využít přímo, tak musíme jít ještě přes parní oběh a rotační stroje a ty dále celkovou účinnost jaderné elektrárny ještě snižují. Jestli má parní oběh v JE + turbína s generátorem a blokovým transformátorem 40% (to už hodně přeháním) tak pak celková účinnost současných jaderných elektráren nemůže být vyšší než 0,04%.
Takže pokud chcete porovnat účinnost FVE s jadernou elektrárnou tak v ideálním případě je to maximálně nekonečno a 0,04%. A pak že prý FVE ohřívají své okolí

[eduard22]

Výborně tomas! Dík za upřesnění a podrobný výklad /

[Mex]

Současné jaderné elektrárny využívají štěpnou jadernou reakci. Účinnost této štěpné reakce těžkých prvků je 0,1%. Zbytek energie zůstává v toxickém odpadu a další miliony let vyzařuje energii kterou již nekážeme využít a je pro nás nebezpečná.

A to 0.1% jsi prosím počítal proti jakému teoretickému základu?

Do štěpné jaderné reakce vstupují přirozeně nestabilní (radioaktivní) prvky, které řízeně rozštěpíme na jiné přirozeně nestabilní radioaktivní prvky.
Ty se pak časem samovolnými radioaktivními přeměnami mění tak dlouho, až skončí jako nějaký stabilní izotop nějakého prvku, který už dále zůstává neměnný.
Tak co z toho je těch 100%, proti kterým jsi spočítal to své 0.1%?

Toho zbytkového rozpadového tepla po zastavení štěpné reakce je sice dost (a dělá to potenciálně slušné problémy, viz Fukušima), ale celkem rychle exponenciálně klesá.
V řádu jednotek roků (po které je to napřed v mokrém a pak suchém meziskladu v areálu jaderný elektrárny) už je pak generovaný tepelný výkon malý. Takový jeden kontejner CASTOR s vyhořelým palivem pak dává dlouhodobě nějakých 15-20kW tepelného výkonu. A je to pořádný macek se spoustou vyhořelého paliva uvnitř.
(ale oni nám ho nechtějí prodat, moc by se mi líbilo si jednoho CASTORA zakopat pod barák a mít tak navždy vyřešeno vytápění domu)

Tak by mě opravdu zajímalo, z čeho pochází to 0.1% účinnosti.Nebo jsi to myslel proti teoretickému vzorci e=mc^2? Tedy srovnáním něčeho nesrovnatelného, tj. srovnání rozštěpení nějakých prvků na jiné prvky proti teoretické přeměně dané látky na energii?
A proč by se měla nějaká "účinnost" počítat zrovna takhle? To bys mohl počítat i "účinnost" solární elektrárny proti tomu, kdyby se veškerý materiál té FVE anihiloval na energii.

Vyhořelé palivo je sice dlouhodobě radioaktivní. Ale radioaktivní byl i ten uran, který se předtím vytěžil a z něhož se to palivo vyrobilo.
Takže to podle mě není tak, že by na začátku bylo něco milého a neškodného (anděl) a na konci z toho vzniklo něco hrozného (ďábel).
Nakonec ti, co mají problém s radonem (a případně na to předčasně umírají) mají bohužel praktickou zkušenost s tím, že ten přírodní uran není tak andělsky neškodná látka.
Ale zase na druhé straně ji vděčíme za geotermální energii, a ta se občas hodí (pokud zrovna nezastaví leteckou dopravu pomocí nějaké sopky na Islandu).

[mihlit]

Dlouhý text a tolik chyb tam...
U panelů účinnost blížící se nekonečnu... perpetuum mobile hadr. A přitom v půlce odstavce sám píšeš účinnost panelů 15 % je už stará technologie... no v porovnání s nekonečnem, tak fakt jo. Účinnost je těch 20 % a když už to brát komplexněji s cílem většího čísla tak "energetická návratnost". Tedy kolik energie musím vložit celkem a kolik z toho získám. Jinak bych taky mohl žříct, že nejlepší je tužková baterka, protože má účinnost blížící se nekonečnu a to na ni ani nemusí svítit sluníčko...

