Solar fórum

Zdravím vás.
Pokud bych chtěl doplnit svoji FVE o další panely do série ne jednom stringu tak mohu použít panel jiného výkonu. Stávající panely mají 455w a nové by měli 500W. Ty 455 se už na shopech nevyskytují.
Dík.

Podstatný je proud, který panely dají.
Když zařadíš do stringu panely s vyšším max. proudem, tak se nic nestane, ale celkový proud stringu bude dán těmi slabšími.

Takže ty nové panely se budou trochu flákat a dostaneš z nich zhruba jen tolik, jako by byly taky 445Wp.
Tedy za předpokladu, že mají stejný počet buněk a tedy stejné napětí.

Píšu "zhruba", protože to přece jen bude o trochu víc, protože budou pracovat kousek výš na své křivce výkonu.
Ale ten přínos bude velmi malý.

Děkuji, myslel jsem si že to tak bude a vyhovuje to. Teď ještě vhodně nakoupit díly.

Ještě by šlo na ty slabší panely dát optimizéry, ale kvůli 50W se to nevyplatí - kdyby se to dávalo na třeba i jen trochu jinou orientaci, tak by to smysl mělo.

Díky.
Mám na střeše celkem 16 panelů a jsou rozdělený na 9 a 7 východ-západ. A rozhodl jsem se to v létě předělat na 12 východ a ještě nevím kolik na západ. Je to hlavně kvůli zimě. Z té západní strany toho moc v zimě neudělám a východní stranu mi ráno stíní dva panely strom co je na sousedním obecním pozemku. Když to chlapi z Tenauru dělali tak jim to asi nedošlo že to bude stínit.

A zvládne napětí 12 panelů regl resp. kombiměnič?

Podotýkám, že je nutné počítat s parametrem Uoc a ještě jej vynásobit tepelným koeficientem (ten udává výrobce v datasheetu toho panelu) krát možným rozdílem teplot oproti NOCT, takže třeba pro -20 °C to u panelu s koeficientem –0.24 %/K dělá 25.2 %, pro -25 °C ještě víc.

Myslím že to už dávno neplatí. co mám panely (Rakouské) mají elektroniku která pouští proud okolo panelu, aby nebrzdil při zastínění ostatní panely. Omezením je pouze max proud u mě je to tuším 16A. A mám panely 395W(+-). Je to zespodu na panelech. (Zkratový proud je 11A.) Pokud je zkr. proud nových panelů pod 16A,(a odpovídající napětí) není zde žádný důvod k omezování výkonů slabšími panely.

ta elektronika je obyčejná dioda... MOžná je něco v AIKO panelech přímo u článků, ale to jsem zatím podrobně nezkoumal.
A "rakouský panely"???? Jsou stejně z číny, jako 98% veškeré produkce FV panelů.

mam tady opreny cerstvy aika ABC 450 urcite v nich neni zadna elektronika, jsou sice celocerne ale je videt ze je to klasicky halfcut design aspon z hlediska poctu clanku a rozdeleni panelu, jen asi maji propojky na zadni strane pod zalivkou jinak je to stejny, tj jsou tam pouze diody.

Sejček píše: ↑stř bře 11, 2026 11:30 am Myslím že to už dávno neplatí. co mám panely (Rakouské) mají elektroniku která pouští proud okolo panelu .....

Jó, to už tady bylo, ty vypálený díry v panelech, integrace MOSfet diod přímo do panelu, exkluzivní.

to maji vsechny moderni panely uz x let.

Jirka77 píše: ↑čtv bře 12, 2026 10:42 pm to maji vsechny moderni panely uz x let.

Co? Zalisovaný MOSFety mezi sklama? To mělky jenom Rakouský panely. Z dnešních panelů to má jen jedna firma.

ne maji v krabicce diody pokud vim, ty AIKA jsem teda nerozbiral ale jsou tam tez 2 krabicky kde jsou vyvody tam budou diody a uprostred je take, takze klasicka konstrukce podle me, jen to ma nejake tmavsi sklo ktere mozna bude vyhodne redistribuci svetla pri stinech proti klasickym cirym panelum, nevim jeste jsem se k tomu nedostal abych je dal ven. Jsou tam shottkyho diody tak se tomu rika.

Jirka77 píše: ↑čtv bře 12, 2026 11:00 pm Jsou tam shottkyho diody tak se tomu rika.

U běžáku jsou tři diody v těch třech krabičkách toho nejlevnějšího typu. Proto je radno je překlenout minimálně Verry fast dvojdiodou.

Nevim jaky presne typ diody tam je a o rychlost tady nejde, tipoval bych ze tam budou nejake shottky kvuli mensi ztrate a mensimu problemu s chlazenim te soucastky. Jak znamo shottky maji nekde kolem 0.2v a bezne diody asi 0.7v v propustnem smeru coz je docela velky rozdil kdyz tam ma jit 10-15A podle panelu.

Jirka77 píše: ↑čtv bře 12, 2026 11:19 pm 0.2v a bezne diody asi 0.7v

Jó, 0,2V a kde? na papíru? Tak to je možný potom všecko.
A i kdyby, 3x0,2 je už dost né?

porad je to lepsi nez 3x 0.7 x 15A to uz je problem tu soucastku udrzet v rozum provoznich teplotach vis.

Jirka77 píše: ↑čtv bře 12, 2026 11:19 pm Nevim jaky presne typ diody tam je a o rychlost tady nejde, tipoval bych ze tam budou nejake shottky kvuli mensi ztrate a mensimu problemu s chlazenim te soucastky. Jak znamo shottky maji nekde kolem 0.2v a bezne diody asi 0.7v v propustnem smeru coz je docela velky rozdil kdyz tam ma jit 10-15A podle panelu.

Určitě tam budou Schottky diody.
Ty sice mají nějaká omezení (nižší napěťovou odolnost v závěrném směru - to ale v tomto zapojení nehrozí) a větší proud v závěrném směru (což tady taky nevadí). Ale jejich menší úbytek v propustném směru je zde velmi významný.
Dá se to snadno změřit obyčejným multimetrem na diodovém testu.

Ten úbytek za chodu ale tak nízký nebude. Schottky diody sice mají opravdu úbytek až někde kolem 0.2V, ale při nízkém proudu.
Při plném proudu to přece jen vyleze výš.
Zase ale s teplotou ten úbytek klesá, což je příjemné.

jj to asi ano ale porad je to o dost mensi ubytek nez na klasicke diode.

To jistě.
Navíc i na té běžné křemíkové diodě úbytek s rostoucím proudem stoupá (a s rostoucí teplotou pro změnu zase klesá).