Solar fórum

Zdravím,

tohle schéma jistě poznáváte, před pěknou řádkou let jste mi pomohli jej dát dohromady: Slouží ke spokojenosti spolehlivě a bez poruchy víc než 10 let. Při jeho stavbě jsem použila stykače LSDD0723 (https://www.schrack.cz/eshop/stykac-7a- ... d0723.html), 7A kontakty, 3NO+1NC (všechny jako hlavní kontakty na společné kotvě), cívka 230VAC. Pro nový měnič jsou už ty stykače moc slabé - a je možné, že budou přepínat z měniče při jeho přetížení (jistič 16A), což nemusí tyhle staré sedmiampérové vydržet.
Nedaří se mi najít silnější ekvivalent s kontakty 3NO+1NC (vlastně potřebuju jen 2NO a 1NC), borec ze Schracku mi doporučil tyhle: https://www.schrack.cz/eshop/jistici-a- ... LZDC18B3-- - ovšem ten má ten NC kontakt jako pomocný. NC kontakt je použitý pro elektrické blokování a startování druhého stykače. Pomocné kontakty ale nejsou tak spolehlivé (z hlediska sledování hlavních kontaktů) - mohlo by dojít k tomu, že se hlavní kontakt připeče, ale pomocný i tak sepne a zasekne se to jen na mechanickém blokování - je tak?
Nemáte nějaký tip na šikovný, alespoň 16A stykač 2-3NO+1NC na společné kotvě s mechanickým blokováním?

Něco z elektropřístroje v konfiguraci xx.01? Nové budou dražší, většinou nakupuji na Bazoši, mechanické blokování pro C17 jsem naposledy kupoval od Traconu.
https://www.epm.cz/zbozi-c17-01-220-230 ... tail-84848
https://cz.traconelectric.com/product/T ... TR1DF09-32
3NO + 1 NC mají také
https://cz.traconelectric.com/product/T ... C--3NO-1NC

Nejrobustnější řešení bývá použít přímo "reverzační stykač".
- Dají se najít i na celkem velké proudy
- Mechanické blokování je rovnou vestavěné
- Celý výrobek přijde z fabriky jako jeden kus, takže provedení je násobně pevnější, než skládačka
- Bohužel, cena patří mezi ty vyšší

Příklad zde:
https://www.shopelektro.cz/reverzacni-s ... -60hz.html

Pozor, před objednáním stykače je dobré si vždycky přečíst produktový list a zkontrolovat, že objednávám ten správný Part Number. Výrobci mají totiž v jedné řadě stykačů vždy mnoho různých modelů, které se liší proudem, počtem NO/NC kontaktů, napětím ovládací cívky atd.


A ještě jedno upozornění - stykače na vyšší proudy už jsou často tak vysoké, že po namontování na DIN lištu nemusí jít nasadit maska rozvaděče.

Zdravím ,

dovolím si zmínit "neoblíbené" ATS . Automatický přepínač sítí . Téměř nulová trvalá spotřeba -> signalizační LED diody + 4x přepínací relátko spínající přepínací cívky a dry kontakt stavu . upravený kus jede v 3F systému s občasnými výpadky měničů přetížením = přepínání pod parou . Dodnes bez spečeného kontaku .

Elektronům zdar

Je to tak, ATS smysl dává.

Osobně také používám raději ATS, než spřažené či reverzační stykače. V systému mám dva kusy, bez dodatečných úprav:
- jeden 100A ATS mi přepíná DS/FVE pro 32A wallbox k nabíjení elektromobilů
- druhý 100A ATS mi přepíná DS/FVE pro zbytek běžných spotřebičů v baráku

Dva ATS tam mám proto:
- aby 32A potřebných pro wallbox netrápilo zbytečně hlavní ATS
- aby kabelové vedení mezi FVE a wallboxem mohlo být co nejkratší a nemuselo jít přes hlavní rozvaděč, kde je "domovní ATS"

