Solar fórum

Ahoj,
téma "redcrownův poloostrov - deník" jsem uzamkl, budu tam aktualizovat vtav FVE.
téma "redcrownův poloostrov - diskuze" je určené k diskuzi.

Tak jsem se pro jižní instalaci rozhodl pro Solární panel LONGI LR4-60HPB-350M 350 Wp, celočerné. Jen teď řeším, jestli 12ks nebo ještě o řadu níž 15ks (ty 3 čárkované obrysy). Obojí by neměl být problém pro VT80. Trochu ztráty vzniknou stíněním, ale vždyť u instalovaných 17kWp jde o špatné počasí, kdy stíny nevznikají. Je to tedy 4,2kWp vs. 5250kWp. Všechno v instalaci snad zůstává, tak jde jen o těch pár potištěných papírků za panely a montážní systém.
Jedná se o AZ 210° EL 35°.
Díky za podněty

Já bych tam dal, co vejde. pokud se rozmýšlíš na těmi spodními, tak to bude stejně 3S a když by tam byl stín, tak se holt nebudou účastnit.
Taky tu mám takovou trojici, co se večer, když je nízké slunce (podzim-jaro) nepřidává kvůli komínu, ale jinak jsou to pomocníci.
Takže za mě ano. Nebo ještě lépe vysledovat stíny a podle toho určit ty správné kusy do série.

Sám jsi to řekl přesně pokud jde o difuzu při špatném počasí stíny nebudou a pak se to prostě počítá co je na střeše

Ok, tak jste mě jen utvrdili, že zvyšování míry nezávislosti na DS (čili na státním aparátu) je jediná správná cesta.
Úvahy o zapojení v rámci jednoho stringu jsem dělal i na východní instalaci a bohužel jsem kvůli krátkým kabelům na panelech zavrhl šikmý směr. Zase až tak to ale myslím nevadí.
Problém s délkou kabelů na panelech skutečné zapojení

pánové, koupil jsem si dva zdroje JWS600-24.
http://cz.farnell.com/tdk-lambda/jws600 ... CZ-GEN-SKU
pdf přímo zde http://www.farnell.com/datasheets/1676813.pdf
Teď řeším, jak je vlastně zapojit. Chtěl bych je zkusit používat na dobíjení z centrály. Centrála je invertorová Kipor 2kW, předpokládám že to bude síť IT. Můžu normálně propojit svorky na L, N a PE? Výstup ze zdroje bude normálně na 48V baterii elektrárny. Mínus pól baterie je uzemněný. PE svorku na zdroji bych normálně připojil na PE domu, jest tak?
Pro zařazení zdrojů do série spojím jen + jednoho na - druhého a jede se, nebo je potřeba ještě propojit nějaké jiné svorky?
díky

téma Batrium odděleno zatím do dočasného tématu
viewtopic.php?p=699#p699
já nemám oprávnění to přesunout do
viewtopic.php?f=7&t=84
požádám admina o přesun

Ještě tady mám otázku opět na zkušenější....
Mám v baterii jeden "článek" - přesněji 10P článků, které se chovají zvláštně. Když se vybíjí, tak tento článek dosáhne jako první spodního napětí. To bych chápal, že má menší kapacitu. Když se ale nabíjí, tak se jako první začíná balancovat. Kdyby měl větší samovybíjení, tak by přeci nedosahoval jako první balancování. To balancování probíhá při malých proudech, takže že by byl měkký to taky asi nebude. Někdo nějaký tip? Mám tu možnost jednotlivé články prohazovat, takže nebude problém najít pachatele, ale co je příčinou takového chování?
Shrnuto: jako první dosahuje spodní napětí, jako první dosahuje horní napětí, jako jediný je potřeba po cca. 2 týdnech balancovat (cca. 3-4Ah)

první nabitý, první vybitý ... tzn nejmenší kapacita

Když má nejmenší kapacitu tak na něm nejdříve vyleze napětí protože už je nabitý. A proto začne nejdřív balancovat. A protože balancuje, tak okolní články ještě berou energii. Tento balancovaný jí bere méně - část energie se pálí balancerem, článkem jde výrazně menší proud než těmi okolními. No a to se projeví při vybíjení, ostatní mají nabráno více energie než tento jeden a proto udrží napětí i když tento je už na tlamě.
Je zapotřebí rozlišovat nižší kapacitu a samovybíjení (a třetí je vysoký vnitřní odpor článku). Toto nemusí být na sobě závislé parametry článku.

