Na co si dát pozor při realizaci FVE na klíč?
Napsal: pát kvě 06, 2022 11:02 pm
Drazí solarforníci,
ne každý z nás je natolik zručný, aby si domácí FVE zbastlil sám. Tudíž poptá některou z odborných firem a FVE si nechá vybudovat na klíč. Často pak předpokládá, že jeho nová elektrárna bude splňovat všechny potřebné normy i předpisy, a že bude mít ty nejlepší užitné vlastnosti. Bohužel, opak je často pravdou. Jaké jsou tedy nejčastější chyby, nešvary, ojebávky či chybějící vlastnosti u FVE montovaných na klíč?
1) Formality a procesy
U FVE na klíč se očekává, že půjde o legální hybridní nebo síťovou (ongrid) FVE. Pokud si zákazník objednává elektrárnu ostrovní, nebo elektrárnu, která nebude oficiálně přifázována k distribuční síti, mělo by se toto vyjasnit hned na začátku.
Zákazník by měl dostat všechny dokumenty, jako jsou například projekt, protokol o nastavení ochran, revize a další, k tomu, aby bylo možné u ČEZu, EONu či PRE vyřídit připojení FVE k DS v režimu "mikrozdroj", případně "výrobna".
Slušná firma celý proces u ČEZu, EONu, PRE, rovnou sama vyřídí, na základě plné moci. Přesto je žádoucí, aby zákazníkovi předala kopie všech výše uvedených dokumentů. Docela často se stává, že proces připojení FVE se provede, ale zákazník dostane pouze fakturu a manuál ke střídači. Je-li potřeba v budoucnu něco upravit, upravit, či vylepšit parametry, tak s chybějícím původním projektem to bude cesta trnitá.
Jde-li o bezlicenční FVE s výkonem do 10kWp, pak je žádoucí připojení jako "mikrozdroj ve standardním režimu", tedy s možností generovat přetoky do DS a za tyto přetoky inkasovat platby od některého z obchodníků s elektřinou, případně používat službu virtuální baterie.
Připojí-li se FVE jako "mikrozdroj ve zjednodušeném režimu", tak se zákazník připravuje o možnost generovat přetoky a tím i o možnost prodeje přebytků výroby či možnost používat virtuální baterii. Ponechána je pouze možnost technických regulačních přetoků, což je však omezeno na max 115W. Při překročení tohoto maxima dostane zákazník do schránky fakturu se sankcí na pěkných pár tisíc každý měsíc! Navíc, jsou-li u FVE zakázané přetoky, tak se většina střídačů chová divně, nefunguje optimálně nebo prostě nějakým způsobem zlobí.
2) Dotace a sliby
Asi netřeba připomínat, že vše co je nějakým způsobem dotované, je předražené. Stačí si vzpomenout na dobu, kdy byla zrušena podpora solárním baronům (zelený bonus, garantovaný výkup). Ceny solárních panelů tenkrát ze dne na den prudce spadly, neboť zájem investorů o stavbu polních FVE zcela zmizel.
Některé firmy ve svých materiálech slibují "garanci vyplacení dotace" a podobné žvásty. V reálu je to tak, že dotaci NZÚ dostane vyplacenou každý zákazník, který splní všechny potřebné podmínky. Defacto existují jen dvě možnosti, proč by NZÚ mohl dotaci zamítnout:
A) Firma nedodá všechny potřebné podklady a dokumenty, nebo vyrobí takovou FVE, kterou provozovatel distribuční soustavy odmítne připojit k DS.
B) Zákazník žádá o dotaci, na kterou nemá nárok, protože mu dotace na podobné opatření byla vyplacena již v minulosti. Případně nemá nárok proto, že jeho nemovitost nesplňuje podmínky dotace. Například:
- nemovitost je novostavba (stáří do 2 let)
- nebo je žádáno o dotaci na ostrovní FVE do nemovitosti, kde existuje elektrická přípojka
- nebo je žádáno o dotaci do nemovitosti, která není určena k bydlení
V reálu je to tak, že "garance" montážnických firem mají vyjímky právě na případy dle B). Jenomže zrovna B) je jediná věc, kde se něco může pokazit. Ve všech ostatních případech dotace vyplacena bude, nebo se jedná o jednoznačné pochybení ze strany firmy, které stačí napravit. Různé garance vyplacení dotací jsou tedy jen marketingový bullshit. Ověřit si to, jestli mám nebo nemám na dotaci nárok, je povinností zákazníka a pracovníci SFŽP, jejichž seznam je uveden na webovkách NZÚ, mu s tímto ověřením pomohou ještě dříve, než se vůbec pustí do obvolávání firem.
