PowMr HHJ60-PRO - paralel

[kuba47]

U synchronního může nastat stav, kdy na konci cyklu teče proud tlumivkou opačným směrem - z výstupu do země. Ve zdroji to nevadí, na výstupu jsou kondenzátory, ztráta na jejich vnitřním odporu je minimální. Ale pokud je na výstupu baterka, tak tohle není žádoucí. Dá se to vyřešit, ale musí se hlídat proud tlumivkou, příp. tím dolním MOSFETem a včas ho vypnout, než se proud otočí. Je to konstrukčně náročnější, musí se použít procesor, který umí řídit PWM podle eventů. A většina zákazníků to asi neocení. S diodou tenhle problém nenastává.

[Jirka77]

Jenze pokud bys u nizkonapetoveho mppt pouzil misto prizemnovaciho mosfetu diodu budes mit strasne spatnou ucinnost proto tam musi byt mosfety. Samozrejme ten obvod musi byt dobre odladeny presne podle pouzite civky a musi se i zohlednovat z jakeho napeti PV se nabiji civka protoze absorbuje jen nejaky naboj a procesor to musi ridit + samozrejme pak ridi frekvenci spinani podle toho kolik vykonu se ma precerpavat do baterky.

[kuba47]

Já nezkoumal, jak to řeší tenhle Easun. Humux říkal, že tam je dvojitá dioda. Ta ztráta nemusí být zas tak hrozná. Při 50V na baterce, 6kW výkonu (=120A cívkou v průměru) a 1V úbytku na diodě nemůže být ztráta větší než 120W, tj. 2%. Prakticky bude mnohem menší, protože podstatnou část doby je sepnutý horní mosfet.

[Jirka77]

U vysokonapetovych mppt se pouziva 1 fet a 1 dioda tam jde maly proud proto ta ztrata je mala a neni treba to resit u nizkonapetovych systemu jde vetsi proud proto je potreba diodu nahradit mosfety prave kvuli ucinnosti

[Humux]

Tím se asi firmy neříděj.
u egcsolax mám tři cívky, 3x MOSfet, 3x dvojitou diodu.
u Powmgr mám dvě cívky 4x MOS fet, 4x dvojitá dioda.
Oba 60A

60A verze Easun:

https://www.youtube.com/watch?v=LN2UPILnQbc

[Humux]

Taky padá na váhu Easun 100A, Stojí 2.600,-Kč, při 24V 3kW, při 48V 6kW.

Všimněte si že MOSfety a dvojité diody jsou přišroubovány k chladiči a ještě zakápnuté červený lakem.

A ještě jedna věc, v levo dole má být konektor na seriál 485. Tahle fotka je z března 2026, a co sem čet, tak ho tam přestali dávat. Informace jsou zmatený, nevím jestli tam chybí jen konektor nebo nefunguje komunikace vůbec. Starší model 4880 už v oficiální nabídce není, má jen 80A a podpora je i na flešnutí firmware, údajně je to to samý jako MUST 80A.

Chci nějakej regl k 12 panelům 5400W na 24V (2x Easun 100A), tak sem prošel Aliexpress a nic lepšího sem nenašel.

Uvítám jaký koliv tip na regl.

[Humux]

údajně je to to samý jako MUST 80A.

Obrázek onoho MUST nebo Powlar (níže) ukazuje na dvě vlastnosti kterých jsem si všiml, ato cívky jsou vinuty VF lankem, nebo je špatné foto, to je kdyby tomu tak bylo velké plus, cívka má vyšší jakost "Q". Umístění kondenzátorů nevyhovuje současným předpisům, nevím jak v číně, ale kondíky nesmí být přítomny u zdroje tepla. Tady je toho přímý důkaz jak to bejt nesmí, napresováno mezi chladiči, zleva a zprava výkonových tranzistorů.

U tý 100A veze viz foto výše, tady chybí večkerý transformátorky a tlumivky, no doufám že tam nemusí být. Je to dost oškubaný.

[Humux]

Tak sem si hodil páčkovou Wago svorkou a dopadla na páčky. Tím se rozhodlo co jsem si zakoupil.
Naschledanou.

[Humux]

Easun dorazil, tak sem ho test. Dneska nebylo moc energie, ale zkusil jsem návrat z těch pofidérních stavů jako "float" nebo "absorpction". U těch ***solaxů se to nevrátilo zpět, leda až po projetí módu 3, tj. nulové napětí na PV. Jak debilní... Tady zatím dobrý, baterku jsem nechal trocha vybít a proud se okamžitě stoupl na maximum. MPPT se drželo v rozsahu mírně pod 10% hodnoty panelů.
Takže na vyhození hned to není. Jestli to bude na vyhození "až potom" se uvidí.

Ještě mě napadla varianta s Powland, MPPT 3x4500W 10kW za 6000,-Kč 2x4500W za 3000,- 6kw. Měnič je inverter s regulátorem bez nabíječky na bateku.
Taky řešení, né?