Výhodou čínských ATS je, že:
- oproti stykačům jsou za hubičku
- po sepnutí již žerou jen minimálně
- přepínají tak rychle, že hromada spotřebičů si toho ani nevšimne
- i po vydělení 3-mi by stále měly zvládat solidní proudy

Na druhou stranu, pro stykače od renomovaných výrobců hovoří, že pokud se správně zapojí jako "záskokový automat", tedy včetně elektrické i mechanické blokace, tak není problém na takové zapojení dostat revizi. Na čínská ATS by, obávám se, přísnější revizák nekoukal zrovna s radostí. Popravdě, vůbec nevím, jestli ty čínské krámy mají platnou EU/ESČ značku a jak by se třeba počítalo oteplení rozvaděče atd.

Mnoho let jsem provozoval dva 100A ATS, viz foto níže, ale před nějakou dobou se mi hlavní ATS roztekl. Nebylo to však vnitřním kontaktem, ale tím, že šroubový terminál mel příliš velký přechodový odpor - vedl jsem přes něj 6mm2 vodič z DS, který pokračoval do podlahového topení. Ačkoliv ta hranatá podložka by měla dva vodiče zvládnout, tak se asi nějak vzpříčila a jeden z vodičů tak měl horší kontakt. Krom toho se do žluta vyhřál plast od výkonového odporu, přes který byla připojena tuším indikační dioda.
U druhého ATS (pro wallbox) se mi zase po pár letech stalo, že jeho vnitřní kontakt začal zlobit a někdy bylo potřeba nechat jej elektricky přepnout tam a zpět, aby sepnul.

Po zkušenosti s rozteklým terminálem jsem to již nechtěl dále riskovat, takže oba původní ATS šly pryč a místo nich jsem pořídil dva ATS novějšího provedení - Geya G2R na 63A. Opět viz foto. Vnejší provedení vypadá mnohem kvalitněji, elektronika je chytřejší, svorky už jsou třmenové, nikoliv šroubové. (Tam kde přes terminály ATS potřebuji posílat dál 6mm2 vodič do podlahovky jsem nyní použil dvoudutinky, takže přechodový odpor nehrozí).
Pár potřehů ke Geya G2R 63A:
- Přepnutí je opět velmi rychlé, klasické spotřebiče si toho ani nevšimnou
- Rány dělá solidní, je jen o málo tišší než byly původní ATS
- Podle manuálu výrobce se NESMÍ manuálně přepínat pod zátěží
- Obrovskou výhodou oproti původním ATS je, že napěťové vstupy pro sledování výpadků jsou řešeny interně uvnitř. Není tedy potřeba tahat z přepínacích svorek ještě další slabý vodič na vstupy řídící elektroniky (jako tomu bylo potřeba u původních ATS)

Vnitřní elektronika G2R funguje následovně:
- při výpadku hlavního zdroje přepíná na záložní okamžitě
- při obnovení napájení přepíná na hlavní zdroj až po pár vteřinách
Pro naše použití tedy dává smysl připojit FVE do vstupu určeného pro distribuční síť a naopak DS připojit do vstupu pro generátor.




PS: Nevěděl jsem to, ale i u těchto nových ATS existuje několik výrobců, kteří to navzájem pajcují mezi sebou. Nejsolidněji prý vevnitř vypadá verze od ManHua, která má uvnitř i skutečnou zhášecí komoru a venku sadu svorek, které lze napojit na chytristiku domácí automatizace a tak si reportovat stav přepnutí ATS. PS2: Až jednou vyrostu, pořídím si k FVE skutečný průmyslový motorový ATS, například Hager HIC406A. Ten už bude nafurt
https://www.elfetex.cz/10-798-098-hic40 ... pinac-siti

Díky za tipy
Ty reverzní stykače se mi líbí, ale tolik peněz za to teda nedám. ATSka - ano, už jsem si toho všimla, nicméně přepínání sítí bych čínskému blackboxu nesvěřila. Pár stykačů mě nezruinuje, prostě vyměním kus za kus.
Rychlost toho přepínání - je to i tak dost rychlé - PC si toho většinou nevšimne, nejcitlivější je velká TV, s evidentně ošizeným zdrojem. Ovšem s FVE 2.0 se už tak často přepínat nebude, až na podzim. Poslední spotřebič, který si přepínání žádá, je zatuhlé čerpadlo, které se občas nechce roztočit. Je to krám, který budu muset vyměnit, a nový měnič jím trápit nebudu.
O té montážní výšce vím, už kvůli těm, co tam teď mám, jsem musela masku rozvaděče pižlat, aby se tam vešly. Hlavně aby se vešly na šířku, protože ten AC rozvaděč je už úplně plný.

