Změna vytápění z plynového kondenzačního kotle na TČ? Vyplatí se to?

[Momo]

Delší dobu uvažuju o změně způsobu vytápění a částečně přípravy TV z plynového kondenzačního kotle na tepelné čerpadlo.

Elektřiny máme spoustu, na první pohled se to zdá být správná myšlenka. Pojďme si to rozebrat podrobněji.

Nejrpve stávající způsob vytápění.
Dům je asi z roku 2013. Sám jsem projektant i stavitel. Bungalov s plochou střechou, proto vysoký poměr obálky k vytápěné ploše, ale zase tam nemáme schody
Vytápěná plocha 110 m2, vytápění radiátory, i do -2 °C vytopíme topnou vodou 40 °. A ještě je tam rezerva, vypínalo se oběhové čerpadlo.

Už teď je dům optimalizovaný pro minimální spotřebu energie.
Snažím se co nejvíce elektřiny využít doma, běží automatika pro nahřívání bojleru elektřinou a elektrické přímotopy. Vše v závislosti na výrobě, spotřebě, SOC, teplotě bojleru...

V následujících tabulkách je vše přehledně zpracováno s rozdělením po měsících. Odečítal jsem pravidelně plynoměr.

TABULKA Č. 1
Rozbor výroby a spotřeby elektřiny, nákup a prodej elektřiny. V tabulce je spotřeba rozdělena na bojler+vytápění a ostatní.
Z tabulky je zřejmé, že spotřeba soběstačná z 97 %, výroba je naddimenzovaná pro případné další spotřebiče (TČ, BEV...)

TAB_1.png

TABULKA Č. 2
Rozbor vytápění a přípravy TV.
Spotřeba dřeva do krbových kamen je orientační, topíme jenom v začátku a konci topného období. Kamna mají sice nízký výkon, ale přetopí OP+KK, ostatní místnosti musí spoléhat na ústřední vytápění plynem.
Cílem této tabulky je zjistit potřebu tepla (v kWh) na vytápění a ohřev vody.
Stanovil jsem přibližně tepelné ztráty a to výpočtem na refsite, ale i vlastním výpočtem. Toto číslo hodně "lítá", protože je ovlivněno třeba solárními zisky okny, vařením, praním, sušením, mytím nádobí apod. Refsite říká TZ 2,1-2,6 kW, mé výpočty průměrně 2,6 kW - pro Te = -15 °C a Ti = 21,5 °C. Ale je nutno spíš počítat s mezní hodnotou třeba 3,2 kW při mlhách.

TAB_2.png

TABULKA Č. 3
Tady už uvažuju o změně potřebě tepla při přechodu se stávajícího vytápění na TČ.
Potřebu tepla rozděluju na vytápění a přípravu TV.
Pomocí zadaného COP snižuju celkovou spotřebu elektrické energie.
Zvolil jsem jednotný COP 2,5, tento mohu měnit různě pro vytápění a přípravu TV a to i v jednotlivých měsících. V zimě by mohl být nižší, v létě vyšší, tím se ale teď nezabývám.

TAB_3.png

TABULKA Č. 4
Tady rekapituluju stávající spotřebu elektřiny a počítám novou.
Pokud dojde k nárůstu, nejprve oříznu prodej a pokud něco chybí, navýším odběr ze sítě.
Ale pozor - tady jsou průměrná čísla a skutečnost by byla horší. Stejně jako celoroční data o FVE nic neříkají, ani měsíční průměry nejsou směrodatné. Tady by byla čísla horší.
Nově je vypočtený nákup cca 1,5 MWh, spíš by to bylo 2,0 MWh. A prodej by se o stejný rozdíl zvýšil, třeba z 8,0 MWh na 8,5 MWh.
Nicméně toto v další tabulce nezohledňuju.

