Dva střídače - pomozte mi zvolit typ

[PavelS]

Původní varianta
Střídač Growatt WIT 15K-HU
Panely: AIKO-G625-MCH72Dw // 650W // Voc = 54V // počet 20 kusů //

Toto mi ale nesedí na maximum 1000V, snažím se tomu porozumět a půjdu pozpátku …čili 1000V vydělím hodnotou 64,8 (na prázdno 54V + zima s rezervou 20% = 64,8) čili 15,3 zvednu na 16 panelů. 16 panelů (x 650W) je teoreticky 10,4kWp.

Takže možná zkusit variantu dvou menších stejných střídačů (Master/Slave)?

Střídač č. 1 = 11 panelů x 64,8 = 712V + druhý střídač to samé. Celkem bych tedy už mohl mít 22 panelů x 650W = 14,3kWp. S možností přidat ještě klidně na každý střádač 3 panely.

Teď jen nevím jaké dva nejmenší střídače z řady Growatt WIT použít, pomůže mi to někdo spočítat a poradit? Například WIT 6K nebo WIT 8K? Moc děkuji.
Stačí mi jen jeden MPTT na střídači. Sestava bude na zemi 2 řady panelů. Takže počítám se zapojením jak je uvedeno tj 11 - 14 panelů na string.

[Mex]

Ale ten střídač Growatt snad má 2 MPPT vstupy.
Tak proč těch 22 panelů nerozdělíš na 2 stringy a nezapojíš je do těch jeho 2 vstupů?
Nebo mi něco zásadního uniká?

[Jirka77]

Rozhodne 1000v DC to doma nechces rozdel to na pulku do kazdeho trackeru, jinak na zimu se pocita asi 12% navic soucet Voc panelu ve stringu x 1.12 musi byt mensi nez max hodnota mppt.

[PavelS]

To je to, co jsem nikde nepochopil, když má 2 MPPT, zanamená to 1000V na každý MPPT? Čili mohu dát 11 panelů na první MPPT a 11 panelů na druhý?
Když tedy vezmu v úvahu +12% na zimu pak je to 60,5V/panel x 11 panelů = 665V na jeden MPPT?

[Jirka77]

Ano kazdy ten vstup umi az 1000v ale dokaze prenest pouze nejaky vykon do systemu, obvykle tedy u tohto vysokovapetoveho systemu dany proudem stringu 1000v vubec neuvazuj to je trolejove napeti .. i tech 500v DC pri poskozene izolaci na mokre strese natahne oblouk na metr jako nic .. rozhodne rozdeli na 2 poloviny a vyuzit oba mppt vstupy. Navic vzdy musis nechat od tech 1000V rezervu 12-15% pro chladnejsi pocasi a i z hlediska nebezpecnosti bych tohle nikomu nedoporucil.

[PavelS]

JJ děkuji za nakopnutí už jsem to Googlil, kabeláž od panelů do střídače půjde pod zemí v trubkách na optické kabely. Panely budou na konstrukci na zemi, z nich kabel pod zemí do domu do sklepa a tam do střídače. Mezi panely a střídačem cca 12 metrů.

[Mex]

To je to, co jsem nikde nepochopil, když má 2 MPPT, zanamená to 1000V na každý MPPT? Čili mohu dát 11 panelů na první MPPT a 11 panelů na druhý?
Když tedy vezmu v úvahu +12% na zimu pak je to 60,5V/panel x 11 panelů = 665V na jeden MPPT?

MPPT stringy jsou nezávislé, každý si žije svým životem.
U tvého měniče jeden zvládá max. 20A, druhý až 40A. Na to tam má dvojité svorky. Ty jsou vevnitř spojené paralelně. Dvojité jsou proto, aby celý proud 40A nemusel jít přes jeden konektor, ale rozdělil se na 2 paralelní.

Každý měnič má jednak rozsah použitelného napětí (u tvého měniče je to 180-1000V), a pak rozsah, kde MPPT dokáže umístit bod optimálního výkonu (u tebe 150-850V).
A pak má ještě jmenovité napětí, což je napětí, kde je ten měnič nejspokojenější a má projektovanou nejvyšší účinnost. U tebe je to 600V (Nominal voltage).
Tak pokud to rozdělíš na 2 stringy po 11 panelech, bude ti to pěkně vycházet.

[PavelS]

Děkuji všem za pomoc a mám tedy asi finální sestavu (jen pro upřesnění, jedná se o pozemní umístění) na konstrukci

1) 1x Střídač Growatt WIT – 15K – HU  

2) 20 - 22x Bifaciální panely Aiko Stellar 1N+ AIKO-G650-MCH72Dw, dual glass, kabel 0,35 mV, // Střídač má 2 vstupy MPP, počítám se zapojením 10-11 panelů na 1MPP.