[Humux]

Zkoušel jsem dneska USB report do NTB, vše proběhlo učebnicově, z internetu se stáhnul ovladač, program si sám našel port a ihned ukazoval. Program SolarPowerMonitor2.2.81.
Ten serial port je hodně starej ale hlavně ujetej. Nejsem si jist zda při použití dvou nebo více regulátoru to podle přiřazování portů pozná kterej je kterej.
Spíš mě bere RJ 485. Akorát to dostat do srozumitelné konverzace.

[Jirka77]

pokud je to rs232 tak to je pouze poit-to-point to neni "sbernice". Sbernice je az rs485/422tedy sbernice pro vice stanic s adresaci.

[Humux]

pokud je to rs232 tak to je pouze poit-to-point to neni "sbernice". Sbernice je az rs485/422tedy sbernice pro vice stanic s adresaci.

Výstup je RS485. No uvidím, jestli na to něco bude, tak to zkusím. Podle současných informací je to bída, takže to bude chtít velkou trpělivost při vyčítání dat, nebo na to hodit klacek a napětí a proud si vyčíst externě, zjevně nejjednoduší. Nějakej "fload" a pod. to mi vrtá koleno i ve snu. Když to porovnávám s PWM mnou vytvořenou s optimalizací kabelů a panelů, tak tyhle regulátory jsou značně pozadu a s menším výkonem. Teď nemám na výběr, metráž je dlouhá a měď drahá. I tak při 100V mám ztráty kolem 10%.

[Humux]

Kocouři jsou už v kotci.
Objednáno rozjištění typu ERAU přímo z chiny.
Jinak jedu na 6x45V/3 a 12x 30/ 4

[Humux]

ECG-K48120-H
Do mé rodiny solárních nabíječek přibyl výše uvedený model 48V 120A. Oproti 80A Easunů je tahle bedna mnohem větší. Jenom připomenu, nejsem zastáncem regulátorů, pakliže nejsou potřeba.
Veškerá info jsou na internetu od výrobců a potažmo i od vexláků.
První dojem po vybalení z krabice je dobrý, po té jsem provedl "kuchnu". Nikde jsem nenašel foto, tak jsem vyfotil cívky a mosfety, což jsou nejdůležitější části nabíječky.
ECG vyrábí běžně regulátory o 3 cívkách. V tomto modelu jsou cívky na "úrovni". Průměr jádra je 3,7 cm i s drátem a výška je obdobná.
Slabým článkem jsou MOSfety v pouzdru TO-220. Nepodařilo se mi zjisti zda jde o MOSfeta a diodu nebo full buck.
Ješte pro zajímavost, váha bedny je 4,729 kg i s krabicí.
Regl má Wifi umístěnou v display, na co je se ptám? Co leze z RS 485, to se nechám překvapit, žádné info nejsou, nebo jsem je nenašel. Opět otázka???

[Kodl69]

Nevím, co máš proti TO220 mosfetům. Spíš by bylo zajímavý sundat ty plíšky a přečíst označení, a až potom hodnotit jak je to dimenzovaný.

[Jirka77]

tak tak, ale celkove ta konstrukce ve me moc velkou duveru a pocit kvality nevzbuzuje, to cidlo teploty takhle na zadech tranzistoru
hm, melo by byt spise na chladici.

[Humux]

Nevím, co máš proti TO220 mosfetům.

Co je to za otázku či konstatování? Prostě jde o tranzistory výkonově o několik tříd níž. Destička polovodičů menší, vývody slabý, a hlavně v tomto případě není společný jeden pól s chladičem, a ještě jaký jsou ponechaný dýlky těch vývodů, to určitě účinnosti neprospívá.

Spíš by bylo zajímavý sundat ty plíšky

To nejsou plíšky ale hliníkové přítlaky. Sundat bylo nejednoduché protože bych musel odmontovat display kvůli oddělení čela od podvozku, pásky jak vidno jsou zaplepeny. Podle těch fotek (ve skutečnosti jsem si toho nevšíml) to nebude synchroní buck ale asynchroní. Je vidět rozdíly na tý čtveřici 2+2.

to cidlo teploty takhle na zadech tranzistoru
hm, melo by byt spise na chladici

A na začátku chladiče nebo na konci, či veprostřed?

Jinak už je bedna v provozu a funguje.

+ Lze fixovat napětí baterky, tím se zabrání aby nabitá baterie 24V se začla nabíje 54V. Pak jsou ze článků spíš kopací míče než hranatá krabička.
+ větrák fouká se zhora dolů, tím lépe chladí celý dlouhý chladič a terminál.
+ instalovány hodiny


- display nelze ponechat stále podsvícený (nejlevnější verze to umí), i ten Easun výše. Zmatené údaje na tom display, nelze vyčíst výkon do baterky. Naštěstí je ukazován alespoň proud do baterky, akorát v okně PV, docela matoucí. Load je více či méně na nic, divím se že to ještě někdo vyrábí. Navíc výkon bude značně omezen (netestoval jsem).

