Solar fórum

Pánové, dovolil bych předložit k diskuzi projekt postupné výstavby mého hradu


Dům nemá zaveden plyn, topení je elektrické akumulační podlahové, roční spotřeba je 16-18 Mwh.
Má představa je oficiálně připojit do DS 10kWp ON GRID. Na ON GRID bude připojeno podlahové topení ( cca 3x2kW) a trouba. V počátku i varná deska, TUV 160l a malý 10l boiler v kuchyni pod linkou.
Na CZ trhu jsem našel pár typů, co vyhoví vzhledem k panelům proudově a s rozumným startovacím napětím jen Fronius SYMO 10.0-3-M, řada ABB PVI-10.0-TL-OUTD, SolarEdge SE10K-N4 E-Serie, Solis-3P12-4G a pak už jsem nic nenašel.
Nemáte tip na měnič?

Nebránil bych se ani variantě připojení polí Va1-6 a Vb1-3 paralerně k západní části ON GRIDu. Panely mám,ale patrně by to neprošlo u distributora.

Na jižní část bohužel vrhá stín sousední barák, ráno je stín přes 4 panely a postupně se zmenšuje. Putuje od Ja1 po Ja4 a pak se ztratí kolem 10.30(konec ledna).Jako schůdné řešení se mě jeví string Jb3-6 v sérii s Ja5 – Ja9. Dále na místa stíněných panelů použít typově jiné panely s vestavěným nebo přídavným regulátorem a to v celém stringu.

Plánuji využívat tarif ČEZu „Zelená elektřina“.
Aktualně se mě 14.2. podaří koupit dalších 13 těchto panelů.

Další panely chci připojit do poloostrovního systému , kde mám pole Zb1-6 a JB1-6 (panely mám). Tento ostrovní systém bude moje „ malá solární laboratoř“. Po nabytí zkušenosti plánuji po osadit zbytek.

Systém bych chtěl řešit na hladině 48V ( mám na cestě 32x202 Ah LiFePo). Zde se nedokáži rozhodnout, jaké zvolit technické řešení.

1/ 1f. systém postavit na XTM 4000, kde jeden na základní zatížení a druhý jen v případě potřeby. Nebo na XTH 8000. Pak by pole Jb1-6 a Zb1-6 bylo zapojeno jako 2S3P a MPPT regulátory VT xx.
Pro toto zapojení hovoří přepojení jižních panelů pro ON GRID kvuli stínům.
Vím, že by řešení ulehčilo mít připojený 1xXTM na fázi a případné zvýšení spotřeby řešit docucnutím z DS. Ale to by se nejspíše nelíbilo distributorovi. Na Studerech jsou tu postavené krásné systémy, jen mám dojem, že by to zvládnout bylo pro mne již dosti složité. Ještě mám obavu z toho, že ta XTM-ka jsou stará a tudíž zralá na výměnu všech elytů !!!

2/ 1f. systém postavit na PIP MAX 8kW (Axpert MAX 8000W), kde jsou integrovány 2 MPPT regulátory. Nebo na dvou 5kW strojích. Pak by pole Jb1-6 a Zb1-6 bylo zapojeno jako 6S. Místo pole Jc1-4 nejspíše dám hned 2 panely naležato, tak bude 8S.
Jako možnost se jeví připojit paralerně Va1-6 (a co Vb1-3 jestě v sérii?) k západnímu poli Zde vidím jako největší problém vysokou spotřebu cca 90W měniče bez zátěže a zřejmě slabší funkce MPPT při menším slunečním svitu. Rovněž by tam byl problém se stínem na jižním poli.
Výhoda je v jednoduchosti systému a v komunikačních možnostech měniče.

3/řešení postavené na Victronu jsem studoval jen tak zběžně. Nelišilo by se ideově od řešení na Studeru.

4/ 3f. systém postavit na 10-12 KW střídači. Zde není moc na výběr, InfiniSolar, Deye, SolarEdge ….
Výhodou 3f. řešení by bylo jednodušší připojení do stávajících rozvodů bez spotřebičů v ON GRIDu.

