To budou "kastláky" nebo špaletová okna. U jednoduchých verzí se vnější okno otevírá ven, vnitřní okno dovnitř. U vymakanějších se dovnitř otevírají i vnější okna. Jsou i verze s venkovními okenicemi.
Kdyby po tom někdo opravdu toužil, tak se to dá samozřejmě vyrobit i pro zasklení trojsklem a osadit vícebodovým kováním. Tipnul bych, že památkáři v Praze na Malé straně, nebo v Krumlově, by i věděli, které firmy něco takového dokážou.
Na druhou stranu, díky té tloušťce, složité konstrukci a malé ploše samotných tabulek skla pak dovnitř proniká velmi málo světla.
Jednou ročně přivezeš a pak odvezeš,nebo použiješ jako kompost na zahradu,v zimě to jde zateplit slámou a ovládá to jedno čerpadlo.Je potřeba to dimenzovat pro daný odběr,ať se nezastaví proces nadměrným ochlazováním.: https://www.youtube.com/watch?v=b4xnfmbysvg .
Trochu jsem masíroval IA a hodilo to něco takového níže zdá se to být zajímavé:
Celé zařízení je koncipováno jako podzemní bunkr s životností 50+ let.
A. Umístění a Výkop
Geometrie: Válcová jáma o průměru cca 6,5 – 7 metrů a hloubce 6 metrů.
Poloha: Pod zemí (nehyzdí zahradu, využívá stabilitu a izolaci zeminy).
B. Skladba Podlahy (odspodu)
Podklad: Rostlá zemina + Geotextilie.
Izolace a Drenáž: 1,0 metru zhutněného pěnosklového štěrku. (Nosnost, nenasákavost).
Podkladní beton: 5 cm.
Hydroizolace: Kvalitní asfaltové pásy (vana).
Nosná deska: 15–20 cm železobeton (dvojitá kari síť). Nese váhu 100 tun.
C. Skladba Stěn (Sendvič směrem od hlíny)
Vnější stěna: Ztracené bednění 20 cm (ZB 20), armované, vylité betonem. Zvenku nopová fólie.
Izolace: 1,0 metru pěnosklového štěrku (sypaný do meziprostoru).
Vnitřní stěna: Příčka 15 cm (plná cihla nebo ZB 15). Zdí se současně se sypáním písku a izolace.
D. Jádro (Baterie)
Materiál: Suchý křemenný písek (vysušený, zhutněný).
Objem: Válec r=2,0\text{ m}, h=5,0\text{ m}.
Hmotnost: Cca 100 tun.
Kapacita: 9 MWh (při \Delta T 400 °C).
E. Výměník tepla (Srdce systému)
Středová roura: Nerez DN200 (200 mm). Uvnitř je elektrická topná patrona (z FVE). Slouží pro nabíjení a odběr nejvyšších teplot ("tryska").
Satelitní spirála: Nerez DN100 (100 mm).
Tvar: Osmiúhelník (z rovných trubek a 45° kolen) nebo čtverec.
Umístění: Na poloměru 1,1 m od středu.
Výška: 4 m, 5 závitů (stoupání 80 cm).
Funkce: Sbírá teplo z velkého objemu písku.
Výstup je teplý vzduch který by musel ohřívat výměník s vodou
2. Energetická Bilance (Vstupy a Výstupy)
Systém je dimenzován pro vysokou soběstačnost.
Zdroj: Fotovoltaika (FVE) 20 kWp.
Spotřebič: Nízkoenergetický dům (roční potřeba tepla na vytápění cca 9 MWh).
Ztráty zásobníku: Díky 1 metru izolace (pěnosklo/vata) jsou jen cca 10–15 kWh/den v plně nabitém stavu.
3. Roční Simulace Provozu (Příběh jednoho roku)
Předpoklad: Začínáme v květnu s prázdným (studeným) zásobníkem.
Fáze 1: Nabíjení (Květen – Srpen)
Děj: Slunce pere do panelů. Přebytečná elektřina (cca 100–150 kWh denně) jde do topné spirály.
Teplota: Středová trubka rychle dosahuje 600 °C. Teplo se pomalu šíří k okrajům.
Stav: Už v červenci je zásobník "plný". Srpen a září slouží k udržování teploty a saturaci okrajových vrstev.
Kritický detail: Písek u spirály (1,1 m) dosahuje cca 250 °C.
Fáze 2: Přechod (Září – Říjen)
Děj: Začíná topná sezóna. FVE stále vyrábí dost na pokrytí ztrát i spotřeby domu.
4. Průběh teploty v písku (Profil řezem)
Vzdálenost od středu (r) Teplota písku Co to znamená?
0,05 m (Povrch trubky) 600 °C Zdroj tepla (Topná spirála).
0,10 m (10 cm) 480 °C Prudký pád! Na pouhých 5 cm písku zmizelo 120 °C.
0,30 m (30 cm) 350 °C Teplota je už skoro poloviční.
0,50 m (50 cm) 290 °C Zde už křivka začíná „plochatět“.
1,00 m (1,0 m) 220 °C Zde bude vaše spirála! (Poloměr 1,1 m).
1,50 m (1,5 m) 180 °C Teplota klesá velmi pomalu.
2,00 m (Okraj písku) 150 °C Zde začíná vaše metrová izolace.
Jenže 150 (metrů čtverečných plocha zásobníku) x 0.08 (W/m.K tepelný odpor pěnoskla) x 400°C x 24 hodin není 15kWh/den, ale 115 kWh/den. Buďto dělám chybu já, nebo AI.
Ehm, tam je tolik nesmyslů, že jsem v klidu. Nás vývojáře tenhle kecálek ještě dlouho nenahradí. Můžeš se ho třeba zeptat, jak si představeje odběr energie pomocí elektrické topné patrony. Doporučil bych místo AI použít papír, tužku a kalkulačku (případně MS excel). Mimochodem - jde o Artificial Intelligence? Nebo je zkratka IA něco jiného?
