Zkušenosti s instalací FVE a tepelného čerpadlo a jeho regulace

[PK23]

Mám nainstalováno přes 2,5 km trubky D 20 mm. Podle mého názoru je výhodnější mít vodu v podlaze než v taktovací nádrži....

Tomu nelze nic vytknout, naprosto optimální scénář pro TČ. Jen v té vodě na rozdílu vstupní a výstupní teploty je kapacita přes 4kWh tepla. Dalších X v hmotě nad tím, takže vyrovnávací buffer jako kráva. My, co jsme instalovali do stávajícího to musíme dohánět nádobami, jak píše Jantic. Můj systém radiátorů v domě o ploše 200m měl do 130 litrů vody.

[ringo]

Sofistikované řešení synergie FVE s TČ je iluze. TČ mám, menší FVE plánuju. Už dnes vím, že stačí zadat ohřev TUV na ideální čas výroby fotovoltaiky s oknem mezi 10:00-14:00 a je vyřešeno. TČ na teplou vodu bere do 2kW denně pro 4 clennou rodinu. Od listopadu do února se stejně žádné pretoky konat nebudou, protože FVE dá zlomek výkonu.

Jen doplňuji že i s ohledem na vývoj venkovních teplot během je toto okno efektivnější i pro běh samotného TČ (no možná o dve hodiny později než ta FVE).
On/off vs invertor - ten invertor když nejede na max tak je vlastně "naddimenzovaný" - větší plocha výměníku vzduch/chladivo a pak i podstatně méně namrzá či dokonce vůbec nenamrzne ve srovnání s tím kdyby jel na max.

[kybos]

to Kybos:
To je sice pěkné, ale pokud už máš dům s radiátory s relativně malým objemem vody a navíc koncové trubky k radiátorům s malým DN, tak ta nádrž + 2. oběhové čerpadlo řeší případné problémy. Spotřeba čerpadla pod 20W zanedbatelná k instalovanému výkonu

Taky jsem měl dům s nízkoobjemovými radiátory a půlcoulovými koncovými trubkami. Radiátory skončily ve sběrně kovového odpadu, podlahy jsem vykopal půl metru do hloubky, doplnil chybějící potřebné izolace a akumulační plovoucí betonovou desku s hustou sítí trubek. Z původních rozvodů zůstalala jen páteřní část s trubkami od coule výše, kterou jsem připojil k rozvaděčům PT. Dělal jsem to ale už v devadesátých letech minulého století původně pro kondenzační plynový kotel. S výhodou jsem tuto topnou soustavu na počátku tohoto století použil pro TČ. Na šest stupňů tepelného spádu v otopné soustavě stačí oběhové čerpadlo v TČ.

[PK23]

Zajímalo by mě, jaké máte na svých soustavách minutové průtoky. Mně se to ustálilo kolem 20l/min, čerpadlo 80% výkonu. Tak to běží v průměru většinu času. Rozpětí při topení 17l/min - 24l/min(=100% výkonu čerpadla).

[RadarS]

[/quote]
Jen doplňuji že i s ohledem na vývoj venkovních teplot během je toto okno efektivnější i pro běh samotného TČ (no možná o dve hodiny později než ta FVE).
On/off vs invertor - ten invertor když nejede na max tak je vlastně "naddimenzovaný" - větší plocha výměníku vzduch/chladivo a pak i podstatně méně namrzá či dokonce vůbec nenamrzne ve srovnání s tím kdyby jel na max.
[/quote]

Ano, od jara do podzimu ideální okno 12:00-16:00 pro TUV, o víkendu třeba možno natáhnout 10:00 - 16:00 pro využití FVE ze strany TČ.
Nevymýšlet žádné technické vymoženosti, je to k ničemu . TČ stačí na hořev TUV hodina. Ten časový rozsah je jen spíš proto, kdyby požadavek na TV přišel dřív/později/anebo ojediněle 2x v jednom dni ...
FVE vs topení nemá moc smysl řešit, jednak jsou malé zisky z panelů a jednak TČ (invertor) topí s min příkonem skoro pořád.
Takže za mě - pokud má někdo TČ invertor, vyřadil a šetřil bych přes zimu baterky a s max energetickým ziskem/zhodnocením bych využil výrobu z FVE do tepla, když nejsem doma a "hrozil" by bez baterek jinak zbytečný přetok... A jinak jel na grid.
(zarytí ostrovníci prominou - nezohledňuju maximalistické řešení elektrárny )