Všechny varianty znamenají veliké předrátování stávajícího rozvaděče a doplnění dalšího umístěného vedle stavajícího.

Co se týče řízení vytěžování pro topení a TUV, tak se přikláním k řešení pomocí vlastní elektroniky. Celé napojené na nějaký řídící systém, patrně H.A. Na to se chystam, až budou panely na střeše a ON GRID v provozu.

V únoru bych chtél dávat háky a profily HNP1 na střechu a pak se ukáže, co se tam reálně vleze.

Jak to postupně bourám, tak se mě začíná líbit myšlenka umístit pod stávající rozvaděč ještě pomocný. Patrně se tam vleze 3x12M. Bez rozbíjení do zdi ( patrně tam budou kabely) mám k dispozici výšku 5cm polystyren + 2 cm obložení. Potřebuji ale ta 11cm. V pondělí něco musím prohlédnout.

Tak práce zastaveny do vyřešení pár detailů jako jsou roxory v díře na půdu a přecvaklý topný kabel v podlaze. Roxory zkusím upálit elektrodou, snad to nějak půjde.

Tak panely máme uložené, teď je dostat ta střechu. Ale jsou to macci !!

kopeto píše: ↑ned úno 13, 2022 5:02 pm Roxory zkusím upálit elektrodou, snad to nějak půjde.

Asi mi do toho nic není, ale nemyslíš, že ty roxory by tam měly zůstat...? Řekl bych že jejich přítomnost není náhodná..

Nevím jak v tomhle případě, ale mnohkdy náhodná je. Projektanti, aby náhodou nespadlo hovno na ně, tak vše raději předimenzují. Však to zákazník zaplatí. To už je ten současný alibistický svět a příliš časté používání outsourcingových služeb.
Teď u nás v práci staví 3 patrovou budovu, všechno lité. Tam je hustota prutů, že tím snad ani to kamenivo nemohlo protékat:)¨.

Na roxory se chystám příští týden až budu mít Hiltinu. Musím tam zvětšit díru, aby se dala chytit zem od invertoru zespodu.
Tento weekend jsme upravovali jižní střechu ( výklenek) a dávali háky plus profily na východní čast střechy. Jde to ale pomaleji než jsem čekal.

Já jsem od přírody posera, takže osobně bych ty roxory nechal na místě a kabely protáhnul těma mezerama.

Jinak ta falešná skříň na zakrytí rozvaděče je parádní nápad.

Jo, parádní, hlavně hasičům se to bude líbit... Každej rozvaděč má v návodu uvedený, jak má být namontovanej, a tohle zrovna není ono... Každý zařízení v rozvaděči při průchodu proudu produkuje teplo, a to teplo někam musí odejít. Do zdi, navíc přes vrstvu montážní pěny? asi moc ne. PO kabelech, který se kolikrát samy ohřívají víc než rozvaděč? a pak už zbývá jenom přední strana, která je obvykle volná, na vzduchu, kterej kolem ní bez problému proudí. Netvrdím, že to shoří hned, ale každej °C navíc zkracuje životnost všech komponent, včetně vodičů - tvrdne a křehne na nich izolace a podobně na tom jsou všechny plasty v rozvaděči...
Roxory bych řezal až po alespoň ústním vyjádření statika.

Do stavajícího rozvaděče jsem dal před časem teplotní čidlo a problém s teplotou tam není. Do přidaného rozvaděče přetahám čast stávajících jističů, abych získal prostor v tom hlavním jističi. Do hlavního rozvaděče potřebuji prostor pro přidání přepěťovky 1+2,odpojovače FVE z distribuce, minimálně jednoho přepínače sítí a patrně i elektroměru. S největší pravděpodobností tam dám i vlastní elektroniku s bistabilními relátky pro připojování topných okruhů. Neplánuji tam SSR relé, která topí. Ovládací elektronika ( RPI4 + další) bude jinde. Schema teprve tvořím, ale nějak se mě nahrnula práce a jsem tak donucen trošku zbohatnout. Tak FVE jde holt pomalu....
Co se týče zakrytí rozvaděčů, to planuji tak, že dám pouze boční přídavné lišty. Tím by se měl vytvořit malinký komín s cirkulaci vzduchu.