3) Návrh systému
10kW 3f střídač v kombinaci s 4kWp panelů.
Takto silný střídač bude mít velkou vlastní spotřebu. Za normálního stavu je tato spotřeba kompenzována tím, že je na něj připojeno 10kWp panelů, takže nějaký 1MWh vlastní roční spotřeby se ztratí. Při instalaci 4kWp panelů však ten 1MWh vlastní spotřeby střídače může znamenat to, že FVE bude mít energetickou bilanci zápornou.
8kW 3f střídač.
8kW střídač je sice o pár korun levnější než 10kW, ale protože na každou fázi umí trvale dodat maximálně 1/3 štítkového výkonu, tak pro 8kW střídač je to 2,7kW. Zapnutí jakéhokoliv spotřebiče s topnou spirálou (pračka, myčka, bojler, trouba, varná deska atd.) zatíží danou fázi natolik, že na ní zbyde už jen 300W pro ostatní spotřebiče. Stačí tedy před koncem vaření spustit myčku a ačkoliv slunce svítí a baterie je plná, tak se v tento okamžik bude dokupovat energie ze sítě.
Nízké počty panelů ve stringu.
Pro optimální chod střídače je potřeba, aby se napětí PV stringů pohybovalo v nějakých mezích. Často to znamená, že je vhodné do stringu zapojit alespoň 9ks panelů, aby vůbec bylo dosaženo dolní napěťové meze a střídač mohl nějak rozumně pracovat. Pokud se do stringu zapojí třeba jen 5ks panelů (protože na danou stranu střechy se více panelů nevleze), tak střídač nenastartuje, nebo bude pracovat velmi neefektivně.
Firma navrhuje střídač, který se právě objevil v ČR, nikdo ho pořádně nezná, nikdo ho zatím neumí optimálně nakonfigurovat a případně provést troubleshooting, pokud by se objevily problémy.
Firma navrhuje střídač, který má obrovskou vlastní spotřebu.
4) Montáž panelů
Montáž části panelů na server, severo-východ nebo severo-západ.
Jakékoliv panely, které místo na jih míří více na sever, budou v rámci roku generovat jen minimum energie. Panely patří na jih, případně na jiho-východ nebo jiho-západ. Připustit lze ještě čistý východ nebo čistý západ. Instalovat cokoliv s horší orientací než čistý východ a čistý západ nemá ekonomický význam.
Panely namontované hala-bala, na střeše jsou navzájem o pár cm posunuté, nelícují, nejsou v rovině.
Na koncích řad panelů jsou použité středové (omega) příchytky, místo koncových (zet).
Jsou použity jen 2 podkladní profily pod panely s výškou nad 2m.
U všech panelů by měl být ke stažení instalační manuál výrobce. V tom lze nalézt, jestli stačí dát pod panel dva profily, tak jako se dávalo u standardních panelů s rozměrem cca 1x1,6m, nebo jestli je potřeba použít pod panel profily tři.
Podkladní profily nejsou umístěny v zónách dle návodu výrobce. Například, panel drží na profilech za svou horní a spodní hranu. Nebo, první podkladní profil je v první třetině výšky panelu, ale druhý profil je cca v polovině výšky panelu.
Panel je na profilech uložen asymetricky.
Zatékání do střechy, protože montážníci zapomněli vrátit na místo tašky, které si vytahali při montáži háků a profilů na střechu.
Vytažená taška schovaná pod panelem není vidět, ale do střechy pustí kýbl vody.
Zatékání do střechy, protože montážníci rozšlapali pár starších tašek a báli se to přiznat, takže na střeše nechali několik tašek prasklých.
Zatékání do střechy, protože byl použit integrální (in-roof) systém.
In-roof systém, kdy se panely instalují místo části krytiny, je krásná věc. Bohužel, je potřeba dát velký pozor na detaily, jako jsou právě přechody mezi podkladními in-roof šablonami a zbylými taškami na střeše. Buď je potřeba tyhle detaily klempířsky zapravit, nebo použít systémové prvky proti vodě. Jinak bude do střechy zatékat, hlavně při kombinaci deště a větru (což se stává několikrát do roka). Osobně bych k instalaci in-roof systému vždy pozval i svého pokrývače, aby firmu kontroloval, případně jim pomohl s detaily. Za zničený barák těch pár ušetřených tisícovek nestojí.