U JE, kdyby byla účinnost 0.4 %, tak by ji asi nikdo nepostavil... ono to bude tím, že je tam zase chyba... Uran i U 238 je radioaktivní sám o sobě a už tam v sobě tu energii má. Pak jsou ta čísla taky trochu někde jinde.

A soláry vs oteplování... to je už hrozná absurdita, jak se to používá jako argument a nejlépe se smajlíkem jako posměch, že přeci 20 % energie přemění na elektriku, takže neohřívají, ale když už tak chladí... jo s matematikou a fyzikou ZŠ asi ano, jenže ono je to složitější... sluneční záření samo o sobě moc neohřívá vzduch. Díky tomu funguje skleníkový efekt a to jak v měřítku planety, tak v měřítku skleníku na zahradě. Sluneční paprsky mají určité spektrum a vzduch v atmosféře na to spektrum až tak nereaguje. Když ale dopadnou na nějaký povrch, mohou se buď odrazit nebo být absorbovány. A že je celkové množství energie stejné, čím méně se odrazí, tím více absorbuje. Bílý papír na sluníčku bude méně teplý, než černý. Ohřeje a vyzáří v IR spektru. A zrovna CO2 a další skleníkové plyny jsou víc ohřívané tímto spektrem (v mikrovlnce taky nereaguje každý materiál stejně). Proto skleníkové plyny v atmosféře pustí sluneční záření dovnitř, ale absorbují část toho, co by chtělo pryč, protože je v jiném spektru. A panel, tím, že je černý, tak přestože část energie přemění, stále se ohřeje více.
Obrázek od firmy dělající kontroly FVE - panely vs okolní příroda:


Jedna ze studií k teplotním vlivům venku a ve městech:
https://www.nature.com/articles/srep35070

Obrázek ze studie pro ty, co chtějí tl;dr verzi:


A to ještě vynecháme variantu, že elektriky je v létě moc, cena je záporná, tak elektrárna stojí, panel je jen černý a veškerá energie jde do tepla, zrovna když to praží nejvíce.

[Abrams]

Zdravím ,

Tomáši - pěkně a srozumitelně napsáno .

Účinnost přeměny hmoty na energii 0,1% u štěpení těžkých jader lze přirovnat k rozbití kamene ->povedený úder jej rozdělí na meší kousky + se uvolní trochu energie (prach) . Nic víc .
Zmíněných 100% představuje úplnou přeměnu hmoty na energii = žádný "odpad" či zbytky .

Uran je nám dodnes známých fosilních paliv palivo s největší energetickou hustotou .
Po vyrubání , koncetrování , obohacení jde do reaktoru kde je "zažehnut" aby vydal svůj potenciál rychleji a prudčeji než je mu přirozené . Po "vypálení" (spotřebování cca 5% kapacity) se několik let uklidňuje v bazénu vedle reaktoru aby skončil v sudu jenž se někdy strčí do díry v zemi .
Koupit tabulku čokolády , ulomit a sníst jeden dílek a zbytek vyhodit ? Tohle je hospodárně racionální chování ?

FVE panely jsou prvním skutečným krokem z doby pární .

Dyť i dekády očekávané fůzní reaktory budou postaru pouze vařit vodu ... .
Pro info , víte jaký wýkon má 1m² povrchu našeho slunce ? Je to 8Wattů . 0,008kW .

Elektronům zdar

[Abrams]

Zdravím ,

mihlit - zjednodušeně , postavit jadernou elektrárnu = postavit fotovoltaickou elektrárnu . Která z nich po dokončení dude generovat elektřinu pouhou svou konstrukční existencí ? A která elektrárna bude ke generování elektřiny potřebovat trvalý přísun paliva , vody a trvalé pracovní síly ?