TAB_4.png

TABULKA Č. 5
Jdeme do finále. Teď je to nejdůležitější - vyčíslit to celé finančně, zatím ne investičně, ale na straně roční bilance provozu.
Tady zjednodušuju. Ceny jsou z roku 2025. I když jsem měl různé dodavatele a odběratele.
Na straně nákupu elektřiny mám stávající cenu 2.999 Kč/MWh bez DPH. Pro mých 205 kWh mi to vůbec nevadí. Důležitý je výkup nějakých 5,5 MWh.
Ano, mohl bych těch 1,568 MWh koupit ne za 3 Kč/kWh, ale možná za 2,20 Kč/kWh bez DPH, ale to je rozdíl nějakých 1.250 Kč. Pro celkovou tabulku nevýznamné a musel bych řešit prodej, kde nasdílím asi 2,5 MWh a zbytek jde obchodníkovi.
Takže výsledek v současném nastavením je profit 6.500 Kč proti současnému stavu.

TAB_5.png

ZÁVĚR:
Co si o tom myslíte? Nedělám tam nějakou systémovou chybu?

Došel jsem k zajímavému paradoxu, že po nasazení TČ sice zvýším odběr z DS z 200 kWh na 1.600 kWh, spíše 2.000 kWh. Dodávku do sítě bych naopak zvýšil o nějakých 300 kWh, spíše ale o 800 kWh. Ty "spíše" jsou vliv měsíčních průměrů, které nejsou správně.

Teď už tam jednu chybu vidím a ta může znamenat poměrně dost peněz na nákupu.
Mám tam ceny roku 2025 včetně POZE (to už nebude) a v tarifu D02d. Tarif mi pro nízký odběr nevadí, pro vyšší odběr už bych ho měl řešit.
Také nejsou zohledněné případné budoucí ETS2. Jakože budou. Unii si rozvacet nenecháme
Takže ano, úprava rozvaděče tak za 4k, pak nějaký dvojtarif, kde zase budou vyšší měsíční náklady, ale klesne cena za kWh.
Jenom to POZE je při 2 MWh za 1.200 Kč, změna tarifu při spotřebě 2 MWh by mohla být třeba 3.000 Kč.
Takže roční rozdíl by nebyl 6.500 kč, ale třeba 10.000,- Kč.

Zatím se vůbec nebavím o typu tepelného čerpadla - škoda mohl jsem koupit Woltair 6 kW za 9.000,- Kč z výprodeje.
Nicméně mám v otopném systému asi jenom 80 litrů vody. Tak bych k tomu potřeboval akumulační nebo aspoň vyrovnávací nádrž, nějaké armatury, čerpadlo, atd.....

Zkusil jsem doplnit anketu. S tím zatím nemám zkušenosti.

[Momo]

Zapomněl jsem dopnil, že jsem své tabulky (bez vzorců, jenom kopie čísel) vložil postupně do AI, která to bleskově pochopila a s mými závěry souhlasí. Takže zásadní chyby v logice a výpočtu tam mít nebudu.

[eeta]

Mám TČ s výkonem 8 kW a topím teď s výstupní teplotou do radiátorů jen 36°C, stačí to i teď v mrazech kolem -8°C na vytopení obytných místností na 23°C a ohřívání vody v 200 l bojleru na 50°C, když je venku nad nulou (říjen, listopad), snižuji v radiatorech teplotu na cca 33°C. Tak si myslím, že jestli potřebuješ v radiátorech teplotu 40°C a přitom uvažuješ o TČ jen 6 kW, že to je málo, že bys měl možná uvažovat o výkonnějším TČ? Jinak samozřejmě počítej s akumulační nádobou minimálně 150 l, pokud máš v radiátorech jen 80 l.

[MP75]

Mám TČ s výkonem 8 kW a topím teď s výstupní teplotou do radiátorů jen 36°C...

Topíš tedy na ekvitermní křivku a TČ běží 24h?

[eeta]

TČ běží 24 hodin a nevím co je ekvitermní křivka, topí to podle nastavené teploty vody, která vystupuje z TČ do radiátorů.

[Diablo1st]

Uvažoval si v dohľadnej dobe nad výmenou plynového kotla? Predpokladám, že je tam od začiatku t.z. má cca. 13 rokov.