Přehřívání panelů kvůli in-roof instalaci.
Při integraci panelů přímo do střechy je potřeba počítat s tím, že panely se budou více přehřívat, než když jsou nad střechou a může pod nimi proudit vzduch. Na funkci to nemá až takový vliv, ale výkony v létě prostě budou menší, než by člověk čekal.
Svod hromosvodu vedoucí přímo pod panely.
Hromosvod vedoucí příliš blízko panelů, ať už jde o svod u okraje střechy, nebo o hromosvod vedoucí na hřebeni.
Minimální vzdálenost mezi hromosvodem a konstrukcí panelů se vypočítává individuálně pro každou budovu, ale téměř s jistotou lze říci, že pokud je u typického českého RD vzdálenost mezi hromosvodem a konstrukcí s panely menší než 30cm, tak to bude asi špatně.
Není dodržena minimální vzdálenost mezi hromosvodem a panely, ale zároveň chybí i ochranné pospojování.
Chybí uzemnění panelů.
Jak se mají panely a konstrukce přizemnit, bývá uvedeno v montážním manuálu od výrobce panelů.
5) Rozvaděče
Typická domácí FVE obsahuje dva až tři rozvaděče:
- DC PV rozvaděč, pro přívod z panelů
- AC rozvaděč, pro připojení střídače do domácích rozvodů, montáž řízení regulace přebytků
- AC rozvaděč, samostatný rozvadeč s automatickým přepínačem síti pro backup (tento třetí rozvaděč se instaluje jen vyjímečně)
Firma montuje prefabrikované rozvaděče koupené z velkoobchodu, aby si ulehčila práci.
To by samo o sobě až tak nevadilo, ale škoda je, pokud je každý z těchto dvou (tří) rozvaděčů jinak velký, od jiného výrobce, v jiném designu a osazen moduly jiných výrobců. Na zdi to pak vypadá prostě hnusně. Když prefabrikované rozvaděče, tak ať jsou všechny stejné a na zdi nějak rozumně rozmístěné.
Lepší alternativou k prefabrikátům je, pokud firma umí naprojektovat, sestavit a oštítkovat rozvaděč na míru. Hodně firem však nedisponuje oprávněním k výrobě rozvaděčů a nákup prefabrikátů je tak pro ně jediná možnost. Případně si jen chtějí ulehčit práci. Přitom, jelikož projekty FVE se z hlediska AC a DC části velmi často opakují 1:1, tak by firmě stačilo udělat si projektovou dokumentaci na jeden hezký rozvaděč a ten montovat stále dokola. Klidně by to mohl být jeden samostatný AC a druhý samostatný DC rozvaděč.
Z hlediska předpisů a bezpečnosti není problém použít společný rozvaděč pro AC i DC stranu dohromady. Takový rozvaděč však musí splňovat určité náležitosti a musí být sestaven pečlivěji. Toto zvládne jen málokterá firma.
Firma sestavuje vlastní rozvaděč, nedodá k němu však projekt a typový štítek.
Střídač, lišty a rozvaděče jsou na zdi rozmístěné bez rozmyslu.
Na funkci to nemá vliv, ale v mnoha případech by pomohlo, kdyby se montéři na chvíli zamysleli, zkusili si komponenty rozmístit nanečisto teprve pak je přidělali na zeď. V ČR není vyjímkou, že je na zdi zcela zbytečně 3x lomená lišta a podobné lahůdky.
6) Backup neboli zálohovaný okruh
Zálohovaný okruh není vůbec zapojen, ačkoliv tuto funkci střídač má.
Na zálohovaný okruh je připojena jen jedna zásuvka, na zdi vedle střídače.
Na zálohovaný okruh je připojeno jen minimum spotřebičů.
Na zálohovaný okruh je zapojen elektrokotel.
Realita je taková, že typický 10kW 3f střídač utáhne na svém zálohovaném okruhu 10kW zátěží. Defacto tedy není problém na zálohu připojit celý dům, vyjma některých extrémních spotřebičů, jako jsou elektrokotle, tepelná čerpadla, indukční desky, přímotopy, vodní hlubinná čerpadla. Naopak všechny normální zásuvky, světla, kompletní vybavení technické místnosti, routery, wifi, počítače atd. by neměl být problém na backup výstup připojit.
