Solar fórum

Dobrý den,
Chci v RD instalovat fotovoltaiku na ohřev TUV a plus ohřev otopné vody. Má někdo něco podobného, co by byl ochoten ukázat a poradit s instalací? Momentálně mám dražice OKCE 200 a vodu do podlahovky ohřívám elektrokotlem 6KW. Ještě chci spočítat objem vody v systému. Myslím, že bych s tím byl schopen přitápět vždy na jaře a na podzim....
Rád bych o tom s někým pokecal. Nejlépe okolí Hradce Králové, ale dost cestuji, tak bych teoreticky mohl přijet i jinam. Děkuju..

Ja mam FTV s baterkama, 300 l nadrz na TUV, topim tepelkem a mam zatepleny stary barak s litinovymi radiatory. Olomouc

objem H2O v podlahovce je obvykle ten nejmenší energetický žrout. Najdi fakturu za domíchávač a spočítej kolik je tepelná kapacita toho betonu kolem trubek.

Je výhodnější, když je objem vody v podlahovce co největší. Za prvé proto, že voda má větší měrné teplo než beton. Za druhé proto, že v trubkách většího průřezu jsou menší tlakové ztráty a ušetří se tak na čerpací práci. Za třetí proto, že se dá dosáhnout rovnoměrnějšího rozdělení topného výkonu. Za čtvrté proto, že s větší světlostí trubek lze při stejném výkonu oběhového čerpadla dosáhnout menší teplotní rozdíl mezi stoupačkou a zpátečkou, což je podstatné pro účinnost nízkoteplotního zdroje tepla.

S tou tepelnou kapacitou je to složitější.

Voda má 4,2 kJ/kg, beton jenom 840 kJ/kg, ALE beton má objemovou hmotnost dejme tomu od 2,3 t/m3, kdežto voda 1,0 t/m3.
Původně to vypadá na velký rozdíl. Takže když vynásobím ten rozídl, tak jsme na cca 1/2 vzhledem k objemu.

Pak už je to jenom o tu investici. Počítám, že metr trubky bude podstatně dražší než beton, který bude potřeba přepravit, a zejména uložit, vyrovnat a ošetřovat úplně stejně, když ho bude hodně nebo málo. Navíc té vody do podlahy bude nějaký limit, těžko tam půjde dát dvojnásbek proti standardu.

----------

Já se před deseti lety rozmýšlel, jestli dát radiátory nebo teplovodní do podlahy. Kromě ceny rozhodla i povrchová úprava podlahy. Chceme koberce. Pod nimi je podlahové vytápění nevhodné, vířil by se neustále prach. Dnes bych se možná už vzhledem k nízkoteplotnímu vytápění rozhodoval jinak.

Momo píše: ↑ned dub 28, 2024 6:03 pm Počítám, že metr trubky bude podstatně dražší než beton, který bude potřeba přepravit, a zejména uložit, vyrovnat a ošetřovat úplně stejně, když ho bude hodně nebo málo. Navíc té vody do podlahy bude nějaký limit, těžko tam půjde dát dvojnásbek proti standardu.

Je pravda, že cena trubky je větší než cena stejného objemu betonu. Na druhou stranu vodní akumulátor v trubkách nikde v domě nepřekáží a při současných cenách oceli bude akumulátor v trubkách možná cenově srovnatelný (nutno vzít v úvahu životnost) s akumulátorem v ocelové nádrži.
Nevím o tom, že by existoval nějaký limit pro objem vody v PT. Mám v PT cca 600 l (cca trojnásobek oproti standardu) vody a jsem přesvědčen, že by nebyl problém tam dostat dvojnásobek i více.

kybos píše: ↑ned dub 28, 2024 11:26 pm

Díky za předchozí příspěvek. Ač stavař, domníval jsem se, že beton má větší tepelnou kapacitu než voda, zvlášť když jeho objemová hmotnost je násobně vyšší.

Viděl jsem pokusy o tvorbu pískového zemního kolektoru, to už by bylo asi účinnější udělat vodní zemní kolektor. Jenom ta cena nádrže/bazénu by byla asi vyšší než pár tater písku.

Fyzikální okénko:
Od sobotního poledne ukládám energii pomocí 10 kW TČ do bazénu cca 30 m3. Startoval jsem na 15 °C, v neděli večer na 22 °C.
Energie = m c dt = 30 (m3) x 1000 (kg/m3) x 4.180 (J/kg.K) x 1 (°C=K) = 125,4 MJ/K
Energie = 125 400 000 / 3 600 000 = cca 35 kWh/K
Při požadavku na 30°C, tj. o 15 °C to vychází na 525 kWh.
TČ má průměrný COP 9, tak uvidíme, při 5 by to bylo cca 100 kWh v elektrice, pokud zanedbám ztráty (chladnutí bazénu). Ale v teplých dnech bude naopak skleníkový efekt a bazén se bude samovolně ohřívat.
Nejsem blázen, aby jelo TČ přes noc, jede jenom od 8 do 18.