Rozmístění profilů snad dokončíme tento weekend. Jde to pamleji než jsem očekaval.
Nicméně předkládam k diskuzi navrh pospojování konstrukce pro ochranu před bleskem.
Cituji ( Knížka.eu) Návrh řešení ochrany před bleskem podle 1.1b
Co tedy dělat, když důvodu rozměrů panelů nelze dodržet dostatečnou vzdálenost s)?

Nosné rámy panelů se pečlivě propojí s jímací soustavou na několika místech (obr.6). Nesmí vzniknout tzv. slepé konce svodů – bleskový proud by v těchto místech mohl nekontrolovaně přeskočit na nejbližší uzemněný kovový předmět (tím může být I napájecí vedení uložené na půdě pod střechou). Dále je třeba zajistit, aby panely FV článků netvořily část jímací soustavy,
do které by mohl přímo udeřit blesk. Toho lze dosáhnout instalací pomocných jímačů.

Otazka je propojit či nepropojit konstukce na jižní a západní straně.

Zapomněl jsem dodat, že okapy mám měděné a jsou propojeny na hromosvod.

Pospojeni bych dal cya 16mm ne cya 6mm

Přišlo mě do emailu první vyjádření od hodně dobrého praktika. Ještě jsem oslovil další, tak uvidíme.
************
Pokud se vzájemně propojí veškeré konce držáků u panelů, vzniká faradayova klec, která chrání vše co je pod ní umístěné. Proti přímému úderu blesku správně doporučují pomocné jímače na původním jímacím vedení. Nevím, jaká vzdálenost zůstane u tebe mezi panely a hromosvodem, ale pokud je to méně než 0,5m, ta je nutné provést propojení v nejnižším bodě u hromosvodu. Ty konstrukce na jižní a západní straně bych určitě propojil mezi sebou.
************
P§vodně jsem počítal s větší vzdaleností než 50cm od hromosvodu, ale teď se budu snažit dostat na střechu co nejvíce panelů.

Pokud se vzájemně propojí veškeré konce držáků u panelů, vzniká faradayova klec, která chrání vše co je pod ní umístěné.

to je taky pěkná blbost. Faradayovu klec ti musí vytvořit ten hromosvod, pospojování konstrukce už je neom vyrovnání potenciálu a omezení indukovaných napětí do této. Kdo ti radí 50cm, vzdálenost svodů od panelů je amatér, kterej neví nic. Ta vzdálenost s není všude stejná, ale musí se vypočítat podle počtu svodů a podle délky jímacího vedení od země k danému místu. Třeba zde: http://www.kniska.eu/software/swdownload
Ještě jeden detail - panely by měly být v ochranném prostoru jímačů, na to najdeš návod taky na tom odkazu. A nebo si pohrát, vytvořit model domu 1:100 a zkusit přes model převalit míč o průměru 90cm, a neměl by se domu nikde dotknout, krom jímacího vedení.

Prvně jsem pozavíral veškerá fóra, kde se tato problematika řešila. Projel jsem si nějaké firemní publikace (Dehn, OBO B,...), pročetl jsem si pár článků v časopisech a publikaci Kniška.eu. Tam je i několik různých verzi SW, pro moje použití se mě nejvíce líbila tato metoda " Výpočet ochranného prostoru uprostřed mezi 2 jímači H04 ". Když jsem tam zadal skutečný stav ( jen ten antenní stožár s připojeným hromosvodem, ukotveno v trámech pod krytinou), tak jsem se v podstatě nelišil od varianty viz obr. Tak nevím, stejně to nevyhoví....