7) Vytěžování přebytků výroby
Firma vůbec nenabízí vytěžovač, jako třeba GreenBono, AZ router, Wattrouter.
Firma nabízí vytěžovač, umí ho namontovat do rozvaděče ale neumí ho nakonfigurovat, vyladit a otestovat jeho správnou funkci.
Přídavný elektroměr, nebo proudové sondy, které jsou součástí balení střídače jsou instalovány ve špatném směru nebo zpřeházeně mezi fázemi.
8) Konfigurace režimu FVE a kalibrace přetoků
Po montáži FVE se většinou FVE nastaví do režimu, kdy jsou zakázané přetoky. Poté co distributor formálně povolí připojení FVE k DS, by firma měla přetoky buď vzdáleně nebo na místě povolit. V opačném případě se FVE nebude chovat správně. Velikost přetoků (nebo přícucu z DS) je potřeba nastavit na rozumnou hodnotu, tak aby nedocházelo ke zbytečnému vybíjení baterie, ale zároveň aby nedocházelo ani ke zbytečnému nákupu energie z DS. Například, pokud se za celou noc baterie FVE vybije jen o pár procent (nebo dokonce vůbec), jedná se o špatné nastavení. Velikosti přetoků je nutné sladit také s nastavením vytěžování přebytků výroby pomocí Wattrouter, AZ router, GreenBono.
9) Úprava elektroměrového rozvaděče
Firma nezajistí provedení úpravy elektroměrového rozvaděče.
Mezi elektroměrovým rozvaděčem a FVE chybí kabel pro ovládání FVE přes HDO.
ČEZ, EON i PRE mají každý trochu jiné požadavky. Ve většině případů však bude potřeba provést v elektroměrovém sloupku pár úprav, Například instalaci mechanického vypínače, relé a HDO ovládání pro možnost dálkového vypnutí FVE. Nebude-li toto provedeno, může ČEZ, EON, PRE odmítnout FVE připojit do té doby, než bude sjednána náprava.
Další
Napadají Vás další body?
Máte fotografie některé z výše uvedených chyb či nepříjemností?
Pokud ano, určitě přidejte komentář či přílohy, pomůžete tak ostatním uživatelům!
Díky!
Youda
ne každý z nás je natolik zručný, aby si domácí FVE zbastlil sám. Tudíž poptá některou z odborných firem a FVE si nechá vybudovat na klíč. Často pak předpokládá, že jeho nová elektrárna bude splňovat všechny potřebné normy i předpisy, a že bude mít ty nejlepší užitné vlastnosti. Bohužel, opak je často pravdou. Jaké jsou tedy nejčastější chyby, nešvary, ojebávky či chybějící vlastnosti u FVE montovaných na klíč?
1) Formality a procesy
U FVE na klíč se očekává, že půjde o legální hybridní nebo síťovou (ongrid) FVE. Pokud si zákazník objednává elektrárnu ostrovní, nebo elektrárnu, která nebude oficiálně přifázována k distribuční síti, mělo by se toto vyjasnit hned na začátku.
Zákazník by měl dostat všechny dokumenty, jako jsou například projekt, protokol o nastavení ochran, revize a další, k tomu, aby bylo možné u ČEZu, EONu či PRE vyřídit připojení FVE k DS v režimu "mikrozdroj", případně "výrobna".
Slušná firma celý proces u ČEZu, EONu, PRE, rovnou sama vyřídí, na základě plné moci. Přesto je žádoucí, aby zákazníkovi předala kopie všech výše uvedených dokumentů. Docela často se stává, že proces připojení FVE se provede, ale zákazník dostane pouze fakturu a manuál ke střídači. Je-li potřeba v budoucnu něco upravit, upravit, či vylepšit parametry, tak s chybějícím původním projektem to bude cesta trnitá.
Jde-li o bezlicenční FVE s výkonem do 10kWp, pak je žádoucí připojení jako "mikrozdroj ve standardním režimu", tedy s možností generovat přetoky do DS a za tyto přetoky inkasovat platby od některého z obchodníků s elektřinou, případně používat službu virtuální baterie.