FVE panely jsou při vystavení pochopitelně ohřáté víc než-li okolí . Jediné co je chladí je řídký teplý vzduch . Vegetace se ochlazuje vypařováním vody jež bere z půdy . Z envyromentálního pohledu jsou FVE na polích přinejmenším diskutabilní .
FVE panely na střechách budov jsou bezpochyb přínosné v mnoha aspektech :
1) generují žádoucí elektřinu z jinak nevyužívané plochy
2) díky přeměně části dopadající energie na elektřinu topí do okolního vzduchu oto méně .
3) původní střešní krytina i konstrukce pod FV panely nejsou přímo vystaveny -> menší nežádoucí ohřev jak prvků samotných tak i prostorů pod nimi -> menší nároky na případné chlazení .
4) ochrana střešní krytiny .
Už slyším protiargument že střecha z pozinkovanýho plechu odráží do kosmu vic energie než pohltí . Jenže ať se rozhlédnu ve kterémkoli městě , vidět jsou drtivě pálené tašky nebo na nových domech tmavé až černé tašky betonové .

Pouze čas ukáže pravdu . Naši potomci budou hodnotit naše činy dle jejich důsledků .

Elektronům zdar

[Mex]

Uran je nám dodnes známých fosilních paliv palivo s největší energetickou hustotou .
Po vyrubání , koncetrování , obohacení jde do reaktoru kde je "zažehnut" aby vydal svůj potenciál rychleji a prudčeji než je mu přirozené . Po "vypálení" (spotřebování cca 5% kapacity) se několik let uklidňuje v bazénu vedle reaktoru aby skončil v sudu jenž se někdy strčí do díry v zemi .
Koupit tabulku čokolády , ulomit a sníst jeden dílek a zbytek vyhodit ? Tohle je hospodárně racionální chování ?

Podobně jako u Tomášova postu: co je 100%, ze kterého počítáš těch 5%?

To "vypálení" (jak to nazýváš) naopak spotřebuje velkou většinu štěpitelného U235. Toho je v palivu právě těch cca 5% (u různých reaktorů trochu odlišně).

Takže ne, není to tak, že bychom vyhazovali skoro celou tabulku čokolády. Vyhazujeme jen hodně velký obal od té čokolády (U238), na kterém teda sice zůstalo i pár drobtů čokolády, ale zase jsem snědli i kousek toho obalu.

Sice už technicky umíme udělat reaktory, které snědí i ten obal (rychlé množivé). Ale jsou tak drahé a komplikované, a přírodní uran je tak levný, že se je moc nevyplatí stavět a provozovat.

Tady je obrázek, co se stane s jaderným palivem po použití v reaktoru:

JE_palivo_po_5_letech.jpg (17.07 KiB) Zobrazeno 463 x

Ten obrázek je dost starý, dneska se obohacuje palivo většinou trochu výš než na zde zmíněných 3.3%.

Jo, a kdybychom vzali vojenské reaktory (ponorky, letadlové lodi atd.), tak tam se používá výrazně výš obohacené palivo. Klidně 20% nebo i výš, někdy až skoro na zbraňové úrovně. Vyšší obohacení umožňuje zmenšit aktivní zónu, což se zvlášť na ponorce hodí.
Pak je samozřejmě i míra vyhoření paliva mnohem vyšší.
Ale reaktory s tak vysoce obohaceným palivem se v civilním jaderném průmyslu nesmí používat.

[mihlit]

Abramsi, strašně zjednodušuješ. U FVE vs JE... proč se omezit... postavíme FVE vs JE vs obří tužkovou baterii. Kdo z nich bude dodávat elektriku bez dalších vstupů a obsluhy? Obří tužková baterie, protože nepotřebuje ani to sluníčko. Když zanedbáš příliš faktorů, vyleze ti jako výsledek nesmysl.
Ad panely a ohřev... máš tam studii a změřená čísla. Jinak druhá část, kterou jsi zanedbal, je nejen vlastní ohřev panelů ale i princip, jakým se zbavují tepla a v jakém spektru vyzařují. Btw, když jsme u toho krytí... v noci je vzduch chladnější než střecha a panel brání ochlazení střechy, která tak teplo více naakumule. Na to bylo měření v další studii, ale nebudu ji znovu dohledávat, když jsi odignoroval i tuto

[Cmrnda]

Pro info , víte jaký wýkon má 1m² povrchu našeho slunce ? Je to 8Wattů . 0,008kW .

Zrovna jsem si tam plánoval výlet autobusem, jaká je předpověď počasí pro červen? Jestli si mám vzít vaťák a tak...