Viac razy sme mali debatu s kolegovcami a ani raz nám prechod z plynu na TČ nevychádzalo. Ak sa do toho započíta aj výmena plynového kotla tak je to o niečo lepšie, ale aj tak je to na hrane, čo sa týka ekonomickej návratnosti. Samozrejme život nie je len o tom, či sa "to" oplatí, ale skôr či to chceš
Veľmi záleží aj na cene inštalácie nového TČ a čo všetko je k tomu potrebné (nový bojler, akumulačka, rozvody atď.), to vie celkom zahýbať s cenou. Prechodom z plynu na TČ si ani komfort nezvýšiš, takže ti zostane fakt len to, či TČ chceš alebo nie, bez ohľadu na to či sa ti to oplatí.

[Jirka77]

to se podle me nevyplati, pokud to delas kvuli nakladum. Co by melo smysl je mikrokogenerace na plyn, kde to je mozne idealne se vlastnim zasobnikem na LPG. I tam ta navratnost bude dlouha ale mas vyresene topeni/tvu i elektriku v kombinaci se solarkem s vetsi baterii by to bylo super a bez cezu samozrejme a pokud bude LPG tak i bez pripojky plynove.

[kybos]

Podle mé evidence nákladů se přechod z plynu na TČ vyplatí. Provozuji přes 200 let starou nemovitost a postupně ji upravuji. Původní topení bylo na tuhá paliva, později (1983) jsem přešel na plynový kondenzační kotel a před devíti lety na TČ. Plynový kotel zůstal jako záložní zdroj. Od roku 1986 sleduji náklady na energie a jejich spotřebu. Z přložených grafů je zřejmé, že od změny zdroje vytápění na TČ výrazně klesly náklady i spotřeba zejména té nakoupené energie.

náklady-energie.JPG

skládaná spotřeba.JPG

pokrytí spotřeby energie.JPG

[Momo]

Mám TČ s výkonem 8 kW a topím teď s výstupní teplotou do radiátorů jen 36°C, stačí to i teď v mrazech kolem -8°C na vytopení obytných místností na 23°C a ohřívání vody v 200 l bojleru na 50°C, když je venku nad nulou (říjen, listopad), snižuji v radiatorech teplotu na cca 33°C. Tak si myslím, že jestli potřebuješ v radiátorech teplotu 40°C a přitom uvažuješ o TČ jen 6 kW, že to je málo, že bys měl možná uvažovat o výkonnějším TČ? Jinak samozřejmě počítej s akumulační nádobou minimálně 150 l, pokud máš v radiátorech jen 80 l.

Každý dům je jiný, těžko to porovnat.

Znáš TZ svého domu? Měří ti TČ COP, tedy odběr a vyrobenou energii? Aby to v těch -8 °C náhodou nejelo na bivalenci a nedivil ses při vyúčtování.
Mě to žere při 0 °C 40-50 kWh plynu. Vytápěná plocha 110 m2. TZ 3,0 kW (při těch mlhách).

[kybos]

Topíš tedy na ekvitermní křivku a TČ běží 24h?

Podle mých zkušeností se topení s TČ na ekvitermní křivku nevyplatí. Já topím jen omezenou dobu (cca 8 hodin denně - D25d) a to převážně v době kdy jsou teploty v exteriéru nejvyšší (je nejlepší COP). S výhodou využívám vysoké akumulace historické stavby (navýšené o cca 600 l vody v podlahovém topení), která mi zajišťuje stabilní tepelnou pohodu v interiéru. V současné době, kdy se exteríérové teploty pohybují od -4°C do -11°C mi postačuje topná voda o teplotě 28 až 30°C.

průběhy teplot.jpg

zelená- výkon TČ 8kW v procentech
žlutá - teplota stoupačky
modrá - teplota zpátečky
červená - teplota v interiéru
fialová - teplota v exteriéru
šedomodrá - požadovaná teplota stoupačky

[Momo]

Podle mé evidence nákladů se přechod z plynu na TČ vyplatí. Provozuji přes 200 let starou nemovitost a postupně ji upravuji. Původní topení bylo na tuhá paliva, později (1983) jsem přešel na plynový kondenzační kotel a před devíti lety na TČ. Plynový kotel zůstal jako záložní zdroj. Od roku 1986 sleduji náklady na energie a jejich spotřebu. Z přložených grafů je zřejmé, že od změny zdroje vytápění na TČ výrazně klesly náklady i spotřeba zejména té nakoupené energie.
náklady-energie.JPG

skládaná spotřeba.JPG

pokrytí spotřeby energie.JPG

Grafy moc pěkné.