Jiný příběh je regulace (asi patří na jiné fórum)
Blbý je, pokud je TČ dimenzováno na TZ (-15°C), (tak to mám já) a na ekvitermu topí kolem nuly například na cca 28°C vodu do podlahy, stejně cykluje, i když mám já konkrétně 50L bečku v systému navíc. Ale ruku na srdce, do 50L ve 30°C moc tepla neschováte
Na druhou stranu je fakt to, co tu už někdo psal, větší TČ zase méně namrzá při teplotách okolo/blízko nuly a méně často odtává. Zvažuju, že v přechodných obdobích jej nechám jet spíš v režimu /termostat/. Když jede jen na venkovní teplotu a řídí si vodu do topení na co nejnižší úrovni, 24/7 si točí oběhovkou, je to fajn s účinností, ale těch startů je prostě víc.

[PK23]

Ono hodně záleží na výkonu, co se týká odmrazování. TČ mi za sezónu vyrobí nějakých 25MWh tepla, což je nadprůměrné. I když si jen tak pohodově jede na 40-50% výkonu, jako třeba teď, tak mezi +4 a - 5 stupňů namrzá dost. Je to o vlhkosti vzduchu. Rekord mám zatím 12 odmrazování za den někde v loňské sezóně. Včera 9x. Posledních 14 dní mezi 5x a 9x. Na každé odmrazení potřebuje kolem 0,6kWh tepla. Ovšem i v součtu je to pár procent. Tak největší bedna, co Nibe dělá. Mají sice ještě 20, ale ta se od 16 neliší ničím jiným, než ještě silnějšími trubkami a průtoky. Jinak identická vnější jednotka.

[kybos]

Zajímalo by mě, jaké máte na svých soustavách minutové průtoky. Mně se to ustálilo kolem 20l/min, čerpadlo 80% výkonu. Tak to běží v průměru většinu času. Rozpětí při topení 17l/min - 24l/min(=100% výkonu čerpadla).

Mám nastavený konstantní průtok cca 22 l/min. TČ běží v současné době (venkovní teploty kolem nuly) 8 hodin denně na průměrně 95 % výkonu s deseti odmrazovacími cykly. Za poslední rok dodalo cca 11 MWh tepla.

Edit: Překoukl jsem se o řádek a těch 22 MWh bylo za poslední dva roky...

[PK23]

Díky moc, to sedí.

[JonasPP]

Zajímalo by mě, jaké máte na svých soustavách minutové průtoky. Mně se to ustálilo kolem 20l/min, čerpadlo 80% výkonu. Tak to běží v průměru většinu času. Rozpětí při topení 17l/min - 24l/min(=100% výkonu čerpadla).

4-4,1L/min pri spade 23/49°C a vonkajšej teplote okolo 0°C. Štitkovo aj prepočtom to vychadza, že vykon je +-7,8kW teda COP 2,15.

Jednofazovy invertorovy monoblok 11,3kW pri 20°C vonkajšich, so vstavanym zasobnikom 80L a obrovskym vnorenym rurkovym vymennikom do zasobnika. Teda silnejši prietok mi v takto chladnom počasi aj tak mnoho nepomôže a vykon začina obmedzovať až pri nahriati vystupnej vody okolo 55°C.

Momentalne použivany čisto na FV ako doplnkove kurenie z prebytkov a stale sa ho učim ovladať a prichadzam na jeho skryte nastavenia, len energie a času som mal na to malo. V systeme mam 1250L v akumulačkach, k tomu 150L obojživelnik a v obrovskom dome je odhadovo 1000L v radiatoroch a potrubi. Objem vody teda mam okolo 2350L, z ktorych je asi 200L taka ina špeci nemrznuca zmes. Do systemu bola napustena v uplnych začiatkoch, dôvody už su davno preč, ale odhadujem, že voda nezmrzne do -1°C, čo je trocha k dobru pre monoblok. Inak ta nemrznuca ma prijať o 20% viac tepelnej energie ako voda a zanechava film na kovovych častiach, teda korozia sa nekona.

[josse]

Teda silnejši prietok mi v takto chladnom počasi aj tak mnoho nepomôže a vykon začina obmedzovať až pri nahriati vystupnej vody okolo 55°C.