- nepřehledné nastavování, je vidět že baterky Lifepo byly dodatečně připrogramovány.
- dvě relátka, u levnějších typů nejsou a jsou místo nich polovodiče.

Možná si na nějaké + nebo - vzpomenu časem a doplním, jakmile vysvitne víc slunce, zkusím zda se vytáhne oblouk. Zatím při odpojení PV jističem, cvaklo akorát relé, co vyplo celou bednu.

[Jirka77]

ta fixace napeti ale funguje jen do prurazu tranzistoru pak uz ne proto treba mpp victron maji jeste na vstupu dalsi mosfety kterymi muze vstup pripojit/odpojit ale dalsimi i zkratovat a tim si pri kazdem startu cekuje integritu silovych soucastek tady se ti prorazi mosfety a do baterky ti pujde napeti panelu.
No a cidlo teploty by melo byt v nejteplejsim miste chladice tj asi nejlepe uprostred a ne na pritlaku tranzistoru

[Humux]

Ta fixace je tam sichr kvůli tomu aby procesor nenastavil špatné napětí, default je auto. Pravděpodobnost že se to stane při prvním zapojení je malá.
Když se prorazí mesfety, jde veškeré stejnosměrné napětí do cívky, to je normální zkrat, tím vypadnou pojistky v bedně nebo jistič před.

[Jirka77]

no to bych nerekl nastuduj si zapojeni, kdyz se prorazi nabijeci mosfet napeti pres civku vesele proudi do baterky, ta civka je zapojena jedno stranou k + baterky natvrdo a na druhou stranu jdou 2 mosfety 1 nabiji pulsem civku pak zavre a pulsem sepne druhy ktery ten konec prizemni na okamzik je civka paralelne k baterii a energie z ni se vybije do baterie a pak se cyklus opakuje tady to mas zrejme 3x paralelne kvuli proudu a frekvence pulsovani ridi procesor podle vykonu solaru od jednotek hz a po desitky khz. Takze pokud se prorazi nabijeci mosfet mezi PV a civkou pojede to z panelu vesele do baterky nerizene. Proto pisu ze victrony maji na PV vstupu dalsi 2 sady mosfetu ktere umozni pri prurazu pracovnich tranzistoru odpojit vstup a pripadne ho i zkratuje aby ochranil baterku to tady nejspis nebude. Ty to beres jako stejnosmerne napeti to by samozrejme byl zkrat jenze to je pulsni zarizeni kde se nabiji kratky pulsem energie do jadra civky a pak se to zavre a otevre prizemneni opet na kratky cas - jinak by to byl zkrat, jen po tak dlouhou dobu aby se civka vybila do baterky a takto funguje to precerpavani energie z PV do baterky.

[Humux]

no to bych nerekl nastuduj si zapojeni

To si nastuduj.



To je jeden z modelů u kterýho to nejde, teda nejde to aby když se prorazí MOSfet, tak se dostane napětí PV na baterku. + póly jsou spojeny, to snad má každej reg.
3xcívka + každá cívka na 2x mosfet a 2x diodu.
Měniče (bucky) se spouští kaskádovitě, čili že u tohoto modelu nabíječky 3x40A.

- Dál jedno velký mínus. Oblouková ochrana se nekoná, až když oblouk zhasl, vyplo se relé.
- další mínus, ještě bouchne relé, když je nabitá baterka.

Takže oproti těm Easunům, tak o 2 třídy horší.

[Jirka77]

Jenze nizkonapetova mppt nepouzivaji diodu ale pouzivaji se misto diody mofety kvuli ucinnosti, nebo aspon ty kvalitni, tohle muze byt pouzite ale pro vysoka napeti PV i baterie kde ztrata na diode pri malem proudu je zanedbatelna. Victron ma + baterky na civce a civka se z druhe strany nabiji mosfetem a pak vypne a pripoji se ten konec na zem a civka se vybije do baterie, princip je samozrejme stejny, jen tam neni dioda ale mosfet. Nicmene kdyz se ten nabijeci prorazi pujde normalne pres civku do + baterky z PV proud, proto tam maji jeste to hlidani a dalsi spinace na PV vstupu. Obloukove ochrany se resi az na vysokem PV napeti Victrony to maji az u 450v mppt 150/250 to neresi a nizsi take ne. To je potreba resit pro vysokonapetove stringy nizkonapetove oblouk neudrzi.

[Humux]

Ty máš dycky brble uplně od věci. Že tam může být použit "mosfetdioda", tak účinnost bude větší, ale jen o hodně málo. Ta dioda tam slouží zároveň i jako antireverzní.

Přes ten odpor cívky co má 0,0005 Ohm se na baterku nic nedostane, když MOSfet je proražený, 99,999999% zkončí na tý cívce. Dyť to je ukázka pro předškoláka, to blokové schéma.

Vytažení oblouku má taky vliv na životnost jističe a zároveň odhalí i studené spoje.To že nemusí bejt u nižších napětí než 200V je blbost. Prostě Victron to nemá, tak se to obhajuje tím že to tam nemusí bejt. K smíchu....