Sodium-ion Battery

[Humux]

Čtu na ně jen chválu, jediný co může být stěžejný parametr je váha. Jinak píšou 20C, -40stC - +40stC, delší životnost než u Lithia, menčí cena aj.
Otázkou je praxe? Zatím jsem se dočetl akorát konkrétní nalejvárnu.
Na Ali jich prodávají dost.
https://www.aliexpress.com/w/wholesale- ... l.search.0

[Mex]

Hodně velký rozdíl napětí mezi nabitým a vybitým stavem.
A s tou levností to rozhodně (aspoň zatím) není žádná sláva.

[Humux]

Mě teda odrazuje stejná početná expedice jako u těch Lifepo4, tj. 4 články v krabici. Sodívkovky mají menší napětí, jak jsem vyčetl, a tudíš by bylo záhodno prodávat pack 5ks na 12V, možná jsem nepočítal přesně, ale na 24 systém bude jeden článek chybět. Stupidní nastavení měničů a regulátorů, a to i na "USER" nejde nastavit např. nízká baterka - shutdownn na 21V /24V atd. její násobky. Jak Idiotské. Jasný kurvítko...
Jasně že asi půjde sehnat jeden článek, ale absolutně pochybuju o jeho kvalitě, bude to nějaká "kuchna" z něčeho jako šmejd a tp.

Ale líbí se mi pokrok, alespoň o kousek.

[Mex]

Hodilo by se to hlavně pro HV systémy. Ty jsou dělané na to, aby jely v širokém rozpětí napětí baterky, třeba mezi 200-800V.
Tak tam by ten velký rozdíl napětí v nabitém a vybitém stavu moc nevadil.

Ale u LV systémů by to asi chtělo jiné měniče. A samozřejmě jiné BMS.

NaIon má rozsah napětí cca 1.5-4.3V na článek.
Tak kdyby se to používalo ve zúženém rozpětí 2-4V, tak to znamená napětí v nabitém stavu dvojnásobné než ve vybitém.

Měnič s HV baterkou si v napětím třeba 250-500V snadno poradí. A to běžný současný měnič.
Ale u LV baterek a třeba rozpětí napětí 30-60V budou zřejmě současné měniče zvládat obtížně.

[Humux]

Měnič s HV baterkou si v napětím třeba 250-500V snadno poradí. A to běžný současný měnič.
Ale u LV baterek a třeba rozpětí napětí 30-60V budou zřejmě současné měniče zvládat obtížně.

Ale někde tam musí bejt nějaký step-down nebo up. U LV je tam trafo, to lze řídit PWM +-, jak a lde se jinak bere z 250V DC nějakých 230V AC?

[Mex]

Samozřejmě, že tam je.
Podobně jako pro cestu od panelů k AC 3x400/230V.

[Humux]

Pořád nechápu rozdíl mezi LV a HV baterkama v rozdílu obtížností. Diť je to z tohoto hlediska jedno a to samý. Jednocívkový "induktor", to slovo "induktor" je přívětivější než slovo "zmetek". Tak tady nula od nuly pojde.
U traf, poctivých transformací je účinnost stejná z hledika zda jde o LV nebo HV.

Už je mi to jasnější, tak koupím články Lifepo4 360A, 24V, jsou to novější typy než 314A či 280A, tak doufám že nekoupím špatně.

Děkuji MEXovi za příspěvky, naschledanou všem.

[Mex]

Rozdíl je v tom, že HV systémy jsou konstrukčně dělané tak, že počítají s velkým rozsahem použitelného napětí.
Pokud takový běžný HV měnič zvládá baterku 200-800V, tak je to poměr napětí 1:4.
Není tam něco jako typický počet článků. Bateriové moduly se většinou skládají sériově, takže to široké rozpětí napětí je z principu nutné.

Kdežto LV systémy jsou konstruované na výrazně užší rozpětí napětí.
Tam se předpokládá nějaké typické napětí v dané kategorii měničů. Tedy například u 48V systému 15 nebo 16 článků LFP, nebo 13 až 14 článků NMC.
Rozhodně ne něco v podobném rozsahu napětí 1:4. To by odpovídalo u 48V systému rozsahu například 15-60V, a to prostě běžný měnič nedá.