Už jsem to psal, pomůže! Sníží příkon kompresoru, takže z FVE může běžet déle. Pokud je ten průtok co píšeš s 40W čerpadlem, použiješ 2x tolik, můžeš na kompresoru ušetřit třeba 200W a zvednout si COP z 2.15 na 2.5 třeba... Si to buď vyzkoušej, nebo spočti nebo odsimuluj. Třeba zjistíš že má cenu řešit jiné čerpadlo nebo větší trubky...

[Bican]

Děkuji všem za skvělou věcnou diskusi. Nejprve půjdeme do tepelka a pak se uvidí.
Ve hře mám zatím následující firmy:
https://www.ac-heating.cz/
https://www.tepelna-cerpadla-pzp.cz/
https://www.protherm.cz/pro-nase-zakazn ... -cerpadel/
https://mastertherm.cz/

[PK23]

U modelů, které Ti vyjdou si na webu výrobce najdi, nebo vyžádej energetický štítek. Povinná věc. Tam jsou vždy reálnější hodnoty, než v marketingových kanálech. Pokud budeš topit do radiátorů, zajímaji Tě hodnoty A2W55. Pokud je na štítku nenajdeš, dá se celkem s jistotou říct, že TČ nebude pro radiátory vhodné. A pozor také na to, že chceš štítek čerpadla, ne sestavy. Tam už jsou ty hodnoty náchylné k většímu čarování od výrobce. Čerpadlo, dimenzovat k tepelné ztrátě podle hodnoty na štítku pro naše střední klima. Ne podle čísla v názvu a ani podle hodnot v letácích. Co se týká hluku, zajímá Tě jen hodnota akustického výkonu. Akustický tlak v nějaké vzdálenosti je vesměs opět jen navoňený reklamní trik.

[soami]

S tou hlučností je to ovšem naopak. Zákon všude definuje hodnoty max. akustického tlaku, takže bych se primárně soustředil na tento parametr. V zástavbě by jinak mohl nastat problém s úřady/sousedem atd. Je běžné, že v rámci kolaudace nebo na základě podnětu aktivního souseda je požadováno měření. A pak může být problém dodatečně řešit nějakou protihlukovou zábranu.

edit - a ještě k tomu energ. štítku. To je laboratorní test, který sice dává stejnou srovnávací základnu (nebo by měl), ale realita je samozřejmě silně individuální. Navíc podle normy je možné použít měření A7, což je pro topení vzduch/voda (vzduch/vzduch) samozřejmě naprosto zcestné, protože kritická teplota jsou 2st., kdy jde chladivo pod 0st. a začne namrzat výparník a je nejvyšší absolutní vlhkost. Takže poddimenzovaný výparník pojede v 7st s COP 4 a ve 2st. s COP 2,5. Tohle se týká vesměs noname jednotek, ale marketingově to ohnout zkouší vesměs všichni výrobci.

[PK23]

Bohužel to naopak není! Akustický výkon je jediná přesná hodnota. Akustický tlak je jeho promítnutí do konkrétních podmínek, umístění zdroje hluku do nich a vzdálenosti od zdroje. Právě proto je to hodnota, se kterou se dají dělat neuvěřitelné kejkle. A dělají. Dvě čerpadla se stejným, dle normem změřeným akustickým výkonem budou mít osazena do stejného prostředí velice blízký akustický tlak v identickém místě, směru a vzdálenosti.

Hodnota akustického výkonu je vždy ta nejvyšší hodnota potenciálního akustického zatížení. Je tedy třeba vztahovat k ní, protože u uváděných hodnot akustického tlaku nejsou identické podmínky a výrobci samozřejmě rádi uvádějí líbivější=nižší hodnoty akustického tlaku. Dají se totiž významně srazit dolů podmínkami měření. Na rozdíl od výkonu.

Problém se sousedem může nastat právě tehdy, kdy se vyjde z hodnoty a. tlaku, která u něj může být vyšší... a to i významně... než ji ve stejné vzdálenosti uvádí výrobce. Právě kvůli závislosti na podmínkách.

Takže jde-li o souseda, je právě třeba vědět akustický výkon a ten musí být roven, nebo nižší, než zákonem povolená hodnota a. tlaku. Jinak je nejisté, jestli to vyjde i v konkrétních podmínkách. Platí totiž pravidlo, že a. tlak bude ve vzdálenosti x vždy nižší, než standardně změřený a. výkon.