Připojí-li se FVE jako "mikrozdroj ve zjednodušeném režimu", tak se zákazník připravuje o možnost generovat přetoky a tím i o možnost prodeje přebytků výroby či možnost používat virtuální baterii. Ponechána je pouze možnost technických regulačních přetoků, což je však omezeno na max 115W. Při překročení tohoto maxima dostane zákazník do schránky fakturu se sankcí na pěkných pár tisíc každý měsíc! Navíc, jsou-li u FVE zakázané přetoky, tak se většina střídačů chová divně, nefunguje optimálně nebo prostě nějakým způsobem zlobí.
2) Dotace a sliby
Asi netřeba připomínat, že vše co je nějakým způsobem dotované, je předražené. Stačí si vzpomenout na dobu, kdy byla zrušena podpora solárním baronům (zelený bonus, garantovaný výkup). Ceny solárních panelů tenkrát ze dne na den prudce spadly, neboť zájem investorů o stavbu polních FVE zcela zmizel.
Některé firmy ve svých materiálech slibují "garanci vyplacení dotace" a podobné žvásty. V reálu je to tak, že dotaci NZÚ dostane vyplacenou každý zákazník, který splní všechny potřebné podmínky. Defacto existují jen dvě možnosti, proč by NZÚ mohl dotaci zamítnout:
A) Firma nedodá všechny potřebné podklady a dokumenty, nebo vyrobí takovou FVE, kterou provozovatel distribuční soustavy odmítne připojit k DS.
B) Zákazník žádá o dotaci, na kterou nemá nárok, protože mu dotace na podobné opatření byla vyplacena již v minulosti. Případně nemá nárok proto, že jeho nemovitost nesplňuje podmínky dotace. Například:
- nemovitost je novostavba (stáří do 2 let)
- nebo je žádáno o dotaci na ostrovní FVE do nemovitosti, kde existuje elektrická přípojka
- nebo je žádáno o dotaci do nemovitosti, která není určena k bydlení
V reálu je to tak, že "garance" montážnických firem mají vyjímky právě na případy dle B). Jenomže zrovna B) je jediná věc, kde se něco může pokazit. Ve všech ostatních případech dotace vyplacena bude, nebo se jedná o jednoznačné pochybení ze strany firmy, které stačí napravit. Různé garance vyplacení dotací jsou tedy jen marketingový bullshit. Ověřit si to, jestli mám nebo nemám na dotaci nárok, je povinností zákazníka a pracovníci SFŽP, jejichž seznam je uveden na webovkách NZÚ, mu s tímto ověřením pomohou ještě dříve, než se vůbec pustí do obvolávání firem.
3) Návrh systému
10kW 3f střídač v kombinaci s 4kWp panelů.
Takto silný střídač bude mít velkou vlastní spotřebu. Za normálního stavu je tato spotřeba kompenzována tím, že je na něj připojeno 10kWp panelů, takže nějaký 1MWh vlastní roční spotřeby se ztratí. Při instalaci 4kWp panelů však ten 1MWh vlastní spotřeby střídače může znamenat to, že FVE bude mít energetickou bilanci zápornou.
8kW 3f střídač.
8kW střídač je sice o pár korun levnější než 10kW, ale protože na každou fázi umí trvale dodat maximálně 1/3 štítkového výkonu, tak pro 8kW střídač je to 2,7kW. Zapnutí jakéhokoliv spotřebiče s topnou spirálou (pračka, myčka, bojler, trouba, varná deska atd.) zatíží danou fázi natolik, že na ní zbyde už jen 300W pro ostatní spotřebiče. Stačí tedy před koncem vaření spustit myčku a ačkoliv slunce svítí a baterie je plná, tak se v tento okamžik bude dokupovat energie ze sítě.
Nízké počty panelů ve stringu.
Pro optimální chod střídače je potřeba, aby se napětí PV stringů pohybovalo v nějakých mezích. Často to znamená, že je vhodné do stringu zapojit alespoň 9ks panelů, aby vůbec bylo dosaženo dolní napěťové meze a střídač mohl nějak rozumně pracovat. Pokud se do stringu zapojí třeba jen 5ks panelů (protože na danou stranu střechy se více panelů nevleze), tak střídač nenastartuje, nebo bude pracovat velmi neefektivně.
Firma navrhuje střídač, který se právě objevil v ČR, nikdo ho pořádně nezná, nikdo ho zatím neumí optimálně nakonfigurovat a případně provést troubleshooting, pokud by se objevily problémy.
Firma navrhuje střídač, který má obrovskou vlastní spotřebu.
4) Montáž panelů
Montáž části panelů na server, severo-východ nebo severo-západ.