no pokud byly srovnané nahoře, tak bych chápal to rozcházení jen dole. Ale při nabíjení by se to zase mělo potkat nahoře jako při předchozím cyklu. Kdyby to bylo při větších proudech, tak bych chápal, že bude jakoby měkčí a dřív vyletí napětí nahoru, ale tohle se děje při pár ampérách.

to víte, nejsem nejbystřejší, tak na mě musíte pomalu:)

představ si to tak že naléváš vodu do sklenic s tím že je jedna menší.

co se stane? ta co má nejmenší objem, tak je první plná a pomalu přetéká, zatímco se ostatní plní.

při vylevání se vyprázdní první zase ta nejmenší.

přesto že třeba všechny naliješ po horní okraj, tak stejně po prvním až druhém cyklu jsi zase v háji.

u této analogie by to bylo tak, že mám všechny hladiny na horním okraji - výchozí stav. Při vylévání dojde voda v té menší. V tu chvíli přestanu vylévat a začínám plnit do všech stejným průtokem. Jak bude vypadat situace při horním okraji? Všechny se pěkně potkají u horního okraje..... Ta kapacita samotná se mi stále nezdá.

Akumulátor slouží pro uchování energie. Energie je součinem napětí, proudu a času. Pokud při vybíjení klesá napětí na článku oproti ostatním, tak při stejném proudu a času z akumulátoru odebereš méně energie než z těch okolních. Při nabíjení rychle vyleze napětí na stejnou úroveň jako mají ostatní, takže energie článek přijímá stejně jako ty ostatní články. Ale protože byl energeticky méně vybit, tak holt bude nahoře první. Už jsi se v tom zamotal?
On má menší kapacitu a přes to byl méně vybit než ty ostatní (přišel o méně energie než ty ostatní). I když už je energeticky na nule a padá na tlamu. Zdánlivý paradox. Je to o výkonové křivce vybíjení a nabíjení. U těch ostatních se ty křivky neliší tolik jako u tohoto článku.
Pokud máš sekundové údaje o proudu a napětí na článcích tak si spočítej kolik energie si z každého z článků vytáhnul při vybíjení a kolik dodal při nabíjení než se ten první napěťově urval do balancování.

díky za vysvětlení, to mi dává smysl.

tak jsem včera utrpěl další ránu, zrada od BMS. Víc tady viewtopic.php?p=797#p797
Takže moje důvěřivost končí a je potřeba konat:
1) nevěřit BMS
2) nevěřit ničemu
3) nainstalovat DC jističe před VTčka a přidat vyrážecí cívku. Cívku vyrážet přes limitní napětí - takový analogový watchdog pro max. napětí baterie, protože přebití baterie se bojím asi nejvíc.
4) nainstalovat automatický přepínač sítí za měnič alá marsal.

Ad3) Nemáte nějaký tip na nějaké napěťové relé nebo jak se tomu nadává? Prostě aby to při 50,4VDC, v budoucnu až dodělám baterku při 61,2VDC vyrazilo cívku. Ideálně napájené z baterky bez DC-DC měniče.
Poradíte?
díky

Zdravím ,

BMS mám od aku odpojenou již tři roky a vot tý doby je baterka stabilně v klidu . Ona BMS pouze balancovala články pálením elektřiny při vrcholu nabíjení .
K ochraně baterie používám a bez selhání "ťuk ťuk ťuk na buk" CellLogy jež ovládají vyrážecí "cívku" (jistič s převinutou cívkou) vyrážejíc DCz FV panelů do reglů a na druhé straně "mačkač" tlačítka vypínající měnič s následným automatickým přepnutím na DS . Od docy so sem to splácal dohromady to ještě funguje . Nejčinnější je reakce na vibitý článek , tedy vypínání měniče . S ohledem na odpojenou BMS jsem očekával gradující aktivace odpojování FV panelů , ale nic , vůbec nic , ani jednou .