[brumlaj]

Moc díky za informaci o vnitřním čidle teploty a jeho význam pro úspory. Potvrzuji, že jej instalační firma odmítla nainstalovat. Nechápu důvod.

[PK23]

Dělají to prakticky všichni, takže jen potvrzují pravidlo. Důvod je ten, že TČ jede bez čidla ve většině případů celkem slušně. Výrobci mají řídící křivky vychytané, takže stačí vědět, kterou vybrat, o víc se nestarat, odjet. No a ve většině případů je to ok. S vnitřním čidlem je práce navíc při instalaci a nastavení taky. Je třeba správně zvolit jakým koeficientem bude rozdíl mezi požadovanou a naměřenou vnitřní teplotou posouvat křivku. No a to už závisí od charakteru nemovitosti, akumulačních schopností objektu, prostě dynamice tepelných ztrát. Chce to vyzkoušet pár nastavení v čase a před tím v ještě mnohem delším čase zjistit, zda zvolená křivka dobře odpovídá. Každopádně od firem by bylo správné zvolit vhodné místo a čidlo nainstalovat. Vypnout řízení pomocí něj, nechat to sednout na křivce a pak s informacemi z provozu nastavit. Na to ale dnes nikdo nemá čas.

[brumlaj]

Někdo zde nastínil, že TČ se objekt "naučí". Vydedukoval jsem, že si křivku posune sám, stačí nastavit teplotu? To dnes bývá standard?

[soami]

Bohužel to naopak není! Akustický výkon je jediná přesná hodnota. Akustický tlak je jeho promítnutí do konkrétních podmínek, umístění zdroje hluku do nich a vzdálenosti od zdroje.

Jistě, hodnoty jsou odvozené od stejného zdroje hluku. Psal jsem o hraničních hodnotâch, které všude uvádí hodnoty akustického tlaku, ne výkonu. Viz 272/2011 Sb.

[PK23]

Důvod, proč se pracuje s a. tlakem je, že v reálném světě se dá změřit jen a. tlak. Ten je vždy a. výkon / vzdálenost a další konkrétní koeficienty místa instalace. A vždy je to tak, že všechny dohromady jsou větší, než 1. Vím, že a. tlak bude vždy menší, než a. výkon čerpadla. Vůbec ale nevím, jestli v konkrétních podmínkách bude a. tlak nižší, než ho uvádí výrobce pro určitou vzdálenost. Ten si totiž z marketingového hlediska změří a. tlak v podmínkách, kde vyjde samozřejmě moc fajn hodnota. Když ale není informace o a. výkonu, chybí ona výchozí, pevná a maximální možná hladina hluku. Proto vždy chtít hodnotu a. výkonu.

[PK23]

Někdo zde nastínil, že TČ se objekt "naučí". Vydedukoval jsem, že si křivku posune sám, stačí nastavit teplotu? To dnes bývá standard?

To jsem byl já. Vysvětlím jak to funguje, až bude víc času. V kostce - objekty se liší tepelnou dynamikou. TČ má algoritmy, které zohledňují zaznamenané hodnoty v čase - rozdíl teploty na vstupu a zpátečce, průtok, venkovní teplotu. Podle toho se orientuje, jak má topit na příslušné křivce, která mu říká teplotu otopné vody vůči určitému počtu referenčních venkovních teplot. Pokud je křivka +/- vhodná pro objekt, snaží se ta chytřejší TČ vyladit si maximální délku cyklu při minimální nutné teplotě otopné vody. Na to potřebují čas a projít si různými obdobími venkovních teplot i jejich střídání během dne.

Křivku si typicky bez vnitřního čidla neposunují, přizpůsobují teplotu na výstupu, průtok, délku cyklu. Prostě si to sedne svojí dynamikou na dynamiku objektu, kterou si z hodnot upřesňuje. Vnitřní čidlo to ještě upřesní a běžně funguje tak, že je nastavitelný koeficient, kterým se určí, jak hodně posunout křivku nahoru, nebo dolů podle rozdílu mezi právě naměřenou a požadovanou vnitřní teplotou. Dám-li tomu koeficient 3 a teplota uvnitř je o stupeň nižší, bude pracovat, jako by mělo křivku o tři úrovně výš. Na křivce je pro aktuální venkovní teplotu nastavena otopná voda na 40 stupňů, tak přidá třeba na 43. Při vnitřní teplotě vyšší, než požadovaná je to stejné opačným směrem. Celé je to samozřejmě spojité a jak se blíží k požadované teplotě, posun křivky je menší. V podstatě stylem křivka*koeficient*rozdíl T požadované a T aktuální.

