Solar fórum

Zdravím, mám možná hloupý dotaz ale jsem opravdu laik a solár (na lodi) zapojuji poprvé.
Jedná se o jednoduché zapojení malého solárního panelu 45 W na plachetnici, kdy vodiče jdou z panelu do MPPT regulátoru a z něj dále na DC jistič 16A (dvoupólový GETI GF-J01), a z jističe na baterii. Můj dotaz je ohledně připojení z regulátoru a baterie,

Je správné?
1- připojení MPPT regulátoru: vodiče shora do jističe (tzn + pol nahoře nalevo) a pokračování do + kontaktu baterie spodním levým - pólem z jističe?
nebo
2- řešit jako nejvyšší potenciál baterii a tím pádem její + pól připojit na spodní plus jističe (dole vpravo) a pokračovat nahoře vpravo - polem jističe na + konektor MPPT?
anebo se připojuje baterie shora + na plus jako v prvním připadě?

Předpokládám že jistič měl chránit regulátor před škodou od baterie,
Ale jsem laik, a proto prosím o radu jak zapojit. Děkuji za váš čas a případnou pomoc.

Jistič zapoj podle návodu s tím, že akumulátor bude zdroj a jistič co nejblíže akumulátoru. Při případném zkratu bude tvrdým zdrojem v systému jen akumulátor, panel dodává téměř stejný proud při maximálním výkonu i při zkratu. Asi by měla být možnost odpojit i panely, ale při 45W to asi nemá význam řešit.

Tak jsem to dnes připojoval, ještě nemám poslední napojení na svorky k baterce. Jestli jsem to pochopil správně dle schéma na jističi, jelikož nemá označené polarity tak podle značení jiných jističů soudím 1,3 (+ -) nahoře 2, 4 (- +) dole. Zapojení mám baterie jako nejvyšší potenciál kladný vodič nahoře vlevo (1) pokračování do MPPT kladný vodič (dole vlevo), baterie záporný vodič nahoře vpravo, pokračovaní do MPPT záporný vodič dole vpravo.
Je to tak OK?

Zdravím ,

na 12VDC můžeš použít obyč AC jistič . Ochrannou funkci lépe zastane pojistka , třeba obyč autopojistka . Pro 45W Použij 10A .
Mimochodem , pojistka či jistič nechrání připojený spotřebič / nabíječ před poškozením , ale chrání okolí kolem spotřebiče při případném selhání spotřebiče / nabíječe . Je to havarijní rozpojení obvodu při destruktivním selhání .

Elektronům zdar

JJ asi to dělám přílíš komplikovaně, ale jistič už mám koupen. To zapojení jak jsem popsal je ok?

Zkontroloval bych dokumentaci k mppt. Takhle zapojený jistič svádí k vypnutí elektrárny tímto jističem, což může během výroby vést ke zničení mppt. Správně vždy nejprve odpoj panely. Ale možná to mppt ve své dokumentaci povoluje, jde o malý výkon.

Kostěj píše: ↑pát srp 02, 2024 9:43 am Zkontroloval bych dokumentaci k mppt.

Jo, to je základ všeho, není MPPT jako MPPT. Jestli má MPPT programování vyp/zap baterie a nastavení napětí na Auto 12,24,48V tak tam jistič provozního proudu ani být nesmí. Jestli tam je neprogramovatelný MPPT tak je nutno vzít v úvahu zda má ochranu proti zpětnému proudu, jestli né, musíš jí tam dát a naopak, jestli jí má tak tam být nemůže, stačí obyč.dioda. Je to nejen proti zpětnému proudu, ale i proto že programovatelný regulátor čte napětí na baterce.

Na takovejhle výkon a jeden panel bych MPPT nedával vůbec! Pro nabíječku či PWM buck apod.platí to samé co jsem psal výše s tou diodou.