Já jsem reverzační stykače nakoupil na bazoši, za zlomek ceníkové ceny...

Youda píše: ↑pon črc 28, 2025 7:08 pm Je to tak, ATS smysl dává.

Osobně také používám raději ATS, než spřažené či reverzační stykače. V systému mám dva kusy, bez dodatečných úprav:
- jeden 100A ATS mi přepíná DS/FVE pro 32A wallbox k nabíjení elektromobilů
- druhý 100A ATS mi přepíná DS/FVE pro zbytek běžných spotřebičů v baráku
......
Pár potřehů ke Geya G2R 63A:
- Přepnutí je opět velmi rychlé, klasické spotřebiče si toho ani nevšimnou
- Rány dělá solidní, je jen o málo tišší než byly původní ATS
- Podle manuálu výrobce se NESMÍ manuálně přepínat pod zátěží
- Obrovskou výhodou oproti původním ATS je, že napěťové vstupy pro sledování výpadků jsou řešeny interně uvnitř. Není tedy potřeba tahat z přepínacích svorek ještě další slabý vodič na vstupy řídící elektroniky (jako tomu bylo potřeba u původních ATS)

Mám úplně ten stejný původní ATS, už skoro dva roky, koupený přes Allegro.
Odhaduji, že má za sebou asi 40 přepnutí - jak píše Youda "pod parou", při výpadku střídače při přetížení.
V zimě automatiku ATS vypínám a přepínám ho mimo zátěž ručně, když je třeba elektrárnu vypnout a nechat pár dní stát aby se baterie zase nabila...
Přepíná max 5kW, což je asi 25A a papírově je 100ampérový.
Zatím žádné roztečení ani zežloutnutí.
Nicméně jedna svorka je mizerná už od začátku, nějaký divný závit.

Uvažoval jsem o preventivní výměně někdy po dvou letech, jen se mi ten nový typ zdál fórovější s menšími kontakty.
Ale líbí se mi, že se nemusí dávat ty ovládací drátky pro hlídání přítomnosti napětí.
Na podzim bude mít 2 roky, tak uvidím. Náhradu si ale uršitě do zásoby jednu koupím

Kdyby to někdo chtěl řešit ještě před pořízením FV, tak GoodWe ET má přepínač sítí (GRID/BACKUP) v sobě. U mě má za sebou min 2000 přepnutí, přepínám jen při zátěži do 1500W - ale není to oficiální údaj výrobce, do jakého výkonu se dá přepnout nevím. Probíhá to softwarově, příkazem přes aplikaci nebo HA, automaticky při výpadku DS. Vůbec nevím, jak ten stykač(?) uvnitř vypadá, kdyby někdo věděl, ať dá info. Doufám, že se to nějak samo hlídá a nespálí si to kontakty .

pave69 píše: ↑čtv črc 31, 2025 7:56 pm Kdyby to někdo chtěl řešit ještě před pořízením FV, tak GoodWe ET má přepínač sítí (GRID/BACKUP) v sobě. U mě má za sebou min 2000 přepnutí, přepínám jen při zátěži do 1500W - ale není to oficiální údaj výrobce, do jakého výkonu se dá přepnout nevím. Probíhá to softwarově, příkazem přes aplikaci nebo HA, automaticky při výpadku DS. Vůbec nevím, jak ten stykač(?) uvnitř vypadá, kdyby někdo věděl, ať dá info. Doufám, že se to nějak samo hlídá a nespálí si to kontakty .