[brumlaj]

Moc dík za popis. člověk skládá střípky z čeho se dá. Jak je psáno, dodavatel zdrhne a nevysvětlí, protože z toho kouká práce. Žijeme ve zvrácené době kdy špatný business je lepší než dobrá práce (víc vynáší).

[PK23]

Není zač. No, vůbec není čas na nějakou zákaznickou péči. U Nibe není výjimkou, že revize od nich na instalaci dorazí za víc jak rok provozu (striktně vzato by to mělo do té doby stát). Teď jsem potkal kluky z té firmy, co montovala u mě. Čtyři zombie, které měly volnou jednu neděli od začátku září a běžně jsou v práci od 7 ráno, do 8 večer. Vydělají samozřejmě ranec, ale čas na cokoliv není a to říkali, že mají štěstí. Montují jen dvě značky čerpadel, mají to vychytané a prakticky 0 reklamací, protože to už je úplně mimo řešit.

Situace je taková, že se na Nibe teď čeká i rok a půl a koruna všeho, že nejvyšší řada, kterou mám už se do ČR nedodává, protože prioritu mají jiné trhy. Poptávka je obrovská. Je to taky dané tím, že výhledově nic jiného, než TČ na topení nebude ekonomicky udržitelné (v běžném domě v ČR). Zvlášť, když vidíš, kde jsou nároky na novostavby. Můj odhad - za 10 let tu bude velké množství domů, které díky provozním nákladům budou mít cenu jen pozemku pod nimi.

Měl jsem tu elektrokotel a 25kW automat na pelety. První je už dlouho pryč, protože je to ekonomická sebevražda ve velkém domě s PENB C. Sezóna v peletách vycházela kolem 50 tis. posledních 12 let před krizí, kde to postupně zdražilo řekněme ze 40 na 50tis. Dnes by to bylo přes 100tis. TČ je jediná technologie, která většinu tepla získá zadarmo a proto vytlačí všechno ostatní.

[Diablo1st]

Měl jsem tu elektrokotel a 25kW automat na pelety. První je už dlouho pryč, protože je to ekonomická sebevražda ve velkém domě s PENB C. Sezóna v peletách vycházela kolem 50 tis. posledních 12 let před krizí, kde to postupně zdražilo řekněme ze 40 na 50tis. Dnes by to bylo přes 100tis. TČ je jediná technologie, která většinu tepla získá zadarmo a proto vytlačí všechno ostatní.

O tomto by som si dovolil zapochybovať, lebo u horšie zateplených domov z radiátormi sa inštalácia TČ absolútne neoplatí.
V prvom rade cena za výkonnejšie TČ je dosť vysoko a väčšinou radiátory v takýchto domoch musia mať vyšší teplotný spád, čo ponúka len pár značiek a stoja raketu.
V druhom rade, ak TČ ide na vysoké teploty COP nie je moc vysoký, takže aj spotreba elektriny je celkom vysoká.

[RadarS]

Měl jsem tu elektrokotel a 25kW automat na pelety. První je už dlouho pryč, protože je to ekonomická sebevražda ve velkém domě s PENB C. Sezóna v peletách vycházela kolem 50 tis. posledních 12 let před krizí, kde to postupně zdražilo řekněme ze 40 na 50tis. Dnes by to bylo přes 100tis. TČ je jediná technologie, která většinu tepla získá zadarmo a proto vytlačí všechno ostatní.

O tomto by som si dovolil zapochybovať, lebo u horšie zateplených domov z radiátormi sa inštalácia TČ absolútne neoplatí.
V prvom rade cena za výkonnejšie TČ je dosť vysoko a väčšinou radiátory v takýchto domoch musia mať vyšší teplotný spád, čo ponúka len pár značiek a stoja raketu.
V druhom rade, ak TČ ide na vysoké teploty COP nie je moc vysoký, takže aj spotreba elektriny je celkom vysoká.

