Solar fórum

Ahoj, plánuji fotovoltaiku, při které budu záměrně používat jen all black panely. Pojedou v ostrovním režimu, takže plocha střechy je omezená a hodí se každý KW (obzvláště v zimě) .

K panelům bude špatný přístup, takže hodně důležitým faktorem je bezproblémový/poruchový provoz. Předběžně jsem již rozhodnuty, že budu vybírat z N-type článků, ale hodily by se mi vaše zkušenosti, které by mi pomohly zodpovědět tyto otázky?

• Má smysl si připlácet za prémiovou značku s vysokou zárukou SunPower, LG REC solar? Vyplatí se to? Pokud ano, za které a proč?

• Má smysl řešit 25 záruku? Výrobce v té době již možná nebude existovat.

• Vnímáte IBC, nebo HJT jako velkou výhodu?

• AllBlack panely budou asi náchylnější na přehřívání, má proto smysl řešit nízký teplotní koeficient?

• Jaké AllBlack panely se vám zatím nevíce osvědčily?

Nejhorší věc u relativně nových panelů je říci co je či není špatné. Některé problémové panely se projeví pár měsíců či let po výrobě některé problémy klidně za 10 let. Jsou výrobci kteří mají stabilně slušné výrobky ale někdy se stane že se série či celá produkce daného produktu nepodaří. Na jednu stranu by u tohoto člověk ocenil dlouhou záruku ale jak jsi sám nakousl tak doufat že za 20 let něco vyřešíš je hodně velká loterie. Většina záruk totiž běží ne od dodavatelské firmy ale od výrobce a u něj za 10 let může být zamčeno.
Hádám že full Black je z důvodu estetiky instalace. Pokud dodržíš rozumný odskok panelů od střechy aby fungovala ventilace teplotně by neměl být problém pokud jde o přehřívání.

Diablo007 píše: ↑čtv pro 09, 2021 9:27 pm Nejhorší věc u relativně nových panelů je říci co je či není špatné. Některé problémové panely se projeví pár měsíců či let po výrobě některé problémy klidně za 10 let. Jsou výrobci kteří mají stabilně slušné výrobky ale někdy se stane že se série či celá produkce daného produktu nepodaří. Na jednu stranu by u tohoto člověk ocenil dlouhou záruku ale jak jsi sám nakousl tak doufat že za 20 let něco vyřešíš je hodně velká loterie. Většina záruk totiž běží ne od dodavatelské firmy ale od výrobce a u něj za 10 let může být zamčeno.
Hádám že full Black je z důvodu estetiky instalace. Pokud dodržíš rozumný odskok panelů od střechy aby fungovala ventilace teplotně by neměl být problém pokud jde o přehřívání.

I u relativně nových panelů jsou dělané testy nezávislých organizací. Nedává vám to tedy 100% jistotu, ale zvyšuje vám to šance se alespoň tolik nespálit. Myslel jsme například PVEL testy https://modulescorecard.pvel.com/pid/ Ten odskok u panelů ala větrání máte reálně vyzkoušené, nebo vycházíte pouze z teoretických předpokladů? Narážím na otázku, zdali třeba není lepší než větrat panely mezerou z pohledu termodynamiky, udělat pod panely komínový efekt?

rottenkiwi píše: ↑čtv pro 09, 2021 9:41 pm Hlavne tie casti, ktore budu zatienene, tak v zime skor odmrznu, ak bude nejaka cast panela osvetlena.

Zalezi aka je situacia okolo, ak je tam vela tienov, tak zobrat panely, ktore su na to dimenzovane,
nie kazdy vyrobca dimenzuje diody tak, ze vydrzia roky vysoke teploty, ak tam bude casto tien.

Hlavne ak ide o tien, ze je zatieneny 1 -2 clanky, tak clovek na nich neudrzi ruku.

Velka firma, vela inveestuje do R&D, takze su technologicky vpredu, takze skor prisli
na trh s nejakou novou technologiou.

Ale zas netreba cakat zazraky, tam budu rozdiely v 0.5 - 1 % energie, vela bude zalezat
ako vie dany MPPT algoritmus tu energiu vyuzit.

AKo napr., ak je zamracene v jeseni a v zime zistim, ci nieco nefunguje OK,
ak nemam napr. meranie kazdeho panelu ?

To termokamerou pri slabom osvetleni nezmeram.