Výrobce v manuálu doporučuje 15A pojistku mezi MPPT a Baterii.Tak jsem tam dal DC 16A jistič. to by mělo fungovat jako pojistka taky, alespon doufam? Možná to chápu celý blbě, jak jsem psal jsem laik a panel zapojuji poprvé. MMPT je MoonRay 160

Takhle by to mělo v základu vypadat. Možno přidat i odpínač k panelu.

Cmrnda píše: ↑pát srp 02, 2024 3:50 pm Takhle by to mělo v základu vypadat. Možno přidat i odpínač k panelu.

A co se asi tak stane, když si ten 3kW měnič vezme ty 3kW?

Co by, při těch 250+A buď vypadne jistič, nebo vypne měnič na podpětí, záleží, jak je tvrdá baterka a jak rychlé jsou ochrany v měniči.
V původním dotazu nebyl specifikován výkon měniče, ani kapacita akumulátoru, ale vzhledem k výkonu panelu 45W předpokládám něco malého pro nabíjení telefonu, GPS, poziční světla a podobně.

beethowen píše: ↑sob srp 03, 2024 8:47 am A co se asi tak stane, když si ten 3kW měnič vezme ty 3kW?

Když bude správně dimenzované jištění vedení tak nic. Je třeba si uvědomit že ta pojistka jistí vedení a může i sloužit jako "zapínač" obvodu před uvedením do provozu, nebo odpopjením baterie, ale až po odpojení panelů.

Ach jo, a ty vodiče k regulátoru a ten regulátor snese bez tepelné destrukce proud pro přepálení 250A pojistky? Opravdu?
Vždy se jistí vedení dle průřezu.

Zdravim,
koukám že se diskuze posunula jinam.
Já mam zapojeno, vše funguje ok. Solar 40W slouží k dobíjení startovací baterky na lodi. 12V 680A 74Ah, která slouží i jako serviska. Startuju s ní 300cc jednovalec diesel + občas svítím LED v lodi, poziční světla a dobíjím telefon. Protože víc plachtím a minimálně motoruji tak potřebuju baterku torchu dokrmovat.

Dnešní test, zataženo panel dává 14V 0.5A

Mně prodejce varoval před odpojením MPPT regulátoru od baterie pokud je připojen panel a svítí.
Nejde o proud ale napětí na prázdno

Kall píše: ↑pát srp 09, 2024 6:22 pm Mně prodejce varoval před odpojením MPPT regulátoru od baterie pokud je připojen panel a svítí.
Nejde o proud ale napětí na prázdno

Ano, krom možného zažehnutí DC oblouku, což je jako svářečka s usměrněním!, hrozí že naporázdno vyletí napětí z nazatíženejch panelů třeba až nad max napětí vstupu MPPT! = jeho probití = zničení! (polovodič zničí ihned spíše přepětí, než proud! Ten až po delší době - po přehřátí a utavení, roztěčení, uvaření, ale něpětí prošlahne NPN přechod naráz! Jako blesk)

Nejhorší prý je smrt z vyplašení.
Kolik toho asi nasvařuje ten 45W panel zmíněný v úvodním příspěvku?

Mně by docela zajímalo to nebezpečí odpojení MPPT regulátoru od baterek.
Mockrát jsem to tady četl. Ale viděl nebo zažil to reálně někdy někdo z vás?

Nikdy jsem nekonstruoval MPPT regulátor. Ale zato jsem navrhoval a realizoval spoustu DC-DC měničů.
A podle mě MPPT regulátor není nic jiného, než DC-DC měnič s přidanou jednou zpětnou vazbou a drobnou inteligencí pro detekci MPP bodu.
Běžný DC-DC měnič má zpětnou vazbu od výstupního napětí a/nebo výstupního proudu. MPPT regulátor pak případně přidá ještě zpětnou vazbu od vstupního napětí.