Jakékoliv panely, které místo na jih míří více na sever, budou v rámci roku generovat jen minimum energie. Panely patří na jih, případně na jiho-východ nebo jiho-západ. Připustit lze ještě čistý východ nebo čistý západ. Instalovat cokoliv s horší orientací než čistý východ a čistý západ nemá ekonomický význam.
Panely namontované hala-bala, na střeše jsou navzájem o pár cm posunuté, nelícují, nejsou v rovině.
Na koncích řad panelů jsou použité středové (omega) příchytky, místo koncových (zet).
Jsou použity jen 2 podkladní profily pod panely s výškou nad 2m.
U všech panelů by měl být ke stažení instalační manuál výrobce. V tom lze nalézt, jestli stačí dát pod panel dva profily, tak jako se dávalo u standardních panelů s rozměrem cca 1x1,6m, nebo jestli je potřeba použít pod panel profily tři.
Podkladní profily nejsou umístěny v zónách dle návodu výrobce. Například, panel drží na profilech za svou horní a spodní hranu. Nebo, první podkladní profil je v první třetině výšky panelu, ale druhý profil je cca v polovině výšky panelu.
Panel je na profilech uložen asymetricky.
Zatékání do střechy, protože montážníci zapomněli vrátit na místo tašky, které si vytahali při montáži háků a profilů na střechu.
Vytažená taška schovaná pod panelem není vidět, ale do střechy pustí kýbl vody.
Zatékání do střechy, protože montážníci rozšlapali pár starších tašek a báli se to přiznat, takže na střeše nechali několik tašek prasklých.
Zatékání do střechy, protože byl použit integrální (in-roof) systém.
In-roof systém, kdy se panely instalují místo části krytiny, je krásná věc. Bohužel, je potřeba dát velký pozor na detaily, jako jsou právě přechody mezi podkladními in-roof šablonami a zbylými taškami na střeše. Buď je potřeba tyhle detaily klempířsky zapravit, nebo použít systémové prvky proti vodě. Jinak bude do střechy zatékat, hlavně při kombinaci deště a větru (což se stává několikrát do roka). Osobně bych k instalaci in-roof systému vždy pozval i svého pokrývače, aby firmu kontroloval, případně jim pomohl s detaily. Za zničený barák těch pár ušetřených tisícovek nestojí.
Přehřívání panelů kvůli in-roof instalaci.
Při integraci panelů přímo do střechy je potřeba počítat s tím, že panely se budou více přehřívat, než když jsou nad střechou a může pod nimi proudit vzduch. Na funkci to nemá až takový vliv, ale výkony v létě prostě budou menší, než by člověk čekal.
Svod hromosvodu vedoucí přímo pod panely.
Hromosvod vedoucí příliš blízko panelů, ať už jde o svod u okraje střechy, nebo o hromosvod vedoucí na hřebeni.
Minimální vzdálenost mezi hromosvodem a konstrukcí panelů se vypočítává individuálně pro každou budovu, ale téměř s jistotou lze říci, že pokud je u typického českého RD vzdálenost mezi hromosvodem a konstrukcí s panely menší než 30cm, tak to bude asi špatně.
Není dodržena minimální vzdálenost mezi hromosvodem a panely, ale zároveň chybí i ochranné pospojování.
Chybí uzemnění panelů.
Jak se mají panely a konstrukce přizemnit, bývá uvedeno v montážním manuálu od výrobce panelů.
5) Rozvaděče
Typická domácí FVE obsahuje dva až tři rozvaděče:
- DC PV rozvaděč, pro přívod z panelů
- AC rozvaděč, pro připojení střídače do domácích rozvodů, montáž řízení regulace přebytků
- AC rozvaděč, samostatný rozvadeč s automatickým přepínačem síti pro backup (tento třetí rozvaděč se instaluje jen vyjímečně)
Firma montuje prefabrikované rozvaděče koupené z velkoobchodu, aby si ulehčila práci.
To by samo o sobě až tak nevadilo, ale škoda je, pokud je každý z těchto dvou (tří) rozvaděčů jinak velký, od jiného výrobce, v jiném designu a osazen moduly jiných výrobců. Na zdi to pak vypadá prostě hnusně. Když prefabrikované rozvaděče, tak ať jsou všechny stejné a na zdi nějak rozumně rozmístěné.