Ale ona cesta k úsporám nevede přes nezateplený objekt s vysokými TZ a použití TČ. Za to tepelná čerpadla nemůžou.
Dnes ty technologicky nejvyspělejší, a tím i zpravidla nejdražší, umí klidně do vody i 70°C s rozumným COP, ale to není cesta.
Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nepotřebujeme, tedy:

1) udělat opatření k energetickým úsporám
2) modifikovat topný systém na nízkoteplotní (podlahovka ideální, velkoplošné radiátory možné)
3) pořídit TČ
4) v létě minimalizovat nákup el. pořízením vhodně dimenzované FVE

[PK23]

Pánové, zkusím Vám oponovat z praxe. Dům s PENB C je v ČR v současnosti průměr, spíše lepší. V tom jak je zbývá k maximu myslitelného zateplení jen málo. Vypočtená dosažitelná úspora byla 15%. Za cenu cca 250tis a B z toho stejně nikdy nebude. Je to věc dispoziční. 1 podlaží, 200 metrů plochy, obálka vůči objemu tak, že pasivní možnosti končí.

Radiátory zůstaly, je tu trvale 22 stupňů (Pekarová sorry ), -1 venku při 40 stupních otopné vody, což vůbec není špatné. Výměna má nesmyslnou návratnost. Stejně jako předělání do podlahovky na té ploše.

Návratnost TČ je nejlepší právě v takových scénářích. Nominální tepelnou ztrátu pod 10kWh, tedy bez nesmyslných nákladů, není reálné dostat. Podle zimy tedy třeba 23-25MWh tepla. Konvenční zdroje v dnešních cenách - elektrokotel 200tis.+, plyn lehce pod 100, pelety nad 100, dřevo tu mám jako prepperskou rezervu asi 20 kubíků do Yotul 500F a říkám mu investiční. Koupil jsem ho před rokem a půl za necelou polovinu dnešní ceny.

Takže do téměř jakéhokoliv domu se instalace TČ vyplatí právě proto, že při dobrém TČ máte 70% tepla, které neplatíte. Pokud bych šel, jak radíte, před necelými 2 lety nejprve pasivními metodami, dnes bych TČ pořizoval o téměř 30% dráž a investoval statisíce s mnohem delší návratností. Úspora by totiž ani omylem nebyla přes 30%. Víc není dispozičně reálné, jak už jsem psal. V takové situaci je většina lidí ve stávajících domech starších 25 let.

Za půl hodiny s kalkulačkou a selským odhadem vývoje cen v době nedlouho před krizí by jste došli k tomu, co já - aktivní strana. Proto jsem v průběhu roku vrazil 900 do TČ a FVE. Oproti scénáři bojler (3,5MWh ročně) + konvenční zdroj (25MWh ročně topení) jsem na 7,8MWh/rok za teplo i TUV. Stihl jsem ještě šikovně a se štěstím zafixovat cenu v D35d na 3Kč/kWh až do září příštího roku. Tím se mi už vrátilo za jednu a půl sezóny přes 200tis.

Takže nic proti obecným pravdám o zateplování, ale tohle vycházelo a vychází jasně. Nejprve úspora těch 70% díky TČ s okamžitým efektem na provozní náklady a další 3-3,5 MWh je úspora na provozu domácnosti, která jede vše na el. Z toho teď naprostá většina z FVE (teď tedy ne, ale po půlce února už zase ano a v ročním součtu nad 80%). Takže - díky primární investici do aktivních zdrojů jsem srazil energetické nároky z nějakých 32MWh ročně na těsně přes 8MWh. Jít pasivem, kde dnes jsem?

Vámi navrhovanou cestou bych vystřílel finance do pasivu, kterým bych se posunul v nejlepším případě o 30% dolů. Pak TČ a místo 8MWh bych byl na 5-6MWh ročně TUV+teplo. Když se podívám na většinu domů kolem, vezmu kalkulačku a chci co nejrychlejší efekt tam, kde teď narostly provozní náklady, tak věc č. 1 jednoznačně TČ. Četl jsem tohle mnohokrát - nejdřív zatepli, vyměň dvojskla za trojskla (400+ v mém domě s prací, kterou si neudělám sám) atd. Ne, přátelé, nejdřív TČ vychází téměř vždy ve starším domě lépe.