To mohu také potvrdit. Automatizací jsem takto přepínal GW ET+ 2 roky každý den vždy při západu a východu slunce, abych omezil přícucy ze sítě. Mnozí instalátoři to ani neznají a o backup výstupech hybridních střídačů šíří úplný nesmysly.

zde je sestava,
a tady to je i se schématem kodla

Hotovo. Použila jsem stykače 18A stykače Schrack LZDC18B3 s mechanickým blokováním, podle mého původního zapojení výše. Díl mechanického blokování není u tohoto modelu zapuštěný do těla stykačů, takže zabírá místo. Stykače jsou i hlubší než ty původní, takže bylo třeba pižlat masku rozvaděče. Rozvaděč je před velkou rekonstrukcí, takže mi bylo už jedno, jak to vypadá, hlavně, že se to dalo bezpečně zavřít.
Oživení v pohodě, i když napínavé. Přepínač přepíná stejně jak ten starý, všechno funguje jak postaru, rychlé je to dost (podle dokumentace vypnutí plus zapnutí max 20+35ms), a mělo by to nějaké ty proudy snést.
Díky za rady

Já mám přepínač sítí takovej (viz obr.) A přepnu jej ručně a jen po spuštění FVE a nebo pak jen vyjímečně při servisu na FVE

Mám sice menší, ale zase je jich více. Mohu si vybrat, co pojede z DS a co z FVE.

Všechny hybrid střídače mají na straně sítě v podstatě jednotnou architekturu.
Je tam jedna interní sběrnice na které je Backup a Grid. Backup je připojen nonstop bez stykačů. Grid má stykače - jsou to blokové stykače na desce střídačů (PCB)...A většinou ještě v sérii jako pojistka. Mechanické odolnost minimální třeba 100 000 sepnutí a elektrická 50 000, když koukám zrovna na jeden datasheet.
Celá sběrnice je připojena dalším stykačem ke střídači.

Tzn. při zapnutí střídače se připojí výstupní AC sběrnice = jde backup. A po ošahání gridu a synchronizace s ní se připojí i stykačem grid vstup.
Chcete jen backup? - vypnete grid nebo donutíte střídač, aby síťový stykač odpojil.

Zdravím ,

jak prosím vypadá onen zmíněný stykač v hybridovy ? Ja dodnes viděl jen relátka .

Elektronům zdar

Hlavní rozdíl je ve spínaném proudu. Relé je primárně určené pro spínání malých proudů, stykače obvykle pracují s podstatně většími proudy.
Na první pohled je také rozdíl ve velikosti. Relé je obvykle podstatně menší než stykač.
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/ ... 944.0.html

Zdravím ,

děkuji za odkaz . Vysvětlení potvrdilo mé chápání rozdílu mezi relátkem a stykačem - není to zcela totéž . Viz. :

"Jirka Š. Svejkovský
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C2
Re: Jaký je rozdíl mezi stykačem a relé?
« Odpověď #7 kdy: 03.04.2008, 18:21 »
Rozdíl není jenom v proudech. Je to především v provedení kontaktů - stykač (většinou) mívá 3 hlavní kontakty dimenzované na záběrové proudy (AC3) a pomocné pro ovládací obvody. Hlavní kontakty mají vyřešeny zhasínání oblouku při vypnutí.
Relé má jeden až několik většinou přepínacích kontaktů. Ty jsou uzpůsobeny pro spínání velmi malých proudů (pozlacené nebo jinak upravené dotykové plochy). Se zhášením oblouků se moc nepočítá, proto je krok velmi krátký a relé je schopno sepnout řádově v desítkách ms.
Jedná se opravdu o různé prvky určené k odlišnému účelu."

Za stěžejní považuji konstrukční schopnost zhášení elektrického oblouku při rozepínání kontaktů .
Relé má minimální oddělovací mezeru mezi kontakty - v řádu jednotek desetin milimetru a krom oné mezery neřešené zhášení oblouku .
Stykač má konstrukčně větší mezeru mezi kontakty - v řádu jednotek až desítek milimetrů a disponuje technickými prvky k zhášení elektrického oblouku - zhášecí komorou .