Momo píše: ↑pon dub 29, 2024 7:09 am Při požadavku na 30°C, tj. o 15 °C to vychází na 525 kWh.
TČ má průměrný COP 9, tak uvidíme, při 5 by to bylo cca 100 kWh v elektrice, pokud zanedbám ztráty (chladnutí bazénu).

Co to máš za TČ s průměrným COP = 9? Za jakých podmínek má to TČ uvedený COP? Dokázal bych si to představit jen u TČ, které přenáší teplo z prostředí o vyšší teplotě do jiného prostředí o nižší teplotě.

kybos píše: ↑pon dub 29, 2024 9:05 am

Momo píše: ↑pon dub 29, 2024 7:09 am Při požadavku na 30°C, tj. o 15 °C to vychází na 525 kWh.
TČ má průměrný COP 9, tak uvidíme, při 5 by to bylo cca 100 kWh v elektrice, pokud zanedbám ztráty (chladnutí bazénu).

Co to máš za TČ s průměrným COP = 9? Za jakých podmínek má to TČ uvedený COP? Dokázal bych si to představit jen u TČ, které přenáší teplo z prostředí o vyšší teplotě do jiného prostředí o nižší teplotě.

Čerpadlo k bazénu. 9,5 kW. Píšou tam COP 9. Těm uváděným COP nevěřím.
https://www.vagnerpool.com/web/cs/produ ... -chlazenim

Od sobotního poledne do pondělí 15:00 z 15 °C na 22 °C. Asi 24 motohodin.
Kdybych věděl, že budu mít FVE, dal bych čerpadlo s vyšším výkonem.

Momo píše: ↑pon dub 29, 2024 7:09 am ...
Viděl jsem pokusy o tvorbu pískového zemního kolektoru, to už by bylo asi účinnější udělat vodní zemní kolektor. Jenom ta cena nádrže/bazénu by byla asi vyšší než pár tater písku.
...

Hlavně písek můžu zahřát třeba na 500°C. To u vody tak jednoduché nebude.

Momo píše: ↑pon dub 29, 2024 3:12 pm Čerpadlo k bazénu. 9,5 kW. Píšou tam COP 9. Těm uváděným COP nevěřím.
https://www.vagnerpool.com/web/cs/produ ... -chlazenim

Manuál píše: Notice:
1. This product can work well under air temp 0℃～+43℃, efficiency will not be
guaranteed out of this range.

Možná je to pravda, když má vzduch 43°C a voda 26°C při relativní vlhkosti 80 %.

kybos píše: ↑ned dub 28, 2024 5:35 pmJe výhodnější, když je objem vody v podlahovce co největší. .......

Dík za osvětu, bude se mi hodit. Ale i tak - kolik je vody a kolik betonu? Jak tak vidívám trubky před zalitím, tak dle mého je to pouze malý zlomek z tepelné kapacity podlahy. Takže bych spíš počítal s tepelnou kapacitou celé podlahy než jen vody.

brumlaj píše: ↑úte dub 30, 2024 9:03 pm Ale i tak - kolik je vody a kolik betonu? Jak tak vidívám trubky před zalitím, tak dle mého je to pouze malý zlomek z tepelné kapacity podlahy.

Zálivka určitě není zanedbatelná část tepelné kapacity podlahy. Nějakou část tepelné kapacity může mít i armování (pokud je použito). Pokud se trubky položí ve větším kalibru a dostatečně hustě, lze potom vynechat třeba taktovací nádrž pro tepelné čerpadlo. Lze užívat i jiné výhody nízkého tepelného spádu ve spojitosti s fototermickými kolektory, kdy je možno rozšířit využitelnost tepelných zisků při nízkých úrovních výstupních teplot solárů a kdy zvýšená tepelná kapacita výrazně pomáhá při přenosu tepla ze dne do noci. V přechodných obdobích pak stačí topit třeba jen několikrát za týden aniž by to bylo znát na tepelném komfortu. Porovnej se standardní instalací. Zde je na první pohled vidět, že ty zlomky jsou různě veliké.

To nepopírám a moc díky za know-how. K čemu je (pokud je) ten trojúhelníkovitý kus polystyrenu? Objem vody už jsi napsal, budeš ještě vědět kolik zálivky jsi na tu podlahu vylil?