Ale každý DC-DC měnič můžu klidně za chodu odpojit. Je to běžný provozní stav, že zátěž za chodu odpojuju a připojuju.
Proč by v tomto měl být měnič, který má navíc jenom detekci MPP bodu, nějak zásadně odlišný?
Navíc vstupní napětí z panelů je omezeno fyzikálními principy, takže to nikam nahoru nevylítne.
A nějaké velké indukčnosti tady do hry nevstupují.

Je možné, že mi něco nedochází. Ale rád bych věděl co.
Zdůvodnění "protože je to nebezpečné" je pro děcka nebo ženské.

Na diskuzním fóru Victronu psal někdo přímo od nich, že odpojení baterky od regulátoru nic nepoškodí, ale správný postup je vypnutí regulátoru a odpojení baterky až pak.
Na výstupech 70A regulátorů mám výrobcem doporučené pojistky 80A a víc neřeším.

Mex píše: ↑pát srp 09, 2024 7:38 pm Je možné, že mi něco nedochází. Ale rád bych věděl co.

To nevím co, ale spousty regulátorů se řídí podle napětí baterky, to je to "auto" co píšu výš. Co nastane když regulátor přiřadí špatné napětí baterce je možné si představit.
Co mám odzkoušený, je připojení tohoto regulátoru:
https://www.aliexpress.com/item/3295577 ... ry_from%3A
Připojil sem baterku přes diodu, jen kvůli nastavení měření napětí, přidal vedení od panelů, cca 2 sec. to trvalo než shořel MOSfet, zakouřilo se. Ta baterka tam slouží jako stabilizátor.
S MPPT jako takovým to nemá co dělat.

No musí to dát dost práce navrhnout snižující DC-DC měnič tak blbě, aby mu vadilo odpojení zátěže.

A pokud je nějaký automat, co se přepíná podle napětí připojené baterky, tak by se snad u něho dala předpokládat nějaká inteligence.
Tedy že to testování napětí nebude dělat neustále, ale jen občas, a to zásadně při vypnutém nabíjení, protože jinak to nemá smysl.
A že výsledek toho testování bude umět nějak rozumně použít. Takže když umí nabíjet baterky 12V nebo 24V, tak si do zpětné vazby nenastaví nabíjení třeba na 200V.

Mex píše: ↑pát srp 09, 2024 7:38 pm Mně by docela zajímalo to nebezpečí odpojení MPPT regulátoru od baterek.
Mockrát jsem to tady četl. Ale viděl nebo zažil to reálně někdy někdo z vás?

Nikdy jsem nekonstruoval MPPT regulátor. Ale zato jsem navrhoval a realizoval spoustu DC-DC měničů.
A podle mě MPPT regulátor není nic jiného, než DC-DC měnič s přidanou jednou zpětnou vazbou a drobnou inteligencí pro detekci MPP bodu.
Běžný DC-DC měnič má zpětnou vazbu od výstupního napětí a/nebo výstupního proudu. MPPT regulátor pak případně přidá ještě zpětnou vazbu od vstupního napětí.

Ale každý DC-DC měnič můžu klidně za chodu odpojit. Je to běžný provozní stav, že zátěž za chodu odpojuju a připojuju.
Proč by v tomto měl být měnič, který má navíc jenom detekci MPP bodu, nějak zásadně odlišný?
Navíc vstupní napětí z panelů je omezeno fyzikálními principy, takže to nikam nahoru nevylítne.
A nějaké velké indukčnosti tady do hry nevstupují.

Je možné, že mi něco nedochází. Ale rád bych věděl co.
Zdůvodnění "protože je to nebezpečné" je pro děcka nebo ženské.

