Oprava FV panelu s prasklými články

[Abrams]

Zdravím ,

od místního experta na záchranu komponenetů z hrobníkovy lopaty , Martin2190 , se mi pod ruce dostalo pár kulhajících FV panelů .
Kvůli významě prasklým FV článkům mají značně degradovaný wýkon @ Vmp . Fotky z testů nemám , vono když v této roční době vidím , je focení to poslední .
Za daných podmínek jsem změřil Voc -> +/- odpovídalo štítku , dále Isc celého panelu 6,4 A -> méně než-li na štítku (slunce kousek nad JZ obzorem ) . Očividně poškozené dva články jsou ve střední sekci 2/3 .
Po otevření el. krabice na zádech panelu :

Oprava FV panelu 10.jpg (358.74 KiB) Zobrazeno 3120 x

vlevo mínus vývod v pravo plus vývod , sem měřil Isc : na 1/3 sekci 6,5A , na 2/3 sekci 4,3A a na 3/3 sekci 6,5A . Potvrzeno -> sekce 1/3 a 3/3 jsou zdravé a sekce 2/3 kulhá .
Takže mola začít operace . Po umití pacienta od bláta a letitých polních usazenin a osušení následovalo :

Oprava FV panelu 01.jpg (779.73 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 02.jpg (763.06 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 03.jpg (202.61 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 04.jpg (184.55 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 05.jpg (226.88 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 06.jpg (175.7 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 07.jpg (236.9 KiB) Zobrazeno 3120 x

Oprava FV panelu 08.jpg (196.37 KiB) Zobrazeno 3120 x

Vše za bedlivého dozoru :

Oprava FV panelu 11.jpg (485.38 KiB) Zobrazeno 3120 x

Při dokončení operace bylo věňku krásně jasno -> hurá na test . Než sem našel nezastíněné místo , dotáhnul štafle ala atativ , FV panel a multi-měřák , z bylo ... . Tak sem změřil alespň co bylo ->
Isc :
celého panelu 0,91A ,
1/3 sekce 0,91A ,
2/3 sekce 0,91A a
3/3 sekce 0,91A .

.

Pak ještě po zakoupení izolepy na střechy :

Oprava FV panelu 09.jpg (208.2 KiB) Zobrazeno 3120 x

Uff .

Elektronům zdar

[Kodl69]

problém je, že kolikrát je v pořádku jak Voc tak Isc, akorát ten panel nedává výkon, když je v paralelu s dalšíma, nebo na něm naopak výrazně klesne napětí při zátěži, tj když se jedna šestina panelu stane ze zdroje spotřebičem (a proud teče hlavně přes diodu, a navíc je na ní úbytek napětí...)tj séroivej string taky přijde o kus výkonu.
Na kontrolu panelů beru školní reostat a modelářskej wattmetr, kde si nastavím +- maximum a pak u jednotlivejch panelů vidím, jestli je to stejně nebo výrazně míň. Ale tohle jde dělat na plným poledním slunci, ne teď.

[JonasPP]

Takychto, ba v horšom stave panelov mam doma asi 10, ale nieže je opaleny jeden popripade 2 članky, no cela rada, teda jedna tretina panelu. Meral som to z prava, z ľava, v skrate, na mpp bode, ale ostalo to na tom, že to nema cenu premostiť, lebo cely panel s upečenymi člankami dava viac ako bez nich. A tak skončili na severozapadnej strane ako pomoc pri zamračenom počasi a zbieranie energie pri zapade slnka.

[Abrams]

Zdravím ,

děkuji Kodl69 za nevyřčené schválení metodiky opravy .
Ovšem že je testování lepší na plným slunci . Vysoko na obloze . V létě . Jenže toto je dobejch pět měsíců daleko .
Ja FV panely testuju 13V baterkou + 20A epsolár regl + DC wattmetr . Což proběhne při první vhodné příležitosti .
Už jich mám doma víc .

Elektronům zdar

[mikamir]

Dobrý den. Při kontrole 16 ks. panelů na konstantní zátěži při poledním letním slunci jsem zajistil dva panely s odlišným výkonem. Po vizuální kontrole bylo zjištěno na zadní straně vypálené místo. Při pohledu na článek lupou jsem zjistil, že je článek prasklý. Tak začalo GOOGLovské hledání co s tím a našel jsem toto fóru. Chci se podělit o mou zkušenost.
Jelikož se panel skládá z článků zapojených v sérii, bude poškození článku ovlivňovat všechny ostatní. Pokud je článek v pořádku, jeho plocha přenáší proudové zatížení které může dosahovat i maxima. Ale pokud je článek prasklý zmenší se plocha a článek nedokáže přenést takovou proudovou hustotu a začne ovlivňovat protékající proud celého panelu. Dojde k přetížení článku a začne se přehřívat až se "upeče". Pak dojde k zahoření gelové vrstvy a ochranné fólie. Toto místo může zavinit požár nebo průnik vlhkosti so samotného panelu. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl článek vyřadit z činnosti a poškozené místo opravit. Úbytek napětí jednoho článku nemá zas tak podstatný vliv oproti proudovému omezení celého panelu a potažmo sériového zapojení celkového počtu panelů. V mém případě jde o zapojení dvou řad panelů po osmi do paralelu. Mám vedení od panelů k h-měniči 50m dlouhé, tak jsem volil cestu vyššího napětí z důvodu úbytku na vedení.
K samotné opravě. Propojení jsem nerealizoval překlenutím drátovou propojkou. Ale odizolováním na kraji článku, kde jsou proti sobě propojovací pásky (oddělené PN přechodem). V místě propojení je třeba odstranit článek i gel a vyčistit jen štětečkem na sucho. Opatrně páskové vodiče odehnout a pájkou nanést cínovou vrstvu a odsát. Na pásku zůstane část křemíku, pak znovu pocínovat. Pásky přeložit přes sebe a sletovat. Tím je propojení zajištěno a vadný článek má PN přechod na stejném potenciálu. Pokud je více míst propálených, odstranit prohořelý materiál a vyčistit. Pro zaplnění takto vzniklých děr jsem použil lepidlo na autoskla, nechal zatvrdnout a celé ještě přeplátoval fólií. Fólie se používá pro svařovací kukly před kazetu, dosti odolná a houževnatá.
Po zatížení a měření se panel rozchodil na stejné parametry jako ostatní +/-. V popisu nerozebírám metodiku měření a odchylky ale postup opravy. Panely jsem sehnal od vojska za dvě stovky jeden a tak mě nějaké to procento z výkonu po této opravě netrápí. Jedná se o panel 220Wp. Instalováno 3,5Wp a sestava dodává 3kW dle údaje na H-měniči .

[Diablo007]

Oprava zkratováním vadného článku a použití jen jeho sběrnice pro vedení proudu dále se používá také ale on abrams to má raději komplikovanější

[Abrams]

Zdravím ,

pěkná práce po vyléčení bolístky může fungovat mnoho let a neskončit v drtiči .

Elektronům zdar

[NESKOM]

Používám také opravu zkratem vadného článku.
Abramsova metoda je více košer z elektrotechnického hlediska ale složitější.