Shazovaní a nahazovaní jističů bez důkladného vypnutí FVE

[josse]

.... Nový trend je do plynovek přimíchávat více a více vodíku. .....

Jenže ten má tak malou molekuli, že difunduje vším. A koroze je taky téma. Obé při dlouhodobém skladování - inu já nevím. Nevěřím že se to bude dělat tak jak se má a už dnes létají do povětří domy plynem, co bude až se bude přimíchávat H2? Na to i dnešní čuchací zkoušky budou krátké. Plyn z domu ven! A hodně daleko.

Třeba to nebude tak horké, v hlubokých podzemních zásobnících s malým rozdílem tlaku to třeba bude ok v některých lokalitách.

A sice rychleji že všeho uteče, bouchá ve větším rozsahu, ale když uteče tak o hodně rychleji stoupá do atmosféry a v atmosféře zatím nevíme že by škodil, na rozdíl od CH4.

[brumlaj]

ne málo baterkáren šlehlo. Zde se můžeš poptat mobilika. Má s H2 osobní zkušenost. A to nebyly baterky tuším ani v domě, ale v přístavku? Takže jak píšu plyn z domu ven a nepřibližovat se k průmyslu či energetice. I u nás v MCHZ je "výroba" H2 dělaná tak, že je na okraji areálu a domy jsou pro výbuch stavěny tak, aby se "rozstříkly" do okolí a zařvali pokud možno maximálně jen ti, kteří jsou uvnitř.

[Martin P]

Elektrárna Chvaletice najíždí ze studeného stavu cca 8 hodin (táta tam dělal 40 let elektrikáře).
A u uhlí máme krásnou technickou možnost, která ho přibližuje k plynu - zplyňování na energoplyn. Ten pak lze spálit v klasické plynové turbíně a vyrábět tak elektřinu. Pokud vím to tak měla elektrárna Vřesová, kde energoplyn z tlakové plynárny stačil pokrýt cca 70% maximálního výkonu generatoru. Pokud byl požadovaný výkon vyšší přidali zemní plyn. Stejně tak turbína startovala na zemní plyn do doby, než se rozjela plynárna (cca 1-2 hodiny).
Celé to tak fungovalo do roku 2020, kdy byla plynárna kvůli emisním povolenkám odstavena a to přesto, že energetické zplyňování uhlí produkuje o 40% emisí méně než klasické spalování (škodlivé prvky se z uhlí dostanou během zplyňování a do turbíny jde čistý energoplyn).
Když vezmu o 40% menší emise než při klasickém spalování uhlí a porovnám to s emisemi ze spalování plynu se zapoctenymi ztrátami během těžby a dopravy mi cesta energoplynové elektrárny přijde ekologičtější než zemní plyn nehledě na zachování soběstačnosti.
Energoplynová elektrárna mi přijde jako vhodný hybrid kombinující využití obou paliv dle potřeby, možností a ceny.

[josse]

Elektrárna Chvaletice najíždí ze studeného stavu cca 8 hodin (táta tam dělal 40 let elektrikáře).
A u uhlí máme krásnou technickou možnost, která ho přibližuje k plynu - zplyňování na energoplyn. Ten pak lze spálit v klasické plynové turbíně a vyrábět tak elektřinu. Pokud vím to tak měla elektrárna Vřesová, kde energoplyn z tlakové plynárny stačil pokrýt cca 70% maximálního výkonu generatoru. Pokud byl požadovaný výkon vyšší přidali zemní plyn. Stejně tak turbína startovala na zemní plyn do doby, než se rozjela plynárna (cca 1-2 hodiny).
Celé to tak fungovalo do roku 2020, kdy byla plynárna kvůli emisním povolenkám odstavena a to přesto, že energetické zplyňování uhlí produkuje o 40% emisí méně než klasické spalování (škodlivé prvky se z uhlí dostanou během zplyňování a do turbíny jde čistý energoplyn).
Když vezmu o 40% menší emise než při klasickém spalování uhlí a porovnám to s emisemi ze spalování plynu se zapoctenymi ztrátami během těžby a dopravy mi cesta energoplynové elektrárny přijde ekologičtější než zemní plyn nehledě na zachování soběstačnosti.
Energoplynová elektrárna mi přijde jako vhodný hybrid kombinující využití obou paliv dle potřeby, možností a ceny.

Bylo by dobré kdyby Vřesovou znal někdo přímo, já to mám taky zprostředkovaně... Je to dost unikát. Neodstavily ji povolenky, ale cena plynu, jen to zakonzervovali a už prý zase jede. To zplyňování nebylo primárně na uhlí, ale na "odpad" kolem uhlí, nebezpečných kalů a tak. Nemá to kdejakou účinnost, ale je to jediné v republice, jak dokážeme nebezpečný těžební odpad i s malým množstvím fosilií(uhlí) přeměnit na neškodný CO2 + energii.

Ten cyklus je o hodně složitější, ale fungovalo jim to. Doporučuju hledat, něco je na Wikipedii, ale nic podrobného jsem nenašel.

[jaromir.jakubec]

Ještě bych upravil, ne jen z fotovoltaik, ale významnou roli na evropském území hrajou také větrníky.
Německo a Anglie jsou dobrým příkladem. I když Anglie je trh sám pro sebe.

No ale kde? U moře kde nikdo nebydlí a nebo je tam od přílivu moře takovej kravál že člověk si zvykne. Kdyby to někdo postavil ve středu vesnice, tak bych se obrátil na oficielního dovozce těžkopalné střely. Slyšel si to někdy ten kravál z větrníků? Já bych raději kouřil stromy ze státních lesů.

A ještě jedna energie, a to "Komínovky". Hučí to při změně tlaku, ale vyrábí to.

Náhoda tomu chtěla a zrovna jsem narazil na video jak hlučné větrníky jsou.
https://youtu.be/3luF3IiF97M?si=kBLFsaO3L3PbJffU

Tak tenhle problém si můžete odškrtnout.