3) Tigo TS4-A-O pro panely s kombinovaným výkonem do 700 W – celkem 20-22 kusů  

4. Kit Tigo CCA + TAP 1x

5. Akumulace = 2x Box o nominální kapacitě 14,3 kWh/box, celkem tedy 28,6 kWh

6. 2x single axiální tracker pohon VH6 + 8x pomocný otočný mechanismus + řídící jednotka

Jak jsem psal v jiném postu, dám to do kupy po stránce mechanické, stále se mi nikdo neozval kdo mi to zapojí finálně do střídače a spustí...ale možná to zvládnu sám Dotace stejně nejsou, takže to bude jen o smluvě s distributorem o DS a revizi....

[Humux]

Budeš dávat ke každému panelu překlenovací MOSfet diodu?

[vinklarekcz]

Nejsem sice žádný solární guru ale ty panely https://www.memodo.cz/aiko-stellar-1n-a ... 35-m/12959 jsou již na zastínění konstruovány .. takže ty optimizery Tigo se mi jeví jako zcela zbytečné ... Panely mají 3 bypass diody.

[Jirka77]

take si myslim ze tech diod je v tom solarnim poli az dost, take tam zadne nemam a nevidim v tom problem. Mosfet dioda to je hezke, asi mysli shottkyho diodu kvuli mesimu ubytku.

[Humux]

Nejsem sice žádný solární guru ale ty panely https://www.memodo.cz/aiko-stellar-1n-a ... 35-m/12959 jsou již na zastínění konstruovány .. takže ty optimizery Tigo se mi jeví jako zcela zbytečné ... Panely mají 3 bypass diody.

Jak jsou konstruovány svědčí ty tři diody. Při sériovém spojení je na třech diodách nějaký útlum, který lze vylepšit ještě jednou diodou. Žádná shottky, ale MOSfet dioda.
Až mi příjdou, tak to testnu jaký jsou ztráty.

Kolik za něj chtěj?

[Mex]

Optimizéry a běžné by-pass diody fungují přece jen trochu rozdílně.
By-pass dioda zajistí jenom to, aby panel neblokoval proud, který dodají jeho kolegové ve stringu.
Kdežto optimizér zajistí navíc ještě i to, že daný panel přidá aspoň část svého výkonu a přispěje tak k celkové produkci toho stringu.
(celé je to trochu složitější, ale do toho se teď nechci pouštět)

Navíc pokud opravdu platí nějaké to nesmyslné nařízení o limitu napětí na střeše, tak optimizér v řízeném nasazení (což je případ tazatele) je schopen zajistit funkci rapid-shutdown a splnit tak to omezení.
Navíc ta možnost kdykoli si střechu "vypnout" je opravdu příjemná. Při jakékoli údržbě na FVE si prostě střechu vypnu, i kdyby to bylo v poledne. Každý panel tak je nejen bez proudu, ale i bez napětí.

A diagnostika až na úroveň jednotlivých panelů má taky něco do sebe.

[Jirka77]

nikdy jsem nenameril zadny proud z osvicenych stringu do stringu se stinem vzdy tam tece kladny proud i z toho zastineneho jen z difuze proste dava velmi malo popr pokud mppt snizi napeti celku pak i prispiva takze tahle chimera ze by mohl tect proud ze stringu do stringu je kravina, aspon me halfcut panely nic takoveho neumoznuji.

[Mex]

Je roztomilé číst slovo jako "kravina" v podobně "odborném" příspěvku.

[Jirka77]

Nikdy jsem nic takoveho nenameril a ze jsem se snazil protoze me jini rikali ze to je mozna tak ja v klidu rikam ze na techto halfcut panelech to neni mozne, samozrejme stringy musi byt stejne to je logicke. Na nejake slovickareni ti prdim.

[Kostěj]

By-pass dioda zajistí jenom to, aby panel neblokoval proud, který dodají jeho kolegové ve stringu.

Ano, je to složitější. Není nad příklad:
Mám 10 panelů v sérii, každý dává 40V/10A. MPPT je na 400V/10A, pole dává 4000W.
Jeden z panelů se částečně zastíní, dává 38V/2A. Pak nastanou možnosti:
MPPT zůstane na 398V, proud je dán nejslabším panelem, 398V/2A, pole dává 796W.
MPPT sjede až na na 360V, v zastíněném panelu zafungují zmiňované diody, MPPT bod je 360V/10A, pole dává 3600W.
Že MPPT algoritmus sjede o napětí jednoho panelu dolů je možné. A když jsou zastíněné dva, tři panely? Sjede MPPT o 120V níže? Jste si jisti, že zrovna ve vašem měniči projede MPPT algoritmus úplně celou křivku? Nebo tak, jak je postupně panel zastiňován a snižuje se jeho proud, tak mppt si myslí, že prostě slábne slunce, zůstane na napětí kolem 400V? Jak často Vaše MPPT projede celou výkonovou křivku? Jak dlouho bude pole dávat 800W místo 3600W?