[Abrams]

Zdravím ,

5% je z informačního centra v Dukovanech . Na můj dotaz proč vyhazují 95% mi odpověděli : síla paliva časem slábne a při poklesu pod 95% by jim zhoršilo výkonnost celého žetězce . Tak jej po třech letech měníme za 100% čerstvé . .
Oněch 95% není hlušina odpad , stále obsahuje obrovský potenciál , jen se na něj kašle .
Stejně jak u Lithiových akumulátorů - v šuplících a trezorel leží desítky lepších nástupců Li-Ionek z 80-tých let . Jenže když už máme fabriky na snadnou výrobu 80-tkových Li-Ionek , tak proč stavět fabriky které by vyráběly něco co by stávající fabriky poslalo do šrotu .

Jaderný "odpad" ? Hodit jej za záda jako cokoli jiného , jak se to dodnes dělá , není snadno odpustitelné . Tak vyvrtáme díry do země , hodíme jej na dno a zasypeme . Nejlépe jiným odpadem páč skládkování je drahé .

Kdes vyhrabal obří tužovku baterii ? Tos mohl rovnou napsat ZPM . Obojí po vybití zahodit .
Obyčejé FV panely přeměňují na elektřinu infračervenou složku dopadajícího elektromagnetického záření . Ostatní minoritní složky dopadajícího elektromagnetického záření se převážně přemění na teplo . Stejně jako na načerno natřeném plechu .
Stínící účinky FV panelů pozoruji téměř 16 let . Na půdě bývalo v létě kolem 55°C . Po instalaci FV panelů na polovině střechy (pozinkovaný plech) teplota již nikdy nedosáhla 45°C . Uznávám že tato skutečnost má i negativní stránku - vyprané prádlo schne na šňůrách o cca 1 hodinu déle než před FVE .
Studií jsem četl mnoho . Jelikož téměř každá prokazuje jedinečný závěr , i vícero studií na jedno téma , nepovažuji je automaticky za bernou minci . Přece studie o výhodách elektromobility nebude končit oslavnými ódami na parní lokomotivy .

Elektronům zdar

[Abrams]

Pro info , víte jaký wýkon má 1m² povrchu našeho slunce ? Je to 8Wattů . 0,008kW .

Zrovna jsem si tam plánoval výlet autobusem, jaká je předpověď počasí pro červen? Jestli si mám vzít vaťák a tak...

Vaťák nepotřebuješ , doporučuji vyrazit za úsvitu abys nebloudil ve tmě .

[Mex]

5% je z informačního centra v Dukovanech . Na můj dotaz proč vyhazují 95% mi odpověděli : síla paliva časem slábne a při poklesu pod 95% by jim zhoršilo výkonnost celého žetězce . Tak jej po třech letech měníme za 100% čerstvé . .
Oněch 95% není hlušina odpad , stále obsahuje obrovský potenciál , jen se na něj kašle .

Těch 95% je především uran U238. Tedy izotop, který v běžných reaktorech není štěpitelný. Takže z našeho pohledu je to skutečně "hlušina".
Jinak ten U238 je to, čemu se říká "ochuzený uran", ze kterého pak Amíci vyrábějí průbojné střely do kanónů.
Ten do kanónů se samozřejmě nedělá z vyhořelého paliva, ale z čerstvého uranu. V něm je 0.7% U235 a zbytek U238, ten U235 se (náročně) vyseparuje a použije se na obohacení jaderného paliva nebo na výrobu atomových zbraní.

V těch Dukovanech jste si možná trochu nerozuměli. Oni zřejmě mysleli, že není výhodně nechat z toho palivo vyhořet veškerý U235, ale poslední zbytek už se tam nechá, protože pak skutečně už ten reaktor má problémy s reaktivitou. Už je tam té hlušiny (U238 a různých štěpných produktů) proti tomu aktivnímu U235 příliš moc.
Je to vidět i na tom obrázku, co jsem tu dal, že i ve vyhořelém palivu zbývá trocha toho U235.
To je to, o čem jsem psal, že s obalem vyhodíme i drobky čokolády.

Stejně jak u Lithiových akumulátorů - v šuplících a trezorel leží desítky lepších nástupců Li-Ionek z 80-tých let . Jenže když už máme fabriky na snadnou výrobu 80-tkových Li-Ionek , tak proč stavět fabriky které by vyráběly něco co by stávající fabriky poslalo do šrotu .