Nejsme si jistý zdali vám rozumím. Pokud se to ztratilo v překladu omlouvám se.
Píšete, že ty panely které jsou ve stínu, v zimě dříve odmrznou? Nemělo by to být právě naopak?

rottenkiwi píše: ↑pát pro 10, 2021 12:00 pm Ak mate panel namrznuty vrstvou ladu, ktora je priesvitna, cast panelu je osvetlena
a na druhej casti je tien, tak energia z tej osvetlenej casti sa presunie do zatienenej
a tie zatienene casti sa uplne roztopia.

K tomu chladeniu na streche, ci hocikde inde,
1.6 m2 x 1100 = 1760 W extrem,
ale panel dava 250 - 300 W, 1760 - 250 = 1510,
to musi panel vyziarit prec, ak ma vzadu prekazku, tak to vyziari do tej prekazky
a prekazka sa ohreje.

Vlny 12000 Angstomov a viac prejdu panelom, lebo s nim neinteraguju, / PN prechodom /
ale potom zalezi co je dole, to zavisi od technologie.

Teplo vznika aj od 600 nm vln a nizsie, lebo tam mame rozne typy rekombinacie
a roznu termalizaciu v zavislosti od energie fotonu. / hybnosti /

https://www.sciencedirect.com/topics/en ... ombination

https://www2.pvlighthouse.com.au/calcul ... lator.aspx

Skvělé moc díky za vysvětlení a odkazy. Jak bude chvíle dostuduji. Hledal jsem někoho, kdo se na to dívá až takto do detailu (vědecky). Nebudete prosím vědět, jak se nazývá jev, který popisujete v první čísti, kdy se zastíněná část panelu ohřívá více, než osluněná? Případně zdali se tento jen projevuje i u jiné architektury panelů, jako je HJT, TOPCon atd.

Odskokem panelů je samozřejmě myšlena mezera mezi střechou a panelem aby vznikl ten komínový efekt pro ochlazování

Jo tak, měl jsem za to že myslíš mezery mezi panely

MisakP píše: ↑pát pro 10, 2021 5:24 pm Jo tak, měl jsem za to že myslíš mezery mezi panely

Kdepak tam by to bylo spíše na škodu

Dokážete někdo ještě reagovat na tento dotaz?

• Vnímáte IBC, nebo HJT jako velkou výhodu? Pokud ne/ano, proč?

Snažím se patřit k těm co prvně hledají a teprve pak se ptají. Doufal jsem že to z mých dotazů půjde trochu vidět . Pokud ne, dejte mi prosím zpětnou vazbu a zkusím na tom zapracovat.

Jsem si vědom, že IBC je technologie kontaktů a HJT i TOPCon je skladba a provedení vrstev křemíku u článku.

Mám za to že HJT články nemusí být nutně bifaciální (oboustranné), jak citujete. Pokud se HJT články montují na střechu, počítá se, že HJT technologie poslouží pro větší zachycení energie z přední strany článku. Příkladem toho může být například společnost REC https://www.recgroup.com/en/alpha


IBC je pouze, když jsou kontakty spojující jednotlivé části křemíku na článku (tzv. prsty) vedeny zezadu, nikoliv zepředu. Má to mnoho výhod, pokud se nepletu dělají to zatím dva výrobci LG a SunPower (nově MaxeonSolar). SupPower to dokonce řeší velkou měděnou deskou na zadní straně článků
https://us.sunpower.com/why-sunpower/maxeon-solar-cells


Tak to tedy chápu já, pokud se pletu, budu rád když mě věcně opravíte.
Tolik tedy k teorii a teď k té praxi, kterou hledám

Můj dotaz tedy zní, jakou technologie/zapojení článku FV panelu zvolit (čili i panely samotné), pokud jsem limitovaný prostorem střechy, potřebuji maximální výkon (čili ostrov provedení) a to především v zimě, kdy je největší nedostatek (v létě budu mít spoustu přebytků).

Z toho co jsem aktuálně nastudoval, to vypadá na HJT technologie článků, které by měly být schopny zachytit více energie v zimě (doufám, že platí i pro difuzní záření, nebo to druhé, odrazené od povrchu). Čím si ale nejsem jistý, zdali HJT články jsou v zimním období výkonnější a o kolik. Máte s tím někdo zkušenosti? Klidně teoretické, ale praktické především

Vycházím z tohoto přehledu, zda se nejaktuálnější

Dokážu posoudit jednu řádku, Canadian jsem v létě kupoval s vyšší papírovou účinností než je v seznamu... Skoro o procento, to by s tabulkou značně zamíchalo, ale taky možná vylepšili i ostatní takže je možná jen zastaralá...

josse píše: ↑ned pro 12, 2021 8:36 pm Dokážu posoudit jednu řádku, Canadian jsem v létě kupoval s vyšší papírovou účinností než je v seznamu... Skoro o procento, to by s tabulkou značně zamíchalo, ale taky možná vylepšili i ostatní takže je možná jen zastaralá...