Ten kousek polystyrenu byl připraven jako dilatační spára do dveří, podlaha se nalévala na 40 cm EPS a ve dveřích je potřeba jednotlivé kry oddělit dilatační spárou, protože jinak by to stejně prasklo někde jinde nekontrolovaně. Na povrchu je instalována slinutá dlažba s přiznanou spárou ve dveřích. Největší místnost má přes 55 m2 a odlévala se z jednoho kusu. Fotka je ve stavu, kdy ještě nebyla nainstalována obvodová dilatace. Podlahy na snímku se zalévaly 10 cm vláknobetonu.
Dilatační pásy byly lepené na pěnu a prostupy přes dilatační pás jsou chráněny 1 m chráničkou a taktéž utěsněny polyuretanovou pěnou. Musí udržet tlak vibrovaného betonu a přitom položená dlažba musí mít v okraji podklad (proto ten lichoběžníkový profil).

Ještě jednou moc dík za vyjasnění Tvého avatarového grafu spotřeby s precizním provedením topení. A vrátím se jen poznámkou k počátku. 600l H2O=0,6m3 všude proti 55m2x0,1m~5m3betonu v jedné z místností po odečtení H2O. To jsem měl původně na mysli zlomkem.

Pokud bys to chtěl počítat přesně, pak musíš započíst i poměrnou část zdiva (která se účastní akumulace) a i vnitřní vybavení. Na stavbě pasivu (na fotografiích) se do akumulace kromě podlah započítávala celá betonová část obvodového sendvičového zdiva (20 cm beton + 40 cm EPS) i vnitřní příčky z akutermu. V pasivu je rozdíl teplot mezi venkovní stěnou a podlahou prakticky neměřitelný - viz kontrolní snímky při záporných venkovních teplotách. Tohle se dalo v době instalace (2013) koupit ve výprodeji (protože jen jednovrstvé s kyslíkovou bariérou) za 8 Kč/m. Byla s tím sice horší práce než se soudobými pětivrstvými trubkami, ale kalkulace ekonomiky vycházela podstatně jinak než se soudobými materiály za 27 Kč/m.

Trochu OT - co uzemnění té kari sítě? Řešil to někdo z vás? Já tedy mám anhydrit, takže bez armování, ale základová deska je betonová a ta proarmovaná samozřejmě je a neuzemněná - tedy po obvodě je "uzemněná" přes betonové pasy v zemi, což ale v případě podlah nad EPS neplatí. Na uzemnění se elektrikáři nedokáží shodnout - co jsem tedy kdysi pročítal na elektrika.cz. Nejsem si jistý, jestli to vůbec nějaká norma řeší.

soami píše: ↑stř kvě 01, 2024 10:10 pm Nejsem si jistý, jestli to vůbec nějaká norma řeší.

No jistě že řeší, a i v minulosti to řešila ČSN 34 1010 a zejména později ČSN 33 2000 - 4- 41 spolu s ČSN 33 2000 -5 -54. Armatury přivařit k sobě, nikoli "drátkování" a ve všech rozích spojit s ochranou soustavou (min.2). Jako do detailu tam to rozepsaný nebude, předpokládá se že elektrikář není blbec, když čte ty normy a chápe je

pokud by bylo podlahový topení elektrický, tak je co řešit. Pokud nejde o operační sál, datový centrum nebo speciální ESD výrobu, není co řešit. Odkud by se asi na to železo přenesl nebezpečný potenciál?
Co třeba nikdo neřeší, a je to podle mě blíž k průšvihu, je uzemnění a pospojování kontrukce na sádrokarton -
1.) nebezpečí poškození procházejích kabelů, třeba v koupelně?
2.) co takhle v podkroví indukce z bleskosvodu?

Kodl69 píše: ↑čtv kvě 02, 2024 9:01 pm pokud by bylo podlahový topení elektrický, tak je co řešit. Pokud nejde o operační sál, datový centrum nebo speciální ESD výrobu, není co řešit. Odkud by se asi na to železo přenesl nebezpečný potenciál?
Co třeba nikdo neřeší, a je to podle mě blíž k průšvihu, je uzemnění a pospojování kontrukce na sádrokarton -
1.) nebezpečí poškození procházejích kabelů, třeba v koupelně?
2.) co takhle v podkroví indukce z bleskosvodu?

Dobře vodivé součásti domu musí být spojeny do hl.pospojování, to nemusí být jen zvláštní předpisy pro specifické prostory, nebo vyjmenované jako plyn, voda (vše v kovu).
To může být výtah, kovové schodiště a ostatní nosné konstrukce jako jekly apod.

V koupelně sádroš? No možný je všecko, ale špatně umístěné kabely na ostrých hranách nosníků sádroše neřeší nutnost doplňkového pospojování, pokuď to teda nečouhá do koupelny, pak se to musí spojit. Nelze něco řešit podle toho, co může montér nakurvit. To by nemohla existovat žádná el.instalace.