Pokud MPPT regulátor (DC-DC měnič) běží v režimu spojitých proudů (což je pro něj optimální stav v oblasti kolem maximálního proudu) a dojde k odpojení zátěže, stane se to, že téměř veškerá energie akumulovaná v indukčnosti regulátoru se po odpojení zátěže přelije do výstupního kapacitoru ( případně paralelně připojených vstupních kapacitorů střídače). Záleží teď na tom, jak velké napětí tato energie na výstupním kapacitoru vyvolá. Pokud je výstupní kapacita relativně nízká vzhledem k velikosti indukčnosti, může nastat stav, kdy se výstupní kapacitor nabije na hodnotu napětí, která je mimo rozsah přípustných hodnot pro kapacitor nebo i pro připojené polovodičové prvky. To způsobí ( v lepším případě) proražení kapacitoru, v horším případě polovodičových prvků ať již v regulátoru nebo v připojených zařízeních (střídač). Následné škody mohou být poměrně značné. Proražením spínacích tranzistorů střídače vznikne zkrat, který vyvolá relativně velké proudy v obvodech spínačů, dojde k uhoření nožiček výkonových tranzistorů, zažehne se oblouk, který je udržován MPPT regulátorem (pokud ještě nedošlo k jeho destrukci) a hoří tak dlouho, než se přepálí příslušná pojistka.

Energie v té cívce ale není moc. Je jí tam jen tolik, kolik odpovídá jednomu spínacímu cyklu toho vysokofrekvenčního měniče.
A naopak kondenzátory na vstupu měniče by měly být značně velké, protože se z nich musí živit jak fluktuace výkonu na vstupu, tak změna zátěže na výstupu.

Mex píše: ↑sob srp 10, 2024 2:59 pm A pokud je nějaký automat, co se přepíná podle napětí připojené baterky, tak by se snad u něho dala předpokládat nějaká inteligence.
Tedy že to testování napětí nebude dělat neustále, ale jen občas, a to zásadně při vypnutém nabíjení, protože jinak to nemá smysl.
A že výsledek toho testování bude umět nějak rozumně použít. Takže když umí nabíjet baterky 12V nebo 24V, tak si do zpětné vazby nenastaví nabíjení třeba na 200V.

Nojo, ale třeba v MCU bývá několik závažných HW chyb a nemluvě o SW, tam je mezer mnohem více. Všimni se že u zařízení co mají mikroprocesor se téměř vždy uvádí v návodu: Nefunguje-li, odpojte zařízení od sítě, počkejte min. 10sec. a po té opět zapněte.

Odpojil jsem baterky od toho regulátoru co jsem uváděl v odkaze, a co se stalo, po připojení nic, tak sem si říkal, normálka, shořel. Jenže světe div se, odpojil sem ho dle výše návodu a vše jede.

Mex píše: ↑sob srp 10, 2024 3:54 pm Energie v té cívce ale není moc. Je jí tam jen tolik, kolik odpovídá jednomu spínacímu cyklu toho vysokofrekvenčního měniče.
A naopak kondenzátory na vstupu měniče by měly být značně velké, protože se z nich musí živit jak fluktuace výkonu na vstupu, tak změna zátěže na výstupu.

Takhle jsem zničil ještě původní olovo. Na tý cívce bývá mnohonásobně větší napětí, snižuje se varistory apod. Při poruše, nebo neobvyklém stavu může dojít k tomu, že baterka dostane né 12V ale 500V.
Možná mít zalitou baterku, vyskočila by přetlakem, takhle jenom vyfučela pára ...

Mex píše: ↑sob srp 10, 2024 3:54 pm Energie v té cívce ale není moc. Je jí tam jen tolik, kolik odpovídá jednomu spínacímu cyklu toho vysokofrekvenčního měniče.

To platí pouze v režimu přerušovaných proudů. V režimu spojitých proudů (při větším výstupním výkonu) proud v cívce neklesá k nule a cívka tedy akumuluje více energie, než se přenese v jednom cyklu měniče.
Na druhé straně u střídačů se konstruktéři snaží použít spínací fety s co nejnižším závěrným napětím, jelikož obecně platí, že čím nižší je závěrné napětí fetu, tím nižší je jeho odpor v sepnutém stavu. Střídače proto mají poměrně malou odolnost oproti přepětí na vstupu. Stačí tedy malý překmit napětí na vstupu a dojde k průrazu.