Dům máš starší a možná i větší než já. Tam věřím, že je TČ výhodné. I u mě by bylo, kdybych nepočítal investiční náklady. Úspora 10.000 Kč/rok.
Výkon panelů máme stejný, baterku máš větší. Pro moji současnou spotřebu 23 kWh úplně stačí. Při přechodu na TČ bych asi musel navýšit.

Leda si postavit něco low cost.

[Momo]

Topíš tedy na ekvitermní křivku a TČ běží 24h?

Podle mých zkušeností se topení s TČ na ekvitermní křivku nevyplatí. Já topím jen omezenou dobu (cca 8 hodin denně - D25d) a to převážně v době kdy jsou teploty v exteriéru nejvyšší (je nejlepší COP). S výhodou využívám vysoké akumulace historické stavby (navýšené o cca 600 l vody v podlahovém topení), která mi zajišťuje stabilní tepelnou pohodu v interiéru. V současné době, kdy se exteríérové teploty pohybují od -4°C do -11°C mi postačuje topná voda o teplotě 28 až 30°C.

průběhy teplot.jpg

zelená- výkon TČ 8kW v procentech
žlutá - teplota stoupačky
modrá - teplota zpátečky
červená - teplota v interiéru
fialová - teplota v exteriéru
šedomodrá - požadovaná teplota stoupačky

Jasně, akumulace dává smysl. Hmotná stavba a podlaha.
Jak ošetřuješ zamrzání vnějšího potrubí? Asi máš split?

Tohle řešení mi nevyhovuje, mám radiátory a v nich málo vody. Pro přerušované vytápění v mém případě obrovská akumulační nádoba.

[kybos]

Mám split, zamrzání potrubí nemusím řešit. Původně jsem měl také radiátory, které byly naprojektované pro topení na tuhá paliva 90/70°C. Ty jsem vyměnil za podlahové topení ještě před instalací plynového kondenzačního kotle. Při návrhu zatrubkování jsem si dal záležet na tom, aby byla akumulace co možná nejvyšší. Zůstaly jen žebříky na sušení ručníků v koupelnách.

[ClonyXXL]

Momo, jdes na to vskutku vedecky. K vypoctum ti nereknu nic, ale ....
Dum mame asi 150 m² Pravda netopim ve vsech mistnostech na 23, rekneme v polovine domu na 18.
Kdyz jsem topil plynem, spotreba byla 20 MWh + 5 v elektrice.
Zateplil jsem 20 cm polystyrenu. Plus jsem poridil FVE.
Po nasazeni TČ jsem za celou lonskou zimu spotreboval 2,5 MWh + neco dala FVE (2,5 MWh proslo primo hodinama TČ).
NEMUZU se zbavit dojmu, ze kubik plynu je zajic v pytli (neni vyhrevnost jako vyhrevnost a nikdo to nezkontroluje, jestli tam nemichaji kdo vi co), a proste se mi nechce verit, ze zateplenim jsem srazil celkovou spotrebu takto razantne.
TČ mam 12 kW a jeste nikdy nesepnul na nem primotop. Udajne ty levnejsi TČ topi primotopem az prilis casto.

[Momo]

TČ mam 12 kW a jeste nikdy nesepnul na nem primotop. Udajne ty levnejsi TČ topi primotopem az prilis casto.

Tohle jde proti sobě. Pro optimální výkon bych potřeboval co nejnižší výkon. Aby TČ pořád necyklovalo.
Ale při nízkém topném výkonu zase není v mrazech dostatečný výkon čerpadla, protože klesá podle křivky, zatímco skutečná TZ pro danou vnější teplotu stoupá. Takže je nebezpečí bivalence a COP 1,0.
A proto akumulační nádrž a spíše 6 kW než 4 kW.
Tohle už mám nastudované.

