Solar fórum

Existuje nějaký vzoreček, způsob, jak vypočítat komínový efekt v provětrávané mezeře pod panely. Případně nějaké osvědčené postupy montáže, jak tento komínový efekt maximalizovat?

Některé montážní manuály doporučují odstup panelů od krytiny půl stopy.

Díky, by mě zajímalo, proč doporučují zrovna půl stopy (cca 15 cm)?

Předpokládám, že to mají nějak empiricky vyzkoušeno a ověřeno.

No snad jo . Doufám že to jen nebude největší možná mezera, kde je minimalizováno riziko podfouknutí .
Včera jsem k tomu našel pár zajímavých zdrojů, tak se třeba někomu může hodit:

1. https://futurecitiesandenvironment.com/ ... 34/fce.97/
2. https://www.sciencedirect.com/science/a ... 2745#f0005
3. https://www.sciencedirect.com/topics/en ... r-chimneys
4. https://www.sciencedirect.com/science/a ... 05416#fig1

Odkazy jsem nestudoval. Ale popravdě zrovna tohle je ideální vyzkoušet na menším vzorku. A testovat více rozměrů mezer a případného efektu při zakrytí bočních mezer. Máš nějakou termokameru? Jinak u toho strávíš moc času.

Termokameru není problém sehnat, ale ta ukáže pouze teplotu panelu. Čili jen výsledek. Co už ale neukáže, že pochyb vzduchu a jeho teplotu pod panely.

No ale tebe zajímá právě ten výsledek. Tedy co nejméně ohřáté panely. Nejspíš potřebuješ co nejmenší mezeru (z technických a cenových důvodů) a zároveň už slušný průvan.

rottenkiwi píše: ↑úte pro 28, 2021 4:19 pmzobral tabulku, ze kolko dni v roku su panely horuce.

Určitě dobrý point, dáš tip, kde tato data pro konkrétní lokace sehnat?

Tak to je jiná, jsem si říkal, že jsem tato data nikde nezahlédl. A dokážeš se podělit o data z meteostanice, abychom si dokázali udělat představu, zdali má smysl brát "vzduchové" chlazení v potaz a jak moc?

Díky za data. Trochu uváhy, kdyžtak mi řekni, kdybych plácal blbosti.

Běžně se výkon panelu uvádí při STC (air mass AM 1.5, irradiance 1000 W/m², temperature 25°C) a běžně se tepelný koeficient pohybuje kolem -0,35 čili úbytek výkonu na jeden stupeň celsia (myšleno nahoru oproti 25 stupňům).

Panel má cca o 20 stupňů více než okolní vzduch (u allblack provedení muže mít i více). Aby měl tedy výrobcem udávaný výkon (beru teď v úvahu jen teplotu), potřebuji aby byla teplota vzduchu 15 a méně.

Když si projdu okometricky (nechtělo se mi grabovat data) data teplot v ČR za rok 2021. Žlutá a teplejší je ztráta na výkonu, vychází to, že panely se více jak půl roku přehřívají a mají tedy menší výkon, než udává výrobce. Svit slunce moc ovlivnit nemohu (nepočítám s natáčením panelů), ale odvětrávání panelů (chlazení) částečně ano.

Mě z toho tedy vychází, že pokud jsem schopen pasivně panely ochladit alespoň o pár stupňů, tak v polovině roku budou mít větší výkon než ty od "souseda" (pokud by měl stejnou chalupu hned vedle ). Pokud to nebude znamenat zvýšení nákladů, ale jen drobně jiná konstrukce odvětrávané mezery, podle mě to rozhodně má smysl řešit.

To je asi dobrá poznámka, že výkonu v létě je na rozdávání a většina neví s co s ním . To je ale trochu jiná písnička.
Ale pokud budeme řešit více věci dohromady, nikam se nedostaneme. Má tedy podle tebe smysl pasivně snižovat teplotu panelu, nebo ne? Pokud ne/ano proč?. Trocha konstruktivní debaty je vždy přínosná .

Trochu se v to ztrácím . Jaký je tedy za tebe závěr? Ať toto vlákno má přínos i pro nově příchozí.

Dokážeme si udělat sumář a jednoduše odpovědět si na tyto otázky? A ať je to co nejvíce čitelné, tak formou. Určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, ať tam není žádná odpověď uprostřed, ke které většina lidí tíhne a většinou nic neříká. Možná by stálo za to sem hodit anketu, ať to má každý na očích, ale na to už nemám práva .

Jednoduché otázky a odpovědi. Přehledně

1. Ovlivňuje teplota životnost panelu? spíše ano
   • Jak a proč? čím vyšší teplota panelů, tím větší degradace a únava materiálu. Dochází tedy k rychlejšímu stárnutí panelu a zvyšuje se riziko poruchy
2. Ovlivňuje teplota výkon panelu? Určitě ano
   • Jak a proč? každý výrobce ve specifikacích panelu uvádí o kolik % klesne výkon panelu s navýšením o 1 stupeň celsia. Tzv. teplotní koeficient. Nejlepší teplotní koeficient mají HJT (heterojunction) články. Jedním z ideálním řešení chlazení panelů, je například agrofotovoltaika.
3. Má smysl řešit chlazení panelu? spíše ano
   • Jak a proč? při šikmých střešních instalacích, se zdá, že nejlepší poměr mezi cenou a výkonem je odvětrávaná mezera (mohou být několik provedení). Je to pasivní řešení, skoro nic to nestojí a prokazatelně to pomáhá. Teď už jen zvolit ideální provětrávanou mezeru pro svou instalaci.
4. Vyplatí se chlazení panelu ekonomicky? spíše ano
   • Jak a proč? pokud do ceny započítáme i prodloužení životnosti panelů, tak určitě. Je potřeba mít ale na paměti, že výkon, který se v ekonomice odráží, je například u ostrovních elektráren v letním období nepodstatný, jelikož ho mají přebytek. Ale u ostatních typu instalací, je to v létě ekonomicky již zajímavější.

Vidíte to jinak?

Mě osobně, a nepovažuji se za běžného uživatele, tohle všechno co píšeš zajímá.
Mám v plánu se v tom dovzdělat. Ale pokud si myslíš, že zde je zbytečné o tom diskutovat, beru v potaz.

Případně otázka na závěr, máš nějaké doporučení na člověka, který je v tomto mnohem dál něž my a dokázal by poradit s odpověďmi?

Mě nevadí, že si tady bude povídat na toto téma jen ono 1 % . Za tip na Matěje díky.
60W chlazení a 100W zlepšení výkonu, to mi přijde cool.

V mém případě uvažuji, zdali by nešel "výduch" rekuperace rovnoměrně rozprostřít pod spodní stranu FV panelu.
Idea je taková, že v domě bude vždy v létě chladněji a v zimě tepleji. Pokud budeme brát v úvahu, že rekuperace má účinnost cca 95% tak těch 5 % energie bude v létě panely ochlazovat a v zimě zase ohřívat (rychleji odtajou) + pozitivní je i pohyb vzduchu, který to pod panely bude způsobovat. Ale jak říkám, je to zatím jen nápad a stejně tak mohu nakonec dojít k závěru, že je to blbost . Za mě je ale fajn zvažovat i tyto šílené nápady, alespoň se dozvím, proč nefungují a nemusí mi pak být líto, že jsem je nevyzkoušel, když jsem mohl .