[vinklarekcz]

Něco o zastínění natočil/změřil Petan - https://www.youtube.com/watch?v=xmtOkjh1QLY

[Jirka77]

Jeden z panelů se částečně zastíní, dává 38V/2A. Pak nastanou možnosti:

mylis se v tom ze zastineny panel dava mensi napeti to neni pravda jen zacne tect mensi proud, pokud mppt snizi napeti pak se zacne podilet i zastineny string ale zbytek bude mirne mimo max bod. Nikdy se nestane ze by mohl tect proud ze stringu do stringu to proste fyzikalne neni mozne, pokud teda jsou paralelne stejne stringy.

[Kostěj]

Pravdu máš. Teď jsem se díval na křivky mého panelu a pro 1000W/m2 je napětí MPPT opravdu nižší, než pro 200W/m2.

[Jirka77]

napeti od urciteho osvitu je maximalni Voc, jen tece prilis maly proud az kdyz se zacne stmivat pak klesa vlivem maleho zatizeni MPPT vlastni spotreby proste uz neni vykon ale to klesaji vsechny stringy Proste je to nesmysl proud mezi strejnymi stringy tect opacne nemuze

[Humux]

Teď jsem se díval na křivky mého panelu a pro 1000W/m2 je napětí MPPT opravdu nižší, než pro 200W/m2.

To si se koukal kam? Normální panel má při vyšším osvitu vyšší proud i napětí za předpokladu stejných teplot panelu. To ale prakticky nemusí být. A nebo máš panely z nějakýho hroznýho bazaru.

[PavelS]

Všem moc děkuji že se tu vyjadřují a pomáhají mi. Připomínám – panely budou ve dvou stringech na pozemní konstrukci cca 1m nad zemí pod nimi je betonová plocha (bílý nátěr kvůli využití bifaciálu, v zimě sníh na betonu). Riziko požáru je tedy nízké, dostatečné chlazení panelů okolním vzduchem.
Vzhledem k tomu co ty panely umí ( integrovaná optimalizace při částečném zastínění = panel při částečném zastínění drží vysoký výkon a optimalizuje výkon panelu na úrovni článků) se tedy nabízí původní varianta:

a) 20x Bifaciální panely Aiko Stellar 1N+ AIKO-G650-MCH72Dw //10 panelů na 1MPP// + na každý panel Tigo TS4-A-O (tedy 20ks) + Kit Tigo CCA + TAP 1 kus

b) Nebo varianta: pouze 22x Bifaciální panely Aiko Stellar 1N+ AIKO-G650-MCH72Dw //11 panelů na 1MPP// bez optimizérů a TAPu+CCA

Použitím 2 panelů navíc tedy kompenzovat případné ztráty při použití jen 20 panelů

Tak teď prosím o Vaše názory a v klidu, bez emocí, vím že tomu rozumíte 100x víc jako já, ale obecně by tedy mohlo padnout rozhodnutí ??

Ekonomický rozdíl v nákupní ceně je 534 Eur úspora (varianta b = úspornější)

[kuba47]

Pokud to má projít revizí, tak bohužel jedině varianta a).
Ale Growatt WIT 15K-HU nevidím ani na seznamu cetifikovaných střídačů, takže s ním to oficiálně nejspíš stejně připojit nepůjde.

[PavelS]

Podle všeho je to opět zápas jak si vykládají pravidla pomezní a hlavní rozhodčí (revizní technik). Co je budova blízko a co není? Nic černého na bílém, bohužel....

Pro rok 2026 neexistuje plošná legislativní povinnost instalovat optimizéry na všechny typy pozemních fotovoltaických elektráren (FVE). Nicméně, nová legislativa a důraz na požární bezpečnost (např. v souvislosti s novým stavebním zákonem) zvyšují nároky na bezpečné vypínání systému.

Pozemní instalace a stínění: Optimizéry se na pozemní instalace primárně montují pro zvýšení výnosu v případě částečného stínění nebo členitého terénu, nikoliv kvůli zákonné povinnosti, pokud nejsou panely umístěny v těsné blízkosti rizikových objektů. Nejbližší objekt je vzdušnou čarou 12 metrů.

Nový stavební zákon 2026: Nová pravidla kladou důraz na kvalitní projektovou dokumentaci a profesionální instalaci. Revizní technik v roce 2026 bude vyžadovat, aby systém splňoval bezpečnostní normy, což může u složitějších instalací znamenat nutnost instalovat komponenty pro rychlé odpojení panelů.

Doporučení: Pro pozemní instalace bez stínění na volném prostranství nejsou optimizéry technicky nutné, ale pro zajištění nejvyšší míry bezpečnosti (požární ochrana) a snadnější revize je jejich instalace doporučována.

Growatt WIT 15K -HU má certifikát.

Pak tu vzniká otázka, zda optimalizovat již optimalizované panely od výrobce čili použit TAIGO TS4-A-O
- nebo ponechat optimalizaci na výrobci panelů a použít pouze levnější verzi = TAIGO TS4-A-S tj. včetně monitoringu
- případně instalovat jen úplně základní TAIGO TS4-A-F (s RSS)