Ano, těžko říct, jaká je skutečná výhřevnost fakturované 1 MWh plynu do topného výkonu pro kondenzační kotel.

[MP75]

Podle mých zkušeností se topení s TČ na ekvitermní křivku nevyplatí. Já topím jen omezenou dobu (cca 8 hodin denně - D25d)...

Je až k neuvěření, že se teplota v interiéru se za 6h v noci skoro nehne... jakou máš vrstvu betonu v podlaze a jak si tam těch 600L dostal? Nějaká další akumulačka?

Topil jsem 9 let 5kW TČ s ohřevem TUV 160L nonstop na ekvitermu až do letoška (vnitřní termostat ani nemám). Bylo to vyladěné, v 80m2 bytě s radiátory stačilo na 36°C při -5°C venku. Dům byl postupně zateplen, ale není teď podle poslední módy (okna/dvojsklo skoro 20 let, fasáda před 8 lety, strop 3 roky). Loňskou zimu už od půlky listopadu vylepšuje spotřebu přes den FVE (bez baterií), to ještě nebyly povolené distributorem přetoky.
Od léta 2025 jsou povolené přetoky a letošní zimu tedy konečně vidím, jak moc FVE vlastně "dává" (no moc ne). Snažím se více využít výrobu z FVE a experimentuji s vypínáním TČ v noci. Ohřev TUV v bojleru spínám ve 13h a jen 4x v týdnu (malá spotřeba). Topení mom. běží denně 7-18h. Během noci vystydne byt o 1,5-2°C. Úspora je zatím za půlku listopadu+prosinec oproti loni ca. 150kWh...
Vylaďuji a sleduji to i kvůli případnému doplnění baterie o vhodné velikosti. Např. dle dat z prosince 2025, kdy měsíční spotřeba byla vyšší než výroba FVE, by to žádná baterie s 10 kWp FVE nezachránila...
Kdyby někoho zajímala bližší data o spotřebě TČ (měřím extra) vs. výroba FVE atd., mohu to sem dát...

Další FVE plánuji na novostavbě (skoro pasiv, 140m2, TČ 8kW do podlahy+TUV) - 20-28 kWp s 23 kWh baterií, tam už to bude jistě zajímavější...

[kybos]

Je až k neuvěření, že se teplota v interiéru se za 6h v noci skoro nehne... jakou máš vrstvu betonu v podlaze a jak si tam těch 600L dostal? Nějaká další akumulačka?

V podlahách je nataženo přes 2,5 km trubek D20 plus výměníky, rozvaděče, expanzní nádrže a část původních samotížných rozvodů dá dohromady 600l. Trubky v podlahách jsou celkem nahusto ( rozestupy cca 7 cm ). Takto realizovaná akumulačka nikde nepřekáží (neměl jsem k dispozici vhodnou technickou místnost pro lokalizaci akumulační nádrže). V podlahách je 12 až 15 cm železobetonu, zdivo je vepřovka, plná cihla a místy i původní lomový kámen. To už je samo osobě poměrně slušný akumulátor (některé historicky původní stěny mají až 75 cm). Okna na severu jsou trojskla a z jihu dvojskla chráněná termoizolačními venkovními roletami, případně další vrstvou dvojskel (zimní zahrada). Rámy oken jsou překryty termofasádou (viditelná jsou jen křídla). Část tepelných ztrát zachrání rekuperační větrání.

obyvák před zalitím.jpg

Kolísání interiérové teploty přeci jen nějaké je (přístrojově evidovatelné) ale subjektivně bez vnímatelných změn - jen je tomu potřeba dát vhodné měřítko.

L050126(2).jpg

[Momo]

Tu podlahu bych nechtěl bourat

Pro trvalé bydlení bych chtěl co největší akumulační schopnost domu. Pro rekreační objekt co nejmenší.