Rozlišení mezi relátkem a stykačem dle spínaného proudu není korektní . Relátka jsou od 100mA do 80A i více . Stykače jsou od 1A do 1000A i více .

Elektronům zdar

Jsou to mini high power PCB relé. Omlouvám se za špatné označení, edituju to v postu.

Abrams píše: ↑pát srp 29, 2025 5:54 am ...
Re: Jaký je rozdíl mezi stykačem a relé?
« Odpověď #7 kdy: 03.04.2008, 18:21 »
Rozdíl není jenom v proudech. Je to především v provedení kontaktů - stykač (většinou) mívá 3 hlavní kontakty dimenzované na záběrové proudy (AC3) a pomocné pro ovládací obvody. Hlavní kontakty mají vyřešeny zhasínání oblouku při vypnutí.
Relé má jeden až několik většinou přepínacích kontaktů. Ty jsou uzpůsobeny pro spínání velmi malých proudů (pozlacené nebo jinak upravené dotykové plochy). Se zhášením oblouků se moc nepočítá, proto je krok velmi krátký a relé je schopno sepnout řádově v desítkách ms.
Jedná se opravdu o různé prvky určené k odlišnému účelu."

Za stěžejní považuji konstrukční schopnost zhášení elektrického oblouku při rozepínání kontaktů .
Relé má minimální oddělovací mezeru mezi kontakty - v řádu jednotek desetin milimetru a krom oné mezery neřešené zhášení oblouku .
Stykač má konstrukčně větší mezeru mezi kontakty - v řádu jednotek až desítek milimetrů a disponuje technickými prvky k zhášení elektrického oblouku - zhášecí komorou .

Rozlišení mezi relátkem a stykačem dle spínaného proudu není korektní . Relátka jsou od 100mA do 80A i více . Stykače jsou od 1A do 1000A i více .
...

Základní rozdíl je v provedení a dráze kontaktů.
Stykače mají pohyb kontaktů po přímce a odpínají obvod na dvou místech najednou.
Naproti tomu u relé se kontakt pohybuje po kružnici a odpíná obvod v jednom místě.

Zdravím ,

Mex píše: ↑sob srp 30, 2025 1:01 am Základní rozdíl je v provedení a dráze kontaktů.
Stykače mají pohyb kontaktů po přímce a odpínají obvod na dvou místech najednou.
Naproti tomu u relé se kontakt pohybuje po kružnici a odpíná obvod v jednom místě.

To je rozdílné konstrukční provedení , stěžejní rozlišení spočívá v konstrukčním provedení zhášení elektrického oblouku .

Elektronům zdar

Jj, rozdíl mezi relé a stykačem jsme kdysi řešili na MP, velmi dobře si to pamatuju. V datasheetu stykačů uvádí taky vypínací časy vztažené ke zhášení oblouku. U stykačového přepínače sítí by nemělo hrozit potkání sítí ani přes oblouk (resp. je to hodně nepravděpodobné u dobře navrženého přepínače), u relátek se to stát může.
Ovšem, hybridní měniče pracují s přifázovanou sítí, takže by to nemělo vybuchnout snad ani při poruše relé, narozdíl od přepínání sítí s různou fází.
No a rachot přestavujícího se stykače se dost liší od cvaknutí relé.

treba toto, ma to mech. blokovani a myslim 4kw/20A na kontakt myslim a nedela to zas takovy kraval a jsou nizke tj v PLce se to vejde pod kryt.
https://www.elektrosms.cz/cs/lc2k1201m7 ... l000262880

Pro odporovou zátěž bývá těch 20A, pro AC3 9-12A. Do obyčejného rozvaděče je třeba přibrousit cca 3mm otvor v masce, výškově jsou OK.

Pokud s tim casteji cvakate doporucuju na ty stykace jeste dokoupit vybijeci RC clanky, vyrazne se zvysi zivotnost malych relatek kterymi je spinate.