ten barák má 7.5x7.5m? pokud má víc, tak má mít taky podstatně víc svodů, pro LPS III co 15m obvodu jeden. Tohle odhaduju na rozpláclej bungalov se špatným poměrem objem/povrch, tj 15x15m což je minimálně na 4 svody. Potom se samozřejmě situace dramaticky změní. třeba vzdálenost mezi zemí a okapem v nejhorším případě nebude 18m ale "jenom" 10.5m a podle toho vyjde dostatečná vzdálenost panelů od okapu. pokud by byly svody na všech nárožích, zase by se koeficient pro výpočet s snížil. Nehledě na to, že hromosvod v současném provedení neodpovídá v současnosti platným normám, ale normě ČSN 341390 neplatné od roku 2006. Tj takhle to může zůstat, pokud se do střechy nezasahuje. Ale instalace FV pole ten zásah je, tím pádem by měl bleskosvod a s ním souvisící instalace na budově splňovat platné normy. Asi by to chtělo obrátit se na nějakýho "normálního" projektanta, aby to potom bylo zrevidovatelný. Pokud na tohle všechno kašleš, je to tvoje věc, ale pak se nediv, že ti niokdo nebude chtít napsat revizi a pojišťovna ti to nebude chtít pojistit. Nedejbože, jestli je na tom nějaká hypotéka...

Ano, máš naprostou pravdu. Ke stejnému názoru co se týče těch 4 svodů jsem došel během včerejšího pročítání hromosvodařiny také. V sobotu změříme stávající stav uzemění. Co se týče přidělání dalších svodů, tak je to docela problém. Zemění na SV straně si dokáži představit technicky realizovat, na JZ to bude náročnější. Podcenil jsem tuto problematiku a budu to chtít pokud možno uvést do stavu dle platných norem.

Barák má cca 15x15m, je řešen jako bungalov, ale s plným podsklepenim. Provedeni plná vápenopísková cihla + 20 cm minerální izolace. Tepelné ztráty spočítali na cca 6500W. Stavba je z roku 2003.

No kdyby to někoho zajímalo, tak tohle je slušné shrnutí na téma hromosvody
http://hromosvodnitechnika.cz/dokumenty ... N62305.pdf

A dále je dobré si uvědomit kombinace materiálů

Tak jsem se nějak zavrtal do technické realizace, že mě nějak unikla změna cen tarifu u ČEZu. Asi začnu uvažovat o ostrovu na běžnou spotřebu a s potupným připojením v období tmy. Na střechu dokáži instalovat V 10 x 540Wp, na J 10 x 540Wp a 8 x 540Wp, na Z 10 x 540Wp a 6 x 540Wp. Přebytek v létě klidně nechám na střeše, potřebuji mít pokrytá přechodná období od října do konce listopadu a od půlky února dále. V období tmy by se hold více využívala krbová vložka...

Gratuluji ke správné změně názoru.
Pokud možno bych vše připojil přes centrální sběrnici. Ať zůstane zachována možnost rozšíření.

Martin P píše: ↑pon bře 07, 2022 8:16 am Gratuluji ke správné změně názoru.
Pokud možno bych vše připojil přes centrální sběrnici. Ať zůstane zachována možnost rozšíření.

Vidím to podobně. S "poloostrovem" v kozlovně jsem si opakovaně říkal, že je blbost, tolik toho zůstává na střeše, jen se mi nějak nechtělo do byrokratického kolečka. Myslím nyní, že u poloostrovu zůstanu a vytěžování budu řešit elektromobilem (viz vlákno Renault Zoe ).

Kolik myslíš, že toho přes Zoe v létě vytížíš?:)))

redcrown píše: ↑pon bře 07, 2022 4:54 pm Kolik myslíš, že toho přes Zoe v létě vytížíš?:)))

Nevím... Ale dneska v 13:30 byly plné baterky. Topení plynem, voda na fototermice, žádný bazén, netěžím. Co s tím na střeše mám tedy dělat ?

marsal píše: Co s tím na střeše mám tedy dělat ?

Těžit, ohřívat bazén, topit, přesně to co píšeš, že neděláš