Zemění panelů

[Jardati]

Ahoj.Chtěl jsem se zeptat,jak je to se zeměním panelů.V návodu měniče Axpert je,že se panely nesmí zemnit,že by mohl způsobit únik proudu do měniče a poškodit ho.Při instalaci panelů a dotknutí se konstukce bylo cítit jemné mravenčení při zapnutí panelů.

[Youda]

Pokud si dobre vzpominam, tak navod k Axpertu mluvi o tom, ze se nema uzemnovat plus pol ani minus pol panelu. To by totiz fakt neprezil. Nemluvi ale o ramu a konstrukci.

A u ramu je to takto:

Neni-li dodrzena bezpecna vzdalenost od bleskosvodu, pak pospojovat ram a konstrukci s bleskosvodem.

Je-li dodrzena, pak ram a konstrukci uzemnit CYA16.

[eduard22]

....... navod k Axpertu mluvi o tom, ze se nema uzemnovat plus pol ani minus pol panelu. To by totiz fakt neprezil. Nemluvi ale o ramu a konstrukci.
.....

Přesně tak! Jakože neuzemňovat - (mínus) pól! Né že neuzemňovat konstrukci a tedy i rámy panelů - ty ano, protože statiká elektřina!!! Kope i blbej svetr při vysvlékání , cokoliv v suchém vzduchu a větru i oblaka (proto bouřky a blesky) i prach nad sopkou má potenciál k zemi na Zemi a háže blesky (výboje, lidově: kope to) i karoserie automobilu zejména po jízdě a pod. I autocisterny před přečerpáváním benzínu do podzemních nádrží se musí uzemnit nejdříve! Jinak...

[dako]

zemnit, k jímací soustavě, konstrukci panelů je žádoucí v každém případě, ať už jsou nebo nejsou panely v ochranné zóně jakéhokoliv jímače.
Rámy panelů pak ještě pospojovat navzájem aspoň 6mm2 drátem a v několika místech pak spojit i s konstrukcí. Spojení rámů přes uchyty ke konstrukci nemusí být časem dostatečné, zvlášt, pokud jsou rámy panelů eloxované. Pozor taky na použité spojovací svorky hromosvodu, při spojovaní různých kovů (hliník, ocel apod.) a ochranu spojů před korozí.

[Youda]

Vse souhlas ale prvni veta fakt ne.
Resili jsme to uz 10 let dozadu.

Konstrukci a ramy panelu s jimaci soustavou spojit jen tehdy, pokud neni dodrzena bezpecna vzdalenost nebo panely nejsou v ochrannem uhlu jimacu. Standardne tedy vlastni uzemneni a s bleskosvodem nespojovat.

Spojenim se do konstrukce a ramu panelu zavlece cast bleskoveho proudu, coz neni zadouci. Spojeni s jimaci soustavou je proste posledni moznost, pokud nelze jinak.

Odbornici na LPS to znaji, ja byl jen poucen.

[dako]

Konstrukci a ramy panelu s jimaci soustavou spojit jen tehdy, pokud neni dodrzena bezpecna vzdalenost nebo panely nejsou v ochrannem uhlu jimacu.

Je třeba si uvědomit, že konstrukce FVE je kov a ten ani ochranné pásmo jimače na střeše nespasí. Z ostrých hran panelů na okrajích konstrukce a střech se stavají malé jímače. Je třeba samozřejmě posoudit konktrétní situaci na střeše.

Takže je to spíš naopak, raději spojit než nespojit s jímací soustavou (ikdyž chápu,že nespojit je jednodušší a pohodlnější ). Přece jenom jímací soustava svede valnou většinu bleskového proudu. Ta kovová síť tvořená rámy panelů, která v hodně instalacích tvoří prakticky celou plochu střechy pochytá daleko více atmosférické statiky než standartně navržené bleskosvodové jímače. Hromosvod má především funkci svést nasycenou atmosférickou statiku a předejít tak úderu blesku do objektu, není určen k tomu, aby do něj udeřil blesk.
Nevím kdo jsou odborníci na LPS, nikdy jsem žádného neviděl, ale ponechat desítky metrů čtverečních kovové sítě na střeše chráněn pouze vnitřním HOP domu, namáhat přepěťové ochrany zón (pokud tam jsou), no nevím no, ale třeba jo, asi jo, teda opravdu jo, .... když to říkají odborníci .

Jen už dodám, pro samoinstalatéry-kutily (teď už bez sarkazmu), že univerzální pravidlo spojení FVE konstrukcí s jímací soustavou hromosvodu je třeba opravdu jednotlivě posoudit pro každou instalaci/střechu. A i ta spojení má jistá pravidla, která se musí u hromosvodů dodržet.

[soami]

Já nevidím, že by Youda psal, že se nemá konstrukce panelů uzemnit. Píše, že pokud je to v ochranném pásmu hromosvodu, nemá se připojovat přímo na hromosvod na střeše. Což je logické. Analogicky- instaluji oddálený jímač, ale anténu preventivně spojím s hromosvodem?