Klidně pošlete tip a odkaz, na ty Canadian, rád mrknu.

to Rkiwi: pořád mají ty panely s vyšší účinností vyšší při nízkým osvitu, i když to je pořád kapka vody do moře. A stejně tak 0.2l benzínu někde nestačí ani na nastartování a někde na to ujedeš víc než 3km, což může stačit k nejbližší benzince...

MisakP píše:

josse píše: ↑ned pro 12, 2021 8:36 pm Dokážu posoudit jednu řádku, Canadian jsem v létě kupoval s vyšší papírovou účinností než je v seznamu... Skoro o procento, to by s tabulkou značně zamíchalo, ale taky možná vylepšili i ostatní takže je možná jen zastaralá...

Klidně pošlete tip a odkaz, na ty Canadian, rád mrknu.

Když nejdou koupit tak je to bezpředmětné... CS3Y-490MS myslím že to je.

josse píše: ↑pon pro 13, 2021 8:21 am

MisakP píše:

josse píše: ↑ned pro 12, 2021 8:36 pm Dokážu posoudit jednu řádku, Canadian jsem v létě kupoval s vyšší papírovou účinností než je v seznamu... Skoro o procento, to by s tabulkou značně zamíchalo, ale taky možná vylepšili i ostatní takže je možná jen zastaralá...

Klidně pošlete tip a odkaz, na ty Canadian, rád mrknu.

Když nejdou koupit tak je to bezpředmětné... CS3Y-490MS myslím že to je.

Díky za model panelu. To že nejsou momentálně dostupné, je podle mého jen dočasný stav. Visím u nich 21.2% účinnost, to už je fajn. Jak jste s nimi spokojený vy? A dá se prozradit i cena?

rottenkiwi píše: ↑pon pro 13, 2021 1:09 am Tam ucinnost nehra rolu, ale plocha. Viac metrov stvorcovyvh, viac zachytenych fotonov.

Mam plochu 20 m2, ucinnost 24 % a 1000 W na m2, mam vykon 4800 W
Mam plochu 21.84 m2, ucinnost 22 % a 1000 W na m2, mam vykon 4804 W.

Pri malom pocte fotonov, mi 20 m2 bude robit 12 x 20 = 240 W
a 22 m2 bude robit 242 W.

Co som ziskal 24 % ucinnostou ?

Kamera 3.5 um na pixel -- 2800 EURO
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... onale.html

Kamera 6 um na pixel - 10300 EURO
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... utter.html

Ktora ma vacsiu plochu chipu a zachyti viac fotonov ?

Váš teoretický pohled je určitě správný. Ale zapomínáte na jeden důležitý aspekt, a to že teorie a praxe mají mnohdy jiný výsledek. Zde souhlasím s "Kodl69". Ale abychom se bavili konkrétně, čili které panely a jejich zapojení mají největší účinnost v zimním období, kde je to u ostrovního řešení nejžádanější. Co vše ovlivňuje výsledek?

!!Nesmíme zapomínat, že datasheet od výrobce uvádí pouze informace při ideálních podmínkách (STC) což je cca 25 stupňů a ideální osvitu. V zimním období nemáme ale ani jedno, navíc s velkou pravděpodobnosti musíme řešit i stíny zasněžením.!!

Navíc jak už jsem psal výše, počítáme s tím, že plocha střechy, potažmo panelů, je pořád stejná.

Co vše si (já) myslím, že ovlivňuje reálný výkon panelů v zimním období, oproti teoretickým výpočtům.

1. technologie článku a výrobce panelů
2. jak dobře si zapojení FV poradí se zastíněním (špína, sníh, ...)
3. jak máme FV zapojenou (stringy, otpimizery ...)
4. co tu energii zpracovává a jak rychle a efektivně dokáže najít optimální pracovní bod

Pěkné video, které ukazuje výkon jednotlivých (stejných) panelů, na stejném místě se stejným zapojením je zde.
https://www.youtube.com/watch?v=vY3PufzPUnI

Tolik asi k teorii od fotonu do reální praxe. A všimněte si že třeba video, vůbec neřeší rozdílnost panelů, jelikož je pán má všechny stejné.

Teď zpátky k původní otázce. Má tady někdo reálné zkušenosti (ne teoretické), jaký je reálný rozdíl ve výkonu panelů v zimním období napříč různými technologiemi článku a panelů samotných (IBC, HJT, ...)?