Jaderný "odpad" ? Hodit jej za záda jako cokoli jiného , jak se to dodnes dělá , není snadno odpustitelné . Tak vyvrtáme díry do země , hodíme jej na dno a zasypeme . Nejlépe jiným odpadem páč skládkování je drahé .

Radioaktivní uran jsme vytáhli ze země. Rozštěpili jsme ho v jaderce, tím vznikla trocha nových radioaktivních prvků a zbytek toho U238, co jsme původně vykopali.
No a to zase zakopeme zpět do země.
Kde je problém?

Obyčejé FV panely přeměňují na elektřinu infračervenou složku dopadajícího elektromagnetického záření . Ostatní minoritní složky dopadajícího elektromagnetického záření se převážně přemění na teplo . Stejně jako na načerno natřeném plechu .

Ne. Na elektřinu se naopak přemění hlavně ten zbytek záření s kratší vlnovou délkou, než dlouhovlnné infračervené.
Takže pro naše soláry by bylo lepší, kdyby tam to infračervené vůbec nebylo. Pak by panely vyráběly jako vzteklé, a byly by studenější.
Nojo, ale zase by nám byla zima a ženské by nechodily v minisukních. Takže je asi lepší, že tam i to IR záření je.

[tomas]

Účinnost jaderné reakce je obecně známa, to není to můj výpočet, učili jsme se to v předmětu jaderná energetika spolu s tím jak zvýšit účinnost.
Také lze tento údaj najít na internetu například v článku RNDr. Vojtěcha Ullmanna
https://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm

Účinnost jsem porvával tak, aby vyjádřila stejný globální vliv aby byla z globálního hlediska srovnatelná. Chcete snad tvrdit že účinnost jaderné reakce nemá na účinnost jaderné elektrárny vliv a je jedno kolik paliva "spálíme" a vyrobíme odpadu?

Přírodní uran není nijak nebezpečný a toxický, jako nepoužité palivo do jaderného reaktoru jsem ho držel v ruce pouze přes rukavici jakou si v obchodě berete pečivo. A to jen proto, abych ho neznečistil potem a mastnotou. Má pouze alfa záření které neprojde ani listem papíru ani kůží.
Ovšem držet v ruce použitý uran vytažený z reaktoru nedoporučuji, to se nedá nedá přežít. Ani ne tak pro svou vysokou chemickou toxicitu, ale hlavně pro to že vyzařuje značné množství energie které živý organizmus neodolá.

Energie není jen teplo, že použité palivo po několika letech už málo hřeje neznamená že neuvolňuje energii.

Míra vyhoření jaderného paliva je tak malá, že po separaci jde ten odpad z velké části zase použít. Ale o to více nebezpečnější je ten zbytek. Tím sice lze zvýšit účinnost, ale separace takto nebezpečného materiálu je velmi náročná jak finančně, technologicky, energeticky tak i pro životní prostředí. Takže se nevyplatí:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/br ... le:709616/
https://www.youtube.com/watch?v=IgM0SKeO9go

Fosilní nebo biomasový kotel má daleko větší míru vyhoření paliva než jaderný reaktor. Jen tam není ta energie koncentrovaná do tak malého objemu jako v jaderném palivu a uran na rozdíl od biomasy už nikdo z odpadu zpětně nevyrobí.

Vy na panely záměrně svítíte aby jste získali energii? Účinnost panelů vyjadřuje jejich výkon z 1m2 plochy. Tedy panel o účinnost 22% vyrobí 220W z plochy 1m2 při světelné intenzitě 1000W na 1m2 a spektru AM 1,5 a teplotě 25°C. To není účinnost ve smyslu poměru toho co chci a co musím vložit, tedy pokud na panely záměnně nesvítíte aby jste získali energii.

mihlit
Zkoušel jsem termokamerou měřit kompenzační kondenzátory ve snaze rychle odhalit ty vadné, v termokameře jsou ale všechny vidět jako studené, přitom se na nich nedá udržet ruka. A proč? Protože je jejich hliníkový obal lesklý a odráží se v něm okolí.
Když se vám na panelech bude odrážet slunce a na okolních předmětech ne, jakou teplotu na panelech potom uvidíte?