Lepší alternativou k prefabrikátům je, pokud firma umí naprojektovat, sestavit a oštítkovat rozvaděč na míru. Hodně firem však nedisponuje oprávněním k výrobě rozvaděčů a nákup prefabrikátů je tak pro ně jediná možnost. Případně si jen chtějí ulehčit práci. Přitom, jelikož projekty FVE se z hlediska AC a DC části velmi často opakují 1:1, tak by firmě stačilo udělat si projektovou dokumentaci na jeden hezký rozvaděč a ten montovat stále dokola. Klidně by to mohl být jeden samostatný AC a druhý samostatný DC rozvaděč.
Z hlediska předpisů a bezpečnosti není problém použít společný rozvaděč pro AC i DC stranu dohromady. Takový rozvaděč však musí splňovat určité náležitosti a musí být sestaven pečlivěji. Toto zvládne jen málokterá firma.
Firma sestavuje vlastní rozvaděč, nedodá k němu však projekt a typový štítek.
Střídač, lišty a rozvaděče jsou na zdi rozmístěné bez rozmyslu.
Na funkci to nemá vliv, ale v mnoha případech by pomohlo, kdyby se montéři na chvíli zamysleli, zkusili si komponenty rozmístit nanečisto teprve pak je přidělali na zeď. V ČR není vyjímkou, že je na zdi zcela zbytečně 3x lomená lišta a podobné lahůdky.
6) Backup neboli zálohovaný okruh
Zálohovaný okruh není vůbec zapojen, ačkoliv tuto funkci střídač má.
Na zálohovaný okruh je připojena jen jedna zásuvka, na zdi vedle střídače.
Na zálohovaný okruh je připojeno jen minimum spotřebičů.
Na zálohovaný okruh je zapojen elektrokotel.
Realita je taková, že typický 10kW 3f střídač utáhne na svém zálohovaném okruhu 10kW zátěží. Defacto tedy není problém na zálohu připojit celý dům, vyjma některých extrémních spotřebičů, jako jsou elektrokotle, tepelná čerpadla, indukční desky, přímotopy, vodní hlubinná čerpadla. Naopak všechny normální zásuvky, světla, kompletní vybavení technické místnosti, routery, wifi, počítače atd. by neměl být problém na backup výstup připojit.
7) Vytěžování přebytků výroby
Firma vůbec nenabízí vytěžovač, jako třeba GreenBono, AZ router, Wattrouter.
Firma nabízí vytěžovač, umí ho namontovat do rozvaděče ale neumí ho nakonfigurovat, vyladit a otestovat jeho správnou funkci.
Přídavný elektroměr, nebo proudové sondy, které jsou součástí balení střídače jsou instalovány ve špatném směru nebo zpřeházeně mezi fázemi.
8) Konfigurace režimu FVE a kalibrace přetoků
Po montáži FVE se většinou FVE nastaví do režimu, kdy jsou zakázané přetoky. Poté co distributor formálně povolí připojení FVE k DS, by firma měla přetoky buď vzdáleně nebo na místě povolit. V opačném případě se FVE nebude chovat správně. Velikost přetoků (nebo přícucu z DS) je potřeba nastavit na rozumnou hodnotu, tak aby nedocházelo ke zbytečnému vybíjení baterie, ale zároveň aby nedocházelo ani ke zbytečnému nákupu energie z DS. Například, pokud se za celou noc baterie FVE vybije jen o pár procent (nebo dokonce vůbec), jedná se o špatné nastavení. Velikosti přetoků je nutné sladit také s nastavením vytěžování přebytků výroby pomocí Wattrouter, AZ router, GreenBono.
9) Úprava elektroměrového rozvaděče
Firma nezajistí provedení úpravy elektroměrového rozvaděče.
Mezi elektroměrovým rozvaděčem a FVE chybí kabel pro ovládání FVE přes HDO.
ČEZ, EON i PRE mají každý trochu jiné požadavky. Ve většině případů však bude potřeba provést v elektroměrovém sloupku pár úprav, Například instalaci mechanického vypínače, relé a HDO ovládání pro možnost dálkového vypnutí FVE. Nebude-li toto provedeno, může ČEZ, EON, PRE odmítnout FVE připojit do té doby, než bude sjednána náprava.
Další
Napadají Vás další body?
Máte fotografie některé z výše uvedených chyb či nepříjemností?
Pokud ano, určitě přidejte komentář či přílohy, pomůžete tak ostatním uživatelům!
Díky!
Youda