MisakP píše:

josse píše: ↑pon pro 13, 2021 8:21 am

MisakP píše: Klidně pošlete tip a odkaz, na ty Canadian, rád mrknu.

Když nejdou koupit tak je to bezpředmětné... CS3Y-490MS myslím že to je.

Díky za model panelu. To že nejsou momentálně dostupné, je podle mého jen dočasný stav. Visím u nich 21.2% účinnost, to už je fajn. Jak jste s nimi spokojený vy? A dá se prozradit i cena?

4710 sDPH. Dávají stejně jako několik let staré GWL (kWh/kWp... Což ukazuje, že ty GWL nejsou tak špatný) Při mnohem menší ploše... Nejhorší je, že si sami na střechu nevylezou už je přemlouvám čtvrtý měsíc a posledních 8 panelů nechce opustit garáž...

Difúzi sbírají stejně, přímé slunce stejně, šikmé slunce stejně. Jsou penalizované orientací na západ, mám porovnání s GWL poly 300W(72cell) (3ks) a CS3Y(10ks) stejné orientace i GWL(9+3) na jih. Bylo by lepší aby zabírali Jižní plochu, ale nechtělo se mi to všechno rozebírat nosit po žebříku a skládat jinak. Až přijde čas sundám GWL a dám místo nich jiné. Těmi canadian vyplním kompletní západní střechu. Ten rozměr jsem vzal, protože je ta střecha využitá nejlíp.

Díky za reakci @rottenkiwi, doufám že se vás to nějak nedotklo. Neměl jsem to v úmyslu. Snažím se jen věci opravdu chápat v souvislostech a je možné, že si někdy prostě sedím na vedení. Nebo jsem jen špatně položil otázku.

Zkusím to tedy napravit a lépe definovat dotaz

Prostředí:

• rodinný dům s fixní velikosti střechy
• požadavek na ostrovní režim
• je leden -2 stupně celsia
• sklon střechy 44 stupně orientované na jih
• počasí - zataženo až polojasno
• panely jsou čisté bez sněhu a jiných nečistot
• 12 hodin

Cíl a dotaz:

1. jakou technologii článku FV panelů vybrat, tak aby v tomto prostředí generovaly co největší výkon (každý W se počítá)?
2. s jakými panely máte v tomto prostředí reálně zkušenosti, které jsou dle vás lepší a proč?

MisakP píše: [*]jakou technologii článku FV panelů vybrat, tak aby v tomto prostředí generovaly co největší výkon (každý W se počítá)?
[/list]

Dříve se říkalo, že mono berou přímé slunce pouze a boční jim moc nejde, že jsou lepší poly. Už to není pravda.

Vybírat na co mám, co největší účinnost, co největší plocha. Někdo kupuje použité, taky to má někde smysl... Já mám třeba malou střechu, já si staré nemůžu dovolit...

Recenze mají cenu za 10 let, ale to už jsou parametricky zastaralé... Na to nemá cenu čekat.

Jinými slovy, na panelech až tolik nezáleží a kupuj co ti peněženka dovolí? Pochopil jsem správně váš názor/doporučení?

Když už jste nakousl téma odrazu od panelu a nemohu použít natáčecí mechanizmus, jsou jiné možnosti jak maximalizovat zisk z pěvně umístěných panelů v období s malým osvitem? Třeba testy antireflexních povrhu (které panely nejméně odrazí), zdali má smysl uvažovat nad nějakou dodatečnou úpravou povrhu panelu. Někde jsem četl že existují i něco, čemu říkali solární pasti, kdy paprsek mnohem lépe vniká do povrhu skla a je uvnitř materiálu několikrát odražen. Máte k tomu nějaké postřehy?

Chápu, že už to jsou minority a běžný zákazník toto neřeší ale mě to zajímá jak z pohledu technického řešení, tak pochopení a využití.

MisakP píše:Jinými slovy, na panelech až tolik nezáleží a kupuj co ti peněženka dovolí? Pochopil jsem správně váš názor/doporučení?

To není pravda, záleží, jenže parametry budou známé až za deset let, takže v době nákupu nemáme podle čeho soudit...

MisakP píše: Když už jste nakousl téma odrazu od panelu a nemohu použít natáčecí mechanizmus, jsou jiné možnosti jak maximalizovat zisk z pěvně umístěných panelů v období s malým osvitem? Třeba testy antireflexních povrhu (které panely nejméně odrazí), zdali má smysl uvažovat nad nějakou dodatečnou úpravou povrhu panelu. Někde jsem četl že existují i něco, čemu říkali solární pasti, kdy paprsek mnohem lépe vniká do povrhu skla a je uvnitř materiálu několikrát odražen. Máte k tomu nějaké postřehy?