[mihlit]

Takže detekce vadných panelů ve stringu a vadných článků v panelu termokamerou je hoax? Jinak to by taky člověk musel stát s kamerou na žebříku a mít slunce přesně v zádech či dron v přesně té správné pozici... jinak by se neodrazilo slunce, ale jen obloha a ta je ve skutečnosti poměrně studená. Prázdná obloha okolo 1 °C, mrak okolo 18 ˚C.

[tomas]

Ne není hoax, jen to musíte porovnávat relativně a tedy hledat rozdíly mezi panely/články na které se zrovna díváte pod stejným úhlem. A dívat se v takovém úhlu aby se v nich neodráželo slunce. Ty co jsou třeba dále - pod jiným úhlem se mohou jevit teplejší nebo chladnější díky jinému odrazu, ale když přijdete blíže a podíváte se pod stejným úhlem tak jsou stejné. Předměty nejen vyzařují infračervené světlo podle teploty ale také i odráží v různé míře i to okolní které na ně dopadá.

[Mex]

Účinnost jaderné reakce je obecně známa, to není to můj výpočet, učili jsme se to v předmětu jaderná energetika spolu s tím jak zvýšit účinnost.
Také lze tento údaj najít na internetu například v článku RNDr. Vojtěcha Ullmanna
https://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm

Účinnost jsem porvával tak, aby vyjádřila stejný globální vliv aby byla z globálního hlediska srovnatelná. Chcete snad tvrdit že účinnost jaderné reakce nemá na účinnost jaderné elektrárny vliv a je jedno kolik paliva "spálíme" a vyrobíme odpadu?

Přírodní uran není nijak nebezpečný a toxický, jako nepoužité palivo do jaderného reaktoru jsem ho držel v ruce pouze přes rukavici jakou si v obchodě berete pečivo. A to jen proto, abych ho neznečistil potem a mastnotou. Má pouze alfa záření které neprojde ani listem papíru ani kůží.
Ovšem držet v ruce použitý uran vytažený z reaktoru nedoporučuji, to se nedá nedá přežít. Ani ne tak pro svou vysokou chemickou toxicitu, ale hlavně pro to že vyzařuje značné množství energie které živý organizmus neodolá.

Energie není jen teplo, že použité palivo po několika letech už málo hřeje neznamená že neuvolňuje energii.

Míra vyhoření jaderného paliva je tak malá, že po separaci jde ten odpad z velké části zase použít. Ale o to více nebezpečnější je ten zbytek. Tím sice lze zvýšit účinnost, ale separace takto nebezpečného materiálu je velmi náročná jak finančně, technologicky, energeticky tak i pro životní prostředí. Takže se nevyplatí:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/br ... le:709616/
https://www.youtube.com/watch?v=IgM0SKeO9go

Fosilní nebo biomasový kotel má daleko větší míru vyhoření paliva než jaderný reaktor. Jen tam není ta energie koncentrovaná do tak malého objemu jako v jaderném palivu a uran na rozdíl od biomasy už nikdo z odpadu zpětně nevyrobí.

Vy na panely záměrně svítíte aby jste získali energii? Účinnost panelů vyjadřuje jejich výkon z 1m2 plochy. Tedy panel o účinnost 22% vyrobí 220W z plochy 1m2 při světelné intenzitě 1000W na 1m2 a spektru AM 1,5 a teplotě 25°C. To není účinnost ve smyslu poměru toho co chci a co musím vložit, tedy pokud na panely záměnně nesvítíte aby jste získali energii.

mihlit
Zkoušel jsem termokamerou měřit kompenzační kondenzátory ve snaze rychle odhalit ty vadné, v termokameře jsou ale všechny vidět jako studené, přitom se na nich nedá udržet ruka. A proč? Protože je jejich hliníkový obal lesklý a odráží se v něm okolí.
Když se vám na panelech bude odrážet slunce a na okolních předmětech ne, jakou teplotu na panelech potom uvidíte?