Elektronům zdar

No já budu letos na 18kWp a to už bych nerad tlačil do 30kWh baterky. Proto jsem rád za regulaci nabíjecího proudu po CAN. Pevně věřím, že to vychytám, ale na druhou stranu mě to teď vyškolilo, že je potřeba mít další robustnější pojistky - třeba to napěťové relé vyrážející ty cívky. Vybití neřeším, to mám docela pod kontrolou, když je těch pár dní hnusně, tak je SOC nejsledovanější věcí doma:).

Taky věřím že to vychytáš.
Za zkusil bych trošku konzervativnější nastavení. Teoreticky když se SOC dobře měří a jsou baterky vyrovnané, tak by nemělo být potřeba aby došlo k resetu SOC. u mě jak vídíš k resetu nedojde protože nejdu až na balancovací napětí. to ale neznamená že se nedosáhne 100% SOC, jen to jde ke konci pomalej a míň to trápí starší žluťásky.
Není podle mě dobré u starší baterek nechat cílové napětí na například 15 x 3,5V a věřit že to balancer s proudem 1,6A zvládne.
Navíc ani VT od studeru neumí ten proud tak tychle uregulovat.
Hlavně bych zkrátil čas přechodu na limitní proud, aby jsi nespadl do chyby a nezastavilo to měnič.

Tím ale něřím že je dobře když batrium zahlásí CAN error při zapisováno nového SOC. Ještě mají co ladit.

Batriu zásadně chybí plynulá regulace cílového proudu, tzn škoda že to neumí něco "ekviterm".
Něco jako že 0,1V před balancovacím napětím to tlačí plný výkon a ten plynule klesá jak se blížím k balancovacímu napětí.

Jj, trochu to přenastavím. Do balacérů to ale teď najíždí v pohodě, protože jsem velmi blízko cílovému napětí baterie a VTčko už jede mírně. Pokud bych ale 2 měsíce nebalancoval, tak by to vyplo nabíjení přes funkci charge a ne remote. Ať už charge nebo limpower, obojí by fungovalo. Tady se ale zjevně bavíme o chybě FW.

redcrown píše: ↑ned dub 25, 2021 8:00 pmAd3) Nemáte nějaký tip na nějaké napěťové relé nebo jak se tomu nadává? Prostě aby to při 50,4VDC, v budoucnu až dodělám baterku při 61,2VDC vyrazilo cívku. Ideálně napájené z baterky bez DC-DC měniče.
Poradíte?
díky

A co tak vyjít z Kybosova vytěžovače? Místo SSR dát v darlingtonu dva PNP tranzistory (nebo např. BD682) a přímo na ně tu vyrážecí cívku. Je to za pár Ká, ale je to práce.
Edit: Na 48V je to spíš ještě na optočlen (TCET1103G) místo SSR před ten darlington. Bez optooddělovače by ten silový obvod za darlingtonem nebylo z čeho napájet.

To já moc bastlíř nejsem, hlavně na to není čas. Je pravda, že by se to klidně mohlo napájet DC-DC měničem, když klekne, tak by se prostě odpojily panely, což se zjistí, že... Takže jen nějaké to napěťové hlídací relé. Nevíte o něčem?

Zdravím ,

k reakci na celkové napětí aku používám toto : https://www.aliexpress.com/item/3280852 ... web201603_ .
Napájení DC 12V má společný mínus pól s měřeným napětím 0,1 - 99,9V . Má víc módů . Detekce napětí , časová minutka , kombinace napětí/čas . Malá šikovná fičurina .

Elektronům zdar

To je v podstatě ono. Ještě zkusím najít něco v krabičce na DIN. U nás jsem našel nejlevnější skoro za dva litry.
Jaká bys řekl že je přesnost měření kolem 60VDC?