Materiály a jejich vlastnost neodrážet se stále vyvíjí... Stejně jako ostatní parametry.

Takže nedokážeme ovlivnit panely, můžeme ovlivnit že před ne napadne sníh a od sněhu se bude odrážet na panely... Ale tu realizaci si nedokážu představit

U polní instalace jo, tam to chce něco odrazivého a oboustranné panely. Na střeše v zástavbě to ovlivnit nejde.

MisakP píše: ↑pon pro 13, 2021 11:09 am.......... Co vše ovlivňuje výsledek? ........

Vypíchnul jsem, dle mého, nejpodstatnější část dotazu, která možná nezamýšleně jde na dřeň. V zimním období než nějaké % účinnosti přeměny článkem je řádově, případně i více, podstatnější způsob montáže, protože každé dopoledne po které je byť jen část panelu zastíněna/pod sněhem, nestojí za peníze nad optimum cena/výkon-plocha. Procentuální obchodní vyfikundace Ti pouze ubírají čas a sílu. (neboť se tím zbytečně vysiluješ a zdržuješ)
I konkrétní MPP tracker v regulátoru třeba zabije podstatně více energie, než změna technologie článku/panelu přináší. Takže spíš je třeba posuzovat komplet (s ohledem na cenu), než honit jeden parametr.

josse píše: ↑pon pro 13, 2021 7:13 pm

MisakP píše:Jinými slovy, na panelech až tolik nezáleží a kupuj co ti peněženka dovolí? Pochopil jsem správně váš názor/doporučení?

To není pravda, záleží, jenže parametry budou známé až za deset let, takže v době nákupu nemáme podle čeho soudit...

MisakP píše: Když už jste nakousl téma odrazu od panelu a nemohu použít natáčecí mechanizmus, jsou jiné možnosti jak maximalizovat zisk z pěvně umístěných panelů v období s malým osvitem? Třeba testy antireflexních povrhu (které panely nejméně odrazí), zdali má smysl uvažovat nad nějakou dodatečnou úpravou povrhu panelu. Někde jsem četl že existují i něco, čemu říkali solární pasti, kdy paprsek mnohem lépe vniká do povrhu skla a je uvnitř materiálu několikrát odražen. Máte k tomu nějaké postřehy?

Materiály a jejich vlastnost neodrážet se stále vyvíjí... Stejně jako ostatní parametry.

Takže nedokážeme ovlivnit panely, můžeme ovlivnit že před ne napadne sníh a od sněhu se bude odrážet na panely... Ale tu realizaci si nedokážu představit

U polní instalace jo, tam to chce něco odrazivého a oboustranné panely. Na střeše v zástavbě to ovlivnit nejde.

Ty solární pasti jsou zde ale myšleny trochu jinak . Je to struktura, která je součásti panelu a jeho krycího skla. Kdy je vše uzpůsobené tak, aby paprsek lehce pronikl dovnitř, pak se několikrát odrazil od vnitřních struktur a při každém odrazu předal PN přechodu článku kus své energie.

Já tím chtěl říct, že to je mrhání času, peněz, ... Buď to tam dodělá výrobce rovnou a zvýší tím účinnost, nebo to stejně nebude fungovat.

rottenkiwi píše: ↑pon pro 13, 2021 4:56 pm Vsetko je vo videach na tomto kanali , toho pana prof.

https://www.youtube.com/watch?v=smwocJeTXeQ&t=1106s

Spravit resume z niekolko tisic videi sa neda.

Neriesil by som zisk v zime, ked nesvieti, na to proste treba hektar pozemku
a tie najlacnejsie panely, alebo ist za Slnko do Spanielska, Maroka, Chile - Atakama .desert...

Zoberte si, ze degradacia beznych panelov je 5 - 6 % prvy rok a potom 0.6 - 0.7 %
kazdy dalsi, panel sa nici teplom, svetlom a dalsimi procesmi.

Ak zoberiem panel 2 % deg. prvy rok a 0.4 % kazdy dalsi, tak ziskam viac,
ako riesenim toho, co to robi za nedsotatku fotonov.

Díky za odkaz na videa, mrknu.

S to degradaci za první rok souhlasím, ale ty hodnoty efektivity panelů udávané výrobcem, by už mely být po prvním roce používání ne? Po tzv zahořeni. Nebo se pletu?