Ad smaltované hrnce - skvělý postřeh!
Bohužel, voda s teplotou výrazně vyšší než cca 55°C skutečně způsobuje rychlejší zreznutí bojleru.
Proč:
Pro většinu procesů v přírodě platí, že pokud jim dodáme teplo, tedy nějakou energii navíc, tak probíhají výrazně rychleji. Typicky vidět je to u rostlin, ale to samé platí také pro spoustu chemických reakcí, včetně všemožných oxidací a elektrochemické koroze. Kdo si chce ověřit, nechť do rychlovarné konvice, která již obsahuje vrstvu vodního kamene, nalije cca 200 ml octa. Dokud budou konvice i ocet studené, rozpouštění vodního kamene bude pomalé. Stačí však konvici zapnout a nahřát a veškerý vodní kámen se rozpustí téměř okamžitě (tedy pokud ho tam není už 1cm vrstva).
Jak je to v bojleru:
- Jako první dojde k tomu, že v příliš horké vodě se bude výrazně rychleji rozkládat hořčíková anoda.
- Po jejím rozkladu se elektrochemická koroze pustí do rozežírání tělesa bojleru. Žádný smalt není dokonalý a ionty si cestu prostě najdou.
- Dalším efektem je, že při vypuštění vařícího bojleru dojde k jeho rychlému naplnění studenou vodou, a toto cyklické termální namáhání postupně vytvoří ve smaltu mikro-trhliny, které elektrochemickou korozi opět urychlí.
Ale zpět k hrncům:
Podstatný rozdíl mezi smaltovaným hrncem a bojlerem je ten, že zatímco v hrnci teplá voda zůstává jen pár hodin, přičemž vyloženě vařící bývá pouze několik málo minut, tak v bojleru je teplá voda 24x7, z toho téměř vařící může být opět 24x7. Dalším rozdílem je, že zatímco hrnec je izolovaný a z hlediska kombinace kovů jednoduchý, tak bojler je napojen na elektrické i vodní okruhy a jeho napojení kombinuje dohromady spoustu různých kovů, což korozi napomáhá.
No a nakonec, už jen fakt, že výrobci bojlerů do nich instalují hořčíkové anody, zatímco výrobci hrnců nikoliv, sám o sobě vypovídá o předpokládaném stupni ohrožení