Tak jsem zkouknul ten odkazovaný článek. A je to přesně tak jsem si myslel a jak jsem psal: porovnává to prakticky získávanou energií s teoreticky (ale opravdu jen teoreticky) získatelnou energií.
Něco jako porovnávat počet dětí, které chlap prakticky má, s počtem dětí, které by teoreticky mohl mít pokud kdyby celý život souložit co jen dokáže.
Vypovídací schopnost je podobně realistická.

Uran, vytažený z reaktoru, je stejně nebezpečný jako ten čerstvý (možná kromě malého množství jiných izotopů než U235 a U238).
Na vyhořelém palivu není problematický uran, ale ostatní štěpné produkty, které jsou součástí vyhořelého paliva.
Čím silněji dané prvky svítí, tím kratší dobu jsou nebezpečné. Proto třeba jód I131, který má poločas přeměny kolem 8 dnů, představuje po případné havárii největší dávku, naštěstí ale jen krátkodobě. Pomalejší cesium a stroncium už svítí míň, ale zase bohužel docela dlouho, mají poločas přeměny skoro 30 let. Atd.
Samozřejmě záleží i na druhu záření, které vyzařuje. Ale bezpečné není žádné. Sice alfa záření se dá snadno odfiltrovat, ale zase při vniknutí do organismu (vdechnutí nebo jiné požití) je to pořádný průser. Navíc dál v rozpadové řadě to může svítit jiným typem záření než na začátku.
Takže to jsou ti parchanti (a k nim samozřejmě plutonium), kteří dělají z vyhořelého paliva tu nepříjemnou směsku. Uran je v tom nevinně.

Energie sice není jen teplo, ale každá energie nakonec jako teplo skončí. Takže pokud daný materiál (v uzavřené soustavě, například v tom kontejneru CASTOR) neprodukuje teplo, pak neprodukuje ani jinou energii.

Ke znovupoužití paliva už jsem to psal. Pro běžné pomalé reaktory potřebujeme štěpitelné prvky, což jsou prakticky jen uran U235 nebo plutonium Pu239. Toho U235 ve vyhořelém palivu zbude málo, protože jsme ho spotřebovali. Takže zbývá to Pu239, ale s tím se hodně špatně pracuje a tak se do toho nikdo moc netlačí. I když palivo typu MOX (tj. kombinace U235 a Pu239) se používá. Mám pocit, že dokonce jeden z Fukušimských reaktorů používal palivo typu MOX.

No a pak je tam spousta U238, ale toho máme v přírodě dost, tak nemá moc smysl ho tahat z toho problematicky zpracovatelného vyhořelého paliva.

Ještě k té termokameře: měřit termokamerou je třeba umět. Nejde o to, že by se na hliníkových kondenzátorech nebo panelech něco odráželo. Jde o emisivitu jejich povrchu, tedy o schopnost vyzařování.
Emisivita stříbrného hliníkového plechu je velmi nízká, ale slušná termokamera se na to dá zkalibrovat.
A pokud by to náhodou kamera neuměla, tak se na měřené objekty lepí speciální nálepky, které mají definovanou emisivitu. Buď se takové nálepky za dlouhé peníze koupí (a pak mají přesně definované parametry a certifikát), nebo se na to nalepí obyčejná papírová samolepka, což je pro velkou většinu měření naprosto dostatečné řešení.

[Asiunda]

účinnost JE, tedy tepelky, se zvětšuje alespoň vytápěním bytovek v okolí , u JE Temelín je alespoň město Týn n/Vltavou, ale u JE Dukovany jsou jen dědiny s rodinnými domky a tam má každý svoje nezávislý topení a i ohřev vody a Mor. Krumlov by se asi nevyplatil, neb je už daleko na parovod a centrum je historické bez paneláků...
Další aspekty k zamyšlení:
- Alespoň že FV nemá provozní náklady a zaměstnance Ty budou u tepelené, natož u JE, obrovské!
- A bezpečnost FVE? Vysoká a ohrozí maximálně individuálně jediný dům a jen když to někdo blbě zkonstruuje (nemyslín nutně amatérsky, neb mnozí jsou v ČR zdatnější a opatrnější než najmutí "odborníci"..., nově rychle... vzniklé firmy)

https://www.brnan.cz/udalosti/priprava- ... -roce-2027