[unicast]

Já nevidím, že by Youda psal, že se nemá konstrukce panelů uzemnit. Píše, že pokud je to v ochranném pásmu hromosvodu, nemá se připojovat přímo na hromosvod na střeše. Což je logické. Analogicky- instaluji oddálený jímač, ale anténu preventivně spojím s hromosvodem?

Pokud je oddálený jímač, tak samostatné zemnící vedení k patě budovy. Podle normy 16 mm^2.

[Youda]

Ano, je to tak.
- Rámy panelů a konstrukci zemnit vždycky.
- Zda-li spojit či nespojit s hromosvodem ale záleží na vyhodnocení podmínek na místě, zejména na dodržení bezpečné vzdálenosti.

Toto téma jsme opravdu řešili horem dolem již před mnoha lety a jelikož mne zaujalo, tak jsem si jej docela nastudoval a pár věcí i zapamatoval:

Ochranu FVE před bleskem řeší samostatná norma, jejíž číslo si nepamatuji a je mi trapné ho googlit a pak zde machrovat. Navíc, přístup k většině ČSN je placený a je zakázáno je "přetiskovat", včetně používání delších citací. Takže, ikdyž bych si uvedenou normu koupil (tak jak jsem si už koupil pár jiných), tak bych ji sem stejně nesměl nahrát.

Druhá věc je, že ČSN jsou sice psané v krátkých jasných číslovaných odstavcích, přesto však ten jazyk není občas úplně srozumitelný a jsou lidé, kteří ikdyž mají ČSN před sebou, tak si instruce dokáží vyložit úplně špatně.

Naštěstí, "překlad" normy na ochranu FVE před bleskem do řeči reálného světa za nás již provedli výrobci přepěťových ochran. A například SALTEK nám k tomu namaloval i obrázky:

Dodržená vzdálenost:

dodrzena vzdalenost S.png

Ne-dodržená vzdálenost:

NEdodrzena vzdalenost S.png

Teď už tedy víme jak to zadrátovat a navíc i to, jak tam začlenit přepěťovky.

Ještě něco málo na vysvětlenou:
Hliníková konstrukce a panely na střeše jsou skutečně obrovským lákadlem pro blesky. Pokud ale leží v ochranném úhlu jímačů, tak by to mělo fungovat tak, že pokud blesk udeří, tak vždy do jímačů. Během toho, co bude bleskový proud odváděn LPS do země, dojde k tomu, že ve všem vodivém co na střeše je, se indukuje napětí. Toto indukované napětí je ale ve zcela jiném řádu než napětí samotného blesku a uzemění konstrukce pomocí CYA16 slouží právě k odvodu tohoto indukovaného napětí. Je-li vše provedeno správně, měl by přežít barák, lidé a dokonce i elektronika.

V případě, že konstrukce a panely jsou pospojovány s LPS, protože právě nebylo možné dodržet bezpečnou vzdálenost, respektive neleží v ochranném úhlu jímačů, tak nastává ten neblahý efekt, že při úderu blesku do do jímačů se na panelech a konstrukci objeví nikoliv indukované napětí, ale přímo napětí samotného blesku. Měl by přežít barák, lidé kteří se zrovna nevrtali ve FVE, by měli přežít také. Elektronika FVE to s velkou pravděpodobností nedá.

Pospojování všeho dohromady s bleskosvodem tedy chrání hlavně barák a lidi v něm.

Jelikož ochranné úhly a bezpečné vzdálenosti určují odborníci a používají k tomu "princip valící se koule", počítání počtu svodů okolo budovy, plus hromadu dalších pouček, tak existuje docela velké riziko, že pokud byl bleskosvod instalován dávno před FVE, tak instalací panelů na střechu se celý výpočet LPS totálně rozhodil. V praxi se tedy skutečně často setkáváme právě s metodou - spojíme všecko se vším, včetně panelů s bleskosvodem. A to proto, že nic není potřeba přepočítávat, barák to ochrání určitě a elektronika se prostě obětuje.

Stačí takto?


Celá příručka SALTEK:

SALTEK - LPS - SPD - Reseni-Fotovoltaicke-systemy.pdf

[unicast]

Nebo případně takhle (ti zase propagují DEHN, ale ty podstatné informace tam jsou a o to jde): https://www.kniska.eu/kniska/kniska_2.1-1

[Jardati]

Já mám panely na střeše kůlny vzdálenou asi 7 metrů a od ní vedený kabel na svod hromosvodu u baráku, připojený na měřící svorce 1,5m vysoko.A revizi mám na panely i na hromosvod.Panely mám pospojeny po obvodě 16mm2 kabelem , připojeny na konstukci a kabel připojen za přepěťovou ochranu a dál na hromosvod.